Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Směrnice o modrých kartách

Euroskop, 10.01.2009

Státní příslušníci třetích zemí, kteří splní stanovené podmínky, budou moci získat tzv. modrou kartu, která jim i jejich rodinným příslušníkům umožní vstoupit do určitého členského státu, pobývat v něm, opustit jej, projíždět ostatními členskými státy a - zejména - získat přístup na trh práce v příslušném odvětví.

Návrh směrnice Rady o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci (KOM(2007)637)

 

V rámci mezinárodní konkurence nepokládají vysoce kvalifikovaní odborníci EU jako celek za atraktivní destinaci. Ta je hlavním cílem spíše pro pracovníky bez kvalifikace nebo se střední kvalifikací ze zemí Maghrebu (54 % vysoce kvalifikovaných přistěhovalců z těchto zemí pobývá ve Spojených státech a v Kanadě). Podíl vysoce kvalifikovaných pracovníků v EU je nyní 1,72 %. EU usiluje především o zlepšení schopnosti přilákat a v případě potřeby i udržet vysoce kvalifikované pracovníky z třetích zemí, a zvýšit tak podíl legální migrace na posilování konkurenceschopnosti hospodářství EU.

 

1. Legislativní pozadí

 

Základy společné imigrační politiky EU byly nastíněny již v závěrech summitu Evropské rady v Tampere, který se uskutečnil 15.-16. října 1999. 11. července 2001 vydala Komise konkrétní návrh směrnice. Rozdílné postoje členských států ale zablokovaly přijetí společného postoje Rady, k němuž byla v tomto případě nutná jednomyslná shoda. Jednání skončilo v prvním čtení a Komise návrh oficiálně stáhla 17. března 2006.

11. ledna 2005 Komise zveřejnila zelenou knihu o přístupu EU k řízení ekonomické migrace, po níž následovala veřejná konzultace, podle které Komise 21. prosince 2005 ve formě sdělení publikovala plán politiky v oblasti legální migrace, který zmiňoval již konkrétní legislativní iniciativy zamýšlené Komisí, včetně návrhu směrnice o podmínkách vstupu a pobytu vysoce kvalifikovaných pracovníků.

Komise předložila návrh směrnice týkající se podmínek vstupu kvalifikovaných pracovníků do EU ze třetích zemí 23. října 2007. Vycházela přitom z plánu předložit v letech 2007-2009 až pět legislativních návrhů týkající se pracovního přistěhovalectví.

 

2. Klíčové obsahové body legislativního návrhu

 

2.1. Návrh Komise

 

Modrá karta by měla umožnit držiteli požádat o povolení k pobytu pro rodinné příslušníky, přičemž jeho manžel/ka by měl/a moci v EU také pracovat a daný členský stát by měl jemu/jí poskytovat rovněž odpovídající sociální zabezpečení.

  • Ztratí-li pracovník své pracovní místo, lhůta pro hledání nového zaměstnání by měla být tři měsíce.
  • Modré karty by měly být udělovány pouze státním příslušníkům zemí, se kterými členské státy uzavřely dohodu o spolupráci v  oblasti migrace (zamítnuto Evropským parlamentem; viz níže).
  • Vzhledem k nedostatku praxe by neměly mít o  modré karty možnost žádat osoby do 30 let věku s vyšším vzděláním

 

2.2. Návrh parlamentního výboru LIBE

 

Hlavním přínosem opatření by měla být vnitrounijní mobilita.

  • Členské státy stanoví počet přistěhovalců, neboť neexistuje jednotný evropský pracovní trh.
  • Rozhodování na základě poptávky.
  • Směrnice se bude týkat osob s vysokoškolským nebo vyšším vzděláním (min. 4-5 let) a s odbornou praxí o délce min. 5 let (z toho 2 roky ve vedoucí pozici);
  • Hranice minimální mzdy by měla činit 1,7 násobek hrubé průměrné mzdy v daném členském státě.
  • Zachování možnosti členských států v některých oblastech stanovit nulovou kvótu nebo přístup vůbec nepovolit.
  • Modrou kartu by měli mít možnost získat také uchazeči již na území EU žijící (v rámci jiného režimu), nezískají ji však žadatelé o azyl, ani ti s povolením sezónní práce.
  • Po uplynutí prvních dvou let by měli mít kvalifikovaní pracovníci možnost stěhovat do jiného členského státu, pokud to nebudou omezovat kvóty daného státu.
  • Při ztrátě zaměstnání by měla být lhůta pro hledání nového prodloužena ze tří měsíců na šest.
  • Žádat o modrou kartu by měly moci také osoby s vyšším vzděláním mladší 30 let.
  • Platnost modré karty by měla být tři roky. V případě, že pracovní smlouva bude uvádět méně, mělo by dojít k připočtení šesti měsíců.

 

3. Stav legislativního procesu

 

Rada JHA na svém zasedání v červenci 2008 již vedla politickou rozpravu a vyslovila se

z velké části pro to, aby systém evropské modré karty doplňoval vnitrostátní systémy vydávání povolení k pobytu za účelem práce. Na svém zasedání 25. září 2008 vzala na vědomí všeobecnou podporu všech delegací vůči kompromisu francouzského předsednictví ohledně návrhu dané směrnice.

20. listopadu 2008 poslanci Evropského parlamentu podpořili doporučující zprávu poslankyně Ewy Klamt poměrem 388:56:124. Pozměňovací návrhy Evropského parlamentu ale nejsou pro Radu v proceduře konzultace závazné.

Poslanci také vyjádřili prostřednictvím zprávy Patricka Gauberta (Francie, EPP-ED) podporu návrhu směrnice o sjednoceném postupu vyřizování žádostí státních příslušníků třetích zemí o jediném povolení k pobytu a výkonu práce. Cílem tohoto návrhu je sblížit práva pracovníků ze třetích zemí a občanů Unie. Povolení k pobytu i práci by mělo být vydáváno prostřednictvím jediného aktu, přičemž dobu platnosti tohoto povolení by měly určovat jednotlivé členské státy.

V prosinci 2008 pak Rada určila, že minimální mzda kvalifikovaných pracovníků ze třetích zemí by měla činit 1,5násobek hrubé mzdy daného členského státu.

 

3.1. Stav legislativního procesu v ČR

 

Vláda předložila Poslanecké sněmovně dokument EU 14490/07 dne 30. října 2007. Výbor pro evropské záležitosti na 29. schůzi dne 11. listopadu 2007 svým usnesením č. 185 rozhodl dokument projednat a určil zpravodaje Jana Bauera.

Senátní výbor pro záležitosti Evropské unie na své schůzi 6. února 2008 uvedl, že regulace v oblasti přístupu vysoce kvalifikovaných pracovních sil z třetích zemí je předčasná. Podle výboru by přijetí směrnice mělo předcházet zrušení přechodných období pro volný pohyb pracovních sil v rámci EU, aby pracovníci z třetích zemí nepožívali lepšího postavení než občané EU z tzv. nových členských států, pokud se jedná o přístup na pracovní trhy členských států EU, které přechodná období prozatím nezrušily. Stejný postoj zaujímá také české ministerstvo práce a sociálních věcí. Stanovení minimální mzdy výbor požaduje nechat v kompetencích členských států a vyzval vládu ČR, aby pokračovala v projektu tzv. zelených karet a brala v úvahu kroky EU tak, aby pozdější implementace navrhované směrnice nekolidovala s přijatou legislativou. Senátní plénum přijalo závěrečné ustanovení v březnu 2008.

 

4. Očekávaný vývoj

 

V současné době se čeká na závěrečný podpis Rady, k němuž by mělo dojít podle všeho v únoru nebo březnu 2009.

 

Návrh směrnice Rady o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci (KOM(2007)637)

Připojené dokumenty: SEK(2007)1382, SEK(2007)1403

Právní báze: čl. 63 odst. 3a Smlouvy o založení ES revidované Smlouvou z Nice

Procedura: konzultace

Odpovědné generální ředitelství Komise: Spravedlnost, svoboda a bezpečnost

Odpovědný výbor Evropského parlamentu: LIBE (zpravodajka Ewa Kamt, Německo, EPP-ED)

Odpovědná formace Rady: JHA

 

Seznam odkazů

 

Dokumenty

 

 

Monitoring legislativního procesu

 

 

Další odkazy

 

Další články v rubrice

Daně v květnu 2019

Euroskop, 10.06.2019