Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Společná pravidla pro vnitřní trh s elektřinou

Euroskop, 12.07.2008
19. září 2007 představila Komise v rámci tzv. třetího liberalizačního balíku i návrh, který se zabývá tzv. vlastnickým unbundlingem, tj. oddělením výroby elektrické energie od její distribuce.

Návrh směrnice určující společná pravidla pro vnitřní trh s elektřinou

 

 

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění Směrnice (ES) č. 54/2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (KOM(2007)528 v konečném znění)

 

 

19. září 2007 představila Komise v rámci tzv. třetího liberalizačního balíku i návrh, který se zabývá tzv. vlastnickým unbundlingem, tj. oddělením výroby elektrické energie od její distribuce. To by mělo vést k odstranění diskriminace v přístupu k síti, která se dle názoru Komise v některých členských státech objevuje. Návrh ovšem předkládá i možnost „vyhnout se" (pro mnohé kontroverznímu) unbundlingu zavedením tzv. „nezávislého provozovatele soustavy". Kromě této otázky se dokument zabývá také posílením pravomocí vnitrostátních regulačních orgánů.

 

 

 

1. Legislativní pozadí

 

 

Snaha EU o liberalizaci trhu s elektřinou a plynem trvá již deset let. V červnu 2003 vstoupily v platnost normy, které platí doposud. Komise se zaměřila na pravidelné sledování jejich fungování. Zároveň uspořádala florentské Elektroenergetické fórum, kde se pravidelně scházeli zástupci ministerstev, vnitrostátních regulačních orgánů, Komise, provozovatelů přenosových a přepravních soustav, dodavatelů, obchodníků, spotřebitelů, odborů, uživatelů sítí a energetických burz.

8. března 2006 Komise představila zelenou knihu „Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii" (KOM(2006)105). Ta vycházela z podnětu Evropské rady, která na konci roku 2005 vyzvala Komisi k vypracování nové podoby evropské energetické politiky. Dne 10. ledna 2007 pak Komise, po podrobném energetickém šetření a veřejných konzultacích, přijala závěrečnou zprávu, která obsahovala i soubor opatření, jež by měla vést k nové energetické politice. Ve stejný den Komise vydala sdělení „Energetická politika pro Evropu" (KOM(2007)1), kde jí byla zdůrazněna potřeba dokončení procesu liberalizace vnitřního trhu s elektrickou energií a plynem.

Na zasedání Evropské rady na jaře 2007 bylo rozhodnuto o pověření Komise k navržení dalších možných opatření. Mezi mnoha požadovanými cíli bylo například účinné oddělení dodavatelských a výrobních činností od provozování sítě a vytvoření nezávislého mechanismu pro spolupráci vnitrostátních regulačních orgánů.

10. července 2007 vyjádřil Evropský parlament ve svém usnesení společné energetické politice podporu. Vyslovil však také názor, že mezi trhem s elektřinou na jedné straně a zemním plynem na straně druhé jsou rozdíly, které musejí být při vytváření společné politiky vzaty v potaz.

Předložený legislativní návrh je předmětem tzv. spolurozhodování Rady a Evropského parlamentu podle článku 251 Smlouvy o založení ES revidované Smlouvou z Nice. Na straně Komise je za návrh odpovědné Generální ředitelství (DG) pro energetiku a dopravu, na straně Rady její formace pro dopravu, telekomunikace a energetiku a v případě Evropského parlamentu jde o Výbor pro průmysl, výzkum a energetika (ITRE). O stanovisko byly v Parlamentu požádány i Výbor pro hospodářství a měnu (ECON), Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO) a Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI).

 

 

 

2. Formální struktura legislativního návrhu

 

 

Dokument se skládá ze dvou hlavních částí. V úvodu jsou popsány především náležitosti související se samostatným aktem, tedy legislativní pozadí návrhu, důvody vedoucí k liberalizaci apod. Druhou částí dokumentu je samotný návrh směrnice, jenž sestává ze čtyř článků. První článek se zabývá změnami, které by měly nastat ve směrnici č. 54/2003, zbylé tři články pak nezbytnými „organizačními" záležitostmi týkajícími se uvedení směrnice v platnost.

 

3. Klíčové obsahové body legislativního návrhu

 

 

1. Nejzásadnější bod, který návrh přináší, je tzv. unbundling, neboli vlastnické oddělení produkce elektřiny od její distribuce. Podle Komise současný právní rámec nevedl k odstranění diskriminace v přístupu k síti ve všech členských státech - a právě účinné oddělení produkce od distribuce podle jejího názoru toto riziko eliminuje. V praxi to znamená, že stejná osoba či osoby nebudou oprávněny vykonávat kontrolu nad dodavatelským subjektem, pokud budou současně mít jakékoli vazby s provozovateli přenosové soustavy (a vice versa).

2. Návrh předkládá členským státům možný postup, jak plně ochránit zájmy akcionářů vertikálně integrované společnosti. Akcie takové společnosti by mělo být možné rozdělit na akcie společnosti, která bude ovládat produkci, a na akcie společnosti, která bude ovládat distribuci. Tyto akcie by se pak měly rozdělit mezi akcionáře původní vertikálně integrované společnosti.

3. Kromě unbundlingu přichází Komise v návrhu i s jiným řešením. To by mělo vertikálně integrovaným společnostem umožnit zachovat si vlastnictví svých distribučních sítí, spravoval by je však tzv. nezávislý provozovatel soustavy, jenž by byl od vertikálně integrované společnosti plně oddělen. Nezávislost tohoto orgánu by byla zaručena regulací a nepřetržitým regulačním sledováním (určen by byl příslušným členským státem).

4. Návrh počítá i s jistou výjimkou. Ta by se měla týkat dočasného odchýlení od pravidel oddělení vlastnictví ve chvíli, kdy by to prospělo investicím do energetických infrastruktur ze strany dodavatelských společností.

5. Návrh se dotýká jak soukromých, tak veřejných výrobců elektrické energie, a to v rámci celé EU: žádná dodavatelská společnost aktivní kdekoli v EU nesmí vlastnit přenosovou síť v žádné členské zemi EU. Zároveň bylo navrženo, aby i subjekty ze třetích zemí (a třetí země, které by chtěly působit na trhu EU) musely dodržovat stejná pravidla, jež platí pro společnosti sídlící v EU.

6. Dalším důležitým bodem návrhu je ošetření otázky vnitrostátních regulačních orgánů. Účelem tohoto opatření by mělo být posílení jejich pravomocí a nezávislosti. Současně by jim měl být dán jasný mandát ke spolupráci s Agenturou pro spolupráci energetických regulačních orgánů, kterou by měl zřídit návrh nařízení, kterým se tato agentura zakládá (KOM(2007)530 v konečném znění). Regulační orgány by měly úzce spolupracovat i s Komisí.

7. Pro usnadnění přístupu vnitrostátních regulačních orgánů k informacím týkajícím se provozních rozhodnutí společností text navrhuje povinnost společností uchovávat po dobu pěti let všechny relevantní záznamy; měly by je mít k dispozici jak vnitrostátní regulační úřady, tak úřady pro hospodářskou soutěž a Komise.

 

 

 

4. Stav legislativního procesu

 

 

Návrh byl Komisí představen v rámci tzv. třetího liberalizačního balíku 19. září 2007. O dva dny později (21. září 2007) byl návrh v rámci procedury spolurozhodování předán Radě a Evropskému parlamentu. V Radě se dostal na program již třikrát, a to 3. prosince 2007, 28. února 2008 a 6. června 2008. V rámci pověřených výborů Evropského parlamentu byli k návrhům určeni zpravodajové (Eluned Morganová, Velké Británie, PES v ITRE, Ján Hudacký, Slovensko, EPP-ED v ECON a Lambsdorff Alexander Graf, Německo, ALDE v IMCO). 18. června 2008 proběhlo na půdě Evropského parlamentu první čtení, ve kterém byl návrh plénem přijat společně s pozměňovacími návrhy, které vyplynuly ze zprávy Výboru pro průmysl, výzkum a energetika (ITRE), stanoviska Výboru pro hospodářství a měnu (ECON) a stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO).

 

 

5. Očekávaný vývoj

 

 

Plénem Evropského parlamentu schválené pozměňovací návrhy byly již oficiálně předány Radě. Ta se nyní musí k dokumentu vyjádřit. Francouzské předsednictví připravilo další jednání Rady pro dopravu, telekomunikace a energetiku na 10. října 2008. Případnou další příležitostí k jednání je zasedání Rady 8. prosince 2008. Rada může návrh buď bez výhrad přijmout, nebo vyjádřit společný postoj a vrátit jej zpět Evropskému parlamentu.

Předpokládá se, že po schválení návrhu budou mít jednotlivé členské státy 18 měsíců na jeho implementaci s tím, že samotný unbundling by měl být realizován po roce od ukončení implementační lhůty.

 

 

Seznam odkazů

 

 

Dokumenty

 

 

 

Monitoring legislativního procesu

 

 

Další články v rubrice

Veřejné zdraví v červenci 2020

Euroskop, 10.08.2020

Spotřebitelé v červenci 2020

Euroskop, 10.08.2020