Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů

Euroskop, 19.06.2008

Další z návrhů, jejž Komise 23. ledna 2008 přeložila coby součást tzv. klimaticko-energetického balíku.

Revize směrnice o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů

 

Návrh směrnice Evropského Parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/87/ES tak, aby se zlepšil a rozšířil systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (KOM(2008)16 v konečném znění)

 

Návrh na revizi směrnice o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů je druhým z textů tzv. klimaticko-energetického balíku návrhů, který byl Komisí zveřejněn 23. ledna 2008 a o němž na tomto místě referujeme (rozbor návrhu směrnice o geologickém skladování oxidu uhličitého je dostupný zde).

Cílem revize je navázat na stávající směrnici č. 2003/87, resp. od roku 2013 legislativně umožnit zahájení tzv. třetí fáze systému obchodování s emisními povolenkami, jež by měla být svým charakterem zásadně odlišná od dvou fází předchozích (upravených právě směrnicí č. 2003/87). Očekávané změny by měly vést mj. i k širšímu využití technologie CCS (carbon capture and storage; zachycování a skladování uhlíku, resp. oxidu uhličitého - CO2), jejímuž právnímu vymezení se v základních parametrech věnuje text již zmíněného návrhu směrnice o geologickém skladování oxidu uhličitého. Obecně má být cílem těchto (potenciálních) norem absolutní snížení emisí CO2 v čase s odkazem na Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o klimatické změně.

 

 

1. Legislativní pozadí

 

Návrh na revizi směrnice o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů vychází z platné směrnice č. 2003/87, resp. jejího článku 30, jenž explicitně předpokládá změnu dané normy. (Věcně by měla revize navázat na dvě dosavadní fáze systému obchodování s emisními povolenkami v letech 2005-2007 a 2008-2012.)

Komise v souvislosti s revizí směrnice č. 2003/87 (a v souladu s ní) zveřejnila 13. listopadu 2006 nejprve příslušné sdělení a poté - s odkazem na summit Evropské rady konaný ve dnech 8.-9. března 2007 - samotný revizní text. Mezitím se na platformě Evropského programu pro změnu klimatu (European Climate Change Programme; ECCP) uskutečnily čtyři relevantní schůzky.

Předložený legislativní návrh je předmětem tzv. spolurozhodování Rady a Evropského parlamentu podle článku 251 Smlouvy o založení ES revidované Smlouvou z Nice. Na straně Komise je za návrh odpovědné Generální ředitelství (DG) Životní prostředí, na straně Rady její formace pro dopravu, telekomunikace a energetiku a pro životní prostředí a v případě Evropského parlamentu jde o výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI; zodpovědný výbor) a výbor pro průmysl, výzkum a energetika (ITRE), přičemž svůj názor jsou oprávněny předložit výbor pro mezinárodní obchod (INTA), výbor pro hospodářství a měnu (ECON) a výbor pro regionální rozvoj (REGI).

 

 

2. Formální struktura legislativního návrhu

 

Návrh revize směrnice o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů je ex definitio konstruován jakožto text navazující na platnou směrnici č. 2003/87. Z toho plyne, že sestává jen z několika (pěti) článků a dvou stručných příloh; obsahem článku 1 jsou však všechny (poměrně rozsáhlé) revizní zásahy do směrnice č. 2003/87.

Návrh byl doprovozen jedním sdělením Komise zainteresovaným institucím, dvěma posouzeními dopadů (jedním vztahujícím se k samotnému návrhu a druhým k tzv. klimaticko-energetickému balíku jako celku) a shrnutím posouzení dopadů.

Text se opírá o článek 175 odst. 1 Smlouvy o založení ES revidované Smlouvou z Nice umožňující EU dosahovat svých cílů v oblasti životního prostředí.

Revidovaná směrnice by měla být podobně jako stávající norma vztažena nejen na EU (její jednotlivé členské státy), ale na celý Evropský hospodářský prostor (EHP).

 

 

3. Klíčové obsahové body legislativního návrhu

 

Revize směrnice o obchodování s emisními povolenkami by obecně měla zajistit meritorní rozšíření stávající normy a její zefektivnění. Inovovaná směrnice by měla do systému obchodování s emisními povolenkami zahrnout větší množství podniků a rozsáhlejší paletu plynů, přičemž distribuce (v čase se snižujícího množství) povolenek by měla probíhat formou „celoevropských" aukcí a nikoliv na základě národních alokačních plánů (NAP) jako dosud (k „zastropování" množství povolenek by již nemělo docházet na úrovni jednotlivých členských států, ale na úrovni EU). Norma by měla ve výsledku (do roku 2020) vést ke snížení emisí skleníkových plynů o 21 % (v porovnání s daným systémem v roce 2005, nikoliv celkově). Systémem by měla být „pokryta" zhruba polovina všech emisí skleníkových plynů produkovaných v EU.

Konkrétně by mělo dojít k následujícím změnám:

1. zpřesnění definice „spalovacího zařízení" (tj. které podniky by měly být součástí systému; v současnosti je jich přibližně 12 tis.);

2. začlenění emisí N2O pocházejících z výroby kyseliny dusičné, kyseliny adipové a kyseliny glyoxylové a emisí PFC z odvětví výroby hliníku (s možností daný seznam členskými státy dále rozšířit);

3. vyčlenění zařízení o jmenovitém tepelném příkonu mezi 20-25 MW a ročními emisemi 10 tis. tun CO2 ročně (ve všech třech letech předcházejících podání žádosti o vyloučení příslušným členským státem);

4. zařazení zařízení využívajících technologie CCS;

5. zajištění monitoringu systému obchodování s emisními povolenkami prostřednictvím systému výborů;

6. stanovení pokut za nedodržování pravidel systému v závislosti na vývoji inflace v eurozóně;

7. vytvoření podmínek pro přenositelnost povolenek nejen v rámci EU, ale potenciálně i mezi EU a třetími zeměmi;

8. lineárnímu ročnímu snižování celkového množství povolenek o 1,74 %;

9. zavedení systému „celoevropských" aukcí (a postupnému útlumu bezplatného přidělování vymezeného množství povolenek; hned od roku 2013 by se měla tato změna dotknout odvětví energetiky; v případě ostatních odvětví by mělo být zpočátku přidělováno až 80 % povolenek zdarma, ovšem s postupným snižováním tohoto množství do roku 2020);

10. přezkoumání inovovaného systému obchodování s emisními povolenkami v souladu s vývojem jednání o budoucnosti Kjótského protokolu, a to do 30. června 2011 (pokud by došlo k situaci, že by EU měla revidovaný systém obchodování s emisními povolenkami zavést nezávisle na zbytku světa, čímž by zvýšila riziko „přesunu emisí" mimo EU; jednou z variant dalšího postupu by mohlo být i bezplatné přidělení 100 % povolenek některým zařízením);

11. využití výnosů z aukcí emisních povolenek (jež by měly být příjmy rozpočtů jednotlivých členských států) k investicím do projektů na ochranu životního prostředí, popř. k financování nákladů vyplývajících ze sociálních dopadů zavedení nové směrnice;

12. propojení inovovaného systému obchodování s emisními povolenkami s obdobným systémem, jenž má být na základě návrhu KOM(2006)818 v konečném znění zaveden v oblasti letecké dopravy;

13. omezení možnosti využívat jiných schémat ke snižování emisí v případě neuzavření dohody o budoucnosti Kjótského protokolu se třetími zeměmi;

14. vypracování národních alokačních plánů na roky 2013-2017 v případě, že inovovaná směrnice nebude schválena včas před rokem 2013.

 

Tabulka: Předpokládané roční množství emisních povolenek pro léta 2013-2020

 

Rok

Miliony tun CO2

2013

1974

2014

1937

2015

1901

2016

1865

2017

1829

2018

1792

2019

1756

2020

1720

Zdroj: Evropská komise

Poznámka: Jedna povolenka odpovídá jednomu milionu tun CO2.

 

 

4. Stav legislativního procesu

 

Projednávání návrhu dosud - s ohledem na fakt, že k jeho přeložení došlo teprve 23. ledna 2008 - probíhá spíše neformálně v tom smyslu, že pokud jde o spolurozhodovací proceduru, je stále ve své počáteční fázi. Sama procedura navíc pro své první čtení nestanovuje žádné explicitní časové lhůty. Předpokládá se však, že celý tzv. klimaticko-energetický balík by měl být schválen do konce roku 2008 (nejpozději pak v prvním kvartálu roku 2009, tj. před volbami do Evropského parlamentu), aby EU disponovala vhodnými argumenty ve prospěch boje proti fenoménu globálního oteplování i na mezinárodní úrovni, kde paralelně probíhají jednání o krocích, jež by měly následovat po vypršení platnosti Kjótského protokolu. Dodržení tohoto časového harmonogramu ovšem bude s největší pravděpodobností nemožné, přestože jak Rada, tak Evropský parlament dali najevo, že pro brzké schválení všech návrhů udělají maximum. Svou roli totiž patrně sehraje fakt, že různé formace Rady mohou v průběhu projednávání artikulovat různé požadavky. Nevýznamná nebude ani rotace států na postu předsednictví EU.

Předmětem diskusí jsou především náklady na realizaci inovované směrnice, resp. samotná možnost jejich realizace. (V porovnání se stávajícím stavem by mělo dojít fakticky ke zdesetinásobení dosavadního „výkonu" systému obchodování s emisními povolenkami.) Proto se nejen dotčené subjekty, ale i jednotlivé členské státy obecně stavějí za prodloužení možnosti přidělovat emisní povolenky bezplatně (zvláště pak v odvětví energetiky, což podporuje i ČR), popř. za možnost „vylepšovat" si bilanci, pokud jde o snižování emisí skleníkových plynů, i mimo rámec systému obchodování s emisními povolenkami (jednotlivé texty obsažené v tzv. klimaticko-energetickém balíku by měly být v tomto směru více propojeny). Rovněž by mělo být specifikováno, kterým odvětvím reálně hrozí negativní dopady zavedení revidované směrnice, přičemž některé hlasy se stavějí i za úlevy malým a středním podnikům.

Dosud proběhla tři jednání Rady, jež se otázkou revize směrnice o obchodování s emisními povolenkami zabývala (28. února 2008, 3. března 2008, 5.-6. června 2008) - avšak bez formálního posunu. V rámci Evropského parlamentu byli mezitím k návrhu přiděleni zpravodajové (Avril Doyle, Irsko, EPP-ED, v ENVI, Lena Ek, Švédsko, ALDE, v ITRE, Jens Holm, Švédsko, GUE-NGL, v INTA, Elisa Ferreira, Portugalsko, PES, v ECON a Kyriacos Triantaphyllides, Kypr, GUE-NGL, v REGI).

 

 

 

5. Očekávaný vývoj

 

V říjnu (7. října 2008) se očekává přijetí zprávy zpravodajky Avril Doyle v odpovědném výboru ENVI (její návrh byl zveřejněn 11. června 2008). Plénum by se pak mělo danou otázkou zabývat 16. prosince 2008. Mezitím lze očekávat neformální jednání mezi Evropským parlamentem a Radou o možnosti přijetí definitivního textu již v prvním čtení.

Pokud se obě instituce na kompromisním textu v prvním čtení neshodnou, přesune se projednávání návrhu do roku 2009. To by ovšem - z důvodu voleb do Evropského parlamentu, jež se uskuteční ve dnech 11.-14. června 2009 - znamenalo, že v kontextu mezinárodních jednání o „postkjótském režimu" by mohlo dojít k oslabení vyjednávacího potenciálu EU. Na druhou stranu by tak byl získán prostor pro náležité projednání dotčeného návrhu.

 

 

Seznam odkazů

 

Dokumenty

 

 

Monitoring legislativního procesu

 

 

Další odkazy

 

Další články v rubrice

Životní prostředí v lednu 2020

Euroskop, 10.02.2020

Doprava v lednu 2020

Euroskop, 10.02.2020