Vnější obchodní vztahy v květnu 2015

09.06.2015
Euroskop

EP nastínil, jak si představuje budoucí dohodu o TTIP, EP požaduje povinnou certifikaci pro dovoz surovin z konfliktních oblastí

  • EP vyzval Komisi, aby při jednání o TTIP kladla důraz na ochranu spotřebitele a ohrožených odvětví v zemědělství a průmyslu

  • EP chce, aby se více dohlíželo na dovoz surovin z nestabilních třetích zemí do EU kvůli ochraně lidských práv

EP nastínil, jak si představuje budoucí dohodu o TTIP

  • Výbor INTA 29. 5. 2015 schválil doporučení vyjednavačům Komise k jednáním o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP).

Pozadí

Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) je navrhovaná smlouva o volném obchodu mezi EU a USA, Vyjednávací procesy započaly v červnu roku 2013 (více v příspěvku „EU a USA zahájily jednání o transatlantickém partnerství v oblasti obchodu a investic“, Vnější obchodní vztahy v červnu 2013). Původně měla být dohoda dokončena do konce roku 2014, ale termín byl posunut na rok 2015. Zóna volného obchodu mezi těmito dvěma subjekty představuje největší dohodu o volném obchodu v historii pokrývající 46 % světového HDP. Očekává se, že dohoda bude pro ekonomiku států EU znamenat přínos 120 mld. €, 90 mld. pro USA a pro zbytek světa 100 mld. €. Cla mezi USA a EU jsou již teď snížena na nízkou úroveň. Co se však dohoda snaží skutečně změnit, jsou tzv. „netarifní“ bariéry, tedy srovnání rozdílů v podmínkách pro firmy na jednom či druhém trhu – především regulace a vliv států, normy na kvalitu služeb, značení zboží, ochrana spotřebitele, zdravotní nezávislost, chráněná zeměpisná označení atd.

Klíčové a sporné body

Podle EP dobře postavená dohoda, která by měla umožnit drobným firmám a malým i středním podnikům přístup na trh s USA, by mohla dle odhadů do roku 2020 zvýšit podíl průmyslu na HDP o 15–20 %. Dohoda však musí dle poslanců garantovat vysokou úroveň ochrany spotřebitelů EU týkající se například jejich údajů, zdraví a bezpečnosti a zabránit daňovému a environmentálnímu dumpingu. Musí být rovněž ukončeno nerovné zacházení s evropskými investory v USA. Napomoci by k tomu měl zreformovaný a spravedlivý systém, který by investorům poskytoval možnost požadovat a dosáhnout nápravy škody. Součástí systému by bylo vytvoření mezinárodního veřejného investičního soudu s veřejně jmenovanými a nezávislými soudci, veřejnými slyšeními a odvolacím mechanizmem, který by řešil spory mezi investory a státy respektujíc přitom jurisdikci soudů EU a jejích členských států.

Obě strany by měly podle poslanců jednat i o seznamu citlivých zemědělských a průmyslových produktů, kterých by se liberalizace vzájemného obchodu netýkala, případně na které by se uplatňovalo delší přechodné období. Výbor EP chce prosadit ochrannou doložku, která by v případě výrazného zvýšení dovozu některých produktů umožnila uzavření trhu a ochránila tak domácí producenty potravin před vážnými škodami. Vyjednavači by se také měli zaměřit na odstranění nepřiměřených kontrol dovážených potravin a rostlinného materiálu a vzájemné uznání ekvivalentních standardů.

Na druhé straně je však nutné ochránit normy EU v těch oblastech, které se výrazně liší od standardů platných v USA (např. schvalování chemikálií, klonování či chemické látky narušující endokrinní systém). Dohoda TTIP by měla odstranit všechny existující omezení nebo překážky vývozu paliv, včetně zkapalněného zemního plynu a ropy.

Pravidla EU v oblasti ochrany osobních údajů nesmí být dle poslanců EP ohrožena integrací elektronického obchodu EU a USA a trhů finančních služeb. Jednání by rovněž měla vést k odstranění omezení ze strany USA týkajících se provozování námořních, leteckých a dopravních služeb zahraničními vlastníky, které brání společnostem z EU v přístupu na trh. To samé se týká telekomunikačního trhu. Trh USA by se měl otevřít také v oblasti veřejných zakázek, aby se společnosti z EU mohly ucházet o veřejné zakázky v oblasti stavebních a inženýrských služeb, dopravy a energetiky.

Poslanci zdůraznili nutnost vyjmout veřejné služby z rozsahu působnosti obchodní dohody. Týká se to například vodohospodářství, zdravotnictví, systémů sociálních služeb a sociálního zabezpečení a vzdělávání.

Předpokládaný další vývoj

Plénum EP by mělo o finálním znění doporučení hlasovat v červnu 2015.

Odkazy

Ve zkratce…

EP požaduje povinnou certifikaci pro dovoz surovin z konfliktních oblastí

Plénum EP 20. 5. 2015 odhlasovalo, že společnosti v EU dovážející cín, tantal, wolfram a zlato pro výrobu spotřebních výrobků budou muset podléhat povinné certifikaci, která zajistí, že jejich aktivity nebudou podporovat konflikty a porušování lidských práv v oblastech postižených konflikty. Nad rámec původního návrhu Komise (který počítal s autocertifikací) by hutě a rafinérie podléhaly povinným, nezávislým auditům prováděným třetí stranou, zaměřených na postupy náležité péče. Hutě a rafinérie zlata jsou totiž obvykle posledním článkem, kde může být původ nerostných surovin účinně zjištěn. Společnosti působící v dalších fázích dodavatelského řetězce (cca 880 tis. evropských podniků), které využívají tyto suroviny ve výrobě spotřebních výrobků, by pak dle poslanců měly podávat zprávy o krocích, které podnikají pro identifikaci a řešení rizik ve svém dodavatelském řetězci nerostných surovin a kovů. EP rovněž trvá na přísnějším podávání zpráv o účinnosti systému a přezkumu jeho fungování a účinnosti 2 roky po jeho vstupu v platnost a poté každé 3 roky (namísto 3 a 6 let, jak navrhovala Komise). Nařízení by se mělo vztahovat na všechny oblasti postižené konflikty a vysoce rizikové oblasti na světě, které definuje jako ty, v nichž probíhá ozbrojený konflikt či je v nich obecně rozšířeno násilí, mají zhroucenou občanskou infrastrukturu či přetrvává-li v nich po ukončení konfliktu nestabilita, zároveň tam, kde je státní správa a bezpečnost slabá nebo neexistuje a ve kterých dochází k rozšířenému a systematickému porušování lidských práv.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality