Spravedlnost, bezpečnost a svoboda v květnu 2015

09.06.2015
Euroskop

Komise chce řešit migrační vlny přemístěním žadatelů o azyl napříč EU, EP potvrdil nová insolvenční pravidla v EU, Praní špinavých peněz v EU má být obtížnější

  • Komise představila plán kvótového mechanismu pro rozdělení uprchlíků mezi členské státy EU

  • EP schvállil dohodu o podobě nových insolvenčních pravidel a vytvoření insolvenčních rejstříků s přeshraničním dopadem

  • Plénum EP potvrdilo nová opatření proti praní špinavých peněz v souladu s kompromisem uzavřeným s Radou

Komise chce řešit migrační vlny přemístěním žadatelů o azyl napříč EU

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions: A European Agenda on Migration (COM(2015)240)

  • Komise 13. 5. 2015 představila plán na řešení migračních vln do EU, tzv. Evropský program pro migraci. Následně 27. 5. 2015 předložila i implementační balík konkretizující navrhovaná opatření.

Pozadí

Jihoevropské státy musí čelit přílivu uprchlíků, kteří usilují o získání statutu azylanta v EU v souvislosti s politickou situací v Severní Africe, Afghanistánu a Sýrii. Dle statistik v roce 2014 vstoupilo za hranice EU více než 276 tis. nelegálních migrantů, což je 155% nárůst oproti roku 2013.

Posledním impulsem pro zahájení iniciativy ze strany Komise a členských států bylo ztroskotání lodě na konci dubna 2015, při kterém zahynulo až 900 lidí. Evropská rada 23. 4. 2015 přijala na mimořádném zasedání pokyny k dané oblasti, které má Komise dále rozpracovat.

Klíčové a sporné body

Komise představila souhrn okamžitých a středně- či dlouhodobých opatření pro řešení otázky opakovaných migračních vln do EU v souvislosti s parametry současné azylové a přistěhovalecké politiky EU.

V rámci okamžitých opatření, která mají reagovat na krizovou situaci ve Středozemním moři, Komise navrhuje: (1) posílení přítomnosti hlídek pro snížení počtu obětí; (2) zvýšenou finanční a operační asistenci jihoevropským státům určenou jak na nouzovou pomoc ve fázi identifikace a kontroly migrantů, tak např. na regionální programy podpory rozvoje v Severní Africe; (3) operace směrem k pronásledování pašeráckých sítí a (4) kvótový mechanismus rozdělení uprchlíků mezi členské státy EU.

Kvótový mechanismus EU má být uplatněn dle Komise u přemístění migrantů, kteří se dostali nelegálně na území EU a žádají o azyl. To v důsledku znamená, že na základě distribučního klíče odvozeného od HDP, počtu obyvatel, míry nezaměstnanosti a počtu doposud přijatých žadatelů o azyl, by mělo dojít k automatickému přesunu nelegálních migrantů do všech členských států EU, kde má dojít k posouzení jednotlivých žádostí o azyl, a to v okamžiku silných migračních vln do EU. Výjimkou disponují pouze Dánsko, Irsko a Velká Británie.

V tuto chvíli Komise navrhuje tento mechanismus pouze jako dočasný v reakci na aktuální krizi vztahující se na 40 tis. nelegálních migrantů. Do konce roku 2015 ovšem chce Komise předložit legislativní návrh na zavedení tohoto povinného automatického systému na permanentní bázi.

Na rozdíl od předchozího mechanismu Komise na základě (nezávazného) doporučení vyzývá členské státy rovněž k přesídlení uprchlíků nacházejících se v uprchlických táborech (zejména Syřanů) do EU dle stejných kritérií.

Vedle navýšení finančních prostředků i posílení personálních kapacit v rámci evropských agentur podílejících se na azylové a přistěhovalecké politice je součástí návrhu i příprava vojenské operace pro rozbití pašeráckých sítí v rámci SZBP. Rada v reakci na to 18. 5. 2015 schválila mandát této operace, která se na rozdíl od dosavadních operací nemá zaměřit na záchranu lidských životů, ale na sledování, kontrolu a případně i potápění lodí obchodníků s lidmi, což vyžaduje i přijetí rezoluce OSN.

V rámci dlouhodobých opatření se Komise chce věnovat komplexnímu přístupu k azylové a přistěhovalecké politice EU a posílení její koordinace.

Reakce členských států zejména na návrh kvótového systému je však převážně rozporuplná a řada členských států v čele s Francií či Maďarskem (včetně České republiky) obhajuje stávající princip dobrovolnosti v otázce přijímání uprchlíků a nelegálních imigrantů. Mechanismus kvót vyvolává obavy v souvislosti s možným opačným efektem na motivaci imigrantů získat v EU azyl, ale i rizikem jejich obtížné integrace do společnosti či bezpečnostními otázkami s ohledem na možné teroristické útoky Islámského státu.

Předpokládaný další vývoj

Rada bude o dočasném kvótovém mechanismu na přemístění uprchlíků rozhodovat kvalifikovanou většinou po konzultaci EP.

Odkazy

Krátce…

EP potvrdil nová insolvenční pravidla v EU

Plénum EP 20. 5. 2015 přijalo nová pravidla pro úpravu úpadkového řízení v EU, poté co Rada 12. 3. 2015 přijala v prvním čtení revizi insolvenčních pravidel na základě výsledku dohody s EP z listopadu 2014. Pro podniky má být po úpravě pravidel snazší restrukturalizovat a pro věřitele dostat své peníze zpět. Současně má zabránit zakládání paralelních insolvenčních řízeních v jiných členských státech EU. Jedním z nástrojů je vytvoření insolvenčních rejstříků veřejně přístupných pro věřitele a soudy z jiných členských států, kde se mají uvádět informace o subjektech v insolvenčním řízením s přeshraničním dopadem (více v příspěvku „Ministři spravedlnosti se dohodli na modernizaci insolvenčních pravidel“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2014).

Praní špinavých peněz v EU má být obtížnější

Plénum EP 20. 5. 2015 schválilo návrh směrnice a nařízení, která by měla omezit zneužití finančních systémů k praní špinavých peněz a financování terorismu, a to na základě dohody z prosince 2014 (více v příspěvku „EU chce omezit praní špinavých peněz“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2015). Návrh směrnice počítá s tím, že koneční majitelé firem by měli být uvedeni v centrálních registrech, které by byly otevřeny nejen úřadům, ale i osobám s „oprávněným zájmem“, např. novinářům. Centrální registry se neobjevily v původním návrhu Komise, ale byly zařazeny během projednávání v EP. Po vstupu nařízení a směrnice v platnost mají členské státy dvouletou lhůtu na implementaci opatření.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality