Institucionální záležitosti v červenci 2012

07.08.2012
Euroskop

Vývoj situace v zadlužených státech eurozóny, Komise zveřejnila revidovanou verzi finanční perspektivy 2014-2020, Rada přijala pozici k rozpočtu na rok 2013

Komise zveřejnila revidovanou verzi finanční perspektivy 2014-2020

Pozměněný návrh nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014-2020 (KOM(2012)388)

Komise 6. 7. 2012 přijala pozměněný návrh finanční perspektivy pro období 2014-2020. Důvodem změn je skutečnost, že v roce 2013 se má EU rozrůst o další členský stát (Chorvatsko), což s sebou přináší i některé rozpočtové konsekvence pro nadcházející finanční období. Dalším důvodem jsou poslední údaje týkající se ekonomického vývoje v EU, které ovlivňují kalkulaci rozpočtových prostředků pro jednotlivé členské státy v oblasti strukturálních fondů.

Pozadí

Původní návrh nové finanční perspektivy EK prezentovala v červnu 2011. V oblasti přibližných maximálních závazků na jednotlivé rozpočtové roky původní návrh počítal s celkovou částkou 1,025 mld. €, která představuje přibližně 1,05 % HND EU. V případě reálních plateb měla být na rozpočet EU za celé sedmileté období věnována částka 972 mld. €, což měla být úsporná varianta počítající s tím, že celkový objem výdajů v rozpočtovém výhledu nepřekročí 1 % HND EU. Je přitom třeba mít na paměti, že v případě finančních perspektiv se jedná pouze o plánované výdaje, o jakési „sedmiletky. Čísla stanovená v oblasti výdajů pro jednotlivé rozpočtové roky představují mantinely, ve kterých se Komise při navrhování skutečného rozpočtu pro jednotlivé roky musí držet, stejně jako Rada a EP při jeho schvalování.

Sdělení s názvem „Rozpočet pro Evropu 2020, které bylo součástí balíku návrhů týkajících se finanční perspektivy 2014-2020, obsahovalo potom nejen návrh konkrétních čísel, jež se týkají jednotlivých výdajových oblastí, ale také nastínilo konkrétní nástroje, s jejichž pomocí by mělo dojít v jednotlivých odvětvích ke změnám a reformám (týká se to zejména SZP a kohezní politiky; více v příspěvku „Komise zveřejnila konkrétní návrh podoby finanční perspektivy 2014-2020)

Během prvního pololetí roku 2012 byl návrh FP 2014-2020 předmětem intenzivních jednání v Radě pod vedením dánského předsednictví, které vytvořilo tzv. jednací osnovu shrnující prozatím spíše v obecné podobě klíčové otázky a různé varianty vývoje (více v příspěvku „Rada poprvé diskutovala o důležitých otázkách finanční perspektivy 2014-2020, v příspěvku „Rada debatovala o vý­dajích finanční perspektivy 2014-2020 v oblasti zemědělství a kohezní politiky a v příspěvku „Rada zahájila dis­kusi o jednací osnově k finanční perspektivě 2014-2020). V červnu 2012 se finanční perspektivou poprvé oficiálně zabývala také Evropská rada (více v příspěvku „Finanční perspektiva 2014-2020 jako předmět jednání Rady, Evropské rady i usnesení EP)

Klíčové body a stav projednávání

Pod vlivem uvedených změn nová finanční perspektiva počítá s mírným navýšením výdajů v oblasti závazků (na 1,033 mld. €, což představuje cca 1,08 % HND EU) i v oblasti plateb (na 988 mld. €, což odpovídá 1,03 % HND EU). Dle tiskové zprávy EK není důvodem změn ani tak připravovaný vstup Chorvatska do EU jako spíše skutečnost, že původní odhady ekonomického růstu EU z června 2011 se nyní ukazují jako příliš optimistické.

Komisař pro rozpočet Janusz Lewandowski přesto prezentoval tyto změny jako mechanické, neměnící nic podstatného na původním návrhu. Na tiskové konferenci zdůraznil, že vyzývá Radu a EP, aby v souladu se závěry Evropské rady z června 2012 schválily revidovaný návrh FP 2014-2020 ještě do konce roku 2012. Podle komisaře Lewandowského by instituce EU měly rychlým postupem demonstrovat svoji rozhodnost a stanovit členským státům bezpečné investiční prostředí.

Pokud jde o dopady vstupu Chorvatska do EU na výdajovou stránku finanční perspektivy, rozšíření by se mělo projevit především v oblasti kohezní a zemědělské politiky. Prostředky určené pro Chorvatsko v oblasti strukturálních fondů a SZP byly již dohodnuty a zakotveny v přístupové smlouvě, která byla podepsána v prosinci 2011.

K mírnému nárůstu výdajů dochází tedy v Kapitole 1 (Inteligentní růst bez vyloučení), která zahrnuje nejen výdaje na strukturální politiku, ale např. i prostředky určené na programy podporující vědu, výzkum, vzdělávání ap., a to o cca 4 mld. € na celé sedmileté období. To přirozeně neznamená (podobně jako tomu bylo i v případě států východního rozšíření 2004-2007, včetně ČR), že se Chorvatsku skutečně podaří úspěšně všechny tyto prostředky vyčerpat. K mírnému navýšení dochází i v Kapitole 2 (Udržitelný růst: Přírodní zdroje), která zahrnuje také SZP, a to opět o téměř 4 mld. €. Naopak téměř beze změn zůstávají kapitoly týkající se bezpečnosti a občanství a globální Evropy (SZBP).

Revidovaný návrh finanční perspektivy 2014-2020 (v mil. € a cenách roku 2011)

Závazky

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

Celkem 2014-2020

1. Inteligentní a udržitelný růst

64 769

67 015

68 853

70 745

72 316

74 386

76 679

494 763

z toho výdaje na hospodářskou, sociální a územní soudržnost

50 464

51 897

53 177

54 307

55 423

56 474

57 501

379 243

2. Udržitelný růst: Přírodní zdroje

57 845

57 005

56 190

55 357

54 357

53 371

52 348

386 473

z toho výdaje na řízení trhů a přímé platby

42 363

41 756

41 178

40 582

39 810

39 052

38 309

283 050

3. Bezpečnost a občanství

2 620

2 601

2 640

2 679

2 718

2 757

2 794

18 809

4. Globální Evropa

9 400

9 645

9 845

9 960

10 150

10 380

10 620

70 000

5. Administrativa

8 622

8 755

8 872

9 019

9 149

9 301

9 447

63 165

z toho administrativní výdaje institucí

7 047

7 115

7 184

7 267

7 364

7 461

7 561

50 999

6. Kompenzace

27

0

0

0

0

0

0

27

ZÁVAZKY CELKEM

143 282

145 021

146 400

147 759

148 690

150 195

151 888

1 033 235

Jako % HND EU

1,10 %

1,09 %

1,08 %

1,08 %

1,07 %

1,06 %

1,06 %

1,08 %

PLATBY CELKEM

133 976

141 175

144 126

138 776

146 870

144 321

138 356

987 600

Jako % HND EU

1,03 %

1,06 %

1,06 %

1,01 %

1,06 %

1,02 %

0,96 %

1,03 %

Zdroj: Press Releases: Commission updates its Multiannual Financial Framework proposal with latest data (IP/12/754)

24. 7. 2012 se revidovaným návrhem finanční perspektivy zabývala Rada pro všeobecné záležitosti. Zástupci některých členských států, především skupina zemí, které upřednostňují původní úsporný návrh Komise, nepřivítali revidovanou verzi s nadšením. Zvýšení celkového výdajového stropu v platbách z 1 % HND EU na 1,03 % je z jejich hlediska nekonzistentní řešení vzhledem k probíhající ekonomické krizi a k tomu, že řada států přistoupila na úsporná opatření, jejichž cílem má být fiskální konsolidace. Otázku výdajového stropu přitom považují za natolik důležitou, že v rámci zasedání Rady prosazovali takovou variantu, aby nejprve došlo k závazné dohodě týkající se tohoto stropu a následně až k dohodě týkající se ostatních navrhovaných částí „balíčku.

Opačný názor prezentuje většina zástupců tzv. kohezní skupiny států, tedy států, pro které jsou relevantní finanční prostředky poskytované v rámci kohezní politiky. Ti většinou obhajují zachování i určité navýšení výdajů právě v oblasti koheze, která má podle nich investiční potenciál a potenciál přispívat k růstu a vytváření nových pracovních míst. Většina zástupců kohezní skupiny kriticky poukazuje na to, že v absolutních číslech EK sice výdaje na kohezní politiku revizí navýšila, ale vzhledem k tomu, že jsou jednak očekávány horší výsledky evropské ekonomiky, než bylo původně předpokládáno, i vzhledem k tomu, že v navýšení je zahrnuto především rozšíření EU o Chorvatsko, státům stávající EU-27 tato revize v kohezní oblasti příliš nepomůže. Podle tohoto názoru je tedy nový návrh EK ve skutečnosti v rozporu se závěry červnové Evropské rady, které označují právě kohezní politiku za hlavní nástroj pro dosažení deklarovaného cíle, podpory růstu a zaměstnanosti v časech krize.

Předpokládaný další vývoj

Po Dánsku přebírá odpovědnost za agendu nové finanční perspektivy Kypr. Zástupci kyperského předsednictví již deklarovali, že hodlají pokračovat v práci nad „jednací osnovou, která by měla být základem pro budoucí finální dohodu, k jejímuž přijetí by mělo dojít ještě v roce 2012.

Do jednání o finanční perspektivě 2014-2020 vedle EK pravděpodobně zasáhne i EP, který je jedním z aktérů schvalujících meziinstitucionální dohodu o dodržování finanční perspektivy. Navíc EP již v minulosti projevoval ambice aktivně se jednání o finanční perspektivě účastnit, což chce brát v úvahu i kyperské předsednictví a diskutovat před každým zasedáním Rady pro všeobecné záležitosti věnovaným jednací osnově také s reprezentanty EP.

Po prázdninové přestávce by se mělo tématu finanční perspektivy 2014-2020 věnovat neformální zasedání Rady, které by se mělo uskutečnit v kyperském hlavním městě Nikosii. Dále se tématu budou věnovat oficiální schůzky Rady pro všeobecné záležitosti 24. 9. 2012 a 16. 10. 2012 a přirozeně také říjnová Evropská rada.

Odkazy

Rada přijala pozici k rozpočtu na rok 2013

Council’s position for 2013 EU budget adopted, Brussels, 24 July 2012 (12806/12)

Rada 24. 7. 2012 přijala pozici k návrhu rozpočtu na rok 2013. Jako obvykle se jedná v porovnání s původním návrhem, který Komise předložila v dubnu 2012, o úspornější variantu, jež počítá s tím, že výdaje na rok 2013 v platbách by v porovnání s rokem 2012 neměly vzrůst o více než 2,79 %. Pozice Rady počítá pro rok 2013 s platbami ve výši 132,7 mld. €, což odpovídá 0,99 % HND EU. (V závazcích, což jsou platby, které nemusí být nutně vyplaceny v průběhu roku 2013, ale mohou být vyplaceny i v dalších letech v rámci víceletých programů, by to mělo být necelých 150 mld. €.)

Pozadí

Rozpočtová procedura po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost probíhá na základě spolurozhodovací procedury. Komise je povinna předložit návrh rozpočtu na následující rok nejpozději do 1. září roku stávajícího, obvykle to však bývá mnohem dříve. Např. letos EK zveřejnila návrh rozpočtu v dubnu a zaslala ho jak Radě, tak EP. Rada přijímá svoji pozici kvalifikovanou většinou a musí tak učinit nejpozději do 1. října, opět se tak však obvykle děje mnohem dříve, letos to bylo v červenci.

EK se podle svého vyjádření v původním návrhu rozpočtu pro rok 2013 soustřeďovala na výdajové prio­rity související se strategií Evropa 2020, současně ale zmražením výdajů v závazkové oblasti reflektovala také úsporná opatření, jež na národní úrovni přijímá řada členských států, které jsou zároveň přispěvateli do rozpočtu EU. Návrh Komise počítal s vý­daji v závazcích ve výši cca 151 mld. € a s platbami ve výši cca 138 mld. € (více v příspěvku „Komise zveřejnila návrh rozpočtu pro rok 2013).

Klíčové body a stav projednávání

Rada počítá s nárůstem výdajů rozpočtu pro rok 2013 o 3,61 mld. € v platbách a 1,88 mld. € v závazcích oproti roku 2012. S nárůstem plateb je kalkulováno především v Kapitole 1, která se týká udržitelného růstu, komunitárních programů a strukturálních fondů. Rada myslela především na navýšení prostředků v oblasti kohezní politiky, a to o více než 8 % oproti roku 2012. Další prioritou je oblast svobody, bezpečnosti a spravedlnosti, která zahrnuje problematiku azylu, migrace, ochrany vnějších hranic, tedy opět důležité otázky v rámci evropské agendy. Zde Rada počítá s nárůstem v platbách o cca 5 % oproti roku 2012. V případě ostatních rozpočtových kapitol Rada počítá buď s poklesem výdajů oproti roku 2012, anebo s nárůstem, který nepřekračuje uvažovanou míru růstu inflace (cca 2 %).

Přesto varianta, kterou předložila Rada, je úspornější v porovnání s původním návrhem, který v dubnu 2012 zveřejnila EK; v platbách počítá s částkou menší až o 5,23 mld. €. Rada svoji pozici vztahuje především k současnému stavu veřejných financí ve většině členských států, ale v úvahu bere i to, že se jedná o poslední rozpočtový rok v rámci finanční perspektivy 2007-2013. Rozpočet EU musí být vždy vyrovnaný, výdaje se musí rovnat příjmům a zhruba 75 % příjmů tvoří příspěvky členských států vypočítané na základě jejich HDP. To je třeba brát v úvahu ve vztahu k současným ekonomickým problémům členských států EU.

S úsporami v oblasti plateb Rada počítá v Kapitole 1 (Udržitelný rozvoj), a to např. v dílčích výdajích určených na výzkum (o 1,24 mld. € méně než počítal původní návrh EK), s menšími redukcemi (v řádu stovek milionů eur) se počítá také v Kapitole 2 (Ochrana a řízení přírodních zdrojů, kam patří také SZP), v Kapitole 4 (EU jako globální hráč) a také v Kapitole 5 (Administrativa). Zde se výdajová redukce týká všech institucí s výjimkou EP, kde na základě „gentlemanské dohody Rada schválila stávající stav. Sama Rada na základě doporučení EK přijala úsporná opatření, která počítají s redukcí personálního stavu každoročně o 1 % od roku 2013, s výjimkou některých velmi malých institucí (typu úřadu evropského ombudsmana) anebo Evropské služby pro vnější činnost, která byla teprve nedávno ustavena (na základě Lisabonské smlouvy). Na druhou stranu určité posílení personálních kapacit v Radě si vyžádá připravované přistoupení Chorvatska.

Pozice Rady k rozpočtu pro rok 2013 (v mil. €)

Pozice Rady (v €)

Rozdíl oproti návrhu EK (v €)

Rozdíl oproti rozpočtu 2012 (v %)

Závazky

Platby

Závazky

Platby

Závazky

Platby

1. Udržitelný rozvoj

70 054 447 793

59 030 453 016

-476 549 090

-3 497 392 392

+2,79

+6,71

1a Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

15 562 898 756

11 655 162 155

-469 149 090

-1 897 649 090

+1,04

+1,50

1b Soudržnost pro růst a zaměstnanost

54 491 549 037

47 375 290 861

-7 400 000

-1 599 743 302

+3,30

+8,07

2. Ochrana a řízení přírodních zdrojů

59 971 444 488

57 474 312 204

-336 066 928

-490 566 928

-0,01

+0,77

z toho výdaje na řízení trhů a přímé platby

43 795 348 610

43 776 431 204

-335 000 000

-336 500 000

-0,40

-0,23

3. Občanství, svoboda, bezpečnost a spravedlnost

2 057 175 617

1 514 079 543

-24 465 583

-60 520 583

-1,25

+0,78

4. EU jako globální hráč

9 295 470 596

6 277 295 936

-171 698 115

-1 034 292 115

-1,17

-9,75

5. Administrativa

8 398 233 899

8 399 333 899

-146 184 597

-146 184 597

+1,43

+1,47

CELKEM

149 776 772 393

132 695 474 598

-1 154 964 313

-5 228 956 615

+1,27

+2,79

Výdaje jako % z HND EU

1,12 %

0,99 %

Zdroj: Council’s position for 2013 EU budget adopted, Brussels, 24 July 2012 (12806/12)

Předpokládaný další vývoj

Pozice Rady představuje základ pro mandát, se kterým bude kyperské předsednictví vstupovat do jednání o rozpočtu na rok 2013 s dalším důležitým účastníkem rozpočtové procedury, Evropským parlamentem. EP má v rámci rozpočtové procedury 2 možnosti: buďto může plénum do 42 dnů od zveřejnění pozice Rady tuto pozici schválit (případně indikovat, že nepodnikne žádnou aktivitu; v takovém případě je rozpočet na základě pozice Rady schválen). Pravděpodobnější ale je, že EP přijme pozměňovací návrhy většinou svých členů. Očekává se, že k přijetí pozměňovacích návrhů dojde do konce října 2012, protože musí být nejprve zpracovány na úrovni výboru BUDG a teprve pak v plénu. V případě odlišností mezi pozicí EP a Rady bude svolán dohodovací výbor, který bude zasedat 3 týdny (od 24. 10. 2012 do 13. 11. 2012 včetně), ve složení 27 členů Rady a 27 členů EP.

Pokud se zástupci EP a Rady v rámci dohodovacího výboru shodnou na podobě rozpočtu a obě instituce tuto konsensuální variantu přijmou, rozpočet bude přijat. Pokud ale ke kompromisu nedospějí, EK, která se účastní celého dohodovacího řízení, musí předložit nový návrh rozpočtu. Stejně musí EK postupovat i v případech, kdy EP (většinou členů) a Rada kompromis dojednaný v dohodovacím výboru odmítnou.

Téma rozpočtu na rok 2013 se objevilo již v agendě plenárního zasedání, které se konalo ve dnech 2.-5. 7. 2012. Poslanci na něm přijali usnesení o mandátu pro třístranné rozhovory o návrhu rozpočtu pro rok 2013. V usnesení se objevila výzva, aby se členské státy v Radě zdržely „umělých škrtů a zajistily, že rozpočet bude skutečně podporovat růst a zaměstnanost, jak deklaruje i původní návrh EK. Zajímavé ovšem je, že usnesení obsahuje také výzvu k tomu, aby EP získal jednotné sídlo. EP již po desetiletí fakticky sídlí na 3 místech, ve Štrasburku, v Bruselu a také v Lucemburku.

Třístranná jednání mezi zástupci EP, Rady a EK byla oficiálně zahájena 9. 7. 2012, na říjen 2012 jsou připravena hlasování výboru BUDG a pléna (23. 10. 2012). Pokud by následovalo dohodovací řízení, počítá se s konečným hlasováním pléna EP o rozpočtu na zasedání ve dnech 19.-22. 11. 2012.

Odkazy

Vývoj situace v zadlužených státech eurozóny

Španělsko

Ministři financí eurozóny na svém zasedání 20. 7. 2012 jednomyslně souhlasili s požadavkem Španělska rekapitalizovat tamější banky. Poprvé byl vznesen 25. 6. 2012 (více v příspěvku „Měsíc ve znamení summitu Evropské Rady, Institucionální záležitosti v červnu 2012). Finance k redistribuci dostane Fond pro řádnou restrukturalizaci bank. Hlavní odpovědnost bude mít španělská vláda.

Půjčku ve výši cca 100 mld. € bude nejprve financovat EFSF a poté ESM. Konkrétní suma bude známa po důkladné analýze v září 2012.

Půjčky, které se poskytují bankám, mají obecnou splatnost 12,5 let, maximálně pak 15 let. ESFS bude mít zpočátku pro Španělsko vyčleněno 30 mld. € jako asistenci v případě neočekávaných finančních problémů.

Finanční asistence bude podmíněna specifickými opatřeními, která musí Španělsko zavést. Jedná se o hloubkový plán na restrukturalizaci bank, jenž bude v souladu s pravidly EU, o strukturální reformy napříč sektory a oddělení problémových aktiv bank, včetně vlády, regulace a dohledu nad bankovním sektorem. Tato „podmíněnost bude uvedena v memorandu o porozumění. Španělsko se zavázalo ušetřit 65 mld. € různými škrty a zvýšením daní.

Guvernér ECB Mario Draghi na konci července 2012 prohlásil, že udělá cokoli, aby Španělsko zachránil. ECB tak může nakoupit další dluhopisy země, čemuž nebude bránit Německo a Francie. K ráznější akci ji vyzývá také MMF, podle něhož k tomu má ECB dostatek nástrojů. Od května 2010 banka nakoupila dluhopisy Španělska, Itálie, Řecka, Irska a Portugalska za 212 mld. €. Přesto se úroky za 10leté španělské dluhopisy na konci měsíce pohybovaly nad úrovní 7,6 %, což je kritická hodnota (výše zmíněné státy o půjčky žádaly právě za této situace). Daná hodnota narostla poté, co regiony Valencie a Katalánsko požádaly vládu o likvidní dotaci 18 mld. €.

Objevují se spekulace, že Španělsko bude potřebovat „opravdový záchranný balík poté, co trhy neuklidní rekapitalizace bank. Tuto myšlenku sice ECB nepodporuje, pro by byl ale např. francouzský prezident Francois Hollande.

Řecko

Zástupci řeckých koaličních stran se 30. 7. 2012 v zásadě dohodli na nových úsporných opatřeních, která po Řecku požadují zahraniční věřitelé výměnou za uvolnění další části finanční pomoci (ve výši 31,3 mld. €). Řecko musí pro příští 2 roky nalézt úspory v rozsahu 11,5 mld. €. Je to zejm. Německo, které odmítlo další pomoc Řecku až do schválení těchto opatření. Již 26. 7. 2012 se do země vydala tzv. trojka, která pracuje na hodnotící zprávě a jež dostala plán 2letých úspor k dispozici. Poslední mise trojky skončila 9. 7. 2012. Inspektoři tehdy konstatovali, že Atény cíle programu neplní a měly by v reformním úsilí přidat. Kvůli dvojím volbám a problémům při sestavování vlády se zpozdilo jak zavedení reforem, tak škrtů (více v příspěvku „Vývoj v zadlužených zemích jižní Evropy, Institucionální záležitosti v dubnu 2012), a v příspěvku „Měsíc ve znamení summitu Evropské Rady, Institucionální záležitosti v červnu 2012). Podle věřitelů bude další hodnocení trojky klíčové, aby země dostala všechny přislíbené finance.

HDP Řecka loni klesl o 6,9 % a investice podle agentury Reuters klesly o zhruba 20 %. Očekává se, že v letech 2008-2012 se velikost řecké ekonomiky sníží přibližně o pětinu. Nezaměstnanost dosáhla rekordních 22,5 %, před rokem činila „pouze 16,2 %. Jen za poslední 2 měsíce vzrostla nezaměstnanost o 2,5 %.

Vláda se také rozhodla urychlit tempo privatizace veřejného majetku. Odvolaný šéf privatizační agentury Kostas Mitropulos odhadl, že do konce roku 2012 bude zprivatizován majetek v hodnotě asi 300 mil. €, což ale je hluboko pod vytyčeným cílem 3 mld. €. Od roku 2010, kdy dostalo první mezinárodní úvěr, si Řecko prodejem státního majetku zajistilo 1,6 mld. €. Do konce roku 2015 by ale mělo získat až 19 mld. €.

ECB již nebere vládní řecké dluhopisy za záruční obligace, což znamená, že řecké banky si musí půjčovat dráže od řecké centrální banky. Řecko také uvažovalo o prodloužení lhůty, do kdy má svůj deficit stlačit pod 3 % HDP o další 2 roky. V tomto případě by ale nedostalo žádný další (případný třetí) záchranný balík pomoci. Podle komentátorů tak existují 3 varianty řešení dané situace: 1. třetí balík pomoci; 2. odepsání části dluhu, který v Řecku drží státy a instituce, což nepodporuje ani ECB, ani MMF; 3. opuštění eurozóny. Ratingová agentura Moody´s 24. 7. 2012 uvedla, že riziko, že Řecko eurozónu opustí, se zvětšuje.

Pro euro jako projekt by to znamenalo ohrožení. Podle analytiků by v takovém případě mohla ztráta členů eurozóny dosáhnout téměř 300 mld. €. Na konci července 2012 se proto začala objevovat silná prohlášení, např. od Jeana-Clauda Junckera, o tom, že eurozóna je v rozhodující fázi boje o svoji budoucnost. Členové eurozóny jsou připraveni koordinovat své kroky s kroky ECB. K většímu úsilí v boji za záchranu eura vyzval také americký ministr financí Timothy Geithner. Protikrizová opatření by měla zajistit pokles úroků v zemích pracujících na reformách a schopnost finančního systému poskytovat úvěry ekonomikám, které je potřebují.

Kypr

Kypr předsedá Radě EU, ale ještě předtím (25. 6. 2012) požádal o finanční pomoc, aby vyřešil finanční problémy svých bank (více v příspěvku „Měsíc ve znamení summitu Evropské rady, Institucionální záležitosti v červnu 2012). Kypr požádal o 2,5 mld. €. Země se snažila s požadavkem půjčky od EU dlouho odolávat, aby nemusela dodržovat tvrdé podmínky, které jsou s půjčkou spjaty. Obávala se také, že by se musela vzdát jedné z nejnižších firemních daní v EU (činí jen 10 %).

Kypr plánuje učinit tvrdá úsporná opatření. V zemi existuje přebujelý administrativní aparát s vysokými platy a důchody. Proto pracovníci v soukromé a veřejné sféře, kteří pobírají přes 2 500 € měsíčně, budou státu po 2 roky přispívat na zvládnutí krize. Kypr zvedl v březnu také svoji DPH, a to z 15 na 17 %. Nezaměstnanost je na rekordních 10 %.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality