„Pesticidové nařízení“

04.08.2008
Euroskop

Rada ministrů zemědělství na svém zasedání 23. června 2008 dosáhla politické dohody o společném postoji k návrhu nařízení o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh. Tzv. pesticidové nařízení, které má zpřísňovat pravidla užívání a autorizace některých pesticidů, tak v rámci legislativního procesu dospělo do další fáze. Na podzim jej v rámci spolurozhodovací procedury čeká druhé čtení v Evropském parlamentu, po obdržení společné pozice Rady, která má být formulována též na zasedání následujícím po letní přestávce.

Nařízení o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh

Pozměněný návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (KOM(2008)93 v konečném znění)

Rada ministrů zemědělství na svém zasedání 23. června 2008 dosáhla politické dohody o společném postoji k návrhu nařízení o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh. Tzv. pesticidové nařízení, které má zpřísňovat dosavadní pravidla užívání a autorizace některých pesticidů, tak v rámci legislativního procesu dospělo do další fáze.

Jedná se o pozměněnou verzi původního návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (KOM(2006)388 v konečném znění), který Komise předložila Radě a Evropskému parlamentu 18. prosince 2006. Pod vlivem průběhu legislativního procesu (Evropský parlament v rámci spolurozhodovací procedury opatřil původní návrh Komise 247 pozměňovacími návrhy, z nichž Komise některé odmítla či modifikovala) i kontroverzních reakcí zájmových a expertních skupin se Komise rozhodla původní návrh stáhnout a předložit jeho novou, pozměněnou verzi. Ta se v případě některých přípravků používaných na ochranu rostlin odklání od jejich úplného zákazu, upřednostňuje jejich ponechání na trhu, měly by však být postupně nahrazovány méně nebezpečnými substituty.

Poté, co Rada v červnu 2008 dospěla k politické dohodě o společné pozici k tomuto pozměněnému návrhu „pesticidového nařízení, čeká jej na podzim druhé čtení v Evropském parlamentu. Společná pozice Rady, která má být též zformulována na zasedání následujícím po letní přestávce.

Paralelně je v rámci Rady a Evropského parlamentu projednáván také návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví rámec pro akce Společenství k dosažení udržitelného využívání pesticidů (KOM(2006)373 v konečném znění). Zde byla v rámci prvního čtení v plénu Evropského parlamentu přijata 23. října 2007 pozice na základě zprávy Christy Klassové (Německo, EPP-ED); také Rada již v prosinci 2007 dospěla k politické dohodě na společné pozici. Legislativní proces však do značné míry zablokovalo dění obklopující právě schvalování „pesticidového nařízení.

1. Legislativní pozadí

1.1. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (KOM(2006)388 v konečném znění)

Evropská komise 17. prosince 2006 publikovala návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (KOM(2006)388 v konečném znění), jímž mělo dojít ke zpřísnění existujících pravidel autorizace a užívání přípravků na ochranu rostlin. Návrh byl vydán pod vlivem zprávy Komise Evropskému parlamentu a Radě pod názvem „Evaluace účinných látek obsažených v produktech na ochranu rostlin z 25. července 2001, kterou Komise předložila v souladu s článkem 8 odst. 2 dosud platné směrnice Rady ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (č. 91/414). Cílem zprávy bylo hodnocení pokroku při uplatňování platné legislativy.

Komise se v rámci důvodové zprávy k předloženému návrhu nařízení odvolávala také na Šestý akční program pro životní prostředí, který předpokládá zpřísnění podmínek pro uvádění někte­rých chemikálií na jednotný trh Společenství. V neposlední řadě byla legislativní změna v této oblasti motivována i přijetím nařízení č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek a o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, známého pod zkratkou REACH.

Předložený legislativní návrh byl předmětem tzv. spolurozhodování Rady a Evropského parlamentu podle článku 251 Smlouvy o založení ES revidované Smlouvou z Nice. Na straně Komise neslo za návrh hlavní odpovědnost Generální ředitelství (DG) pro zdraví a ochranu spotřebitele; v průběhu legislativního procesu spolupracovalo také DG pro životní prostředí. Na straně Rady se návrhem zabývaly její formace pro zemědělství a rybolov a pro životní prostředí. V rámci Evropského parlamentu byl zodpovědným výborem určen výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI), návrhem se dále zabýval výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE), výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele (IMCO) a výbor pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI).

Rada na základě výsledků práce pracovní skupiny pro zemědělské otázky připravila pod vedením tehdejšího portugalského předsednictví, ve spolupráci s předcházejícím německým předsednictvím 9. července 2007 revidované znění návrhu, do kterého zapracovala připomínky jednotlivých národních delegací.

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin 5. října 2007 přijal zprávu Hiltrud Breyerové (Německo, Zelení/EFA), která původní návrh Komise opatřila 117 pozměňovacími návrhy. Na plenárním zasedání 23. října 2007 Parlament v prvním čtení přijal pozici, která se rozcházela s některými body původního návrhu Komise, ale také odmítala či modifikovala některé pozměňovací návrhy obsažené ve zprávě a zohledňovala revidované znění návrhu připravené Radou. Celkem bylo v rámci pozice Evropského parlamentu k původnímu návrhu Komise přijato 247 pozměňovacích návrhů. Parlament ve své pozici například požadoval zpřísnění dosavadních podmínek uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh. Na rozdíl od původního návrhu Komise však nepodpořil opakované a neomezené prodlužování autorizace příslušného produktu, pouze prostřednictvím pozměňovacích návrhů navrhoval zkrátit dobu čekání na autorizaci a poskytnout větší rozhodovací prostor členským státům.

Během projednávání příslušného legislativního návrhu v rámci zodpovědného výboru i pléna se projevily rozdílné pozice jednotlivých frakcí zastoupených v Evropském parlamentu. Nejpočetnější frakce Evropské lidové strany – Evropských demokratů (EPP-ED) se přikláněla spíše k tomu názoru, že úplná eliminace některých látek může ohrozit budoucnost evropského zemědělství; jejich racionální využívání je nezastupitelné, a proto je třeba eliminovat z trhu pouze nejnebezpečnější z nich a v případě ostatních hledat substituty. Frakce Zelení/EFA naopak podporovala zákaz používání podstatné části dnes užívaných prostředků a zavedení kvót na používání povolených přípravků na ochranu rostlin. Kritizovala také vměšování průmyslové a zemědělské lobby do legislativního procesu.

Komise nakonec některé pozměňovací návrhy Evropského parlamentu modifikovala, jiné odmítla (včetně legislativní báze, kterou Parlament navrhoval). Vzhledem k odmítnutí některých zásadních pozměňovacích návrhů Evropského parlamentu ze strany Komise a k nutnosti zohlednit stanovisko Rady přikročila Komise ke zveřejnění pozměněného návrhu nařízení na ochranu rostlin na trh dne 11. března 2008.

1.2. Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví rámec pro akce Společenství k dosažení udržitelného využívání pesticidů (KOM(2006)373 v konečném znění)

Ve stejném období vstupoval do legislativního procesu také návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví rámec pro akce Společenství k dosažení udržitelného využívání pesticidů (KOM(2006)373 v konečném znění). Komise jej publikovala 12. prosince 2006 a doprovodila dodatky v podobě pracovních dokumentů (SEC(2006)0894 a SEC(2006)0914), které hodnotí dopady navrhované tematické strategie pro udržitelné využívání pesticidů.

Coby legislativní nástroj byla v tomto případě zvolena rámcová směrnice, která ponechává členským státům možnost samoregulace pro dosažení příslušných cílů. Předložený legislativní návrh byl opět předmětem spolurozhodování Rady a Evropského parlamentu podle článku 251 Smlouvy o založení ES revidované Smlouvou z Nice. Na straně Komise neslo za návrh hlavní odpovědnost DG pro životní prostředí. Na straně Rady se návrhem zabývaly její formace pro zemědělství a rybolov a pro životní prostředí. V rámci Evropského parlamentu byl zodpovědným výborem určen výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI); návrhem se zabýval i výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) a výbor pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI).

1.3. Role lobby

V případě legislativních změn týkajících se uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a udržitelného používání pesticidů je role zájmových a expertních skupin v procesu evaluace možných důsledků (ne)přijetí předložených návrhů poměrně podstatná. Za vlivnou bylo možné označit například studii organizace European Pesticide Action Network (PAN), publikovanou v březnu 2008, která poukazovala na přítomnost reziduí až deseti různých druhů pesticidů ve vzorcích vína na evropském trhu (zkoumány byly vzorky vín francouzských, německých, rakouských, italských a portugalských a vín z dovozu pocházejících z Chile, Austrálie a JAR; vína z ČR mezi zkoumanými vzorky nefigurovala).

Opačný pohled na otázku zpřísňování legislativy týkající se autorizace přípravků na ochranu rostlin reprezentují např. studie vydané organizací European Crop Protection Association či italským výzkumným institutem Nomisma. Tyto studie upozorňují na nezbytnost užívání přípravků pro ochranu rostlin v zájmu udržitelnosti a soběstačnosti produkce nejen ve vinohradnictví, ale i v dalších komoditních odvětvích společné zemědělské politiky. Ztráta soběstačnosti by si podle nich vyžádala nutnost importu potravin, vyhovujících environmentálním a zdravotním standardům evropského trhu ještě méně než současné produkty evropského zemědělství, případně by vyvolala další negativní jevy (ztráta pracovních míst v zemědělském sektoru či nárůst cen potravin).

2. Formální struktura legislativních návrhů

2.1. Pozměněný návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (KOM(2008)93 v konečném znění)

Jedná se o pozměněnou verzi původního návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (KOM(2006)388 v konečném znění). Komise jejím prostřednictvím v souladu s článkem 250 odst. 2 Smlouvy o ES revidované Smlouvou z Nice mění svůj původní návrh tak, že úplně či částečně schvaluje některé pozměňovací návrhy Evropského parlamentu a jiné z nich zamítá (jejich výčet je obsažen v důvodové zprávě; revize jsou v textu vlastního návrhu vyznačeny tučně a podtržením).

Ačkoli se v případě původní i pozměněné verze jednalo o nový legislativní návrh, má jím být nahrazena dosud platná směrnice Rady ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (č. 91/414) a zrušena směrnice Rady ze dne 21. prosince 1978, kterou se zakazuje uvádění na trh a používání přípravků na ochranu rostlin obsahujících určité účinné látky (č. 79/117).

Systém uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh je tedy dosud v rámci sekundární legislativy EU upraven prostřednictvím směrnice, což je legislativní norma, která zavazuje členský stát, pokud jde o konečný cíl, členské státy však k němu mohou dospět prostřednictvím vlastní legislativní úpravy, která pochopitelně musí být s příslušnou směrnicí v souladu. Zpřísnění příslušné úpravy spočívá i v tom, že v případě přijetí předloženého návrhu bude systém uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh upraven prostřednictvím nařízení, což je legislativní norma, která se stává součástí právního řádu členských států, je závazná v plném rozsahu a má přímý účinek. Navrhované nařízení má přesto zachovávat „dvoufázový postup směrnice: na úrovni EU má dojít ke schválení účinných látek, povolení vlastních přípravků na ochranu rostlin, které však mohou obsahovat pouze tyto schválené látky, by se mělo odehrávat na úrovni národních států.

Návrh je součástí souboru opatření, který obsahuje také návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví rámec pro akce Společenství k dosažení udržitelného využívání pesticidů (KOM(2006)373 v konečném znění), sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem „Tematická strategie udržitelného používání pesticidů (KOM(2006)372 v konečném znění) a návrh nařízení Evropského Parlamentu a Rady o statistice přípravků na ochranu rostlin (KOM(2006)778 v konečném znění).

Právní bázi pro předložení návrhu tvoří články 37 a 152 Smlouvy o založení ES revidované Smlouvou z Nice, které vymezují pravomoci Společenství a příslušných orgánů v oblasti společné zemědělské politiky a ukládají Společenství zajišťovat vysoký stupeň ochrany lidského zdraví při provádění jednotlivých politik.

Pozměněný návrh obsahuje důvodovou zprávu s přehledem pozměňovacích návrhů Evropského parlamentu; jeho vlastní text sestává z 80 článků, je doplněn pěti přílohami (obsahují mj. definici zón pro povolení přípravků na ochranu rostlin a také postupy a kritéria pro schválení účinných látek) a finančním výkazem.

2.2. Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví rámec pro akce Společenství k dosažení udržitelného využívání pesticidů (KOM(2006)373 v konečném znění)

Návrh směrnice je novým legislativním textem. Opatření v něm obsažená by měla doplňovat opatření stanovená jinými právními předpisy. Jedná se především o opatření obsažená jednak právě v pozměněném návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (KOM(2008)93 v konečném znění), jednak v rámci platných právních předpisů (směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS).

Právní bází pro předložení návrhu je článek 175 Smlouvy o založení ES revidované Smlouvou z Nice, který stanovuje, za jakých podmínek Rada v rámci spolurozhodovací procedury hlasuje při přijímání některých opatření týkajících se životního prostředí jednomyslností či kvalifikovanou většinou.

Návrh obsahuje důvodovou zprávu, která mimo jiné shrnuje průběh a výsledky veřejných konzultací zúčastněných stran, posouzení dopadů a odůvodňuje volbu legislativního nástroje, kterým je rámcová směrnice. Vlastní návrh sestává z 22 článků, dvou příloh a finančního výkazu.

3. Klíčové obsahové body legislativních návrhů

3.1. Pozměněný návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (KOM(2008)93 v konečném znění)

Návrh již v původní podobě předpokládal vytvoření seznamu účinných látek používaných pro výrobu přípravků na ochranu rostlin, jejichž používání by bylo povoleno na úrovni EU. Stanovuje proto kritéria pro schválení těchto účinných látek, upravuje kritéria pro definici nízkorizikových a tzv. základních látek a podmínky přezkumu některých účinných látek, které jsou již na trhu.

Pro autorizaci samotných přípravků na ochranu rostlin byl navržen zónový princip fungující na základě pravidel vzájemného uznávání povolení pro jednotlivé produkty (jen pro ty, při jejichž výrobě bylo užito látek povolených na úrovni EU) ze strany členských států nacházejících se ve stejné zeměpisné zóně. Pro tento účel byly vymezeny tři zeměpisné zóny; fungování systému vzájemného uznávání by mělo být přezkoumáno během pěti let. Česká republika má patřit do zóny B, spolu s Belgií, Německem, Irskem, Lucemburskem, Maďarskem, Nizozemím, Rakouskem, Polskem, Slovinskem, Slovenskem a Velkou Británií. Mezi těmito zeměmi by tedy měl probíhat navzájem stejný systém vzájemného uznávání přístupu prostředků na ochranu rostlin na trh. V souladu s REACH návrh podporuje také nahrazování nebezpečných látek bezpečnějšími substituty, upravuje kontrolní systém a systém označování přípravků na ochranu rostlin.

V pozměněném návrhu dochází k modifikaci některých požadavků Evropského parlamentu předložených ve formě pozměňovacích návrhů. Vyjasňuje se například role Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. Komise se vrátila ke svému původnímu návrhu, aby tento úřad koordinoval pouze fázi vědeckého posouzení, nikoli samotný průběh schvalování příslušného produktu, jak požadoval Parlament. Na druhou stranu Komise zamítla návrh Evropského parlamentu, aby firmy mohly za určitých podmínek žádat o opakované obnovení zamítnuté autorizace. Komise v pozměněném návrhu zamítla také ty návrhy Parlamentu, které výrazným způsobem narušovaly zónový princip autorizace, jenž je považován za jednu z největších inovací předkládaného návrhu. Stejně tak zamítla návrh na zavedení systému dočasného povolení, návrh o automatickém přístupu veřejnosti, osob bydlících v dané oblasti a maloobchodníků k záznamům zemědělců a zavedení „průkazu pesticidu pro dané komodity. Informace o používání přípravků na ochranu rostlin v dané oblasti by měly být zpřístupněny pouze na základě konkrétní žádosti.

3.2. Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví rámec pro akce Společenství k dosažení udržitelného využívání pesticidů (KOM(2006)373 v konečném znění)

Tento návrh předpokládá vytvoření národních akčních plánů na úrovni jednotlivých členských států, které mají identifikovat rizikové plodiny, oblasti a činnosti. Návrh počítá také s podporou informačních kampaní pro veřejnost o pesticidech a jejich alternativách. Důležitý je zákaz leteckých postřiků s možnými odchylkami povolenými na úrovni členských států; Komise však musí být o těchto odchylkách informována. Zavádí zvláštní opatření na ochranu vodního prostředí, zohledňující nejen tzv. rámcovou směrnici o vodě (směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2000/60/ES z 23. října 2000 stanovující rámec pro aktivity Společenství v oblasti vodní politiky), ale i tzv. ptačí směrnici (směrnice Rady č. 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků). Dále zpřísňuje opatření týkající se nakládání s pesticidy, jejich skladování a balení. Členské státy jsou také povinny vymezit oblasti, v nichž má být používání pesticidů zcela zakázáno či výrazně sníženo.

Návrh směrnice počítá se změnou příslušné legislativy týkající se uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh.

4. Stav legislativního procesu

4.1. Pozměněný návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (KOM(2008)93 v konečném znění)

Pozměněný návrh nařízení o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh byl předán Radě a Evropskému parlamentu 11. března 2008. Rada ve složení ministrů zemědělství o něm poprvé jednala 19. května 2008, konstatovala přitom dosažení podstatného pokroku; k dosažení politické dohody podle očekávání došlo na jejím následujícím zasedání 23. června 2008. Předcházelo mu dořešení některých sporných bodů na úrovni COREPER I 18. června 2008. Ve stejné době bylo dosaženo politické dohody také o další ze součástí předkládaného souboru opatření, která se týkají přípravků na ochranu rostlin, a to u návrhu nařízení Evropského Parlamentu a Rady o statistice přípravků na ochranu rostlin (KOM(2006)778 v konečném znění).

4.2. Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví rámec pro akce Společenství k dosažení udržitelného využívání pesticidů (KOM(2006)373 v konečném znění)

Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin 26. září 2007 přijal zprávu Christy Klassové (Německo, EPP-ED), která se ztotožňovala s návrhem Komise na zpřísnění dosavadních podmínek zákazu používání přípravků na ochranu rostlin v okolí veřejných míst; jednalo se především o snížení či úplnou eliminaci používání těchto prostředků v blízkosti škol a obytných zón. Současně však zpráva požadovala zmírnění některých původních návrhů Komise. Požadovala například, aby namísto termínu „pesticidy byl nadále důsledně používán termín „přípravky na ochranu rostlin. Zpráva zohledňovala nejen negativní účinky těchto látek, ale i jejich nezastupitelnou úlohu v zemědělství (především v některých odvětvích rostlinné výroby). Zpráva také důsledně navrhovala, aby snižování rizika při používání prostředků na ochranu rostlin prováděly především členské státy, a to prostřednictvím národních akčních plánů. Plénum přijalo pozici Evropského parlamentu v prvním čtení 23. října 2007.

Rada dosáhla politické dohody na společné pozici již na jednání ve dnech 17. a 19. prosince 2007, legislativní proces však do značné míry zablokovalo dění obklopující schvalování návrhu nařízení o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh. K jeho odblokování proto mohlo dojít až poté, co Komise v březnu 2008 předložila pozměněný návrh tohoto nařízení. Ve světle výsledků jednání o pozměněném návrhu nařízení o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh došlo na jednání Rady 19. května 2008 k přijetí společného postoje.

5. Očekávaný vývoj

Po dosažení politické dohody se formulace společného postoje Rady k pozměněnému návrhu o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh očekává na podzim 2008. Společný postoj bude následně předán Evropskému parlamentu ke druhému čtení; jeho projednávání a hlasování lze tedy očekávat na některém z podzimních plenárních zasedání Parlamentu, v závislosti na rychlosti formulace společného postoje Radou.

Společný postoj k návrhu rámcové směrnice k dosažení udržitelného využívání pesticidů byl již 22. července 2008 předán Evropskému parlamentu, druhé čtení lze tedy opět očekávat na podzim 2008; pravděpodobně bude doprovázet druhé čtení ve věci pozměněného návrhu nařízení o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh.

Legislativní proces je tedy v obou případech před dokončením. Nařízení o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh má vstoupit v platnost dvacet dnů po publikaci v Úředním věstníku EU, na některé vymezené účinné látky se má i nadále během stanovených přechodných období vztahovat směrnice o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh č. 91/414. Komise se v textu návrhu nařízení zavázala, že do 18 měsíců po vstupu nařízení v platnost přijme dalších pět legislativních předpisů ve formě nařízení, které budou obsahovat seznam schválených účinných látek, požadavky na údaje o účinných látkách i o přípravcích na ochranu rostlin a požadavky týkající se jejich označování a jednotné zásady pro posouzení rizik přípravků na ochranu rostlin.

Rámcová směrnice má vstoupit v platnost dnem publikace v Úředním věstníku EU, členské státy pak mají dva roky na to, aby uvedly v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí.

Seznam odkazů

Dokumenty

Monitoring legislativního procesu

Další odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality