Zemědělství a rybolov v lednu 2013

07.02.2013
Euroskop

Reforma SZP předmětem hlasování AGRI a jednání Rady

Reforma SZP předmětem hlasování AGRI a jednání Rady

Návrh zprávy o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky (COM(2011)0625final/2 – C7-0336/2011 – 2011/0280(COD)); Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova; Zpravodaj: Luis Manuel Capoulas Santos

Návrh zprávy o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (COM(2011)0627 – C7-0340/2011 – 2011/0282(COD)); Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova; Zpravodaj: Luis Manuel Capoulas Santos

Návrh zprávy o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty („nařízení o jednotné společné organizaci trhů“) (COM(2011)0626 – C7-0339/2011 – 2011/0281(COD)); Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova; Zpravodaj: Michel Dantin

Návrh zprávy o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky (COM(2011)0628 – C7-0341/2011 – 2011/0288(COD)); Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova; Zpravodaj: Giovanni La Via

Press Release: 3216th Council meeting. Agriculture and Fisheries. Brussels, 28 January 2013 (5289/13)

Výbor AGRI na svém zasedání 24. 1. 2013 podstoupil dlouho očekávané hlasování o reformě SZP pro období po roce 2013. Výbor podpořil např. konvergenci přímých plateb, tedy to, aby k jejich distribuci na úrovni EU docházelo na spravedlivější bázi. Podpořil také kontroverzní návrh povinných opatření na „ozelenění“ SZP, normy by ale měly zemědělcům poskytovat větší flexibilitu s ohledem na potřeby členských států. EP také slibuje snížení administrativní zátěže; zda k němu ale při současném přijetí dalších norem a regulací skutečně dojde, je otázka.

Reformou SZP se na svém zasedání 28. 1. 2013 částečně zabývala i Rada, jejíhož předsednictví se ujalo Irsko, které prezentovalo svůj pracovní plán, cestovní mapu a priority týkající se právě reformy SZP.

Pozadí

Jednání o budoucnosti SZP po roce 2013 se na základě balíku reformních návrhů, který EK zveřejnila v říjnu 2011, prakticky po celý rok 2012 věnovala Rada. Tématy spojenými s reformou SZP se zabývala jednání v dubnu 2012 (více v příspěvku „Rada jednala o budouc­nosti přímých plateb“), květnu 2012 (více v příspěvku„Rada jednala o „ozelenění SZP“), jednání v červnu 2012 se věnovala především budoucnosti politiky rozvoje venkova (více v příspěvku „Rada ministrů zemědělství se opět zabývala reformou SZP“). Součástí návrhů jsou také změny týkající se společné organizace zemědělských trhů, kterým se Rada věnovala převážně na jednání v říjnu 2012 (více v příspěvku „Rada jednala o reformě společné zemědělské a společné rybářské politiky“) a spolu s problematikou ozelenění SZP a budoucnosti politiky rozvoje venkova také v listopadu 2012 (více v příspěvku „Rada opět debatovala o reformě SZP“). Oba státy, které v roce 2012 zastávaly funkci předsednické země v Radě (Dánsko a Kypr) vydaly na konci svého mandátu také zprávy o dosavadním pokroku v jednání (více v příspěvku „Končící kyperské předsednictví prezentovalo na Radě zprávu o reformě SZP“).

Reformou SZP po roce 2013 se paralelně zabývá také EP, konkrétně výbor AGRI. Signifikantní na těchto jednáních je, že po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost je to poprvé, kdy o komplexní reformě SZP EP přímo spolurozhoduje. Skutečnost, že EP je při schvalování další z reforem SZP Radě rovným partnerem, byla patrná již z aktivity týkající se podávání pozměňovacích návrhů. Je nutno říci, že EP zde byl poměrně aktivní již v posledních letech, kdy bylo zřejmé, že Lisabonská smlouva pro něj v případě SZP připravuje spolurozhodování. Projevovalo se to např. při přípravě střednědobé revize fungování SZP, tzv. Health Check, či v případě dílčích sektorových reforem v některých odvětvích, např. v sektoru vína. Ačkoli v těchto případech byl EP ještě pouze konzultován, byly ke zprávám a k návrhům usnesení schvalovaným ve výboru AGRI a na plénu EP podávány stovky pozměňovacích návrhů. Nyní, v případě spolurozhodování, to bylo téměř 8 tisíc pozměňovacích návrhů, které doprovázely „pouhé“ 4 zprávy Luise Manuela Capoulase Santose (návrh zprávy týkající se přímých plateb a rozvoje venkova), Michela Dantina (společná organizace zemědělských trhů) a Giovanniho La Via (financování, řízení a monitoring SZP).

Klíčové body a stav projednávání

Výsledkem hlasování výboru AGRI je několik konkrétních modifikací původních návrhů EK.

První zajímavou otázkou, která byla předmětem kontroverzí, je definice tzv. aktivního zemědělce. AGRI za tím účelem sestavil seznam institucí, na který byly zařazeny např. sportovní kluby ap., které mají být automaticky vyloučeny z možnosti čerpání zemědělských dotací v rámci tzv. prvního pilíře SZP, pokud neprokáží, že právě zemědělská činnost tvoří podstatný podíl na jejich příjmech. Na členských státech nyní je, aby tento seznam přijaly, případně i prodloužily.

Hlasování AGRI podpořilo také, aby ke snižování rozdílů mezi členskými státy, pokud jde o výši přímých plateb, tedy ke konvergenci přímých plateb napříč státy, docházelo rychleji, než původně plánovala EK. V žádném členském státě by přitom zemědělci neměli získávat méně než 65 % průměru výše přímých plateb v EU. V současnosti tento rozdíl vzhledem k odlišné kalkulaci přímých plateb ve většině „novějších“ členských států na jedné straně a starších členských státech na straně druhé, stejně jako vzhledem k odlišné historické výši přímých plateb, činí až 300 € na hektar. Kontroverzní otázkou byla konvergence přímých plateb v rámci členských států, což se týká především „starších členů“ uplatňujících systém SPS. Podle výsledků hlasování AGRI by mělo dojít k narovnání do roku 2019, byla však povolena určitá flexibilita v rámci 20% pásma ve vztahu k průměru tak, aby některá odvětví v rámci tohoto narovnání nepocítila náhlé snížení výše přímých plateb.

AGRI hlasoval také o pro ČR velmi kontroverzní otázce zastropování přímých plateb v závislosti na velikosti podniku. Zde přijal návrh EK omezit výši ročních přímých plateb na zemědělský podnik na 300 tis. €, ale také redukovat platby o 70 % těm, kdo pobírají 250–300 tis. € ročně, o 40 % těm, kdo pobírají 200–250 tis. € ročně a o 20 % těm, kdo získávají 150–200 tis. € ročně. Ačkoli to může pro české zemědělství, které mělo zastropování vzhledem k průměrné velikosti podniků značně postihnout, vypadat jako prohra, je třeba vzít v úvahu, že ve hře byly i návrhy na ještě významnější krácení přímých plateb pro velké podniky. Na druhé straně se nepodařilo schválit ty návrhy, které zastropování úplně odmítaly. AGRI přijal také některé návrhy EK, jak důsledky zastropování zmírnit. Toto opatření by tak nemělo ve větší míře postihnout družstva a podobná zemědělská uskupení, což ovšem nemusí být pozitivní pro velké soukromé farmáře. Na druhé straně se podařilo přijmout opatření, které má zajistit, aby finanční prostředky „ušetřené“ zastropováním zůstávaly v regionu, kde byly vygenerovány a mohly tam sloužit pro financování v rámci politiky rozvoje venkova.

Dalšími kontroverzními opatřeními a požadavky jsou ty, které se týkají tzv. ozelenění SZP. Podle AGRI by měly být více flexibilní, opět ale v závislosti na velikosti zemědělského podniku. Zcela z těchto požadavků mohou být vyňaty podniky obhospodařující méně než 10 ha orné půdy, zmírněny mohou být také v případě podniků o velikosti 10–30 ha. V případě ČR je třeba vzít v úvahu, že průměrná velikost českého zemědělského podniku je podstatně větší. Vyňaty z „ozeleňovací“ povinnosti mohou být také podniky, které plní jiné národní či regionální environmentální normy, ovšem pouze potud, pokud mají tyto normy minimálně ekvivalentní účinek jako normy navrhované ze strany EK (v podobě diverzifikace plodin, udržování stálých pastvin či vyčlenění části orné půdy pro plochu v „ekologickém zájmu“).

Pokud jde o opatření týkající se řízení krizí v rámci zemědělských trhů, měla by být financována z peněz určených na rozvoj venkova, nikoli (jako je tomu v současnosti) z prostředků na tzv. první pilíř. Mělo by se jednat o finanční příspěvky do společných fondů či o asistenci, která by měla zemědělcům pomoci pořídit si pojištění proti výraznému poklesu příjmů. AGRI podpořil také posílení producentských organizací, a to nejen pokud jde o jejich vyjednávací sílu či o možnosti sjednávání kontraktů. Tyto organizace by také měly mít právo v případě vážných krizí užít jako nejsilnější prostředek „poslední záchrany“ také možnost stahování produktů z trhu.

Především zpravodaj posledního z návrhů, který se týká financování, řízení a monitoringu, La Viazdůrazňoval, že posláním reformy mělo být také ulehčení administrativy pro zemědělce, zkrácení doby, kterou musí namísto zemědělské činnosti trávit papírováním ap. Za tímto účelem byla přijata některá rozumná opatření, např. aby bylo možné žádost o dotaci použít opakovaně v jednotlivých letech, přičemž zemědělec by o opětovnou registraci žádal pouze, pokud by došlo ke změnám. Dalším pozitivním opatřením je skutečnost, že peníze, které nebyly spotřebovány v oblasti politiky rozvoje venkova, by nemusely být navraceny zpět do Bruselu, ale mohly by zůstávat v rozpočtu příslušného státu. Také pokud jde o sankce, k jejich uplatnění by v případě zemědělce, který se dopustí porušení některého pravidla poprvé, nemělo dojít bezprostředně, mělo by být užíváno jakéhosi „mechanismu včasného varování“, kdy bude zemědělci nejprve zasláno oznámení upozorňující na přestupek a vyzývající k jeho nápravě a kdy se k němu nejprve dostaví kontrola zjišťující, že k nápravě došlo. Teprve pokud tato kontrola zjistí, že náprava zjednána nebyla, mělo by dojít k redukci plateb.

AGRI také odmítl návrh EK, aby byla zveřejňována jména příjemců přímých plateb i prostředků pro podporu rozvoje venkova. Tato skutečnost může být pozitivní pro samotné zemědělce, kteří prostředky pobírají, méně už z hlediska transparence a práva na informace, které jsou v této souvislosti často žádány.

Předseda výboru AGRI Paolo De Castro komentoval volbu tak, že potvrdila potřebu řádného financování jedné z nejstarších společných politik i pro následující finanční období. SZP po roce 2013 by podle jeho slov měla být efektivnější, zelenější a více připravená čelit různým výzvám, což znamená, že další krácení rozpočtu v této oblasti je nepřijatelné. Má to být zároveň vzkaz zástupcům členských států, které mají jednat o nové finanční perspektivě. Hlasování výboru AGRI komentoval také komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Dacian Ciolos, který vyjádřil potěšení, že návrhy usnesení, na nichž se AGRI shodl a která bude předkládat k volbě plénu EP, potvrzují některé prvky objevující se již v návrzích EK z října 2011.

Z pohledu ČR lze zhodnotit, že výsledek hlasování AGRI obsahuje některé pozitivní body (např. v případě opatření na snížení byrokratické zátěže), ale také body kontroverzní s potenciálně problematickým dopadem na některé složky českého zemědělství. Nejedná se však ještě o zcela konečnou podobu příslušných usnesení.

Reformou SZP se na svém zasedání 28. 1. 2013 částečně zabývala i Rada, jejíhož předsednictví se ujalo Irsko, které prezentovalo na zasedání svůj pracovní plán a priority týkající se právě reformy SZP. Ostatní členské státy je následně podrobily debatě. Podle očekávání si irské předsednictví, které chce vzhledem k úkolům, jež je čekají, hrát především úlohu „čestného vyjednavače“, vytklo jako jednu z hlavních priorit zajištění shody jednotlivých zainteresovaných institucí na reformě SZP, a to do konce svého mandátu, tedy do konce června 2013. Podle optimistických očekávání by společná pozice Rady měla být k dispozici do konce března 2013, což bylo dalšími delegacemi označeno sice za realistické (i vzhledem k tomu, že v EP již reforma prošla hlasováním AGRI), skutečnost, že jednání o FP 2014–2020 ještě nejsou uzavřena, však nad tyto ambice staví otazník.

Pokud se jedná o další priority v oblasti SZP, reforma je tématem natolik složitým, že irské předsednictví si v této oblasti vytklo vedle ní již jen několik oblastí zájmu. V souladu s legislativním programem EK se bude muset vypořádat se zprávou Komise o regulaci ekologického zemědělství v EU, další jednání potom mají být věnována především veterinární oblasti a hygienickým opatřením (revize stávající legislativy v této oblasti a přijetí nové legislativy týkající se zdraví zvířat a rostlin). Na pořadí jednání bude také otázka nekomerční přepravy domácích zvířat a elektronická identifikace skotu a označování hovězího masa.

Postoj ČR

ČR na jednání Rady patřila k těm členským zemím, které zdůrazňovaly skutečnost, že navzdory ambiciózním irským plánům na brzké dokončení jednání stále zůstává ohledně reformy řada nevyjasněných a nedokončených otázek, které vyžadují další detailní diskusi. Náměstkyně ministra zemědělství Jaroslava Beneš Špalková, která ČR na jednání zastupovala, zdůrazňovala pro tisk také provázanost zemědělských jednání s nedořešenými negociacemi o nové finanční perspektivě a upozorňovala na evidentní zpoždění v projednávání konkrétních legislativních návrhů.

Předpokládaný další vývoj

Hlasování o přijetí jednotlivých usnesení na plénu EP by mělo následovat až po dosažení dohody o podobě nové finanční perspektivy na období 2014–2020. Zasedání ER, které se bude věnovat této problematice, má proběhnout v únoru 2013. Je otázkou, zda se zde zástupcům hlav států a vlád členských států podaří dospět ke konsensu, který nebyl nalezen na mimořádném summitu v listopadu 2012. I v případě dosažení shody však bude nutné pro schválení meziinstitucionální dohody získat také EP. EP tedy ještě bude důležitým aktérem nejen v oblasti vlastní reformy SZP, ale také v rámci trialogu a Radou a EK, jehož prostřednictvím bude hledána meziinstitucionální shoda na novém finančním výhledu.

Hlasování pléna o celé reformě SZP se očekává v březnu 2013. Přesto je možné vzhledem k popsaným okolnostem, že nemusí být do začátku roku 2014, který má být prvním rozpočtovým rokem nového výhledu, k dispozici všechna příslušná legislativní opatření, případně tato legislativní opatření nebudou dostatečně implementována na národní úrovni. EK se proto už chystá na variantu přechodných opatření, která by se měla týkat především politiky rozvoje venkova, význam ale budou mít i v oblasti přímých plateb, především pro státy uplatňující systém SAPS. EK by měla tato přechodná opatření prezentovat členům výboru AGRI.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality