Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Výběr poplatků za užívání po­zemních komunikací kamiony

Euroskop, 07.09.2008

Komise 8. července 2008 předložila návrh revize tzv. směrnice o eurovinětě, která by členským státům umožnila vybírat mýtné za vzniklé externí náklady, jakými jsou hluk, znečištění ovzduší nebo přetížení silnic způsobené nákladní dopravou.

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly

 

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly (KOM(2008)436 v konečném znění)

 

Návrh směrnice, jež reviduje normu č. 1999/62, si klade za cíl zlepšit účinnost a vliv silniční nákladní dopravy na životní prostředí. Tento návrh je součástí několika prioritních oblastí Komise (více zde) v oblasti dopadu dopravního sektoru jak na životní prostředí, tak na společnost jako takovou.

Směrnice má státům umožnit způsobem slučitelným s vnitřním trhem vypočítat a rozlišit mýtné na základě nákladů v důsledku znečištění provozem a v důsledku přetížení dopravy. Tyto poplatky by měly podle Komise provozovatele dopravy vybízet k tomu, aby používali ekologičtější vozidla, volili méně přetížené trasy, optimálním způsobem naložili svá vozidla, a účinněji tak využívali infrastrukturu.

Podle Komise je mýtné nejefektivnější a nejspravedlivější způsob přenesení nákladů plynoucích z přetížení silnic, znečištění, hluku apod. na uživatele komunikací.

 

1. Legislativní pozadí

 

Snaha řešit negativní vlivy dopravy nejen na infrastrukturu a životní prostředí se v EU objevila již v roce 1993, kdy EU začala jednat o směrnici umožňující členským státům vybírat mýtné na dálnicích, jež byly pod tlakem rostoucího sektoru nákladní dopravy.

Směrnice č. 1999/62 uznávala zásadu „uživatel platí". Pro zajištění návratnosti stavebních nákladů, nákladů na údržbu a provoz pozemních komunikací umožnila členským státům stanovit poplatky na základě ujeté vzdálenosti (mýtné). Směrnice také povolila časové poplatky nižší než maximální sazba. Sazby mýtného lze rozlišovat podle emisních norem pro vozidla nebo úrovní přetížení dopravy.

Komise oznámila rozhodnutí připravit novou směrnici v bílé knize „Evropská dopravní politika do 2010: čas rozhodnout" v září 2001. Evropský parlament i Rada ji v následujících letech podpořily.

V roce 2003 Komise předložila revizi směrnice č. 1999/62, jež byla přijata o tři roky později. Směrnice č. 2006/38 stanovila pravidla pro výpočet účtovatelných nákladů na pozemní komunikace. Záměrem bylo dosáhnout spravedlivějšího vybírání poplatků za užívání silniční sítě založené na zásadě „uživatel platí" a také „znečišťovatel platí". Umožnila, aby k mýtnému v horských oblastech byla zavedena přirážka až ve výši 25 % za účelem spolufinancování alternativních komunikací označených Parlamentem a Radou jako prioritní projekty transevropské sítě. Tato směrnice již v roce 2006 uvažovala, že by se do ceny mýtného projevily externí náklady jako výdaje spojené s dopravními nehodami, zácpami či  znečištěním ovzduší. Mezi unijními institucemi ale nepanovala shoda, proto bylo rozhodnuto, že je nutné vytvořit jednotnou metodologii výpočtu nákladů a internalizaci vnějších nákladů pro všechny druhy dopravy. Směrnice č. 2006/38 omezuje příjem z mýtného pouze na to, co je nezbytně nutné pro dosažení návratnosti nákladů na pozemní komunikace, a to i v zasažených oblastech, v nichž náklady v důsledku znečištění provozem a v důsledku přetížení dopravy převyšují návratnost stavebních nákladů. Neposkytuje účinné pobídky k rozlišování poplatků tak, aby je přiřadila k hlavním nákladovým položkám, jimiž jsou časová období, místo a typ vozidla. Vztahuje se navíc pouze na užívání transevropské sítě.

Revizi této směrnice měla připravit Komise do začátku června 2008. Nicméně sdělení o „ze­lenější" dopravě (KOM(2008)433) či strategie pro internalizaci externích nákladů plynoucích z jednotlivých druhů dopravy (KOM(2008)435) byly předloženy společně s návrhem revize směrnice (KOM(2008)436) Generálním ředitelstvím pro energetiku a dopravu (komisař Antonio Tajani) až 8. července 2008. Komise zdůrazňuje, že je v oblasti dopravy nutné dosáhnout rovnováhy zdrojů, tedy jejich neplýtvání tak, aby odvětví dopravy a hospodářství jako taková nebyla jejich cenami dotčena.

 

2. Formální struktura legislativního návrhu

 

Původní směrnice č. 1999/62 se skládá ze čtrnácti článků a dvou příloh. Příloha I udává minimální sazby daně uplatňované u vozidla a Příloha II pak minimální částky poplatků za užívání, včetně správních výdajů. Revize směrnice (KOM(2008)436) tyto články upravuje a přidává Přílohu IIIA, jež definuje minimální požadavky při stanovení poplatku za externí náklady a maximálně účtovatelné složky externích nákladů.

 

3. Klíčové obsahové body legislativního návrhu

 

Podle návrhu by měly člen­ské státy od roku 2012 získat možnost (nikoli povinnost) uvalit nově definované poplatky za využití pozemních komunikací vozidly nad 3,5 tuny. Revize by měla vést k tomu, že dojde k většímu uplatňování mýtného, které je rozlišeno podle ujeté vzdálenosti, místa a doby užití komunikace ve vztahu k externím nákladům, jež vznikají v důsledku užití vozidel.

Komise uvádí, že extra náklady na relativně "čisté" nákladní vozidlo by se měly podle nové normy navýšit o 4-5 eurocentů, což by se lišilo podle druhu vozidla, doby a typu vozovky. Komise dále argumentuje tím, že přeprava zboží nákladní dopravou reprezentuje pouze 1-9 % ze spotřebitelské ceny a na její konečné podobě by se tedy tato opatření neměla nijak projevit.

Klíčové body směrnice jsou:

  • pro každou třídu vozidel, typ silnice a časové období určí nezávislý orgán jedinou konkrétní částku; výsledná struktura poplatků je transparentní, zveřejněná a použitelná pro všechny uživatele za stejných podmínek;
  • mezi externí náklady by neměly být zahrnuty emise CO2 ani náklady související s dopravními nehodami;
  • příjem z mýtného se využije na rozvoj dopravních alternativ a projektů (ekologičtější vozidla, výzkum, zmírňování účinků znečištění ze silniční dopravy, nové pozemní komunikace);
  • mýtné musí zaplatit všichni uživatelé komunikací bez ohledu na jejich členský stát evidence (v nichž jsou splatné vnitrostátní daně z vozidel) nebo na místo, kde vozidlo tankuje (kde se platí vnitrostátní daně z pohonných hmot;
  • poplatek musí být vybírán prostřednictvím jednotného systému elektronického mýtného, jenž neomezuje plynulý provoz;
  • přechodné období na zavedení elektronického mýtného je do ledna 2014;
  • k revizi směrnice by mělo dojít již v roce 2013 s potenciálním zavedením povinnosti vybírat nově definované mýtné a zahrnutím CO2 do rámce směrnice;
  • návrh nepřipouští poskytovat u poplatků za externí náklady slevy či snížené sazby.

 

3.1. Složky externích nákladů

 

Tabulka 1: Náklady na znečištění ovzduší vozidlem (PCV)

Eurocent/vozokilometr

Příměstské silnice

Ostatní městské silnice

EURO O

16

13

EURO I

11

8

EURO II

8

8

EURO III

7

6

EURO IV

4

4

EURO V a méně znečišťující

3

2

Zdroj: KOM(2008)436

Poznámka: Hodnoty vycházejí z dokumentu Příručka pro odhad externích nákladů v odvětví dopravy.

 

Tabulka 2: Účtovatelné náklady v důsledku hluku způsobeného vozidly (NCV)

Eurocent/vozokilometr

Den

Noc

Příměstské silnice

1,1

2

Ostatní městské silnice

0,13

0,23

Zdroj: KOM(2008)436

Poznámka: Hodnoty vycházejí z dokumentu Příručka pro odhad externích nákladů v odvětví dopravy.

 

Tabulka 3: Účtovatelné náklady v důsledku přetížení dopravy způsobeného vozidly

(CCV)

Eurocent/vozokilometr

Časové období A

Časové období B

Časové období C

Příměstské silnice

0

20

65

Ostatní městské silnice

0

2

7

Zdroj: KOM(2008)436

Poznámka 1: Hodnoty vycházejí z dokumentu Příručka pro odhad externích nákladů v odvětví dopravy.

Poznámka 2: Hodnoty v eurocentech, rok 2000.

Poznámka 3: Časové období A je období mimo dopravní špičku s plynulým provozem. Časové období B je období dopravní špičky nebo období blížící se dopravní špičce, které se vyznačuje nestabilitou provozu. Časové období C je období mimořádné dopravní špičky, kdy je provoz řízen nebo kdy dojde k jeho kolapsu.

 

4. Stav legislativního procesu

 

V období od 29. října do 31. prosince 2007 proběhla internetová konzultace, na kterou navázalo slyšení zainteresovaných subjektů, které bylo uspořádáno 31. ledna 2008.

Spolu s tímto návrhem bylo Parlamentu a Radě předloženo sdělení, které zahrnuje model i strategii (viz KOM(2008)435). Má za cíl správné stanovení cen za dopravu tak, aby lépe zohledňovaly náklady na skutečné užívání vozidel, vlaků, letadel nebo lodí z hlediska znečištění, přetížení dopravy a změny klimatu.

Návrh směrnice byl předán Evropskému parlamentu 11. července 2008. Zpravodajem návrhu byl zvolen Saïd El Khadraoui (Belgie, PES), člen odpovědného parlamentního výboru pro dopravu a cestoví ruch (TRAN). Nicméně předseda tohoto výboru Paolo Costa (Itálie, ALDE) považuje některé body předloženého návrhu za sporné. Směrnice by podle jeho názoru měla být povinná a mělo by být důsledně zajištěno, aby se získané finanční prostředky vrátily zpět do dopravního sektoru (viz Tisková zpráva).

 

4.1. Pozice České republiky

 

Česko je tranzitní stát, který by měl mít zájem na zvýšení poplatků za průjezd (ve formě nově definovaného mýtného). Na druhou stranu je však i domovskou zemí četných sil­ničních přepravců, jež patří v unijním průměru mezi nejaktivnější a největší. V dokumentu prezentující sektorové priority českého předsednictví 2009 se uvádí, že české předsednictví se hodlá zaměřit na problematiku inteligentního zpoplatnění infrastruktury s cílem umožnit zahrnutí externích nákladů do výše poplatků za užívání pozemních komunikací včetně revize směrnice o tzv. eurovinětě.

 

5. Očekávaný vývoj

 

Zástupci provozovatelů silniční dopravy (např. IRU) předpokládají, že revize směrnice povede k pře­nesení zvýšených nákladů na koncového zákazníka­-spotřebitele, a upozornili i na další omezení, jimž silniční doprava již čelí: požadavky na pracovní dobu, časově předepsané dodávky zboží apod. Pokud jde o reakce z Evropského parlamentu, lze předpokládat, že návrh Komise bude v průběhu projednávání v této instituci ve všech směrech zpřísněn - ať již jde o zahrnutí CO2 (požadavek především zelených) či povinný charakter výsledné normy (jak zelení, tak pravice). Společenství evropských železnic (CER) aktivity Komise také podpořilo, nicméně jen za předpokladu, že výsledná směrnice povede k pře­souvání přepravy ze silnic na železnici.

Organizace Eurocommerce, reprezentující zájmy podnikatelských svazů, se k připravovanému návrhu vyjádřila v tom smyslu, že další poplatky v silniční dopravě ke zmenšení hustoty na silnicích nepřispějí, jelikož v mnoha oblastech neexistuje žádná jiná alternativa. Organizace kritizuje hlavně to, že norma by měla být platná pouze pro silniční dopravu a ne pro ostatní dopravní prostředky.

Do 31. prosince 2013 má být Komisí vytvořena zpráva o dalším rozšíření směrnice o případné zavedení povinnosti vybírat nově definované mýtné a zahrnutí CO2 do rámce směr­nice.

Návrh směrnice bude předmětem jednání v Evropském parlamentu a Radě v rámci procedury

spolurozhodování.

 

Seznam odkazů

 

Dokumenty

 

 

Monitoring legislativního procesu

 

 

Další odkazy