Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Tribunál

Soud prvního stupně začal fungovat v roce 1989 na základě nařízení Rady ministrů ze dne 24. října 1988. Vznikl s cílem zmírnění přetížení Evropského soudního dvora, které mělo ještě růst po přijetí Jednotného evropského aktu a v důsledku související snahy dokončit vnitřní trh, a zlepšení soudní ochrany práv občanů EU. Smlouvou z Nice se tehdejší Soud prvního stupně ve vztahu k Soudnímu dvoru emancipoval. Reformu završila Lisabonská smlouva, která ho přejmenovala na Tribunál.

TRIBUNÁL

Sídlo

Lucemburk

Složení

alespoň jeden soudce z každé země EU

Funkční období

6 let

Předseda

volen na 3 roky

Kdo se na něj může obrátit

členské státy, fyzické a právnické osoby

Hlavní funkce

ulehčit práci Evropskému soudnímu dvoru


Tribunál je příslušný pro rozhodování o:

  • přímých žalobách podaných fyzickými nebo právnickými osobami, které směřují proti aktům orgánů, institucí a jiných subjektů Unie (které jsou jim určeny nebo které se jich bezprostředně a osobně dotýkají), jakož i proti právním předpisům (které se jich bezprostředně dotýkají a nevyžadují přijetí prováděcích opatření) nebo rovněž proti nečinnosti těchto orgánů, institucí a jiných subjektů. Jedná se například o žalobu podanou podnikem proti rozhodnutí Komise, jímž je tomuto podniku uložena pokuta;
  • žalobách podaných členskými státy proti Komisi;
  • žalobách podaných členskými státy proti Radě ohledně aktů přijatých v oblasti státních podpor, ochranných obchodních opatření („dumpingu") a aktů, jimiž Rada vykonává prováděcí pravomoci;
  • žalobách směřujících k náhradě škody způsobené orgány Evropské unie nebo jejich zaměstnanci;
  • žalobách opírajících se o smlouvy uzavřené Unií, které výslovně stanoví pravomoc Tribunálu;
  • žalobách v oblasti ochranné známky Společenství
  • žalobách podaných proti rozhodnutím Odrůdového úřadu Společenství a rozhodnutím Evropské agentury pro chemické látky.

Proti rozhodnutí Tribunálu se lze ve lhůtě dvou měsíců a po splnění stanovených podmínek odvolat k Soudnímu dvoru,. Tato možnost je omezena jen na právní otázky, tedy příslušnost Tribunálu, nedostatky řízení před Tribunálem, které poškozují účastníka řízení podávajícího opravní prostředek nebo pro porušení právní předpisů Unie Tribunálem.


Organizace


Tribunál se v současné době skládá ze 47 soudců (výhledově se ale počítá až se 44 soudci do roku 2019), kteří jsou jmenovaní společnou dohodou vlád členských států (jeden soudce za každý členský stát) vždy na dobu 6 let s možností znovuzvolení. Ze svého středu si pak soudci volí předsedu pro tříleté funkční období.  U tohoto soudu nejsou přítomni stálí generální advokáti.

Tribunál může zasedat v plném počtu nebo ve velkém senátu o patnácti soudcích, avšak k tomu dochází pouze výjimečně, v případě právní důležitosti či složitosti. Běžnější jsou zasedání menších senátů, složených ze tří nebo pěti soudců, ve kterých se projednává většina případů. V rámci pětičlenných senátů jsou voleni předsedové senátu na dobu tří let. Některé případy může rozhodovat soudce sám.


Průběh soudního řízení


Každé řízení v rámci Tribunálu odpovídá jeho jednacímu řádu (pdf, 332 kB) a zahrnuje část písemnou a ústní včetně veřejného zasedání, na kterém se pak vyhlašuje rozsudek. Jednací jazyk ve věci je předem určen v podané žalobě a může to být jeden z 23 úředních jazyků EU.  Od roku 1989, kdy zahájil svou činnost, se mu podařilo vyřešit zhruba 5 000 případů, spadající nejčastěji do oblastí hospodářské soutěže, duševního vlastnictví a státních podpor.

Autor: Igor Blahušiak, Euroskop