Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2015

09.02.2015
Euroskop

Přeshraniční soudní řízení jsou nyní pro občany a podnikatele jednodušší, EU chce omezit praní špinavých peněz, Komise urguje dokončení reformy o ochraně osobních údajů, EU se zabývá novou agendou v oblasti bezpečnosti

  • V platnost vstoupilo nařízení usnadňující podnikům a spotřebitelům vedení přeshraničních soudních sporů
  • Dva nové instrumenty rozšiřující ochranná opatření obětí násilí po celé EU vstoupily v účinnost
  • Komise apeluje, aby byla dokončena reforma o ochraně osobních údajů
  • Rada potvrdila dohodu o opatřeních proti zneužití finančních systémů k praní špinavých peněz a financování terorismu
  • Aktuální bezpečnostní výzvy v EU jsou tématem jednání v Radě i EP

Přeshraniční soudní řízení jsou nyní pro občany a podnikatele jednodušší

Nařízení Evropského parlamentu a Rady o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (1215/2012)

  • Nová pravidla usnadňující podnikům a spotřebitelům řešení přeshraničních soudních sporů v EU vstoupila 10. 1. 2014 v platnost.

Pozadí

Z průzkumů vyplynulo, že téměř 40 % podniků by bylo více nakloněno obchodování na zahraničních trzích, kdyby bylo řešení soudních sporů v cizině jednodušší. Cílem reformy je vytvoření účinnější justiční spolupráce v občanských věcech v EU, a to zejména zajištěním bezproblémového uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v jiných členských státech. Formálně se jedná o revizi tzv. nařízení Brusel I., které stanovuje pravidla pro příslušnost soudů při sporech s mezinárodním prvkem a také pro uznání a výkon rozsudku soudu v jiném členském státě. Usnadní podnikům a spotřebitelům řešení přeshraničních soudních sporů a EU ušetří až 48 mil. € ročně (více v příspěvku „Komise: Návrh na revizi nařízení „Brusel I“ a zelená kniha o volném pohybu listin“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2010). Spotřebitelé budou rovněž lépe chráněni při nákupech od prodejců mimo EU a podnikům tato novinka zajistí větší právní jistotu při podnikání v celé EU. Díky novým pravidlům by se mohlo ušetřit 2 – 12 tis. € na každém případu.

Klíčové a sporné body

Vykonatelné rozhodnutí v občanských a obchodních věcech v jednom členském státě je tak nyní automaticky vykonatelné v celé EU. Ruší se složité mezitímní řízení – řízení o prohlášení vykonatelnosti, které ve většině případů bylo pouhou formalitou. Náklady na toto řízení se obvykle pohybují od 2 do 3 tis. €, mohou však dosahovat až 12 tis. €, pokud jsou zahrnuty náklady na právní zástupce, překlad a soudní výlohy. Věřitelé také mohou vykonat rozhodnutí v jakémkoli jiném členském státě, podniky a občané tak budou moci své peníze získat zpět rychleji, snadněji a bez dalších nákladů.

Spotřebitelé a zaměstnanci budou lépe chráněni při právních sporech, do nichž jsou zapojeny subjekty z nečlenských zemí EU. Dosud často spotřebitelé nemohli uplatnit svá práva při takovémto nákupu zboží. Díky novým pravidlům se spotřebitelé v EU mohou v případě potíží obrátit na soud v zemi, v níž žijí, a nikoliv na soud v zemi mimo EU. Pravidla rovněž umožňují zaměstnancům pracujícím v EU vést soudní řízení proti zaměstnavateli, jenž sídlí v zemi mimo EU, u soudů členské země, v níž obvykle pracují.

Obchodní společnosti budou mít větší právní jistotu při uzavírání dohod o volbě soudu. Dříve šlo dohodu o volbě soudu obejít zahájením soudního řešení sporu u soudu jiného členského státu EU (u jiného, než byl dohodnut), aby se oddálilo konečné rozhodnutí sporu. Nová pravidla zajišťují, aby v případě souběžných řízení dostal přednost soud, jenž byl dohodnut.

Odkazy

EU chce omezit praní špinavých peněz

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků (KOM(2013)44)

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (KOM(2013)45)

  • ECOFIN 27. 1. 2015 přijal návrh směrnice a nařízení, která by měla omezit zneužití finančních systémů k praní špinavých peněz a financování terorismu.

Pozadí

Vytvoření jednotného trhu a „oslabení“ hranic, které je s tím spojeno, vedlo k tomu, že na úrovni EU vznikl systém ochrany finančního trhu proti praní špinavých peněz a možnému financování teroristických skupin. Podle Komise stojí EU v čele mezinárodních snah o boj proti praní peněz pocházejících z trestné činnosti. Normy jsou v této oblasti revidovány relativně často.

Komise zveřejnila v únoru 2012 revidovaný soubor mezinárodních norem, které mají být začleněny do unijního práva. Komise také v dubnu 2012 vydala přezkum současné tzv. třetí směrnice o praní peněz (směrnice č. 2005/60; více v příspěvku „COREPER schválil mandát Rady v boji proti praní špinavých peněz“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2014). Během roku 2014 výbory EP DEVE, JURI, ECON a LIBE návrh postupně projednávaly. Nový EP návrh projednával s Radou v 2. pol. roku 2014 a v prosinci 2014 došlo k dohodě mezi italským předsednictvím a zástupci EP. Útoky, které se v lednu 2015 odehrály v Paříži, přiměly instituce k rychlejšímu jednání.

Klíčové a sporné body

ECOFIN schválil dohodu dosaženou s EP, která se týká nových pravidel pro předcházení praní špinavých peněz a financování terorismu. Díky nové úpravě by členské státy měly posílit spolupráci mezi zpravodajskými složkami v oblastech, které se s problematikou terorismu pojí.

Aby mohlo být efektivněji předcházeno terorismu, který je nyní v EU velkou hrozbou, vyzvala Rada orgány EU, aby nová pravidla byla přijata v krátkém časovém horizontu. Teroristická rizika by měla být nově hodnocena prostřednictvím nadnárodního hodnocení rizik EU.

  • Návrh směrnice počítá s tím, že koneční majitelé firem by měli být uvedeni v centrálních registrech, které by byly otevřeny nejen úřadům, ale i osobám s „oprávněným zájmem“, např. novináři.

Centrální registry se neobjevily v původním návrhu Komise, ale byly zařazeny během projednávání v EP. Návrh dále vyžaduje, aby byli auditoři, právníci, banky, realitní kanceláře, ale i kasina více ostražití a více dohlíželi na transakce, které provádí jejich klienti.

  • Politicky exponované osoby a osoby, které jsou s těmito osobami ve styku, by měly být pod větší kontrolou. Kontrolován by měl být jejich původ majetku a zdroje finančních prostředků.

Předpokládaný další vývoj

Díky dohodě by mohl být návrh v březnu nebo v dubnu přijat plénem EP ve druhé čtení a poté schválen Radou.

Odkazy

Komise urguje dokončení reformy o ochraně osobních údajů

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů a o volném pohybu těchto údajů (KOM(2012)10)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (obecné nařízení o ochraně údajů) (KOM(2012)11)

  • V Den ochrany osobních údajů v EU 28. 1. 2015 bilancovali místopředseda Komise Andrus Ansip a komisařka Věra Jourová nad stavem reformy pravidel osobních údajů.

Pozadí

V lednu 2012 Komise představila komplexní reformu pravidel na ochranu osobních údajů v EU. Cílem je posílit právo na soukromí na internetu, posílit důvěru spotřebitelů v online služby, a tím stimulovat digitální ekonomiku v EU, včetně posílení růstu, zaměstnanosti a inovací. Konkrétně se jedná se o 2 legislativní návrhy: nařízení nařízení č. 11/2012, které stanoví obecný rámec unijní ochrany údajů, a směrnici nařízení č. 10/2012 o ochraně osobních údajů zpracovávaných pro účely prevence, vyšetřování, odhalování nebo stíhání trestných činů a související soudní činnosti (více v příspěvku „Komise představila komplexní reformu pravidel EU o ochraně údajů“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2012). Oba návrhy následně v březnu 2014 získaly podporu EP (více v příspěvku „EP zpřísnil pravidla na ochranu osobních údajů“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2014). Rada prozatím dosáhla dohody ve třech klíčových aspektech návrhu nařízení: o pravidlech upravujících převod dat do nečlenských zemí EU a na územní působnosti; o pravidlech upravujících zpracování údajů ze strany podniků a vlád a pravidlech umožňujících větší flexibilitu při nakládání s osobními údaji.

Potenciál jednotného digitálního trhu může být plně realizován, jen pokud budou moci lidé věřit způsobu, jakým je s jejich daty nakládáno, a to zejména on-line. Nová pravidla by měla také umožnit občanům zpětnou kontrolu nad jejich daty. Posílení vysokých standardů ochrany údajů je rovněž obchodní příležitost. Reforma je zaměřena na stimulaci ekonomického růstu, snížení nákladů a byrokracie pro unijní podniky, zejména pro malé a střední podniky (MSP).

Klíčové a sporné body

Nové normy by měly přinést následující:

  • Vznikne jediný soubor předpisů o ochraně údajů platný v celé EU. Nadbytečné administrativní požadavky, jako je oznamovací povinnost podniků, budou odstraněny.
  • Zvýší se odpovědnost zpracovatelů osobních údajů (místo současné povinnosti podniků oznamovat všechny činnosti týkající se ochrany údajů orgánům dozoru, což jsou nadbytečné administrativní úkony a náklady pro podniky ve výši 130 mld. € ročně).
  • Zvýší se transparentnost nakládání s osobními údaji.
  • Případy závažného narušení ochrany údajů budou oznámeny vnitrostátnímu orgánu dozoru co nejdříve (pokud možno do 24 hodin).
  • V každém státě bude jeden vnitrostátní úřad pro ochranu údajů. Organizace s hlavním sídlem v dané zemi bude s tímto úřadem spolupracovat. Lidé se budou obracet na tento úřad ve své zemi i tehdy, budou-li jejich údaje zpracovávány podnikem se sídlem mimo EU.
  • Společnosti budou povinny získat „výslovný“ souhlas uživatele s každým zpracováním osobních údajů, včetně přesného popisu, za jakým účelem budou zpracovávány. Doposud byl často využíván princip tzv. předpokládaného souhlasu.
  • Přenos vlastních údajů od jednoho poskytovatele služeb k jinému bude jednodušší (zlepšení konkurence mezi poskytovateli).
  • Zavádí se „právo být zapomenut“. V případě neexistence legitimních důvodů pro uchování údajů on-line bude možné údaje vymazat (např. z různých sociálních sítí; otázkou je ale proveditelnost tohoto opatření v případě sdílení údajů třetími stranami, kdy je prakticky nemožné vysledovat další šíření údajů).
  • „One-stop-shop“ pro podniky, které budou jednat jen s jedním dozorovým orgánem (ne s 28), což je jednodušší a levnější pro jejich podnikání a zároveň jednodušší, rychlejší a efektivnější pro občany.
  • Předpisy EU budou použitelné i pro zahraniční podniky, které působí na trhu EU a nabízejí své služby občanům EU.
  • MSP jsou vyňaty z povinnosti jmenovat inspektora ochrany údajů, pokud zpracování dat není jejich hlavním předmětem činnosti.
  • Při nadměrných nebo opakujících se žádostech o přístup k datům budou MSP moci účtovat poplatek za poskytnutí přístupu.
  • Nezávislé vnitrostátní úřady pro ochranu údajů budou posíleny. Budou moci ukládat pokuty za porušení předpisů v několika úrovních: od 250 tis. do 1 mil. € nebo v rozmezí 0,5-2 % celkového ročního obratu podniku. EP dokonce navrhl zvýšit případné sankce na 5 %.
  • Obecné zásady ochrany údajů budou aplikovány také na policejní a soudní spolupráci v trestních věcech. Předpisy budou použitelné na vnitrostátní i přeshraniční předávání údajů.

Předpokládaný další vývoj

Rychlé dokončení legislativního procesu v oblasti ochrany osobních údajů je jednou z priorit Junckerovy Komise. Do konce tohoto roku proto chce uzavřít probíhající jednání o reformě.

Odkazy

EU se zabývá novou agendou v oblasti bezpečnosti

Proposal for a directive of the European Parliament and of the Council on the use of Passenger Name Record data for the prevention, detection, investigation and prosecution of terrorist offences and serious crime (COM(2011)32)

Riga joint statement following the informal meeting of Justice and Home Affairs Ministers in Riga on 29 and 30 January

  • Instituce EU musely v lednu 2015 reagovat na aktuální bezpečnostní výzvy v Evropě v souvislosti s teroristickými útoky i událostmi ve Středozemním moři.

Pozadí

Návrh na sledování údajů o pasažérech leteckých společností, úloha evropského policejního úřadu Europol nebo vypracování aktualizované evropské strategie týkající se bezpečnosti, patří mezi konkrétní témata, která jsou předmětem aktuální debaty institucí EU v návaznosti na pařížské útoky na satiristický deník Charlie Hebdo.

Paralelně se EU zabývá problematikou nelegální migrace v souvislosti s nalezením opuštěné lodě s nelegálně pašovanými přistěhovalci převážně ze Sýrie do EU poblíž Itálie. Plénum EP 13. 1. diskutovalo opatření eliminující organizovaný zločin s převaděčstvím do EU.

Klíčové a sporné body

Ve dnech 29.-30. 1. 2015 proběhlo neformální setkání ministrů pro spravedlnost a vnitřní věci, kterému předcházela 11. 1. 2015 schůzka představitelů klíčových představitelů zemí zejména západní Evropy. Výsledkem je prohlášení, ve kterém ministři plánují prohloubení spolupráce v oblasti vnitřní bezpečnosti, např. v souvislosti s narůstající radikalizací mimo jiné na internetu. Podle odhadů se v současnosti účastní bojů v Sýrii kolem 3 tis. zahraničních bojovníků z EU.

Aktuální události zintenzivněly i debatu o návrhu na vytvoření databáze údajů o pasažérech leteckých společností, která by měla systematicky shromažďovat údaje o pasažérovi, jako jeho kontaktní údaje, údaje o platbách, zavazadlech atd. To by umožnilo orgánům činným v trestním řízení získat přístup k informacím i o osobách, které dříve nebyly podezřelé ze závažného trestného činu. Návrh předložený Komisí v únoru 2011 je opětovně projednáván v novém výboru LIBE.

Předpokládaný další vývoj

Plénum EP přijme k bezpečnostním otázkám v EU na únorovém zasedání své stanovisko. Posléze se 12. 2. 2015 bude protiteroristickými opatřeními zabývat Evropská rada. Úkolem Komise je připravit během následujících měsíců tzv. Evropskou agendu pro bezpečnost v souvislosti s potřebou aktualizace Strategie EU pro vnitřní bezpečnost na roky 2010-2014.

Odkazy

Krátce…

Oběti násilí získají silnější ochranu napříč EU

Dne 11. 1. 2015 vstoupily v účinnost dva nové instrumenty EU posilující ochranu obětí domácího násilí v EU – nařízení č. 606/2013 o vzájemném uznávání ochranných opatření v občanských věcech a směrnice č. 99/2011 o evropském ochranném příkazu, který poskytuje obdobnou ochranu v trestněprávních věcech (více v příspěvku „Plénum EP schválilo evropský ochranný příkaz“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2011 a v příspěvku „Poslanci rozšířili vzájemné uznávání ochranných opatření i na občanskoprávní záležitosti“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2013). Oběti stalkingu, obtěžování či genderového násilí, kterým je přiznána ochrana v jednom členském státě (např. prostřednictvím opatření jako je zákaz styku, ochranný příkaz nebo zákaz vstupu), budou moci získat odpovídající ochranu i po přestěhování či při cestě do jiného státu EU. V návaznosti na výjimku z Lisabonské smlouvy nebudou tato opatření uplatňována v Dánsku. V listopadu 2015 má vstoupit v účinnost i související směrnice č. 29/2012 stanovující minimální úroveň práv, podpory a ochrany pro oběti v celé EU.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality