Přejít na obsah

Vyhledávání

18/04/2014 05:09:19


Hlavní menu

Vnitřní trh v únoru 2012

Euroskop, 05.03.2012
Rada se shodla s EP na regulaci derivátů, EP souhlasí s propojením obchodních rejstříků v celé EU, EP: Za 15 let budou bankovní vklady garantovány až do výše 100 tis. €, Rada poprvé debatovala o revizi pravidel pro zadávání veřejných zakázek, Rada je rámcově pro zavedení systému výkaznictví podle jednotlivých zemí, Rada podpořila výjimku z účetních závěrek mikropodniků

Rada se shodla s EP na regulaci derivátů

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (KOM(2010)484)

Rada se 9. 2. 2012 shodla se zástupci EP na výsledné podobě návrhu týkajícího se regulace trhu s tzv. OTC deriváty.

Pozadí

Debata o regulaci dosud neregulovaných, soukromě obchodovaných (tzv. over the counter, tedy OTC) derivátů souvisí s projednáváním tzv. finančního balíku a s dluhovou krizí, resp. se snahou předcházet krizím tohoto typu do budoucna. Otázce se věnovala i schůzka G 20 v září 2009 v Pittsburghu.

Obchod s OTC deriváty představuje podle střízlivých odhadů 80-90 % obchodu se všemi deriváty (v letech 2009 a 2010 údajně nabyl objemu 425 bil. €, resp. 476 bil. €).

Výbor ECON schválil příslušnou zprávu Wernera Langena v květnu 2011 (více v příspěvku „ECON schválil svou pozici k regulaci derivátů",  Vnitřní trh v květnu 2011). Rada a EP se sice v říjnu 2011 shodly na kompromisním znění návrhu (více v příspěvku „Rada se s EP dohodla na regulaci derivátů", Vnitřní trh v říjnu 2011), Rada se ale v zájmu urychlení projednávání rozhodla vyjít vstříc EP ještě více (více v příspěvku „Rada upravila svou pozici k regulaci derivátů", Vnitřní trh v lednu 2012).

Klíčové body

Standardizované deriváty, tj. ty splňující určitá kritéria (ne pouze OTC deriváty), by měly být obchodovány výhradně přes certifikované ústřední protistrany (central counterparties; CCP) disponující dostatečným kapitálem, a to zejm. kvůli zamezení rizika úpadku jedné ze stran transakce a potažmo kvůli zamezení rizika ohrožení trhu jako celku.

Výjimkou ve formátu 3+2+1 rok by měly v tomto ohledu disponovat především (ale nikoliv výhradně) subjekty zajišťující důchodové systémy členských států (např. penzijní fondy).

Pokud transakci z nějakého důvodu nejde uskutečnit přes CCP, měly by se na obě její strany vztahovat přísnější kritéria, aby transakce mohla být realizována, ale neovlivnila (negativně) trh jako celek.

O všech transakcích s OTC deriváty, ať už je realizuje kdokoli (banky, pojišťovací a penzijní společnosti nebo hedgeové fondy), by měly být během 24 hodin zpravovány registry obchodních údajů, ústřední datová centra, jež by měla uveřejňovat agregátní pozice všech derivátů, a tak nakupujícím i prodávajícím poskytnout relevantní informace o trhu.

Sporné body

Rada s EP vedla debatu především o tom, jak a kým by měly být CCP autorizovány, resp. jakou mírou by se na dohledu měly podílet členské státy, výbor dohlížitelů (který by měl zahrnovat i subjekty potenciálně ovlivněné trhem s deriváty) a/nebo unijní ESMA (srov. čl. 13 odst. 2 návrhu).

Autorizaci by nakonec měly provádět členské státy za předpokladu, že se výbor dohlížitelů nepostaví jednomyslně proti (hlasy reprezentující v daném případě dotčený členský stát by se neměly počítat; tzv. konsenzus mínus jedna). Pokud se tak přece jen stane, postačí k definitivní „neautorizaci" CCP dvoutřetinová většina výboru dohlížitelů. Stát, na jehož území by měla CCP vzniknout, nicméně může celou otázku řešit na úrovni ESMA, pokud tento krok podpoří stejná (dvoutřetinová) většina výboru dohlížitelů.

Na žádost EP by měla Komise celý uvedený mechanismus po 3 letech, co se bude uplatňovat, posoudit a popř. navrhnout revizi.

CCP ze třetích zemí (využívané pro transakce subjektů z EU) by měla být na území EU autorizována prostřednictvím ESMA a jedině po splnění základní podmínky, totiž že stát, z nějž pochází, má zaveden analogický systém autorizace.

Předpokládaný další vývoj

Dosažení kompromisu přivítala KomiseEP.

Nové nařízení by se mělo uplatnit od konce roku 2012, jeho definitivní znění ovšem ještě musí přijmout ministři v Radě.

Je nicméně otázkou, jak na novou regulaci zareagují trhy mimo EU, resp. zda se transakce s derivátů v důsledku nepřesunou mimo Evropu. Rada si sice coby součást kompromisu vyjednala možnost usilovat o dosažení obdobné regulace vně EU, ale žádné relevantní nástroje k tomu, aby toho dosáhla, nemá.

Odkazy

 

EP souhlasí s propojením obchodních rejstříků v celé EU

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 89/666/EHS, 2005/56/ES a 2009/101/ES, pokud jde o propojení ústředních, obchodních a podnikových rejstříků (KOM(2011)79)

Plénum EP 14. 2. 2012 poměrem 654:14:3 odsouhlasilo propojení národních obchodních rejstříků.

Pozadí

Komise svůj návrh uveřejnila v únoru 2011 (více v příspěvku „Komise chce propojit obchodní rejstříky v celé EU", Vnitřní trh v únoru 2011). V současnosti je správa obchodních rejstříků v EU v plné kompetenci členských států, popř. jejich místních (Německo) nebo regionálních (Rakousko) autorit. EU pouze směrnicí č. 68/151, resp. č. 2003/58 zajistila, aby je všechny členské státy od roku 2007 zpřístupnily také online. Z toho plyne, že poskytované informace jsou zpravidla v jednom jazyce, a pokud už dochází k nějaké (dobrovolné) přeshraniční kooperaci, pak je povětšinou limitovaná na určitý typ dat a/nebo generuje data pouze jednorázově (v dávkách), což v praxi znamená, že informace zastarávají. Také není vždy zajištěno, že konkrétní podnikatelský subjekt je v rámci EU za všech okolností jednoznačně identifikovatelný.

Návrh pozměňuje směrnice č. 89/666, č. 2005/56 a č. 2009/101. Komise odhaduje, že po implementaci nové normy by měly členské státy uspořit až 69 mil. € ročně.

Výbor JURI přijal relevantní zprávu Kurta Lechnera v listopadu 2011 (více v příspěvku „JURI souhlasí s propojením obchodních rejstříků v celé EU a zahájením jednání s Radou", Vnitřní trh v listopadu 2011), Rada se pro vyslovila v prosinci 2011 (více v příspěvku „Rada souhlasí s propojením obchodních rejstříků v celé EU", Vnitřní trh v prosinci 2011).

Klíčové a sporné body

Nová směrnice by měla legislativně ošetřit elektronické propojení (online verzí) obchodních rejstříků ze všech členských států EU, a to za finančního podílu EU i členských států (členské státy by měly financovat přizpůsobení svých rejstříků, EU pak správu společné unijní platformy, která národní obchodní rejstříky pouze doplní, a to už z finančních prostředků, jimiž může disponovat do konce roku 2013).

Členské státy by si měly zachovat právo zpoplatňovat poskytování informací z obchodních rejstříků (pokud je uplatňují). Obecně platí, že Rada souhlasila s EP, že obchodní rejstříky členských států by neměly být „evropeizovány" (harmonizovány). EP by nakonec měl být zapojen do přijímání technických modifikací nové normy (Rada to zprvu odmítala).

Předpokládaný další vývoj

Rada by měla návrh schválit už jen formálně na jednom ze svých plánovaných setkání.

Odkazy

 

EP: Za 15 let budou bankovní vklady garantovány až do výše 100 tis. €

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady .../.../EU o systémech pojištění vkladů (KOM(2010)368)

Plénum EP 16. 2. 2012 poměrem 506:44:21 souhlasilo s tím, aby banky v EU do 15 let ručily za vklady svých klientů až do výše 100 tis. € a vyplácely je za všech okolností do 1 týdne.

Pozadí

Komise svůj legislativní návrh předložila v červenci 2010 s cílem zachovat dočasné záruky na bankovní vklady realizované v průběhu finanční krize revizí směrnice č. 94/19 (tj. směrnicí č. 2009/14) a učinit je trvalými. Norma původně garantovala výplatu vkladů do 20 tis. €, později 50 tis. € a nakonec 100 tis. €, v posledním případě šlo nicméně jen o dočasné „protikrizové" opatření (navíc vždy platilo, že v EU nikdy neexistoval jeden garanční systém, ale bylo jich na 40; to by měla nová norma změnit). Podle Komise by měl „strop" 100 tis. € stačit na to, aby bylo 100% odškodněno 95 % majitelů účtů v EU. Norma by se neměla vztahovat na vklady finančních institucí a veřejných orgánů, strukturované investiční produkty a dluhopisy (více v příspěvku „Komise předložila balík na posílení důvěry ve finanční služby'", Vnitřní trh v červenci 2010).

Klíčové body

EP formálně přijal zprávu Petera Simona. Sice podpořil, aby došlo k prodloužení lhůty o 5 let (Komise navrhovala 10 let), výplaty konkrétních vkladů (v případě potíží bank) by se ale měly realizovat namísto 7 do 5 dnů (do roku 2016 včetně do 20 dní, do 5 dní by nicméně mělo být vyplaceno min. 5 tis. €).

Zpravodaj text podpořil s tím, že členské státy získají širší manévrovací prostor, jak uvedená opatření realizovat, zejm. pokud jde o prevenci. V praxi ale budou pravidla stanovena pro všechny stejně: banky by měly udržovat rezervy min. ve výši 1,5 % všech vkladů, přičemž na banky realizující riskantnější operace by se měly na základě rozhodnutí EBA vztahovat až 2,5krát přísnější pravidla. Klienti bank by měli být o nových pravidlech informováni přinejmenším skrze výpisy z účtů.

Sporné body

Už při uveřejnění návrhu Komise se objevily odhady, kolik prostředků (fakticky od majitelů účtů např. ve formě zvýšených poplatků) budou muset banky získat navíc, aby byly schopny se přizpůsobit novým legislativním požadavkům.

Výkonný ředitel ČBA a předseda správní rady Fondu pojištění vkladů Josef Tauber tehdy konstatoval, že v ČR počítá min. se 100 mil. Kč. Organizace EACB a ESBG také upozornily, že řada bank už disponuje vlastními garančními mechanismy, což návrh nezohledňuje. Komise pouze konstatovala, že bankovní poplatky by se mohly zvýšit o 7-12 € ročně.

Obecná výtka směřuje k posílení práv spotřebitelů na úkor povinností, resp. ke „vzkazu", že je lhostejné, jaké bance/bankám jsou prostředky svěřeny, neboť náhrady se majiteli účtu/účtů dostane fakticky vždy. Právě tak by tomu ale mělo být, alespoň podle spotřebitelské organizace BEUC.

Pozice ČR

ČR se vyjadřovala skepticky již v případě ad hoc garancí zavedených bezprostředně po vypuknutí finanční krize. Lze dovozovat, že tím méně podpoří i stávající pozici EP.

Předpokládaný další vývoj

Předpokládaný další vývoj bude výrazně záviset na negociačních schopnostech vyjednávacích týmů Rady a EP a jejich ochotě ke kompromisu.

Členské státy mají dlouhodobý problém přijmout požadavky EP, resp. Komise (zejm. ty, které se týkají výše garancí, lhůt pro vyplacení vkladů, bankovních rezerv a povahy pravidel pro riskantnější operace bank). Důkazem je i to, že EP předpokládal, že výsledná norma bude dojednána v rámci jediného čtení již v červenci 2011, nakonec je více než pravděpodobné spíše zahájení dohodovacího řízení.

Odkazy

 

Rada poprvé debatovala o revizi pravidel pro zadávání veřejných zakázek

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (KOM(2011)895)

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zadávání veřejných zakázek (KOM(2011)896)

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o udělování koncesí (KOM(2011)897)

Rada 20. 2. 2012 poprvé debatovala o souboru návrhů, které by měly napomoci revidovat pravidla zadávání veřejných zakázek v EU.

Pozadí

Podle Komise, které své návrhy uveřejnila v prosinci 2011 (více v příspěvku „Komise reviduje pravidla pro zadávání veřejných zakázek", Vnitřní trh v prosinci 2011), se veřejné zakázky podílejí na HDP EU přibližně 19 %/1 500 mld. € (v Úředním věstníku EU byly v roce 2009 uveřejněny celounijní tendry za více než 420 mld. €, a to je jen zlomek všech veřejných zakázek, které jsou v EU vypisovány). I proto Komise danou otázku již dříve zařadila mezi „12 projektů pro jednotný trh roku 2012" (více v příspěvku „Single Market Act ,tlačí‘ EP i Komise", Vnitřní trh v dubnu 2011). V lednu 2011 vznikla zelená kniha týkající se zadávání veřejných zakázek (více v příspěvku „Komise chce modernizovat způsob zadávání veřejných zakázek",  Vnitřní trh v lednu 2011), EP se k ní vyjádřil nezávaznou zprávou Heide Rühleové v říjnu 2011. Nové návrhy by měly pozměnit zejm. směrnici č. 2004/17 a č. 2004/18.

Klíčové a sporné body

Debata v Radě byla prozatím jen relativně obecná, přesto bylo možné vypozorovat, že členské státy se se záměry Komise zcela neztotožňují.

Diskuse se vedla primárně o návrhu KOM(2011)896, resp. o revizi směrnice č. 2004/18, a to konkrétně o potenciálním „flexibilnějším" uplatňování nových unijních pravidel a/nebo o výjimkách pro některé konkrétní sektory ekonomiky, resp. druhy služeb. Mezi země, jež návrhy Komise více či méně rozporovaly, se zařadila krom Velké Británie, Belgie, Francie, Polska, Švédska, Německa, Litvy či Portugalska i ČR. V druhém případě (výjimky pro konkrétní druhy služeb; krom sociálních služeb, jimž by měla být výjimka přiznávána de facto automaticky) se proti návrhu Komise postavilo např. Německo, Rakousko, Francie, Belgie a Itálie.

Předpokládaný další vývoj

Rada hodlá politické dohody dosáhnout do konce května 2012.

Komise předpokládá, že všechny předložené návrhy budou Radou a EP přijaty do konce roku 2012 a implementovány nejpozději do 30. 6. 2014.

Odkazy

 

Rada je rámcově pro zavedení systému výkaznictví podle jednotlivých zemí

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Iniciativa pro sociální podnikání. Vytvářet příznivé prostředí pro podporu sociálních podniků v rámci sociálního hospodářství a sociálních inovací (KOM(2011)682)

Rada 20. 2. 2012 rámcově souhlasila se zavedením systému výkaznictví podle jednotlivých zemí.

Pozadí

Komise návrh uveřejnila coby součást balíku na „podporu podnikání a odpovědných podniků" v říjnu 2011 (více v příspěvku „Komise chce, aby podnikání v EU bylo ,odpovědnější‘", Vnitřní trh v říjnu 2011). Balík odkazuje primárně na iniciativu „Single Market Act" (více v příspěvku „Single Market Act ,tlačí‘ EP i Komise", Vnitřní trh v dubnu 2011), v mimounijním Pozadíu na americký Dodd-Frank Act z července 2010.

Sdělení o sociální odpovědnosti podniků, jež balíku dává ideový „rám", nabízí definici pojmu Corporate Social Responsibility (CSR), která je podle Komise v souladu s mezinárodně uznávanými zásadami. Od roku 2013 hodlá Komise udílet „evropskou cenu za sociální odpovědnost podniků", celkově má být v letech 2012-2013 realizováno 11 prioritních opatření.

Klíčové a sporné body

Zavedení systému výkaznictví podle jednotlivých zemí (country-by-country reporting; CBCR) by mělo vést ke zvýšení transparentnosti plateb společností, které působí v odvětví těžby nerostných surovin (včetně ropy a plynu) a v lesním hospodářství.

Vykazování daní, poplatků a bonusů, jež tyto společnosti vyplácejí vládám hostitelských zemí, by mělo odhalit finanční dopady působení té které společnosti v každé hostitelské zemi zvlášť (více zde). Za tím účelem Komise navrhla revidovat směrnici č. 2004/109 o transparentnosti (aby se vztahovala na kótované společnosti), a směrnice o účetnictví č. 78/660 a č. 83/349 - tzv. pátá a sedmá směrnice o účetnictví - (aby se vztahovaly i na velké společnosti nekótované).

Proti uvedeným záměrům se postavilo zejm. Německo, Polsko a Finsko, ostatní země s nimi v zásadě souhlasily.

Výjimkou bylo (potenciální) výkaznictví nikoliv podle zemí, ale podle projektů (podobně jako v Dodd-Frank Act). To mělo výrazně menší podporu, proti se postavilo krom zmíněných 3 zemí Rakousko, Belgie, Bulharsko, Irsko a Nizozemsko. Sporným bodem byl i objem prostředků, jež by měly společnosti vykazovat - zda by měl být stanoven jako konkrétní suma členskými státy, nebo Komisí v podobě delegovaných aktů.

Předpokládaný další vývoj

Rada předpokládá, že ve věci zavedení systému výkaznictví podle jednotlivých zemí dosáhne politické dohody do konce června 2012.

Odkazy

 

Rada podpořila výjimku z účetních závěrek mikropodniků

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS o ročních účetních závěrkách některých forem společností, pokud jde o mikrosubjekty (KOM(2009)83)

Rada 21. 2. 2012 podpořila výjimku pro mikropodniky týkající se předkládání ročních účetních závěrek.

Pozadí

Komise svůj návrh na revizi směrnice č. 78/660, vztahující se obecně na všechny společnosti s výjimkou např. finančních institucí, předložila v únoru 2009 s cílem snížit požadavky na velmi malé podnikatelské subjekty, jež vyvíjejí nevýznamnou nebo žádnou přeshraniční aktivitu.

Text zavádí pojem „mikropodnik" s účetní rozvahou nejvýše 500 tis. € ročně, čistým obratem 1 mil. € ročně a/nebo nejvýše 10 zaměstnanci (splněna musí být alespoň 2 ze 3 uvedených kritérií).

Plénum EP v březnu 2010 zavedení výjimky pro mikropodniky schválilo, ovšem s předpokladem, že ji musí autorizovat separátně každý členský stát (podle svých potřeb) a musí být zachována povinnost sběru a uchovávání dat o obchodních transakcích a finanční situaci mikropodniků. Členské státy dosáhly politické dohody v květnu 2011 (více v příspěvku „Rada dosáhla politické dohody o výjimce z účetních uzávěrek mikropodniků", Vnitřní trh v květnu 2011), neformálního kompromisu s EP pak v listopadu 2011.

Klíčové body

Nová norma by měla (na žádost EP) zvýšit prahy 2 ze 3 výše uvedených kritérií mikropodniků, aby na výjimku „dosáhl" větší počet subjektů.

Účetní rozvaha by měla činit až 350 tis. € ročně a čistý obrat až 700 tis. € ročně. Na požadavku na počet zaměstnanců by se nemělo měnit nic.

Stále by mělo platit, že zavedení výjimky bude fakultativní, tj. že členské státy se budou moci rozhodnout, zda ji na svém území uplatní, nebo ne. Na druhou stranu bude muset být zachována povinnost sběru a uchovávání dat o obchodních transakcích a finanční situaci mikropodniků.

Sporné body

Řada relevantních aktérů (zejm. ACCA) uvedené změny dlouhodobě rozporuje s argumentem, že pokud již EU hodlá umenšovat byrokratickou zátěž, měla by tak činit jinde, neboť řada dat z ročních účetních závěrek sice nebude třeba pro daňové autority, ale kupř. finanční instituce je budou kvůli poskytování úvěrů vyžadovat i nadále - a podniky je proto budou i nadále nuceny sbírat a vyhodnocovat. Komise přesto přijetí nové normy přivítala.

Předpokládaný další vývoj

Nová norma bude v následujících týdnech uveřejněna v Úředním věstníku EU. Její implementace bude fakultativní.

Odkazy

Související články

Informační společnost v březnu 2014

Euroskop, 05.04.2014
ITRE jednal o telekomunikačním balíku

Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2014

Euroskop, 05.04.2014
Rada schválila evropský příkaz na obstavení účtů, EU chce přitvrdit v boji proti praní špinavých peněz, Komise představila agendu justice a vnitra do roku 2020, EP zpřísnil...

Regionální politika v březnu 2014

Euroskop, 05.04.2014
Čerpání z fondu solidarity bude snazší

Vnitřní trh v březnu 2014

Euroskop, 05.04.2014
Komise požaduje více transparentní platy bankéřů, EU bojuje proti syntetickým drogám, EP udělal velký krok k reformě pojišťovnictví, Rada a EP schválily návrh nařízení...

Spotřebitelé v březnu 2014

Euroskop, 05.04.2014
EP podpořil cestovní balík
Rozhovory
Prouza: českým zájmem je silná Evropská komise
P. Zenkner, M. Bydžovská, Euroskop, 15.4. 2014
Jaká je pozice Česka ke klimatickému balíčku? EUROSKOP hovořil se státním tajemníkem pro EU Tomášem Prouzou o českých zájmech v Evropské unii.