SPECIÁL: Regionální politika v letech 2004–2009

12.06.2009
Euroskop

Regionální politika EU je díky svému rozpočtu nejnákladněji financovanou společnou politikou Společenství a jako takové jí patří značná pozornost. Jelikož po roce 2004 dobíhalo programovací období 2000-2006, klíčové legislativní dokumenty vznikaly až na jeho konci s ohledem na nutné organizační nastavení nové periody 2007-2013.

Ke klíčovým změnám došlo především od roku 2007, kdy byly tři původní cíle nahrazeny třemi novými. Stejně tak došlo k mnoha ryze technickým změnám v přenastavení strukturálních fondů. Dále bylo schváleno několik legislativních aktů, jež pouze provádějí existující nařízení. Jedná se např. o výčet regionů, které mohou čerpat podporu atd. Významnější místo mezi legislativou uplynulého období 2004-2009 zaujímá především reakce na finanční krizi usnadňující některé aspekty čerpání peněz z fondů, dále též zřízení nového nástroje předvstupní pomoci pro kandidátské či budoucí kandidátské země nebo vytvoření statutu Evropského seskupení pro územní spolupráci.

Poznámka: V souladu s vnitřním tematickým dělením regionální politiky, jak jej činí Komise, jsou nejprve uvedena obecná ustanovení týkající se nastavení regionální politiky, dále ustanovení týkající se strukturálních fondů ERDF a ESF a samostatně jsou analyzovány dokumenty týkající se podpory rozvoje venkova a rybářství.

1. Obecná strategická ustanovení a normy týkající se ERDF a ESF

1.1. Rozhodnutí Rady č. 702/2006 o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost

Strategické obecné zásady Společenství pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost jsou orientačním rámcem pro členské státy při tvorbě operačních programů na období 2007-2013. Jako takové jsou základním stavebním kamenem legislativy v dané oblasti pro současné programovací období. Hlavními strategickými body uváděnými v tomto dokumentu jsou především:

  • Stanovení nových tří hlavních cílů regionální politiky. Jsou jimi Konvergence, Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a Územní spolupráce. Zmíněné cíle pro současné programovací období 2007-2013 Komise zveřejnila již ve svém sdělení „Politika soudržnosti pro podporu růstu a zaměstnanosti: Strategické obecné zásady Společenství, 2007-2013 z roku 2005.

  • Rozhodnutí Rady explicitně popisuje tři nové klíčové cíle Společenství následovně:
  • 1. Zvýšení přitažlivosti členských států, regionů a měst zlepšením jejich přístupnosti, zajištěním odpovídající kvality a úrovně služeb a ochranou životního prostředí.
  • 2. Podpora inovace, podnikavosti a růstu hospodářství založeného na znalostech pomocí kapacit pro výzkum a inovace, včetně nových informačních a komunikačních technologií.
  • 3. Vytváření více a lepších pracovních podmínek pomocí zapojení více osob do zaměstnání nebo do podnikání, zlepšení přizpůsobivosti pracovníků a podniků a zvýšení investic do lidského kapitálu.

  • Obecná zásada, že by se měla politika soudržnosti ve stávajícím programovacím období více zaměřit na vědomosti, inovace a výzkum a lidský kapitál. Důraz by měl být kladen zároveň na součinnost hospodářského, sociálního a environmentálního rozměru. Do obecných zásad patří také zajištění rovnosti mužů a žen a zajištění nediskriminace.

1.2. Nařízení č.1082/2006 o Evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS)

Nařízení o ESÚS má usnadnit a podpořit přeshraniční, nadnárodní nebo meziregionální spolupráci, přičemž cílem je posílení hospodářské a sociální soudržnosti. ESÚS může sdružovat jak členské státy, tak regionální orgány, místní orgány či jisté veřejnoprávní subjekty. Členové seskupení však musejí pocházet alespoň ze dvou členských států, aby byl zachován přeshraniční rozměr.

ESÚS má právní subjektivitu a své stanovy zveřejňuje v souladu s právem členského státu, ve kterém má sídlo. Nařízení zmiňuje i základní orgány seskupení, kterými jsou shromáždění a ředitel.

ESÚS je zcela novým nástrojem. Podle Komise se totiž ukázalo, že stávající nástroje, jako např. evropské hospodářské zájmové sdružení, nebyly vhodné k organizování strukturované spolupráce v rámci iniciativy INTERREG.

Využívání ESÚS je koncipováno jako nepovinné.

1.3. Zřízení nástroje předvstupní pomoci

Podle Komise by pomoc kandidátským i možným kandidátským zemím měla být poskytována v jednotném rámci a s využitím zkušeností s předchozími předvstupními nástroji. Nařízení č. 1085/2006 zřizující nástroj předvstupní pomoci (NPP) je určeno především Chorvatsku, Turecku a Makedonii, dále také Albánii, Bosně a Hercegovině, Černé Hoře a Srbsku včetně Kosova. Hlavními uváděnými složkami pomoci jsou pomoc při transformaci a budování institucí, přeshraniční spolupráce, regionální rozvoj, rozvoj lidských zdrojů a rozvoj venkova. Základem podpory je víceletý orientační finanční rámec vytvářený vždy na tři roky dopředu. Na jeho základě Komise každoročně předkládá Evropskému parlamentu a Radě své záměry týkající se finančních přídělů.

Pro řízení nástroje se zřizuje Výbor pro nástroj předvstupní pomoci, který se skládá ze zástupců členských států a kterému předsedá zástupce Komise.

Pomoc kandidátským zemím může být použita mimo jiné na financování investic, veřejných zakázek, grantů včetně úrokových dotací, zvláštních úvěrů, úvěrových záruk a finanční pomoci, rozpočtové podpory atd. Pomoc může být ale také použita na krytí nákladů na účast Společenství na mezinárodních misích, iniciativách a organizacích působících v zájmu přijímající země.

Podmínkou pro obdržení pomoci je uzavření rámcové dohody mezi Komisí a přijímajícími zeměmi.

1.4. Změny v nastavení strukturálních fondů z důvodu finanční krize

Nařízení č. 284/2009 změnilo některé drobné záležitosti v nastavení strukturálních fondů. Evropská unie v tomto případě jednala v zájmu potlačení dopadů ekonomické krize. Nařízení především pomáhá členským státům při přípravě a provádění operačních programů Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu. Nová ustanovení také rozšiřují seznam věcí, které si mohou příjemci podpory zahrnout do nákladové stránky rozpočtu. Patří mezi ně i věcné příspěvky, odpisy a režijní náklady. Významným krokem podporujícím hospodaření malých a středních podniků je v případě poskytnutí státní podpory těmto subjektům usnadnění poskytnutí zálohové platby během konání projektu. Ty doposud nesměly přesáhnout 35 % celkové výše podpory, nově se však toto omezující ustanovení ruší.

2. Venkovský rozvoj a rybářství

2.1. Nařízení č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV)

Nařízení č. 1698/2005 stanovuje základní směry a cíle rozvoje venkova s využitím Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). V dokumentu jsou popsány hlavní zásady pro poskytování podpory, zásady pro tvorbu Národního strategického plánu, jeho implementaci a přezkum. Tento plán má sloužit jako základní referenční rámec pro tvorbu programů pro rozvoj venkova. Mimo hlavních cílů týkající se především udržitelného rozvoje venkova si dokument klade také specifické priority, mezi které patří:

  • Poskytování zvláštních výhod mladým zemědělcům při zahajování jejich činnosti;
  • Předčasný odchod zemědělců do důchodu;
  • Změna systému plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech;
  • Poskytování podpory na nevýnosné investice.

2.2. Strategické směry Společenství pro rozvoj venkova v letech 2007-2013

Klíčový dokument v oblasti rozvoje venkova uvádí především tři hlavní oblasti rozvoje: Zemědělsko-potravinářské hospodářství, životní prostředí a obyvatelstvo venkova. Klíčovými prioritními osami jsou:

  • Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví – především přestrukturování a modernizace zemědělství, lepší integrace potravinového řetězce, podpora zavedení a rozšíření informačních a komunikačních technologií, především u malých podniků atd.
  • Zlepšování životního prostředí a krajiny – především zachování lesů a krajiny využívané k zemědělství, podpora služeb v oblasti životního prostředí a zemědělských postupů šetrných ke zvířatům, boj se změnami klimatu, sjednocování příspěvků ekologického zemědělství atd.
  • Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova – především podpora vstupu žen na trh práce, růst hospodářské činnosti a zaměstnanosti v hospodářství venkova v širším pojetí, rozvoj mikropodniků a řemesel, odborná příprava mladých lidí týkající se diverzifikace místního hospodářství
  • Budování místních kapacit pro zaměstnanost a diverzifikaci – především zkušenosti s iniciativou Leader, budování kapacit pro místní partneství, podpora partnerství soukromého a veřejného sektoru, zlepšování místního řízení atd.

2.3. Nařízení Rady č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu

Toto nařízení z roku 2006 především zpřehledňuje a aktualizuje legislativní rámec v oblasti podpory rybolovu. Především ruší dva současné pilíře dané oblasti, tedy především nařízení č. 2792/1999 o pravidlech a podmínkách pro strukturální pomoc Společenství v odvětví rybolovu a nařízení č. 1263/1999 o finančním nástroji pro orientaci rybolovu. Jednou z klíčových zásad pomoci je, že operace financované z fondu nesmějí zvyšovat intenzitu rybolovu. Klíčovými obsahovými body nařízení dále jsou:

  • Stanovení zdrojů na financování fondu pro období 2007-2013 ve výši 3849 mil. € (v cenách roku 2004).
  • Každý členský stát je povinen přijmout národní strategický plán pro odvětví rybolovu.
  • Stanovení zásad pro tvorbu operačních programů.
  • Výčet prioritních os.

3. Technické a prováděcí normy

Do této části lze zařadit především legislativní akty určující nastavení jednotlivých strukturálních fondů v programovacím období 2007-2013, legislativu určující alokaci finančních prostředků pro členské státy v rámci jednotlivých cílů, dále také prováděcí akty odkazující na základní nařízení či strategické koncepce. Do těchto dokumentů lze zařadit především:

  • Rozhodnutí Komise stanovující seznam regionů způsobilých k financování v rámci jednotlivých cílů, dále také rozhodnutí stanovující seznam zemí oprávněných čerpat z Fondu solidarity. Kromě dvanácti nových členských zemí mezi ně patří také Portugalsko a Řecko.
  • Nařízení č. 1083/2006 a prováděcí nařízení č. 1828/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Fondu soudržnosti, ERDF a ESF. Toto nařízení vzniklo kvůli nutnému přizpůsobení strukturálních fondů novým cílům platným v období 2007-2013. Z důvodu finanční krize bylo nařízení č. 1082/2006 změněno nařízením č. 284/2009, které usnadňuje poskytování zálohových plateb.
  • Rozdělení nových členských států do regionů NUTS. Nařízení č. 1888/2005 tak změnilo s ohledem na proběhnuvší rozšíření stávající nařízení č. 1059/2003 o zavedení společní klasifikace územních statistických jednotek (NUTS).
  • Rozhodnutí Komise stanovující rozdělení prostředků v rámci jednotlivých cílů členským státům. V případě cíle Konvergence se jedná o rozhodnutí č. 594/2006, v případě cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost o rozhodnutí č. 593/2006 a v případě cíle Evropská územní spolupráce o rozhodnutí č. 609/2006.

Seznam odkazů

Dokumenty

Další odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality