Přejít na obsah

Vyhledávání

01/03/2015 21:52:11


Hlavní menu

Institucionální záležitosti v lednu 2013

Euroskop, 04.02.2013

Leden v eurozóně? Relativní klid

Leden v eurozóně? Relativní klid

Rozpad eurozóny je podle komisaře Oliho Rehna v roce 2013 zažehnán. 29. 1. 2013 to řekl ve svém projevu v EP, v němž hodnotil rok 2012 i nadcházející evropský semestr. Krize nicméně přetrvává. V loňském 3. čtvrtletí se HDP eurozóny snížil o 0,1 % po poklesu o 0,2 % v předchozích 3 měsících. Ekonomika eurozóny se tak dostala do recese, která je obvykle definována jako minimálně 2 čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. Míra nezaměstnanosti v eurozóně se v listopadu 2012 vyšplhala na rekordních 11,8 %.

Otázkou růstu a prosperity EU, resp. eurozóny, se zabýval před výborem ECON již 10. 1. 2013 odstupující šéf euroskupiny Jean-Claude Juncker. Obhajoval potřebu škrtů v dluhy postižených zemích EU i potřebu bojovat proti vysoké nezaměstnanosti v EU. Junckera na postu šéfa euroskupiny nahradí nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem.

Velká Británie

Představitele EU poněkud zaskočil projev Davida Camerona, který 23. 1. 2013 přislíbil vyhlášení referenda o setrvání země v EU po volbách v roce 2015. Mnozí představitelé členských států jej kritizovali a poukázali na potřebu sladit národní zájmy se zájmy EU. Komise zdůraznila, že si přeje, aby Velká Británie v EU setrvala. Podle Camerona se bude země snažit vyjednat nové podmínky. Premiér volá po reformě hodnot a principů, na kterých je EU vystavěna, aby mohla lépe konkurovat v globálním prostředí. Požaduje flexibilnější a méně regulovaný vnitřní trh, čímž se liší od postoje např. kancléřky Merkelové, která chce posílit konkurenceschopnost závaznými bilaterálními smlouvami států s Komisí ohledně klíčových sfér politiky a hospodářství (zaměstnanost, věda a výzkum ap.). Cameron osobně nechce, aby se Velká Británie otáčela k EU zády, ale aby si zajistila pevnou pozici v celku, který se chce více ekonomicky integrovat a vytvářet fiskální unii. Velká Británie nikdy nebude členem eurozóny, ale právě vývoj v eurozóně se jí přímo dotýká.

Polsko

Na rozdíl od Velké Británie se Polsko k přijetí eura zavázalo. Země by ovšem měla o vstupu do eurozóny rozhodnout až po volbách, které jsou plánovány na rok 2015. Řekl to prezident Bronislaw Komorowski, který tak naznačil, že nynější vláda přesný termín nejspíše nestanoví. Prozatím by se Polsko mělo zaměřit na splnění kritérií, která jsou pro vstup do eurozóny nutná. Před zavedením eura bude muset Polsko také změnit ústavu, což je při současném složení parlamentu málo pravděpodobné. Podle tamější centrální banky není nutné podstupovat riziko, které by z unáhleného přijetí eura plynulo a mohlo by vést k destabilizaci polské ekonomiky, jež je 7. největší v EU.

Záchrana Kypru

V eurozóně se v posledních měsících vedou debaty o tom, zda poskytnout záchranné půjčky Kypru. Ten se dostal do finanční tísně hlavně díky provázanosti tamních bank s těmi řeckými. V očích Německa je spojován s praním špinavých peněz a daňovými úniky, navíc nepředstavuje systémové riziko pro stabilitu celé eurozóny (HDP Kypru je 0,2 % HDP celé eurozóny).

Kypr má nominálně nejnižší daň z příjmu právnických osob z celé eurozóny a podle mnoha zdrojů udržuje desítky let těsné politické vztahy s Ruskem. Pod tlakem ostatních států eurozóny se zdá, že Německo svůj odmítavý postoj zmírní. Aktuální situace v Německu (volby v září 2013) nicméně vede k tomu, že Bundestag s případnými půjčkami nemusí souhlasit, na rozdíl od případu Řecka. Německo by uvítalo, a zaznělo to i na ekonomické konferenci v Davosu, aby se do půjčky zapojilo i Rusko, Velká Británie nebo Libanon. Rusko již oznámilo, že je ochotno prodloužit splatnost půjčky ve výši 2,5 mld. € z roku 2011. Pokud by Kypr navíc získal půjčku od EU (ve výši 17 mld. €), snížil by své zadlužení z dnešních 170 % HDP. Země o pomoc oficiálně požádala v červnu 2012 (více v příspěvku „Záchrana pokračuje: Španělsko a Kypr“, Institucionální záležitosti v červnu 2012). EU bude každopádně s konečným rozhodnutím o poskytnutí půjčky Kypru čekat do prezidentských voleb, které se na Kypru uskuteční 17. a 24. 2. 2013. Končící komunistický prezident Christofias např. odmítal privatizovat telekomunikace, což EU stanovila jako jednu z podmínek pro případný bailout. Ratingová agentura Fitch 25. 1. 2013 snížila rating Kypru na B, což předpokládá, že stát bude muset více investovat do záchrany bankovního sektoru.

Odkazy

Související články

MEMO: Schémata rozhodovacích procedur

Euroskop, 10.02.2015
Orientační grafická schémata čtyř rozhodovacích procedur, jichž se v EU využívá nejčastěji.

MEMO: Výbory Evropského parlamentu

Euroskop, 10.02.2015
Seznam všech výborů Evropského parlamentu působících v této instituci mezi lety 2014-2020 (stav k 10. únoru 2015).  

MEMO: Formace Rady ministrů

Euroskop, 10.02.2015
Seznam odborných formací Rady ministrů, jak existují od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost.

MEMO: Frakce v Evropském parlamentu

Euroskop, 10.02.2015
Seznam frakcí (politických skupin) působících v Evropském parlamentu v období 2015-2020 (stav k 10. únoru 2015).  

MEMO: Generální ředitelství (DGs) Komise

Euroskop, 10.02.2015
Seznam nejdůležitějších generálních ředitelství (Directorates General; DGs) Komise (stav k 10. únoru 2015).
Rozhovory
Kraus: Kde hoří synagogy, hoří pak celá města
Lucie Priknerová, Euroskop, 25.2. 2015
Cítí se Židé v Evropě ohroženi? A jak jsme na tom v Praze? Zeptali jsme se tajemníka Federace židovských obcí Tomáše Krause.