Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2013

05.03.2013
Euroskop

Komise posiluje boj EU proti praní špinavých peněz, Komise navrhuje přísnější tresty pro padělatele eura, Výbor ITRE oslabil nařízení o ochraně osobních dat na internetu, EK zveřejnila balík týkající se „inteligentních hranic”

Komise posiluje boj EU proti praní špinavých peněz

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků (KOM(2013)44)

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (KOM(2013)45)

Komise 5. 2. 2013 přijala 2 návrhy na posílení stávajících předpisů EU v oblasti boje proti praní peněz, převodů peněžních prostředků a financování terorismu.

Pozadí

Vytvoření jednotného trhu a „oslabení“ hranic, které je s tím spojeno, vedlo k tomu, že na úrovni EU vznikl systém ochrany finančního trhu proti praní špinavých peněz a možnému financování teroristických skupin. Podle Komise stojí EU v čele mezinárodních snah o boj proti praní peněz pocházejících z trestné činnosti. Normy jsou v této oblasti revidovány relativně často. Komise zveřejnila v únoru 2012 revidovaný soubor mezinárodních norem, které mají být začleněny do unijního práva. Komise také 11. 4. 2012 vydala přezkum současné tzv. třetí směrnice o praní peněz (směrnice č. 2005/60).

Klíčové body

Balík opatření, který doplňuje další opatření přijatá nebo plánovaná Komisí v oblasti boje proti trestné činnosti, korupci a daňovým únikům, zahrnuje nařízení a směrnici, které by měly vést k tomu, že se pro finanční a některé nefinanční instituce (účetní a právníky) stane boj proti praní špinavých peněz povinným. Budou pro své klienty muset vytvořit určitá pravidla (dokumentace, vnitřní kontrola, monitoring podezřelých aktivit ap.), která budou vyžadovat při transakcích či zakládání účtů.

Nařízení o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků má doplnit nařízení č. 1781/2006 o informacích o plátci doprovázející přesun prostředků.

Směrnice o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu má:

  • zlepšit srozumitelnost a posílit jednotnost předpisů ve všech členských státech (stanoví jasný mechanismus identifikace skutečných majitelů).
  • zlepšit srozumitelnost a transparentnost předpisů týkajících se hloubkové kontrolyklienta („větší porozumění“ povaze podnikatelské činnosti).
  • rozšířit ustanovení týkající se politicky exponovaných osob (měla by zahrnovat jak politicky exponované osoby pobývající v členských státech EU, tak osoby „zahraniční“ a osoby v mezinárodních organizacích).
  • pokrývat odvětví hazardních her (stávající směrnice se vztahuje pouze na kasina)
  • výslovně odkazovat na daňové trestné činy.

Oba návrhy zohledňují nejnovější doporučení Finančního akčního výboru (FATF), který je světovou organizací pro boj proti praní peněz. Směrnice jde nad rámec požadavků výboru.

Do svého rámce zahrnuje všechny osoby, které obchodují se zbožím (např. prodejci aut) nebo poskytují služby za hotovostní platbu ve výši 7 500 € nebo více. Členské státy mohou tuto prahovou hodnotu ještě snížit. V současnosti to bylo 15 000 €, což se údajně ukázalo jako nedostatečné.

Směrnice navíc posiluje spolupráci mezi různými vnitrostátními finančními zpravodajskými jednotkami (FIU).

Oba návrhy předpokládají zpřísnění správních sankcí a zavedení požadavků, aby patřičné orgány koordinovaly opatření při řešení přeshraničních případů.

Předpokládaný další vývoj

Navržené revize budou muset přijmout EP a Rada v rámci řádného legislativního postupu. Legislativní proces je na samém počátku.

Odkazy

Komise navrhuje přísnější tresty pro padělatele eura

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o trestněprávní ochraně eura a jiných měn proti padělání, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2000/383/SVV (KOM(2013)42)

Komise v čele s komisařkou Viviane Redingovou 5. 2. 2013 navrhla směrnici, podle které by členské státy měly uvalit přísnější trestní sankce (vč. vězení) na padělatele eura. Směrnice posiluje přeshraniční spolupráci při vyšetřování padělání.

Pozadí

Komise odhaduje, že od přijetí eura coby evropské měny v roce 2002 stálo padělání eurozónu přes 500 mil. €. V současné době jsou v oběhu na světě bankovky v hodnotě 913 mld. €, mince v hodnotě 16 mld. €. Padělky se nejčastěji produkují mimo EU (např. Kolumbie, Peru). V roce 2012 bylo z oběhu staženo 280 tis. padělaných bankovek. Nejvíce jich bylo zadrženo v eurozóně, 2 % v nečlenských zemích eurozóny a 0,5 % jinde ve světě. Současná výše sankcí za padělání měny není dostatečná a nemá odrazující efekt. Systém sankcí se v zemích EU navíc značně liší.

Klíčové body

Nejčastěji jsou padělány bankovky v hodnotě 20 € a 50 €. Nová směrnice požaduje, aby členské státy přijaly taková opatření, která by vedla k efektivnějšímu odhalování těchto padělků a mohla se rovnat opatřením k potírání organizovaného zločinu.

Směrnice požaduje, aby ve vážných případech (padělání bankovek a mincí v minimální hodnotě 10 000 €) byl obžalovaný poslán do vězení alespoň na 6 měsíců a maximálně na 8 let. Distribuce padělků by měla být sankcionována také maximálně 8 lety odnětí svobody (dnes se tak děje jen u trestného činu výroby; danou sazbu udává dnes platná legislativa v podobě rámcového rozhodnutí č. 2000/383, nová směrnice by měla nahradit právě tuto normu).

Směrnice by měla od členských států také vyžadovat, aby zajistily, že národní analytická střediska a národní mincovní analytická střediska budou schopna přezkoumat padělky eur během probíhajícího soudního řízení s cílem odhalit další padělaná eura v oběhu.

Dne 10. 1. 2013 ECB představila novou 5€ bankovku. Jde o první z evropských sérií, které budou zavedeny a v celé eurozóně k dispozici od 2. 5. 2013.

Předpokládaný další vývoj

Norma projde standardní rozhodovací procedurou, přičemž EP bude mít spolurozhodovací pravomoc.

Odkazy

Výbor ITRE oslabil nařízení o ochraně osobních dat na internetu

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů a o volném pohybu těchto údajů (KOM(2012)10)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (obecné nařízení o ochraně údajů) (KOM(2012)11)

Výbor ITRE předložil výboru LIBE 20. 2. 2013 svoje stanovisko (schválené poměrem 33:24:1), které oslabuje dopad nové směrnice a nařízení na ochranu osobních dat na internetu ve prospěch průmyslu a podniků.

Pozadí

Komise 25. 1. 2012 uveřejnila balík 2 návrhů, které si kladou za cíl reformovat oblast ochrany osobních dat v EU v 21. století, tedy v éře inter­netu (více v příspěvku „Komise představila komplexní reformu pravidel EU o ochraně údajů“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2012).

Ochrana osobních údajů je údajně základní právo. Sběr, využití i přístupnost údajů se v důsledku techno­logického pokroku a globalizace zásadně změ­nily. Komise tedy navrhla komplexní reformu pravidel EU o ochraně údajů z roku 1995. Jejím cílem je posílit právo na soukromí na internetu, posílit důvěru spotřebitelů v online služby, a tím stimulovat digitální ekonomiku v EU, včetně posílení růstu, zaměstnanosti a inovací. Reforma by se měla dotknout jak ochrany osobních údajů obecně, tak v soukromém sektoru.

V roce 1993 internet přenášel pouze 1 % komuniko­vaných informací, dnes 97 %. Osobní data jsou dnes největším majetkem společností. Trh s analýzami velkého množství dat roste ročně o 40 %. Poslední průzkum veřejného mínění ukazuje, že 72 % občanů se obává, jakým způsobem jsou jejich osobní data zpracovávána. Stejné obavy mají podle Komise i ob­chodníci. Jednotný právní předpis by měl odstranit současnou roztříštěnost i nákladnou administrativní zátěž a podnikům přinést úspory v hodnotě zhruba 2,3 mld. € ročně, tvrdí Komise.

Členské státy i podnikatelské komory návrh nařízení nicméně přijaly chladně. Rada jednala o lepší ochraně osobních dat na internetu v říjnu 2012. Komise je připravena vyjednávat ve 3 hlavních oblastech. Proti současné podobě návrhu se staví již Německo, Belgie, Francie a Itálie, do debaty se aktivně zapojují i USA. V ČR o této otázce přílišná diskuze není (více v příspěvku „Členské státy i USA kritizují nový návrh nařízení na ochranu osobních dat na internetu“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2012). Jednání o revizi norem na ochranu osobních dat pokračovala předložením společného balíku 2 zpráv výboru LIBE v lednu 2013 (více v příspěvku „Zprávy k ochraně osobních dat ve výboru LIBE“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2013). Výbor EMPL projednával svoje stanovisko 20. 2. 2013.

Klíčové body

Jednání o nových pravidlech na ochranu osobních dat na internetu nabírají na intenzitě. Normami se zabývají výbory v EP a lobují převážně americké firmy. 11. 2. 2013 na Radu a EP apelovali komisařka Viviane Redingová a předseda ETNO (Evropská asociace telekomunikačních operátorů), aby došlo k zajištění férové soutěže mezi evropskými a mimoevropskými provozovateli. Návrhy norem samozřejmě počítají s tím, že evropskému spotřebiteli se dostane stejné ochrany práv jak od subjektů sídlících v EU, tak mimo EU.

Výbor ITRE předal svoje stanovisko výboru LIBE 20. 2. 012. Pozměňovací návrhy vyvolaly značnou debatu mezi ochránci spotřebitelů a zástupci podniků.

Malé a střední podniky se nejvíce obávají povinnosti, kterou nařízení zavádí, tedy obsadit pozici ochránce dat. ITRE proto navrhl, aby byly z této povinnost vyjmuty ty podniky, které se pravidelně a systematicky nezabývají zpracováváním osobních dat. Zpravodaj nařízení J. P. Albrecht navrhoval, aby se tato povinnost vztahovala na všechny právnické osoby, které procesují data od 500 a více osob ročně (více v příspěvku „Zprávy k ochraně osobních dat ve výboru LIBE“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2013).

Výbor udělil výjimku také pseudonymním a anonymním datům, která by nespadala do definice „osobní data“ a měla by být moci používána, pokud jsou dostatečně ochráněna. To zpochybňují právníci zabývající se ochranou osobních dat a organizace BEUC, kteří navrhovali, aby i tato (pseudonymní) data byla podrobena souhlasu vlastníka. Jedná se např. o data, která neobsahují konkrétní jméno nebo adresu tak, aby se dala daná osoba dohledat. Poslanci z výboru byli nařknuti, že do normy kopírují požadavky velkých, převážně amerických firem, jako je např. Yahoo. Ti to odmítají.

Předpokládaný další vývoj

Výbor LIBE bude o návrhu nařízení hlasovat ve dnech 24.–25. 4. 2013.

Odkazy

EK zveřejnila balík týkající se „inteligentních hranic”

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje program registrovaných cestujících (RTP) (KOM(2013) 97)

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council establishing an Entry/Exit System (EES) to register entry and exit data of third country nationals crossing the external borders of the Member States of the European Union (COM(2013) 95 final)

28. 2. 2013 zveřejnila EK v podobě návrhu legislativního balíku opatření, jejichž cílem má být zefektivnění kontroly osob překračujících hranice schengenského prostoru. EK tak chce reagovat na zvyšující se počet cizinců cestujících do EU a mj. zjednodušit a urychlit postupy, kterými se řídí vstup na území EU. Jedním z prvků má být společný systém elektronické registrace na hranicích.

Pozadí

Již v roce 2011 EK publikovala sdělení, v němž navrhovala zahájit diskusi mezi institucemi EU o zavedení nových systémů, jejichž cílem mělo být využití nových technologií, které by měly nejen zjednodušit stávající procedury a snížit náklady, ale zároveň i přispívat k ochraně osobních údajů. Návrhy mají být součástí politiky a iniciativ týkajících se celkového posílení správy schengenského prostoru.

Komisařka pro vnitřní věci Cecilia Malmström přitom v tiskovém prohlášení doprovázejícím zveřejnění návrhů zdůrazňovala, že podle odhadů z roku 2011 zahraniční cestující přispívají k rozvoji hospodářství v rámci EU až částkou 270 mld. €, je tedy potřeba jim umožnit snadnější a rychlejší přechod vnějších hranic při současném zachování či posílení vnitřní bezpečnosti v EU. Do roku 2030 se očekává, že by mohlo dojít k až 80% nárůstu počtu případů legálního překračování vnějších hranic EU na letištích (v roce 2009 bylo registrováno cca 400 mil. těchto přechodů ročně, do roku 2030 by mělo dle odhadů EK dojít k nárůstu jejich počtu až na více než 700 mil.). To by mohlo podle EK značně zkomplikovat situaci na evropských letištích při pasových kontrolách ap.

V současnosti je uplatňován stejný systém hraničních kontrol (především manuální kontroly razítek v cestovních dokladech) pro všechny občany třetích zemí cestujících do EU bez ohledu např. na míru rizika či na frekvenci návštěv těchto osob v EU. Z hlediska vnitřní bezpečnosti EU dle EK na druhé straně schází také efektivní systém, který by mapoval pohyb cizinců přes hranice EU v rámci schengenského prostoru.

Klíčové body a stav projednávání

Balík obsahuje především 2 návrhy nařízení, z nichž jedno se týká programu registrovaných cestujících (RTP) a druhé systému pro registraci vstupů a výstupů (EES). Navrhovaný systém by měl usnadňovat překračování hranic schengenského prostoru občanům třetích zemí, zároveň ale také posilovat kontrolu v této oblasti.

Program RTP by měl umožňovat občanům třetích zemí, kteří často cestují do EU, přihlásit se do něj, a zajistit si tak jednodušší kontrolu na schengenských hranicích. Systém by se tak týkal např. osob často cestujících do EU na služební cesty, pracovníků s krátkodobými smlouvami, vědců, studentů, osob žijících v blízkosti hranic EU ap., ať již se jedná o cestující ze zemí, s nimiž EU a její členské země mají vízový styk, nebo ne. Manuální pasová kontrola by v tomto systému byla nahrazena kartami, které by cestující mohli používat na automatizovaných vstupních a výstupních místech (branách) umístěných na hlavních hraničních přechodech a letištích. Zde by probíhala elektronická kontrola nejen těchto karet, ale také cestovních dokladů a otisků prstů cestujícího. Systém by měl být napojen na databáze, jako je VIS, což umožní elektronickou kontrolu údajů.

Pro registraci do programu RTP musí přirozeně žadatel projít určitým předběžným screeningem, který jej vyhodnotí jako osobu způsobilou pro tento zjednodušený systém překračování vnějších hranic EU. O registraci by měly mít možnost žádat osoby od 12 let u konzulátů členských států EU, případně při přechodu na samotných vnějších hranicích. Procedura posuzování žádostí by měla být svojí délkou a složitostí podobná proceduře vydávání vícečetných víz. Maximální výše poplatku, kterou by si členské státy měly za vydávání těchto registrací účtovat, by měla podle návrhu činit 20 €.

Systém EES by sloužil k zaznamenávání času a místa vstupu a výstupu cestujících z třetích zemí na hranicích EU, navíc by kontroloval také možné překročení povolení délky pobytu v případě krátkodobých víz. Dokonce by měl možnost upozornit vnitrostátní orgány, pokud nedojde u příslušné osoby k výstupu do uplynutí povolené délky pobytu. V prvních 3 letech provozu systému počítá návrh EK s registrací takových dat o cizincích vstupujících do EU a opouštějících její území, jako jsou jména, čísla cestovních dokladů, data vstupu a opuštění území ap., v dalších letech potom i s uchováváním biometrických dat (otisky prstů). Tato data by měla být uchovávána po dobu max. 6 měsíců v běžných případech, v případě zaznamenaného překročení délky pobytu by mohla být uchovávána až po dobu 5 let. Otázka ochrany osobních dat by přitom měla být odpovídajícím způsobem ošetřena.

Nové systémy by měly mimo jiné uvolnit stávající pracovní sílu, která se věnuje manuálním prohlídkám pasů cizinců pro důkladnější kontroly osob, z jejichž strany hrozí větší riziko pro vnitřní bezpečnost EU. Náklady na zavedení obou systémů se do roku 2020 odhadují na více než 1 mld. €, členské státy navíc budou muset počítat s dodatečnými náklady na vybudování automatizovaných bran na svých hranicích. V případě států, které neleží na vnějších hranicích EU, to bude především na letištích. EK však argumentuje také úsporami, které běžný provoz těchto systémů nahrazujících manuální práci přinese, stejně jako skutečností, že členské státy mohou benefitovat také ze zavedení již zmíněných poplatků za registraci do systému RTP.

Předpokládaný další vývoj

O obou návrzích budou v následujícím období spolurozhodovat Rada a EP, v příštích měsících lze tedy očekávat jejich projednávání v obou institucích. V případě přijetí by měl být provoz obou systémů podle očekávání EK zaveden v letech 2017–2018.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality