Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2014

Euroskop, 07.05.2014

Získání víz pro vstup do Schengenu bude snazší

Získání víz pro vstup do Schengenu bude snazší

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council establishing a touring visa and amending the Convention implementing the Schengen Agreement and Regulations (EC) No 562/2006 and (EC) No 767/2008 (COM(2014)163)

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council on the Union Code on Visas (Visa Code) (COM(2014)164)

Report from the Commission to the European Parliament and the Council A smarter visa policy for economic growth (COM(2014)165)

Komise 1. 4. 2014 předložila soubor legislativních návrhů, jejichž cílem je vytvoření jednodušších a pružnějších pravidel vízové politiky EU (při zajištění stejné úrovně bezpečnosti) s cílem zvýšit počet cestujících do Schengenu.

Pozadí

Komise chce navázat na současnou podobu vízových pravidel, která vedla k 68 % nárůstu počtu žádostí o víza mezi roky 2009 a 2013. V současnosti upravuje společnou vízovou politiku EU zejména tzv. vízový kodex (neboli nařízení č. 810/2009), který vstoupil v platnost v roce 2010 a upravuje procedury a podmínky pro udělení víz, konzulární spolupráci a jednotný přístup k žadatelům o víza prostřednictvím harmonizace právních norem.

Podle realizované studie Komise až 6,6 mil. potenciálních turistů z 6 zemí (Čína, Indie, Rusko, Saudská Arábie, Jižní Afrika a Ukrajina), ze kterých nejčastěji cestují do EU, bylo odrazeno složitostí administrativních procedur pro obdržení víz do EU.

Podoba návrhů navazuje na veřejnou konzultaci, kterou Komise realizovala v roce 2013, a sdělení Komise z roku 2012, ve kterém zdůraznila potřebu zaměřit nastavení vízové politiky rovněž směrem k podpoře ekonomického růstu.

Součástí schengenského prostoru jsou v současnosti všechny členské státy EU vyjma Bulharska, Chorvatska, Irska, Kypru, Rumunska a Velké Británie. Na společné vízové politice EU se podílejí i 4 země přidružené k Schengenu – Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko.

Klíčové a sporné body

Záměrem Komise je vyřešit dosavadní komplikace při udělování víz, kdy dosavadní procedury např. nezohledňují u jednotlivců jejich historii žádostí o víza, či nedostatečný přístup ke kompetentním konzulátům v některých zemích, které nutí žadatele cestovat kvůli podání žádosti do zahraničí.

K navrhovaným opatřením patří (1) zkrácení lhůty pro zpracování žádosti a vydání rozhodnutí z 15 na 10 dnů; (2) zavedení možnosti podat žádost o víza na konzulátech jiných zemí EU, pokud zde není zastoupen členský stát oprávněný zpracovat vízovou žádost; (3) usnadnění pravidel pro pravidelné cestující do EU (např. povinné vydávání vícenásobných víz platných po dobu 3 let); (4) zjednodušený formulář žádosti a možnost podávat žádosti on-line; (5) možnost, aby členské státy vytvořily zvláštní režim pro vydávání víz na hranicích (nejvýše 15 dní v 1 členském státě schengenského prostoru); (6) možnost usnadnění vydávání víz pro návštěvníky, kteří se účastní významných událostí (např. v souvislosti s výstavou EXPO v příštím roce v Miláně); (7) nový typ tzv. cestovního víza umožňující cestování v rámci Schengenu po dobu nejvýše 1 roku (s omezením pobytu o délce ne vyšší než 90 dní během půlročního období) s možností prodloužení na 2 roky.

K nárůstu pravidelných návštěv má napomoci zavedení Vízového informačního systému (VIS), který má být funkční pravděpodobně v příštím roce a má zjednodušit vydávání vícenásobných víz.

Komise si slibuje od těchto opatření i ekonomický přínos a vytvoření nových pracovních míst díky rozsáhlejšímu cestovnímu ruchu. Jen ve vybraných šesti zemích s nejvyšší mírou návštěvnosti EU by simplifikace pravidel mohla způsobit 30-60 % navýšení počtu cest do Schengenu, které by během 5 let mohly přinést 130 mld. € a vznik 1,3 mil. pracovních míst.

K tomu mají přispět i prodloužené maximální lhůty pro podání žádosti (z 3 na 6 měsíců) pro usnadnění plánování cest nebo snížení požadavků doplňujících žádost o vízum (např. zrušení povinnosti cestovní zdravotní pojištění).

Předpokládaný další vývoj

Vedle zprávy Komise a přehledu vízových statistik jsou součástí iniciativy Komise i dva návrhy nařízení, které budou součástí legislativního procesu Rady a EP. Jejich přijetí je nasnadě nejdříve v roce 2015.

Odkazy

Další články v rubrice

Veřejné zdraví v září 2019

Euroskop, 09.10.2019