Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

„Zdravotní kontrola“ reformy společné zemědělské politiky

Euroskop, 05.07.2008

Komise 20. května 2008 prostřednictvím čtyř legislativních návrhů konkretizovala podobu revize střednědobé reformy společné zemědělské politiky, nazývané „health check" (do češtiny bývá překládáno jako „kontrola stavu").

„Zdravotní kontrola" reformy společné zemědělské politiky

 

Návrh Nařízení Rady, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor pro zemědělce v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce

 

Návrh nařízení Rady o úpravách ve společné zemědělské politice prostřednictvím změn nařízení (ES) č. 320/2006, nařízení (ES) č. 1234/2007, nařízení (ES) č. 3/2008 a nařízení (ES) č. [...]/2008 [nová společná organizace trhu s vínem]

 

Návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV)

 

Návrh rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí 2006/144/ES o strategických směrech Společenství pro rozvoj venkova (programové období 2007-2013)

 

Komise 20. května 2008 prostřednictvím čtyř legislativních návrhů konkretizovala podobu revize střednědobé reformy společné zemědělské politiky, nazývané „health check" (do češtiny bývá překládáno jako „kontrola stavu"). Všechny čtyři návrhy byly předloženy formou jediného legislativního dokumentu pod jednacím číslem KOM(2008)306 v konečném znění.

Komise tak navazuje formulací konkrétních legislativních návrhů na své sdělení Radě a Evropskému parlamentu ze dne 20. listopadu 2007 nazvané „Příprava na kontrolu stavu reformy SZP" (KOM(2007)722 v konečném znění).

 

 

1. Legislativní pozadí

 

Společná zemědělská politika (SZP) jako jedna z nejstarších a zároveň politicky nejcitlivějších oblastí aktivit ES/EU prošla výraznějšími systémovými reformami v letech 1992 (tzv. MacSharryho reforma) a 2003 (Střednědobá revize SZP či Fischlerova reforma). K principiálním výsledkům těchto reforem lze řadit např. zavedení systému přímých plateb (MacSharryho reforma) a jeho další změny (zavedení systému jednotné platby na farmu - Single Payment Scheme (SPS) - Fischlerovou reformou) vedoucí k oddělení finanční podpory produkce od vyprodukovaného množství (decoupling), podmínění přímých plateb dodržováním souboru legislativních norem cross-compliance (týkají se plnění standardů v oblasti ochrany životního prostředí, bezpečnosti potravin a zdraví zvířat; do češtiny je termín překládán jako „křížová shoda" či „podmíněnost") a zvyšování podpory tzv. druhého pilíře SZP (rozvoj venkova, podpora nevýrobních aspektů spjatých se zemědělskou činností a venkovem) ve spojení s reformami financování SZP obsaženými v Agendě 2000.

Výzva k dalšímu přehodnocení zejména finančních aspektů fungování SZP je obsažena už v Prohlášení o přezkumu finančního rámce k Interinstitucionální dohodě mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení, publikované v Úředním věstníku 14. června 2006 (2006/C 139/01). Snahy o další přehodnocení SZP ve světle dosavadního fungování Fischlerovy reformy je však třeba chápat také v kontextu vývoje vnějších obchodních vztahů ES/EU (požadavky formulované v Deklaraci ministrů 6. ministerské konference WTO v Hongkongu konané ve dnech 13.-18. prosince 2005), nejnovějšího vývoje na světových trzích se zemědělskými komoditami i v rámci vnitřního trhu Společenství po rozšíření v letech 2004 a 2007.

 

 

1.1 Sdělení Komise Radě a Evropskému Parlamentu - Příprava na kontrolu stavu reformy SZP ze dne 20. listopadu 2007 (KOM(2007)722 v konečném znění)

 

20. listopadu 2007 Komise prezentovala sdělení Radě a Evropskému parlamentu s názvem „Příprava na kontrolu stavu reformy SZP" (KOM(2007)722 v konečném znění). Vyjádřila se v něm k základním otázkám fungování současné SZP a efektům reformy z roku 2003 a navrhla některá řešení.

V oblasti přímých plateb náležel k nejkontroverznějším bodům uvažovaný model jejich postupného snižování podle velikosti podniku (tzv. princip degresivity). Sdělení také počítalo se zavedením systému jednotné platby na farmu (SPS) ve státech EU-10, které dosud uplatňují systém jednotné platby na plochu (Single Area Payment Scheme; SAPS), včetně České republiky, od ledna 2011(v Bulharsku a Rumunsku pak od ledna 2012). Hovořilo o dalším zjednodušení sankčních a kontrolních mechanismů norem cross-compliance a navrhovalo zrušení dosavadního systému povinného vynětí části půdy z produkce a ponechání ladem (set-aside), který též podmiňoval platbu SPS a měl v době svého zavedení předcházet nadprodukci; ve světle současné situace na zemědělských a potravinových trzích však ztratil smysl.

Komise dále navrhovala některé změny intervenčních mechanismů (zejména v sektoru obilovin) a zvážení pokračování podpor, které dosud nebyly odděleny od produkce či specifických dávek mimo systém SPS (např. u sušeného krmiva, škrobu, lnu či konopí).

Důležitými body bylo také odstranění kvót na mléko a mléčné výrobky (sdělení hovořilo o 31. březnu 2015) a zvýšení povinné modulace (přesun finančních prostředků z prvního výrobního do druhého nevýrobního pilíře SZP; do češtiny je termín překládán též jako „odlišení") v letech 2010-2013 o 2 procentní body ročně ze současných 5 % na 13 %.

V rámci akcentované ekologické dimenze stojí za zmínku, že Komise navrhovala zvážit smysluplnost a hospodárnost pokračování hektarové podpory pěstování energetických plodin určených převážně pro výrobu biopaliv první generace, i když přímo její zrušení nenavrhovala. Ke zveřejnění konkrétních legislativních návrhů mělo dojít na jaře 2008.

V průběhu listopadu 2007, ledna a února 2008 byl obsah sdělení diskutován v Radě ministrů pro zemědělství a rybolov, která zveřejnila své závěry 17. března 2008. Ke konsensuálním bodům náležely návrhy Komise v ekologické dimenzi (podpora zmírňování klimatických změn, výzva ke zlepšení hospodaření s vodou, důraz na podporu biopaliv druhé generace apod.). S výhradami naopak Rada komentovala návrhy týkající se rušení stávajících plateb, které nejsou v souladu s principem decoupling (např. prémie na chov krav bez tržní produkce mléka, jatečná prémie), degresívní snižování přímých plateb, změny v mechanismech tržní regulace (set-aside, intervence, vývozní subvence) či zvýšení povinné modulace na 13 % do roku 2013. S podporou se v Radě setkalo postupné zrušení mléčných kvót; zástupci některých států (Německo, Rakousko, Finsko, Francie, Portugalsko) však vyjadřovali obavy, že se zrušení kvót na mléko a mléčné výrobky dotkne tzv. znevýhodněných oblastí (LFA) a požadovali „měkké přistání" prostřednictvím pozvolného zvyšování kvóty.

Zajímavá byla také pozice nových členských států; ty z nich, které uplatňují u přímých plateb systém SAPS (včetně ČR) během jednání vesměs hájily možnost zachovat tento systém až do roku 2013, kdy skončí přechodné období stanovené Akty o přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska (Úřední věstník L 236 ze dne 23. září 2003), v kapitole 6. Zemědělství, a státy EU-10 budou získávat z rozpočtu Společenství přímé platby v plné výši.

Oficiální pozice ČR ke sdělení Komise prezentovaná na zasedání Rady ministrů zemědělství 21. ledna 2008 pak odrážela specifické podmínky českého zemědělství v rámci SZP (především větší rozloha zemědělských podniků). Zahrnovala proto nesouhlas s navrhovanými metodami degresivity, které by ČR znevýhodnily. U modulace byla zohledněna skutečnost, že se ČR tento mechanismus povinně týká až po zavedení systému SPS, přičemž ve spojení s navrhovaným systémem snižování přímých plateb dle velikosti podniku by majoritní podíl velkých zemědělských podniků na zemědělské výrobě opět činil z ČR jednu ze zemí s nejvyšším podílem prostředků přesouvaných v rámci modulace z prvního do druhého pilíře. Stanovisko ČR k navrhovanému navýšení modulace proto bylo rezervované, jakkoli principiálně přesun financí z prvního do druhého SZP schvaluje.

Pokud jde o situaci přímých plateb po roce 2013, kdy skončí platnost současné finanční perspektivy, vyslovila se ČR pro zachování plošného systému přímých plateb v EU, který by se však svým mechanismem měl blížit spíše systému SAPS.

Souhlas naopak ČR prostřednictvím své oficiální pozice vyjadřovala se zrušením principu set-aside, přehodnocením finanční podpory pěstování energetických plodin či se změnami v normách cross-compliance.

 

 

1.2 Zpráva o kontrole stavu SZP (A6-0047/2008; Goepelova zpráva)

 

23. listopadu 2008 bylo sdělení Komise předáno také Evropskému parlamentu, kde se jím zabýval Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI). Pozice EP byla formulována v podobě Návrhu Zprávy o kontrole stavu SZP, zveřejněného 19. prosince 2007. Zpravodajem byl Lutz Goepel (Německo, EPP-ED). Konečnou podobu získala Goepelova zpráva (A6-0047/2008) po svém projednání ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a doplnění pozměňovacími návrhy 28. února 2008.

Goepelova zpráva návrh sdělení Komise přivítala, přinesla však i několik kritických poznámek, a to opět zejména k navrhovanému degresivnímu snižování přímých plateb a zvyšování povinné modulace. V otázce přechodu ze systému SAPS na systém SPS žádala zohlednění ztížené pozice nových členských států, podpořila změny některých nadbytečných norem cross-compliance a navrhovala až do roku 2013 zachovat některé platby neodpovídající principu decoupling. Vyslovila se pro zachování intervenčních mechanismů, podpořila však zrušení povinného vynětí půdy z produkce; opatrný postoj zaujala ke zrušení mléčných kvót, u nějž požadovala pozvolný postup a zohlednění regionálních rozdílů. Vyslovila souhlas s přehodnocením podpory pěstování energetických plodin; ochrana spotřebitele, životního prostředí, klimatu a zdraví zvířat by neměla ohrožovat konkurenceschopnost evropských zemědělců. K rozsáhlejším zásahům do financování SZP by dle Goepelovy zprávy mělo dojít až po roce 2013, tedy s novou finanční perspektivou.

Usnesení o kontrole stavu SZP (P6_TA(2008)0093) přijalo plénum EP 12. března 2008.

 

 

1.3 Role lobby

 

Do debaty o podobě reformy SZP se zapojily také organizované zájmy; nadnárodní lobbyistická organizace COPA-COGECA vydala 10. ledna 2008 stanovisko, které logicky odráželo zájmy producentských skupin a zároveň představovalo určitý průsečík pozic zemědělských organizací z různých členských států EU. Konstatovala v něm, že v celosvětovém měřítku končí éra potravinářské nadprodukce a naopak nastupuje éra narůstající poptávky po potravinách, na což musí reagovat i SZP. Stanovisko COPA-COGECA proto kladlo důraz na udržení stávajícího modelu SZP i úrovně jejího financování do roku 2013 a kritizovalo některé inovace navrhované Komisí (zásahy do systému SPS, degresivita plateb, navrhovaný model zvyšování modulace, přehodnocování prémie pro pěstování energetických plodin, zásahy do intervenčních mechanismů).

 

 

Po zohlednění meziinstitucionální debaty o sdělení Komise z 20. listopadu 2007 a stanovisek organizovaných zájmů Komise 20. května 2008 (tedy půl roku poté) zveřejnila konkrétní „balík" legislativních návrhů změn. Učinila tak z formálního hlediska poněkud méně standardním způsobem - čtyři konkrétní legislativní návrhy byly předloženy formou jediného dokumentu pod jednacím číslem KOM(2008)306 v konečném znění.

Adresátem celého aktu je Rada (ačkoli je dokument současně předáván i Evropskému parlamentu), neboť všechny čtyři návrhy jsou z hlediska legislativní pravomoci Evropského parlamentu vyplývající z platného primárního práva pouze předmětem tzv. konzultace. Vzhledem k tomu, že jednotlivé návrhy jsou z meritorního hlediska odlišné, i když některé změny v nich obsažené se vzájemně podmiňují, což vyžaduje např. zapojení rozdílných výborů EP do konzultační procedury a přirozeně i vypracování různých zpráv shrnujících stanovisko příslušného výboru, vstupují návrhy do legislativního procesu odděleně pod dílčími označeními a odděleně jsou označovány i příslušné konzultační procedury:

Návrh nařízení Rady, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor pro zemědělce v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce je projednáván v rámci procedury 2008/0103/CNS a figuruje v ní jako KOM(2008) 306-1;

Návrh nařízení Rady o úpravách ve společné zemědělské politice prostřednictvím změn nařízení (ES) č. 320/2006, nařízení (ES) č. 1234/2007, nařízení (ES) č. 3/2008 a nařízení (ES) č. [...]/2008 je projednáván v rámci procedury 2008/0104/CNS a figuruje v ní jako KOM(2008) 306-2;

Návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) je projednáván v rámci procedury 2008/0105/CNS a figuruje v ní jako KOM(2008) 306-3;

Návrh rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí 2006/144/ES o strategických směrech Společenství pro rozvoj venkova (programové období 2007-2013) je projednáván v rámci procedury 2008/0106/CNS a figuruje v ní jako KOM(2008) 306-4.

Na straně Komise je za celý akt odpovědné Generální ředitelství (DG) pro zemědělství a rozvoj venkova, na straně Rady její formace pro zemědělství a rybolov. V případě Evropského parlamentu jde o výbor pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI; zodpovědný výbor) a Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI). U návrhů KOM(2008) 306-1, KOM(2008) 306-3 a KOM(2008) 306-4 je zapojen i Výbor pro regionální rozvoj (REGI) a u návrhu KOM(2008) 306-1 Výbor pro rozpočet (BUDG).

 

 

2. Formální struktura legislativního návrhu

 

Jak již bylo uvedeno, dokument označený jako KOM(2008)306 v konečném znění je složen ze čtyř dílčích legislativních návrhů, které mají jako celek tvořit komplexní návrh změn v rámci revize dosavadního fungování SZP po reformě z roku 2003 a navazujících dílčích reformách proběhnuvších v sektorech společné organizace trhu (SOT) cukru, ovoce a zeleniny či vína.

Právní bází pro předložení celého aktu je čl. 37 Smlouvy o založení ES revidované Smlouvou z Nice definující mimo jiné pravomoci jednotlivých orgánů ES v legislativní oblasti při vypracování a provádění společné zemědělské politiky.

Návrhy rámuje jednotná důvodová zpráva shrnující klíčové meritorní změny, které dokument jako celek přináší (otázka budoucnosti přímých plateb v režimech SPS a SAPS; jednotná SOT včetně budoucnosti intervenčních mechanismů či mléčných kvót; nové priority EU a politika rozvoje venkova; dopady změn na rozpočet Společenství). Následují znění jednotlivých návrhů.

Návrh nařízení Rady, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor pro zemědělce v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, je novým legislativním textem; předpokládá zrušení stávajícího nařízení č. 1782/2003, které má nahrazovat. Nařízení č. 1782/2003 bylo od svého vstupu v platnost několikrát pozměněno, nový návrh má proto mimo jiné tyto změny reflektovat a konsolidovat. Návrh dále předpokládá změny těchto platných právních předpisů: Nařízení č. 1290/2005 o financování společné zemědělské politiky; nařízení č. 247/2006, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie; nařízení č. 378/2007 o pravidlech pro dobrovolné odlišení přímých plateb podle nařízení č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, a o změně nařízení č. 1290/2005.

Návrh sestává ze 136 článků členěných do 7 hlav (Hlava I Oblast působnosti a definice; Hlava II Obecná ustanovení o přímých platbách; Hlava III Režim jednotné platby; Hlava IV Další režimy podpor; Hlava V Provádění přímých plateb v nových členských státech; Hlava VI Finanční převody; Hlava VII Prováděcí, přechodná a závěrečná ustanovení). Návrh je doplněn 15 přílohami.

Návrh nařízení Rady o úpravách ve společné zemědělské politice prostřednictvím změn nařízení (ES) č. 320/2006, nařízení (ES) č. 1234/2007, nařízení (ES) č. 3/2008 a nařízení (ES) č. [...]/2008 reflektuje primárně změny platných Nařízení č. 320/2006, kterým se zavádí dočasný režim restrukturalizace cukrovarnického průmyslu ve Společenství a kterým se mění nařízení č. 1290/2005 o financování společné zemědělské politiky, nařízení č. 1234/2007 - jednotné nařízení o společné organizaci trhů, nařízení č. 3/2008 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích a nařízení Rady č. 479/2008 o společné organizaci trhu s vínem, o změně nařízení č. 1493/1999, č. 1782/2003, č. 1290/2005, č. 3/2008 a o zrušení nařízení č. 2392/86 a č. 1493/1999. Posledně jmenované nařízení nebylo v době publikace dokumentu KOM(2008)306 v konečném znění ještě uveřejněno v Úředním věstníku (k uveřejnění pod číslem 479/2008 došlo až 6. června 2008; viz Reforma organizace společného trhu s vínem), proto odkaz v oficiálním názvu dokumentu prozatím figuruje jako „nařízení (ES) č. [...]/2008". Návrh předpokládá též zrušení některých platných předpisů (především nařízení č. 1868/94, nařízení č. 1883/78 a nařízení č. 2055/93).

Návrh sestává z 5 článků, z nichž nejobsáhlejší je článek 4 zahrnující změny nařízení č. 1234/2007 (jednotné nařízení o společné organizaci trhů). Návrh je doplněn 3 přílohami.

Návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), předpokládá (jak název napovídá) změnu platné legislativní normy týkající se Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (známějšího i v českém kontextu spíše pod anglickou zkratkou EAFRD). Návrh tvoří 2 články (čl. 1 zahrnuje změny nařízení č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z EZRFV) a příloha.

Návrh rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí Rady č. 2006/144/ES z 20. února 2006 o strategických směrech Společenství pro rozvoj venkova (programové období 2007-2013) přepokládá v souladu s předchozím návrhem přezkoumání strategických směrů Společenství pro rozvoj venkova ještě před ukončením programového období 2007-2013. Návrh je stejně jako v případě legislativního aktu, který pozměňuje, tvořen jediným článkem a přílohou.

Vzhledem k významným rozpočtovým konsekvencím SZP celý dokument doplňuje finanční výkaz, který bilancuje finanční dopady návrhů týkajících se kontroly stavu reformy jako celku a dále finanční dopady návrhů v jednotlivých odvětvích (odvětví mléka, tržní odvětví, odvětví přímých plateb, finanční dopad na rozvoj venkova).

 

 

3. Klíčové obsahové body legislativního návrhu

 

3.1 Návrh nařízení Rady, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor pro zemědělce v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (KOM(2008)306-1)

 

Návrh se zaměřuje především na mechanismy financování SZP prostřednictvím režimů přímých podpor (jejich seznam je uveden v Příloze I). Pokouší se řešit především:

1. otázky vyplývající z přezkumu dosavadního fungování systému SPS a podmíněnosti nároku na tyto platby dodržováním souboru norem cross-compliance;

2. budoucnost plateb, které jsou stále ještě částečně vázány na produkci a neodpovídají proto principu decoupling, případně záměrně stojí mimo systém SPS;

3. budoucnost režimu SAPS, který stále používá většina států přistoupivších do EU v roce 2004 (SPS naproti tomu již zavedly Malta a Slovinsko), Bulharsko a Rumunsko;

4. revizi a rozšíření čl. 69 stávajícího nařízení č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, jenž umožňuje členským státům uplatňujícím režim jednotné podpory ponechat podle odvětví až 10 % vnitrostátních rozpočtových stropů na přímé platby v dotyčném odvětví na opatření pro ochranu či zlepšení životního prostředí nebo pro zlepšení jakosti a uvedení zemědělských produktů na trh;

5. zvýšení povinné modulace („odlišení"; povinné zkrácení přímých plateb dle velikosti zemědělského podniku a jejich přesun do nevýrobního pilíře SZP a podpory venkova);

6. zavedení minimálních stropů pro přímé platby (minimální částka 250 € na jednoho příjemce a/nebo minimální rozloha plochy 1 ha) a netto stropů (maximálních částek přímých plateb), které mohou být poskytnuty v daném kalendářním roce (pro ČR je to 773 mil. €; viz Příloha IV).

Konkrétně se navrhuje například upravit některé normy cross-compliance („podmíněnost") tak, aby byly odstraněny některé nerelevantní či zemědělce zbytečně zatěžující podmínky a aby tyto normy více braly v úvahu problém ochrany vod, zachování stávajících stálých pastvin a ekologické zvládnutí zrušení povinného vynětí půdy z produkce. Seznam 18 platných norem a článků, na které se návrhy vztahují, je uveden v Příloze II; v Příloze III pak platné požadavky na dobrý zemědělský a ekologický stav mající též odrážet aktuální požadavky návrhu.

Navrhuje se zvýšení povinné modulace („odlišení") o 8 % (ze stávajících 5 %), a to tak, že od roku 2009 do roku 2012 se modulace každoročně zvýší o 2 procentní body. Odlišení se nadále nemá vztahovat na platby do 5 000 €; nad 5 000 € však má dojít ke spojení modulace s diferenciací podle velikosti podniku (resp. podle výše přímých plateb, které pobírá). Každoroční zvyšování modulace o 2 procentní body se však týká jen podniků v kategorii pobírající ročně 5000-99 999 €; s každou vyšší kategorií musí podnik modulovat každoročně navíc o další 3 procentní body.

 

Tabulka: Celková procenta odlišení podle výše poskytovaných přímých plateb

 

Prahy (v €)

2009

2010

2011

2012

1 až 5 000

0

0

0

0

5 000 až 99 999

5 % + 2 %

5 % + 4 %

5 % + 6 %

5 % + 8 %

100 000 až 199 999

5 % + 5 %

5 % + 7 %

5 % + 9 %

5 % + 11 %

200 000 až 299 999

5 % + 8 %

5 % + 10 %

5 % + 12 %

5 % + 14 %

nad 300 000

5 % + 11 %

5 % + 13 %

5 % + 15 %

5 % + 17 %

Zdroj: Návrh Nařízení Rady, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor pro zemědělce v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce; Návrh nařízení Rady o úpravách ve společné zemědělské politice prostřednictvím změn nařízení (ES) č. 320/2006, nařízení (ES) č. 1234/2007, nařízení (ES) č. 3/2008 a nařízení (ES) č. [...]/2008; Návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV); Návrh rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí 2006/114/ES o strategických směrech Společenství pro rozvoj venkova (programové období 2007-2013) (KOM(2008)306 v konečném znění)

 

Snižování přímých plateb podle velikosti podniku se tak má dít následujícím způsobem: čím vyšší částku přímých plateb podnik pobírá, tím více jsou mu kráceny ve prospěch podpory nevýrobní složky a rozvoje venkova. Podle nařízení by minimálně 80 % částky vybrané modulací mělo zůstávat v příslušném členském státě a být použito na druhý pilíř SZP právě tam (částky mají být přidělovány členským státům podle rozlohy zemědělské půdy, procenta obyvatel zaměstnaných v zemědělství a podle výše HDP na obyvatele). Povinnost modulace se nemá týkat zemědělců v tzv. nejvzdálenějších regionech (francouzské zámořské departementy, Azory, Madeira, Kanárské ostrovy, ostrovy v Egejském moři).

Států EU-10 se má povinná modulace týkat až od roku 2012 (v souvislosti se zaváděním systému SPS a s koncem přechodného období na vyrovnání výše přímých plateb podmínkám v EU-15 v roce 2013), měly by mít mírnější startovací podmínky, se zavedením modulace by však zároveň již neměly být poskytovány doplňkové vnitrostátní přímé platby.

Za účelem kontroly mechanismu přímých plateb a jejich modulace by měl být posílen integrovaný správní a kontrolní systém (zejména systém identifikace zemědělských pozemků, a to i v souvislosti s požadavky na evidenci a zveřejňování údajů o příjemcích finančních prostředků v oblasti SZP).

Státy dosud uplatňující systém SAPS namísto SPS si mohou tento systém ponechat do konce roku 2013.

Návrh počítá se začleněním oddělených režimů plateb, které prozatím stojí mimo SPS, do režimu jednotné platby, týká se to zejména odvětví plodin na orné půdě, chmelu, osiv a do určité míry hovězího masa. V tzv. znevýhodněných regionech se však nadále počítá se zvláštní podporou odvětví krav bez tržní produkce mléka a odvětví skopového a kozího masa. Poskytování oddělené podpory by mělo skončit u sušených krmiv, bramborového škrobu a lnu, zde však návrh počítá s přechodným obdobím na jejich začlenění do jednotné platby. Tyto požadavky se týkají i nových členských států, včetně ČR, která v odvětvích plodin na orné půdě, chmele, lnu i bramborového škrobu poskytuje doplňkové vnitrostátní platby.

Návrh také konstatuje, že již neexistuje důvod pro poskytování zvláštní hektarové podpory pro pěstování energetických plodin a naopak zohledňuje vytvoření některých specifických podpor pro odvětví, které od roku 2003 prošlo (v některých případech kontroverzními) reformními procesy. Týká se to zejména zvláštních plateb pěstitelům cukrové řepy a vína v souvislosti s programem podpory vyklučování; nové členské státy uplatňující SAPS mají mít také možnost poskytovat podporu pěstitelům některého ovoce a zeleniny formou oddělených plateb.

 

 

3.2 Návrh nařízení Rady o úpravách ve společné zemědělské politice prostřednictvím změn nařízení (ES) č. 320/2006, nařízení (ES) č. 1234/2007, nařízení (ES) č. 3/2008 a nařízení (ES) č. [...]/2008 (KOM(2008) 306-2)

 

Návrh se zaměřuje na změny v oblasti jednotné společné organizace trhu (SOT). Zahrnuje především:

1. změny v intervenčních tržních mechanismech (zjednodušení a harmonizace stávajících ustanovení o veřejné intervenci prostřednictvím rozšíření nabídkového řízení);

2. zrušení vynětí půdy z produkce (set-aside);

3. ukončení platnosti mléčných kvót v roce 2015 a přechodná opatření k přizpůsobení se tomuto ukončení pomocí každoročního zvyšování kvót;

4. zrušení podpory u soukromého skladování sýrů a podpory odbytu u másla na pekařské výrobky a u zmrzliny (u soukromého skladování másla, sušeného odstředěného mléka pro krmné účely a podpory výroby kaseinu má být poskytování podpory nepovinné, o jejím použití má rozhodnout Komise, pokud to vyžaduje situace na trhu).

Změny týkající se veřejné intervence by se měly konkrétně dotknout především obilovin; navrhuje se zavedení nabídkového řízení na pšenici obecnou, pro krmné obiloviny má být uplatňován stejný model jako u kukuřice, u pšenice tvrdé a u rýže má být intervence s ohledem na situaci na světových trzích zrušena zcela. Zrušení intervence se navrhuje také u vepřového masa, ustanovení o nabídkovém řízení se mají uplatňovat také u másla a sušeného odstředěného mléka.

Důležitou inovací je potvrzení ukončení kvót na mléko v roce 2015. Mělo by se tak dít postupným způsobem, každoročním zvyšováním 1 % za hospodářský rok počínaje od roku 2009/10 do roku 2013/14 (Příloha I). Návrh současně počítá s postupným zrušením podpor stojících mimo systém SPS, které předpokládá předchozí návrh KOM(2008)306-1, neruší však kvótní systém v odvětví bramborového škrobu (Příloha II); pro ČR kvóta nadále zůstává ve výši 33 660 t ročně.

 

3.3 Návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) [KOM(2008) 306-3]

 

Návrh vyzývá k přehodnocení stávajícího nařízení č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) ve světle nových priorit EU, kterými jsou zmírňování klimatických změn, podpora obnovitelných zdrojů energie, vodního hospodářství a zachování biologické rozmanitosti. Odkazuje v této souvislosti především na tzv. klimaticko-energetický balík (zde), závazky EU vyplývající z Kjótského protokolu a na tzv. rámcovou směrnici o vodě (směrnice č. 2000/60 stanovující rámec pro aktivity Společenství v oblasti vodní politiky).

V souladu s článkem 10 nařízení č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z EZFRV, který umožňuje přezkoumání strategických směrů Společenství pro rozvoj venkova na programové období 2007-2013 s cílem zohlednit významné směry priorit Společenství, vyzývá k přehodnocení těchto směrů v souladu se čtyřmi prioritami stanovenými v článku 16a, který se návrhem do nařízení č. 1698/2005 vkládá. Každý členský stát má na základě toho zrevidovat svůj národní strategický plán rozvoje venkova a nejpozději tři měsíce po přijetí rozhodnutí o strategických směrech Společenství zaslat Komisi. V Příloze I je uveden orientační seznam operací, které jsou v souladu s uvedenými prioritami a které mohou členské státy zohlednit při úpravě svých národních strategických plánů. Státy jsou vyzývány především k doplnění os I (opatření týkající se modernizace zemědělských hospodářství) a II (agroenvironmentální platby) programu EZFRV (EAFRD); v ose III mohou dále posílit opatření týkající se diverzifikace činnosti nezemědělské povahy. K financování operací tohoto druhu mohou členské státy navýšit v nových strategických plánech stávající míry podpor stanovené nařízením č. 1698/2005 o 10 procentních bodů.

 

 

3.4 Návrh rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí 2006/144/ES o strategických směrech Společenství pro rozvoj venkova (programové období 2007-2013) [KOM(2008) 306-4]

 

Jedná se o návrh změn strategických směrů Společenství pro rozvoj venkova na programové období 2007-2013 ve světle čtyř priorit (zmírňování klimatických změn, podpora obnovitelných zdrojů energie, vodního hospodářství a zachování biologické rozmanitosti); navrhované změny jsou tedy úzce provázány s obsahem předchozího návrhu KOM(2008)306-3. Návrhy jsou obsaženy v příloze, která pozměňuje stávající přílohu rozhodnutí č. 2006/144, a vyzývají ke změnám zejména v ose I a II programu rozvoje venkova.

 

 

4. Stav legislativního procesu

 

Dokument byl Komisí jako celek předán Radě 20. května 2008 současně s dodatky v podobě průvodních dokumentů shrnujících posouzení dopadů jednotlivých návrhů (zkrácená verze je k dispozici též v českém překladu). Ve stejný den byl dokument zaslán k povinné konzultaci také Evropskému parlamentu.

Ve výboru EP pro zemědělství a rozvoj venkova, který je výborem zodpovědným za celý balík návrhů, byl určen zpravodaj, jímž je pro všechny čtyři návrhy Luis Manuel Capoulas Santos (Portugalsko, PES). 24. června 2008 byl publikován návrh zprávy o návrhu nařízení, kterým se mění nařízení č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova (PE407.829v01-00). Návrh zprávy Capoulase Santose obsahuje některé změny týkající se návrhů stran financování operací v rámci programu rozvoje venkova a mírně pozměňuje přílohu, zejména pokud jde o prioritu podpory obnovitelných zdrojů energie a vodního hospodářství.

Ve stejný den, 24. června 2008, byla zveřejněn také návrh zprávy o návrhu rozhodnutí, kterým se mění rozhodnutí 2006/144 o strategických směrech Společenství pro rozvoj venkova (PE407.830v01), který obsahuje jedinou změnu ve prospěch další podpory produkce biopaliv druhé generace na úkor biopaliv generace první.

Klíčovým činitelem je však vzhledem ke konzultační proceduře Rada, která se legislativním balíkem zabývala podrobněji na jednání 23. června 2008. K nejvíce diskutovaným bodům náležely návrhy týkající se plateb, které jsou stále ještě částečně vázány na produkci, a dalšího posilování principu decoupling. Některé delegace požadovaly prodloužení přechodných období na zařazení těchto plateb do systému jednotné platby (především u lnu, sušeného krmiva či bramborového škrobu), objevují se i protesty proti zrušení zvláštních podpor pro pěstování energetických plodin (Francie).

Sporným bodem jsou také specifické podpory, které mají být zavedeny pod vlivem revize článku 69 nařízení č. 1782/2003 ve snaze zvětšit manévrovací prostor členských států, pokud jde o zacílení plateb (návrh umožňuje podporovat tímto způsobem např. produkci mléka či chov skotu, ovcí a koz ve znevýhodněných regionech).

Některými delegacemi byl kritizován také návrh na zřízení „svépomocných" fondů, které by měly pomáhat zvládat krizové situace např. v případě výskytu epidemií zvířecích chorob.

Skupina zástupců „nových" členských států zaslala u příležitosti summitu Evropské rady 19.-20. června 2008, který se zabýval mj. i rostoucími cenami potravin, hlavám států a vlád dopis požadující rovnější redistribuci přímých plateb mezi nové a starší členy.

 

 

5. Očekávaný vývoj

 

Na zasedání Výboru Evropského parlamentu pro zemědělství a rozvoj venkova ve dnech 14.-15. července 2008 se očekává prezentace zpráv Luise Manuela Capoulase Santose ke všem čtyřem návrhům v rámci „health check".

Klíčovým aktérem rozhodovacího procesu však nadále bude Rada ministrů zemědělství, jejíž poslední zasedání před letní přestávkou je plánováno na 15. července 2008. Postoje jednotlivých aktérů rozhodovacího procesu i členských států lze do určité míry vysledovat již z předcházející půlroční debaty o sdělení Komise KOM(2007)722 v konečném znění. Komise její obsah částečně zohlednila v konkrétních návrzích, předkládaných nyní v dokumentu KOM(2008)306 v konečném znění; některé sporné body však na pořadu jednání zůstávají.

Nastupující francouzské předsednictví indikuje snahu dosáhnout politické dohody v Radě v listopadu 2008 a dovést celý proces do konce před závěrem roku 2008 (před irským referendem o Lisabonské smlouvě byla tato snaha dávána do souvislosti i s úsilím dokončit proces dříve, než smlouva nahrazující v této oblasti prostou konzultaci Evropského parlamentu tzv. spolurozhodovací procedurou vstoupí 1. ledna 2009 v platnost, čímž by došlo ke zkomplikování celého procesu a oddálení změn). Lze proto očekávat intenzivní jednání v Radě o této otázce v červenci i v září (po ukončení letní přestávky).

Pokud by dokument KOM(2008)306 v konečném znění jako celek vstoupil v platnost do konce roku 2008, došlo by k použití ustanovení jednotlivých dílčích návrhů od 1. ledna 2009, pouze pro některá ustanovení návrhu KOM(2008)306-2 (návrh nařízení o úpravách ve společné zemědělské politice prostřednictvím změn nařízení č. 320/2006, nařízení č. 1234/2007, nařízení č. 3/2008 a nařízení č. [...]/2008) jsou určena přechodná období.

 

 

Seznam odkazů

 

Dokumenty

 

 

Monitoring legislativního procesu

 

 

Další odkazy