Životní prostředí v lednu 2014

10.02.2014
Euroskop

EP stvrdil kompromis o snížení emisí CO2 z dodávek, Komise zveřejnila návrh klimaticko-energetického balíku a cíle do roku 2030, ENVI souhlasí s odložením zahrnutí mezinárodních letů do EU ETS

EP stvrdil kompromis o snížení emisí CO2 z dodávek

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 510/2011 za účelem vymezení způsobů, jak dosáhnout cíle snížení emisí CO2 z nových lehkých užitkových vozidel do roku 2020 (KOM(2012)394)

Plénum EP 14. 1. 2014 formálně potvrdilo (poměrem 552:110:12) dohodu uzavřenou v červnu 2013 s Radou a týkající se snížení emisí CO2 z lehkých užitkových vozů.

Pozadí

Komise návrh (spolu s návrhem na další snížení CO2 z osobních automobilů; více v příspěvku „Další snížení emisí CO2 z osobních aut do roku 2020: Rada a EP dosáhly kompromisu“, Životní prostředí v červnu 2013) předložila v červenci 2012 (více v příspěvku „Komise chce další snížení emisí CO2 z osobních aut a dodávek“, Životní prostředí v červenci 2012). Dosažený kompromis byl ovšem pod nátlakem členských států (především Německa) znovu projednán a uzavřen kompromis nový (více v příspěvku „Rada a EP se shodly na zmírnění kompromisu ohledně snížení emisí CO2 z osobních aut“, Životní prostředí v listopadu 2013).

V současnosti platí 2 relevantní normy: nařízení č. 443/2009 (jež se týká snižování emisí CO2 z osobních automobilů) a nařízení č. 510/2011 (týkající se lehkých užitkových vozidel, tzv. dodávek). Pro dodávky dnes platí závazný cíl průměrných emisí z nových vozů (vyráběných jedním výrobcem) 175 g/CO2/km. Dosaženo by jej mělo být v roce 2017 (v roce 2012 průměrné emise z nových dodávek činily 180,3 g/CO2/km; více v příspěvku „Další snížení emisí CO2 z dodávek do roku 2020: Rada a EP dosáhly kompromisu“, Životní prostředí v červenci 2013).

Klíčové a sporné body

Průměrné emise z nových lehkých užitkových vozidel by se měly do roku 2020 snížit na 147 g/CO2/km (z dnešního limitu 203 g/CO2/km stanoveného v roce 2001).

Tento závazek se vztahuje na všechny výrobce lehkých užitkových vozidel (o hmotnosti 2,6–3,5 t včetně nákladu) s výrobní kapacitou více než 1000 kusů ročně.

Součástí kompromisu je stejně jako v případě návrhu týkajícího se osobních automobilů požadavek, aby standardizované hodnoty spotřeby automobilů více odpovídaly hodnotám reálným.

Proto by stávající standard NEDC (New European Driving Cycle) měl nejpozději od roku 2017 nahradit standard WLTP (Worldwide Harmonised Light Duty Test Procedure) vyvíjený na úrovni OSN.

Systém superkreditů, který přisuzuje více relativní váhy vozidlům emitujícím méně než 50 g/CO2/km (např. elektromobily), již nebude nadále prodloužen a vyprší v roce 2018. Cílem je motivovat výrobce k výrobě většího množství vozidel s nižšími emisemi CO2 pro zajištění kompenzace za vysokoemisní modely v zájmu dodržení stanoveného limitu.

Kompromis nepřivítala ani organizace reprezentující výrobce automobilů (ACEA), neboť jej považuje za přísný a nerealistický, ani environmentalistické organizace (např. Greenpeace a T&E), které jsou naopak toho názoru, že již cíle navržené Komisí (a kompromisem oslabené) byly velmi „měkké“. Greenpeace tvrdí, že průměrné emise z nových dodávek by mohly v roce 2020 činit pouhých 118 g/CO2/km.

Předpokládaný další vývoj

Nyní je na řadě formální schválení návrhu Radou.

Odkazy

Komise zveřejnila návrh klimaticko-energetického balíku a cíle do roku 2030

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky v období 2020–2030 (KOM(2014)15)

Komise 22. 1. 2014 představila formou sdělení rámec politiky ochrany klimatu a energetiky pro období 2020–2030. Mezi hlavní body návrhu patří cíl redukovat emise skleníkových plynů o 40 % pod úroveň roku 1990 a závazný celoevropský cíl zvýšení podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu na 27 %.

Pozadí

Návrh Komise vychází ze zelené knihy zveřejněné v březnu 2013 a reaguje na podněty sociálních partnerů vznesené v rámci veřejné konzultace ukončené v červenci 2013. Dle plánů Komise by se EU měla zavázat k jednostrannému snížení emisí CO2 o 40 % před celosvětovou klimatickou konferencí, jež se bude konat v Paříži v roce 2015.

Klíčové a sporné body

Dokument navazuje na cíle současného rámce politiky v oblasti energetiky a klimatu: snížení emisí skleníkových plynů (20 %), podíl energie z obnovitelných zdrojů (20 %) a zlepšení energetické účinnosti (20 %).

Mezi hlavní body návrhu patří cíl redukce emisí skleníkových plynů o 40 % pod úroveň roku 1990 a závazný celounijní cíl zvýšení podílu OZE v energetickém mixu na 27 %. Součástí je i legislativní návrh trvalé rezervy emisních povolenek v rámci EU ETS od roku 2021 a zrušení podpory některých obnovitelných zdrojů po roce 2020. Součástí návrhu naopak není společný cíl v oblasti energetických úspor.

Komise stanovuje coby hlavní cíl politiky EU v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030 nový cíl snížení emisí skleníkových plynů o 40 % (ve srovnání s rokem 1990) pro veškerá odvětví ekonomiky. Pro dosažení vyššího cíle redukce skleníkových plynů Komise počítá se zvýšením meziročního snižování stropu emisí ze současných 1,74 % na 2,2 % ročně. Cíl má podporu zejména mezi zeměmi západní Evropy (Německo, Francie). Snížení emisí skleníkových plynů o 40 % je však z pohledu environmentálních organizací i Velké Británie nedostatečné.

Zvýšení podílu OZE v energetickém mixu na 27 % nepočítá se závaznými hodnotami pro jednotlivé členské státy a ponechává jim značnou flexibilitu. Plnění společného cíle je plánováno na základě provádění vlastních závazků členských států. Pro kontrolu se počítá s každoročním přezkumem. Výbor ENVI vyzval Komisi i členské státy k dohodě ve výši 30 %. Jeho návrh počítal i se závazkem dosažení snížení energetické účinnosti o 40 % na základě směrnice o energetické účinnosti (více v příspěvku „EP stvrdil novou směrnici o energetické účinnosti“, Životní prostředí v září 2012).

Komise navrhuje i revizi obchodování s emisními povolenkami v EU ETS s cílem dosáhnout zvýšení jejich tržní ceny a podpořit tak masivní investice do energetické infrastruktury. Reforma systému tak fakticky institucionalizuje princip tzv. backloadingu povolenek (jejich stažení z oběhu), kterého bylo dosaženo v roce 2013.

Návrh spočívá ve vytvoření stálé rezervy povolenek o objemu 12 % obchodovaných v předchozích 2 letech.

Na tomto principu by měla být vytvářena rezerva každoročně od zavedení do praxe počínaje 1. 1. 2021. Pokud objem volně obchodovaných emisních povolenek klesne pod 400 mil., bude z rezervy uvolněno 100 mil. do volného oběhu. Rezerva by neměla být navyšována, pokud objem povolenek určených pro stažení z trhu klesne pod 100 mil. Jestliže objem rezervy klesne pod 100 mil. emisních povolenek, předpokládá se uvolnění celé rezervy na trh.

Návrh Komise předpokládá i zrušení subvencí vyspělých energetických technologií včetně obnovitelných zdrojů v letech 2020–2030 s cílem snížit cenu energií pro koncové spotřebitele, kteří v současnosti nesou náklady režimu podpory. Finanční podpora by však měla být zaručena pro vyvíjející se nákladově vysoce efektivní technologie.

Předpokládaný další vývoj

Návrh rámce politiky ochrany klimatu a energetiky bude předmětem jednání EP v únoru 2014 a Rady 4. 3. 2014. Očekává se, že mezi členskými státy bude dosaženo politické shody a předloha bude schválena hlavami členských států na zasedání Evropské rady ve dnech 20.–21. 3. 2014.

Odkazy

ENVI souhlasí s odložením zahrnutí mezinárodních letů do EU ETS

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství s cílem provést do roku 2020 mezinárodní dohodu o uplatňování jednotného celosvětového tržního opatření na emise z mezinárodní letecké dopravy (KOM(2013)722)

ENVI 30. 1. 2014 souhlasil s návrhem Komise, která usiluje o odložení účinnosti směrnice o zapojení mezinárodní letecké dopravy do systému EU ETS.

Pozadí

Návrh směrnice z října 2013 zahrnující do­plnění letecké dopravy do evropského systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) omezuje účinnost normy na vnitrostátní lety.

Vyňaty mají být i přelety zemí EHP a emise z letů mezi letišti ve třetích zemích a letišti v EHP na­cházejícími se na evropských závislých územích a lety na letiště a z letišť v EHP a na těchto úze­mích (více v příspěvku „Komise reagovala na celosvětové tržní opatření uplatňované na emise z mezinárodní letecké dopravy”, Životní prostředí v říjnu 2013).

V říjnu 2013 zveřejnila ICAO záměr vytvořit do roku 2020 jediné celosvětové tržní opatření uplatňované na emise z mezinárodní letecké dopravy. Na dalším zasedání ICAO v roce 2016 dojde k finalizaci tohoto záměru. Opatření by měla obsahovat jak technické, tak operační prv­ky. Podle ICAO se dnes letecká do­prava podílí na světových emisích 3 %, přičemž daná hodnota by mohla do roku 2050 stoupnout až na 6 %. EU na to reagovala návrhy upravujícími stávající podobu EU ETS. Návrh směrnice navazuje na rozhodnutí č. 377/2013.

Klíčové a sporné body

Schválení návrhu směrnice do 30. 4. 2014 je klíčové z hlediska vypršení ročního odkladu účinnosti předchozí legislativy. Pokud by nebylo dosaženo přijetí návrhu v prvním čtení Radou a EP v dubnu 2014, do sys­tému EU ETS budou muset být zahrnuty i všechny příchozí a odchozí lety v rámci EU u všech leteckých společností, a to od 1. 5. 2014. Návrh počítá s prodloužením lhůty na začlenění pouze vnitrounijních letů (do 30. 4. 2015). Od dubna 2015 do dubna 2016 budou do EU ETS zahrnuty i mezikontinentální lety směřující do a z evropských letišť ve vzdušeném prostoru EU a EHP.

ENVI zdůrazňuje, že dočasný režim bude trvat pouze do května 2016 – i nadále se očekává, že bude dosaženo mezinárodní dohody v rámci ICAO v roce 2016. Pokud by dohody nebylo dosaženo, začne legislativa EU platit v celé šíři.

ENVI přitom nezohlednil stanoviska dalších výborů EP. TRAN nesouhlasí se současným návrhem, který nezohledňuje případ, že zmiňované globální dohody nebude dosaženo. Zástupci výboru se rovněž obávají odlivu leteckých společností z evropských letišť mimo EU, a požadují proto prodloužení přechodného období do roku 2020. TRAN rovněž požaduje, aby příjmy plynoucí z emisních povolenek sloužily výhradě snižováním dopadů emisí z odvětví letecké dopravy.

Předpokládaný další vývoj

ENVI schválil mandát zpravodaje Petera Lieseho k meziinstitucionálnímu vyjednávání s cílem schválit legislativní předlohu v EP a Radě již v prvním čtení.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality