Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Obecné nařízení o blokových výjimkách

Euroskop, 12.08.2008
7. července 2008 přijala Komise nařízení, na jehož základě již členské státy nebudou v mnoha oblastech nuceny oznamovat přidělování státní podpory. Nový seznam oblastí, ve kterých Komise uděluje blokovou výjimku ze zákazu podpory, má především napomoci malým a středním podnikatelům
Obecné nařízení o blokových výjimkách

 

7. července 2008 přijala Komise nařízení, na jehož základě již členské státy nebudou v mnoha oblastech nuceny oznamovat státní podpory firmám. Nový seznam oblastí, ve kterých Komise uděluje blokovou výjimku ze zákazu podpory, má především napomoci malým a středním podnikatelům.

 

 

1. Legislativní pozadí

 

Dané nařízení Komise navazuje na její dlouhodobou snahu podporovat malé a střední podnikání. Konkrétní kroky v této oblasti zformulovala Komise ve svém Aktu o drobném podnikání (Small Business Act), v němž představila hned několik návrhů na podporu této oblasti. Vedle obecného nařízení o blokových výjimkách se dále jedná především o snížení sazby DPH na místně poskytované služby s vysokým podílem lidské práce, o revizi směrnice o pozdních platbách či o vzniku statutu evropské soukromé společnosti.

 

1.1 Použití nařízení o horizontálních státních podporách z roku 1998

 

Komise byla k přijetí tohoto druhu nařízení zmocněna Radou jejím nařízením č. 994/98 z roku 1998. V článku 1 tohoto nařízení Rada stanoví, že Komise může prostřednictvím vlastních nařízení určit, že jisté kategorie veřejné podpory jsou automaticky slučitelné se společným trhem a přestává v jejich případě platit oznamovací povinnost. Mezi kategorie, v nichž Rada umožnila Komisi další kroky prakticky dle vlastního uvážení, patřily oblast malých a středních podniků, oblast výzkumu a vývoje, oblast ochrany životního prostředí či oblast zaměstnanosti a vzdělávání.

 

1.2 Postoj České republiky

 

Česká republika snahu Komise o zjednodušení pravidel pro poskytování veřejné podpory formou blokových výjimek přivítala. Kritika nařízení spočívala především v některých formálních bodech. ČR vyžadovala bližší specifikaci některých pojmů, např. přesnější definování toho, kdy se výjimka vztahuje pouze na opatření v podobě programu a kdy je přípustná i individuální ad hoc podpora. Další připomínky se týkaly nepřesného českého překladu některých anglických výrazů.

 

 

2. Formální struktura legislativního návrhu

 

Nařízení se skládá z 36 článků, celý dokument má 27 stran. V jeho úvodu jsou vyjmenovány oblasti, kterých se nařízení týká, stejně jako dokumenty, na které se odvolává. Jedná se především o nařízení č. 70/2001, nařízení č. 68/2001, nařízení č. 2204/2002 a nařízení č. 1628/2006, které uvedená nařízení ruší, resp. syntetizuje jejich obsah do jednoho dokumentu. Příloha I pak definuje malé a střední podniky.

 

3. Klíčové obsahové body legislativního návrhu

 

Komise především rozšiřuje seznam oblastí, ve kterých obdrží členské státy blokové (automatické) výjimky ze zákazu podpory. Nově tak přichází potenciální impuls rozvoje pro malé a střední podnikatele především v těchto oblastech:

  • podpora na ochranu životního prostředí;
  • podpora inovací;
  • podpora výzkumu a vývoje velkých společností;
  • podpora v podobě rizikového kapitálu;
  • podpora podnikům nově vytvořeným ženami-podnikatelkami.

Součástí nařízení jsou také oblasti podpory, které Komise definovala již v minulosti. Jedná se o:

  • podporu malým a středním podnikům;
  • podporu v oblasti výzkumu a vývoje ve prospěch malých a středních podniků;
  • podporu zaměstnanosti;
  • podporu vzdělávání;
  • regionální podporu.

Oblasti, které Komise nevyjmenovává (celkový seznam oblastí s uvolněnou podporou je širší), nadále podléhají oznamovací povinnosti členských států, neboť u nich hrozí riziko, že případné státní podpory vytvoří nerovné podmínky v rámci hospodářské soutěže.

 

4. Stav legislativního procesu

 

V případě daného nařízení nelze hovořit o klasickém legislativním procesu, neboť Rada již svým nařízením č. 994/98 z roku 1998 zmocnila Komisi k vydání přímého nařízení, přičemž jí přesně stanovila oblasti, ve kterých tak smí učinit. V článku 8 tohoto nařízení pak Rada přesně popsala podmínky vydání tohoto nařízení, včetně podmínky, že Komise musí povinně konzultovat Poradní výbor pro státní podpory a měla by k jeho stanovisku co nejvíce přihlédnout. Stejně tak mají jednotlivé členské státy právo sdělit Komisi své stanovisko.

 

5. Očekávaný vývoj

 

Nařízení bylo již přijato, následovat bude uveřejnění v Úředním věstníku EU. Po uplynutí obligatorní dvacetidenní lhůty od zveřejnění vstoupí nařízení v platnost. Tento vývoj lze očekávat v následujících týdnech.

 

Seznam odkazů

 

Dokumenty

 

 

Další odkazy

 

Další články v rubrice

Doprava v září 2020

Euroskop, 10.10.2020

Vnitřní trh v září 2020

Euroskop, 10.10.2020