Energie v lednu 2013

07.02.2013
Euroskop

ITRE přijal usnesení o zátěžových testech jaderných elektráren v EU

ITRE přijal usnesení o zátěžových testech jaderných elektráren v EU

Návrh usnesení předložený na základě otázky k ústnímu zodpovězení B7-xxxx/2012 v souladu s čl. 115 odst. 5 jednacího řádu o vyhodnoceních rizika a bezpečnosti („zátěžových testech“) jaderných elektráren v Evropské unii a činnostech souvisejících (2012/2830(RSP))

Výbor ITRE schválil 24. 1. 2013 návrh usnesení týkající se bezpečnostních norem v oblasti jaderné energetiky. Vyzývá v něm provozovatele jaderných elektráren v EU, aby na vlastní náklady podnikli další opatření pro zlepšení bezpečnosti těchto zařízení. Odvolává se přitom na výsledky zátěžových testů jaderných elektráren, které byly v EU podniknuty pod vlivem havárie v japonské JE Fukušima a které byly zveřejněny v roce 2012.

Pozadí

Návrh usnesení konstatuje, že havárie jaderných elektráren způsobené lidskou chybou anebo přírodní katastrofou představují vážné riziko pro veřejné zdraví. Nejhorší taková havárie na evropském kontinentu se odehrála v roce 1986 v sovětském Černobylu a odborníci se převážně shodují na tom, že náležela mezi nehody způsobené právě lidskou chybou. Jaderná energetika s sebou od této doby v některých zemích západní Evropy nese určitý cejch. Nová vlna nedůvěry vůči tomuto způsobu výroby energie následovala v Evropě po nehodě japonské JE Fukušima v roce 2011. Události ve Fukušimě podnítily aktivitu EK, která nařídila podrobit jaderné reaktory v 15 členských zemích EU, které jádro k výrobě elektrické energie používají (celkem šlo o 145 reaktorů), zátěžovým testům.

Testy měly brát v úvahu možná rizika způsobená nejen přírodními katastrofami (zemětřesení, záplavy), ale také lidským faktorem, včetně zabezpečení reaktorů pro případ letecké nehody či teroristického útoku. Zahájeny byly 1. 6. 2011 a v listopadu 2011 EK přijala sdělení reflektující první výsledky testů. Konečné výsledky po detailnějším prozkoumání některých aspektů (po dohodě s ENSREG) byly zveřejněny v říjnu 2012. Podle nich sice neexistuje důvod k uzavření elektráren, které jsou momentálně v EU v provozu, avšak bezpečnostní zlepšení podle nich potřebují téměř všechny, včetně např. českého Temelína. Jinou otázkou jsou již náklady takových úprav, které by podle odhadů mohly dosáhnout až 25 mld. € (více v příspěvku „Komise zveřejnila sdělení o výsledcích zátěžových testů jaderných elektráren“).

Zpravodajkou návrhu usnesení, který byl v lednu 2013 přijat v ITRE, je Amalia Sartori. K původní zprávě bylo podáno více než 160 pozměňovacích návrhů.

Klíčové body a stav projednávání

Návrh usnesení výboru ITRE vyzývá příslušné členské státy EU k tomu, aby všechna požadovaná opatření ke zvýšení bezpečnosti svých jaderných elektráren podnikly pokud možno ihned, přičemž usnesení se věnuje také zmíněné otázce financí, tedy kdo bude příslušné úpravy platit. Dle ITRE to nemají být daňoví poplatníci, ale přímo provozovatelé jaderných elektráren.

Je otázkou, nakolik by se taková opatření následně promítla do cen elektřiny, zejm. v zemích, v nichž má jádro vysoký podíl na celkové produkci energie. V EU je přitom nejvíce „jadernou“ zemí Francie s 58 reaktory v provozu a s téměř 80% podílem jádra na produkci elektrické energie. Nadpoloviční podíl na výrobě elektřiny má energie z jádra také v zemích, jako je Belgie či Slovensko. ČR je s více než třetinovým podílem jádra na výrobě elektřiny v rámci EU nadprůměrná a tento podíl by se měl s dostavbou Temelína a případně i další modernizací starší elektrárny v Dukovanech zvyšovat. V současnosti platné primární právo EU neumožňuje diktovat členským státům, jaké má být složení jejich energetického mixu, to zůstává na základě čl. 194 Smlouvy o fungování EU právem členských států. Může však konat prostřednictvím sekundárních norem, které se týkají právě společných standardů jaderné bezpečnosti na základě rozhodnutí EURATOM.

Postoj ČR

Za ČR se dobrovolných testů zúčastnily JE Dukovany a JE Temelín. V případě Dukovan byla navržena některá technická zlepšení jako zvýšení odolnosti kontejnmentu (rozšířením kapacity zařízení pro likvidaci vodíku při těžkých haváriích), opatření pro zvýšení odolnosti chladících věží v případě seizmického rizika apod. Dále výsledky testů navrhovaly optimalizovat organizaci a školení personálu pro řízení extrémních situací.

V případě Temelína bylo doporučeno zvýšení ochrany naftových čerpadel pro případ povodní či úpravy týkající se operací se zpětným obvodem. Za zmínku stojí některé informace o zjištěných vážných bezpečnostních nedostatcích, které se záhy po zveřejnění výsledků testů objevily v rakouském tisku. Za českou stranu se proti nim ohradili ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba i český vyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Faktem ovšem je, že tak jako ve většině prověřovaných případů také u Temelína a u Dukovan zpráva EK určitá opatření doporučila, na což zřejmě bude muset provozovatel obou JE, společnost ČEZ, reagovat.

Předpokládaný další vývoj

Prozatím návrh usnesení schválil pouze výbor ITRE, otázka by ale měla být předmětem jednání také na plénu EP v únoru 2013. Hlasování bude předcházet debata poslanců se zástupci EK.

EK přitom plánuje vydat právě směrnici o jaderné bezpečnosti. Je tedy otázkou, zda dojde k nastavení společných standardů jaderné bezpečnosti, jak bylo několikrát v minulosti navrhováno a v jakém rozsahu. Některé členské země (signifikantní je v této souvislosti Rakousko) i další aktéři po tom opakovaně volají. EK bude také kontrolovat, zda jsou prováděna doporučení, která v souvislosti se zátěžovými testy v roce 2012 vydala. Zprávu o tom by měla předložit v červnu 2014.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality