Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Zelená kniha o tržních nástrojích v oblasti životního prostředí

Euroskop, 26.08.2008
Dne 28. března 2007 přijala Komise zelenou knihu o tržních nástrojích v oblasti životního prostředí, která se stala oficiálním počátkem diskuse o možném začlenění tržních nástrojů do politik souvisejících s životním prostředím. V červnu 2007 se k zelené knize vyjádřila Rada, v dubnu 2008 pak svoje stanovisko představil Evropský parlament.
Zelená kniha o tržních nástrojích v oblasti životní­ho prostředí

 

Zelená kniha o tržních nástrojích pro účely v oblasti životního prostředí a v souvisejících politikách (KOM(2007)140)

 

Dne 28. března 2007 přijala Komise zelenou knihu o tržních nástrojích v oblasti životního prostředí (KOM(2007)140), která se stala oficiálním počátkem diskuse o možném začlenění tržních nástrojů do politik souvisejících s životním prostředím. V červnu 2007 se k zelené knize vyjádřila Rada, v dubnu 2008 pak svoje stanovisko představil Evropský parlament.

Klíčovými nástroji diskutovanými v zelené knize jsou především nepřímé daně, poplatky, subvence a emisní povolenky.

 

1. Pozadí

 

Komise se v zelené knize odvolává na svůj všeobecný program týkající se konkrétních kroků v otázce změn klimatu. Její značný zájem na této problematice dokládá již samotný energetický balík, v němž se rozhodla zabývat se změnami klimatu a podporovat ochranu životního prostředí. Právě konkrétní tržní nástroje jsou podle Komise nezbytné k dosažení mnoha stanovených cílů v této oblasti. Mezi klasické nástroje vedoucí k dosažení daných cílů Komise řadí především nepřímé daně, cílené subvence a obchodování s emisními povolenkami.

Uvedené myšlenky jsou obsaženy již v šestém akčním programu EU pro životní prostředí (rozhodnutí č. 2002/1600), obnovené strategii EU pro udržitelný rozvoj a v doporučení Rady týkajícím se hlavních směrů hospodářských politik členských států a Společenství (č. 2005/601).

 

1.1 Doporučení Rady týkající se směřování hospodářských politik členských států a Společenství

 

Zelená kniha navazuje na doporučení Rady (č. 2005/601) z 12. července 2005 týkající se hlavních směrů hospodářských politik členských států a Společenství v letech 2005-2008). Rada v tomto dokumentu apeluje na zdůrazňování otázky energetické účinnosti tak, aby evropská ekonomika snížila svou závislost na výkyvech cen ropy. Rada zdůrazňuje klíčovou roli využívání tržních nástrojů tak, aby ceny lépe odrážely škody na životním prostředí a sociální náklady.

 

2. Formální struktura zelené knihy

 

Zelená kniha je svým charakterem dokument zahajující diskusi na jisté téma. Tomu odpovídá i struktura dokumentu charakteristická členěním do pěti hlavních kapitol a mnoha podkapitol. Na konci každé kapitoly jsou pak uvedeny otázky, jejichž charakter má být impulsem pro vedení diskuse o jednotlivých aspektech problematiky. Dokument má 17 stran a obsahuje mimo jiné i značné množství odkazů na předešlé dokumenty z dané oblasti, na které se postupně odvolává.

 

3. Klíčové obsahové body zelené knihy

 

Zelená kniha představuje diskusní impuls v mnoha oblastech, které jsou zahrnuty pod společný rámec. Nejdůležitější kapitoly se týkají především následujících témat:

  • Vyzdvižení tržních nástrojů oproti regulačním - Komise mezi výhody řadí především větší pružnost průmyslu při plnění cílů a snížení celkových nákladů na plnění předpisů; hospodářské subjekty mohou brát cenové signály v potaz a měnit své chování, v kontextu ekologické daňové nebo fiskální reformy podporují zaměstnanost atd. Další výhodou tržních nástrojů je skutečnost, že mohou předcházet narušením vnitřního trhu, která by jinak nastala v důsledku odlišných přístupů jednotlivých členských států.
  • Ekologická daňová reforma - analýza přínosů zdanění určitých komodit. Komise zdůrazňuje, že nalezení vhodného poměru mezi pobídkami a nápravnými daněmi je na jednotlivých členských státech. Při koordinovaném postupu na úrovni Společenství lze ale podle Komise snížit dopady ekologických daní na konkurenceschopnost v jistých oblastech. V tomto kontextu Komise především nastoluje otázku, zda je vůbec její rolí aktivněji podporovat ekologické daňové reformy v členských státech a jaké kroky jsou nejvhodnější k takové podpoře.
  • Reforma subvencí škodících životnímu prostředí - analýza stávajících subvencí s možným negativním dopadem na životní prostředí, především otázka jejich možného zrušení.
  • Využívání tržních nástrojů k ovlivnění spotřeby energie.
  • Dopad dopravy na životní prostředí - v tomto kontextu Komise především srovnává škodlivost jednotlivých druhů dopravy a upozorňuje na svůj legislativní návrh týkající se snižování emisí CO2 u osobních automobilů. Tato diskuse tedy upozorňuje především na současný trend Komise motivovat občany ke koupi energeticky úsporných automobilů (KOM(2007)856).
  • Otázka revize směrnice Rady č. 2003/96, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny. Je zahájena diskuse o dalším postupu v této oblasti, resp. o případných změnách této směrnice.
  • Využití tržních nástrojů k řešení znečištění a ochrany zdrojů.

 

3.1 Stanovisko Rady k obsahu zelené knihy

 

Rada zelenou knihu přivítala a potvrdila vhodnost a efektivitu ekonomických nástrojů. Zároveň Komisi vyzvala, aby do roku 2008 představila plán reformy pro jednotlivá odvětví týkající se subvencí, které mají nepříznivé dopady na životní prostředí.

 

3.2 Stanovisko Evropského parlamentu k obsahu zelené knihy

 

Na rozdíl od Rady podrobil Evropský parlament zelenou knihu podrobné kritice. Ve svém usnesení sice přivítal zásadu, že „znečišťovatel platí", označil ji ale v celkovém důsledku za nedostačující, neboť výsledná cena výrobku nikdy nezahrne všechny náklady na obnovu nebo asanace. Výrobky jsou podle něj nakonec vždy dražší než udávaná cena. Evropský parlament dále upozornil, že daná zásada se nesmí omezit na povinnost konečného spotřebitele platit.

Další kritika spočívala v opomenutí negativních dopadů výrobních a distribučních postupů a způsobů spotřeby na životní prostředí.

Evropský parlament vyzval Komisi k vypracování jasné strategie pro využívání tržních nástrojů. V rámci obecné kritiky pak poukázal na negativní vliv značného množství dotací v členských státech EU, které v důsledku negativně ovlivňují životní prostředí a jdou přímo proti uvedené zásadě „znečišťovatel platí".

Evropský parlament nicméně obecné zásady Komise stanovené v zelené knize přivítal. Uznává, že tržní nástroje jsou účinnými prostředky k dosahování ekologických cílů, vyzývá však k doplnění těchto nástrojů dalšími opatřeními, jako standardy efektivity atd.

Jedním z klíčových bodů stanoviska Evropského parlamentu je také výzva Komisi, aby do roku 2009 předložila legislativní návrh na snížení emisí skleníkových plynů pocházejících z námořní dopravy.

V závěrečném usnesení se naopak neobjevila výzva k předložení návrhu na minimální daň Společenství z CO2, kterou do své zprávy zapracoval Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (zpravodajka Anne Ferreira; Francie, PES).

 

4. Očekávaný vývoj

 

Již samotný charakter dokumentu naznačuje, že Komise zahajuje pouhou diskusi, jejímž cílem je shromáždit co největší množství příspěvků či názorů na danou problematiku. Po ukončení zasílání příspěvků 31. července 2007 je Komise začala vyhodnocovat a lze předpokládat, že ve střednědobém horizontu bude předložena bílá kniha s konkrétními doporučeními. Bližší časová specifikace je však nemožná, neboť Komise v tomto směru není vázána žádnými časovými limity. S ohledem na značnou aktivitu Komise v oblasti změn klimatu tak lze jen vyvozovat, že minimálně některé kroky budou učiněny v brzké době, ať již předložením bílé knihy, či přímo vypracováním dílčích legislativních návrhů.

 

Seznam odkazů

 

Dokumenty

 

 

Monitoring legislativního procesu

 

 

Další odkazy

 

Další články v rubrice

Veřejné zdraví v červnu 2020

Euroskop, 10.07.2020

Spotřebitelé v červnu 2020

Euroskop, 10.07.2020