Zemědělství a rybolov v září 2015

07.10.2015
Euroskop

Používání GMO v EU: Výbor EP odmítl větší svobodu pro členské státy, Dopady zrušení mléčných kvót má vyřešit 500 mil. €, Výbory EP chtějí rozšířit zákaz klonování, Zákaz lovu tuleňů bude rozšířen, rozhodla EU

  • Výbor AGRI odmítá větší volnost členských států v používání GMO produktů

  • Komise zveřejnila záchranný balíček pro mlékárenský sektor

  • Podle EP mají být v EU zakázány i potomci klonovaných zvířat

  • EU rozšíří zákaz lovu tuleňů v souladu s rozhodnutím WTO

Používání GMO v EU: Výbor EP odmítl větší svobodu pro členské státy

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions Reviewing the decision-making process on genetically modified organisms (GMOs) (COM(2015)176)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003, pokud jde o možnost členských států omezit či zakázat používání geneticky modifikovaných potravin a krmiv na svém území (KOM(2015)177)

  • Výbor AGRI 3. 9. 2015 odmítl (poměrem 28:8) návrh Komise o užívání GMO schválených EU v členských státech, podle kterého by státy mohly rozhodnout o tom, zda se na jejich území budou GMO používat.

Pozadí

Poté co se EU shodla na přidělení větší volnosti členským státům EU v regulaci pěstování GMO nyní instituce EU projednávají možnost udělit zákaz použití GMO jednotlivými členskými státy. V březnu 2015 byl ukončen legislativní proces v otázce pěstování a přijata směrnice č. 412/2015 (více v příspěvku „Nová směrnice o schvalování pěstování GMO vstoupí v platnost“, Zemědělství a rybolov v březnu 2015).

Komise 22. 4. 2015 předložila návrh na rozšíření možnosti členských států udělit zákaz na svém území i na použití GMO produktů a jejich umístění na trh EU. V současnosti se na trhu EU vyskytuje 58 geneticky modifikovaných druhů potravin a (především) krmiva. Největší zastoupení GMO je zaznamenáno v oblasti krmiv pro živočišnou výrobu, zejména sóji, jejíž import ze třetích zemí tvoří 60 % spotřeby rostlinných bílkovin pro dobytek. V těchto zemích je přitom pěstování GMO potravin široce rozšířené (80-90% dle konkrétního dovozce, nejvíce z Brazílie, Argentiny, USA a Paraguye).

Komise argumentuje tím, že od vstupu nařízení č. 1829/2003 v platnost nikdy nebylo v autorizačním procesu rozhodnuto na základě stanoviska výboru komitologie, protože ten nikdy nevydal žádné stanovisko (ani pozitivní, ani negativní) odsouhlasené kvalifikovanou většinou zástupců členských států EU. Komise současně vydala sdělení, ve kterém analyzuje stávající rozhodovací proces o používání GMO.

Klíčové a sporné body

Výbor EP pro zemědělství (AGRI) na svém zasedání ve čtvrtek 3. 9. 2015 odmítl návrh Komise, který by členským státům EU dal pravomoc povolit nebo zakázat používání geneticky modifikovaných organismů (GMO) odsouhlasených na úrovni EU, a to v odůvodněných případech přiměřeným a nediskriminačním způsobem a s dostatečným přechodným obdobím.

Výbor AGRI rozhodl tak proto, že se obává, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže na jednotném trhu EU a ohrožení té produkce EU, která je vysoce závislá na dovozu GMO krmiva. Navrhovatel stanoviska Albert Dess (EPP) úmysl Komise označil za nerealistický právě z důvodu závislosti živočišné produkce EU na GMO krmivech, což by mělo za následek snížení produkce v EU a tudíž nutnost dovozu ze zemí, které mají nižší standardy živočišné výroby než EU.

Předpokládaný další vývoj

Odmítavá zpráva výboru AGRI bude nyní přezkoumána výborem EP pro životní prostředí (ENVI), který je výborem příslušným pro návrh stanoviska EP, a potom se bude o návrhu hlasovat na plénu EP ve Štrasburku od 26. do 29. 10. 2015.

Odkazy

Dopady zrušení mléčných kvót má vyřešit 500 mil. €

  • Komise 7. 9. 2015 předložila záchranný balíček s finančním příspěvkem 500 mil. €, který má přispět k řešení situace v mlékárenském sektoru po zrušení mléčných kvót.

Pozadí

Na konci března 2015 byl ukončen režim mléčných kvót. Producenti mléka již nejsou vázáni v objemu produkce, tj. opatřením zavedeném v roce 1984 v důsledku tehdejšího nadměrného přebytku na trhu s mlékem způsobeného mechanismem SZP EU garantujícím cenu mléka. Výsledkem reformy SZP z roku 2003, resp. 2008, bylo postupné ukončování režimu kvót mimo jiné v souvislosti s rostoucí světovou poptávkou po mléčných produktech, kterou zemědělci z EU nemohli doposud kvůli omezením EU reflektovat. Související obavy z dopadů zrušení kvót měla EU v plánu zmírnit prostřednictvím „záchytných“ instrumentů v rámci společné organizace trhu či vázaných podpor pro mléčný sektor v některých členských státech, což se má projevit zejména ve znevýhodněných regionech s cílem zajistit zemědělcům jejich příjem (více v příspěvku „V EU definitivně skončily mléčné kvóty“, Zemědělství a rybolov v březnu 2015).

Ukončení mléčných kvót však vyvolalo krizi v mlékárenském sektoru způsobenou výrazným poklesem cen a doprovodné demonstrace. Po Komisi zemědělci požadují finanční podporu pro sektor, protože za stávajících podmínek nebudou schopni udržet produkci mléka a hrozí jim bankrot.

Klíčové a sporné body

Komise předložila parametry záchranného balíčku s finanční alokací 0,5 mld. € ministrům zemědělství na mimořádném zasedání Rady pro zemědělství a rybolov. Konkrétní nastavení včetně distribuce finančních kompenzací pro jednotlivé členské státy byly představeny 15. 9. 2015.

Pomocný program bude určený na:

  • okamžitou pomoc zemědělcům vyrovnat se se snížením cen mléka
  • úpravu nerovnováhy na trhu – stimulace poptávky a redukce nabídky
  • podporu řešení problémů v dodavatelských řetězcích
  • posílení vztahu mezi společností a zemědělstvím

Nejvíce finančních prostředků je určených právě na okamžitou pomoc zemědělcům, kteří utrpěli ztráty kvůli konci mléčných kvót a ruským sankcím. Dodatečně mohou i členské státy poskytnout svým zemědělským podnikatelům finanční pomoc dle zásady de minimis. V rámci balíčku finanční pomoci EU bude podpořeno například soukromé skladování sušeného odtučněného mléka, másla i sýra. Součástí opatření Komise je i zvýšení záloh na přímé platby – v případě ČR z 50 % na 70 % jednotné platby na plochu (SAPS).

Podle EP je návrh řešení Komisí zřejmě nedostatečný a někteří poslanci volají po zvýšení intervenčních cen.

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka první návrh Komise kritizoval, protože je příliš obecný, například vůbec nestanovoval přesné částky, které by měly obdržet zemědělci v jednotlivých členských státech. Ministr Jurečka navrhl, aby Komise ve svém návrhu zohlednila země, ve kterých je cena mléka pod průměrem EU. Poté, co byla zveřejněna konkrétní alokace pro členské státy, reagoval ministr Marian Jurečka tak, že je nutné učinit i další kroky, mj. zvýšit intervenční ceny pro výkup mléka. České republice bylo do tzv. národní obálky přiděleno 313 mil. €.

Také zemědělci na finanční opatření reagovaly částečně negativně kvůli nerovnoměrnému rozdělení mezi členské státy EU.

Předpokládaný další vývoj

Rada pro zemědělství a rybolov bude efektivitu navrhnutého balíčku hodnotit na svém listopadovém zasedání.

Odkazy

Výbory EP chtějí rozšířit zákaz klonování

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o klonování zvířat z řad skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých chovaných a rozmnožovaných pro hospodářské účely (KOM(2013)892)

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o uvádění potravin ze zvířecích klonů na trh (KOM(2013)893)

  • Plénum EP 8. 9. 2015 potvrdilo (poměrem 529:120:57) svůj postoj ke klonování zvířat a rozšířilo návrh Komise na zákaz klonování zvířat EU i na jejich potomky a produkty z nich vyrobené, a to včetně importu do EU.

Pozadí

Na trhu EU se potraviny z klonovaných zvířat nevyskytují. Jejich uvádění na trh podléhá autorizaci ze strany EU, která probíhá na základě posouzení zdravotních rizik Evropskou agenturou pro bezpečnost potravin. O ně však žádný subjekt doposud nepožádal.

Klonování se v EU v současnosti využívá především pro výzkumné účely mj. z důvodu ekonomické náročnosti využití této metody pro produkci potravin. Podle stanoviska Evropské agentury pro bezpečnost potravin ovšem neexistují důkazy, podle kterých by potraviny z klonovaných zvířat měly být méně bezpečné. Existují ovšem etické výhrady kvůli riziku ohrožení dobrých životních podmínek zvířat.

  • Komise 18. 12. 2013 představila návrhy předpisů upravujících nakládání s klonovanými zvířaty. Mělo by být zakázáno jak samotné klonování a dovoz klonovaných zvířat, tak prodej potravin z nich vyrobených.

Komise předložila balík návrhů na základě impulsu ze strany EP a Rady. Jedná se již o druhý pokus po selhání vyjednávacího procesu v roce 2011. Návrh se ovšem nevěnuje sporné otázce, která zapříčinila ztroskotání dosavadních meziinstitucionálních jednání v roce 2011, a to jak nakládat s výrobky pocházejícími z potomků klonovaných zvířat první či druhé generace.

Na rozdíl od projednávání v roce 2011 budou návrhy schvalovány spolurozhodovací procedurou (a tedy kvalifikovanou většinou v Radě), což může zvýšit šanci na uzavření dohody s EP, který v minulosti požadoval rovněž zákaz potravin z potomků živočišných klonů.

Výbor AGRI a výbor ENVI 17. 6. 2015 hlasovali o návrhu Komise společně. Členové se shodli (poměrem 82:8:8) na ještě přísnějším zákazu, který by se měl vztahovat i na potomky klonovaných zvířat a všechny živočišné druhy v souladu s dosavadním postojem EP.

Klíčové a sporné body

Komise hodlá v navrhovaných předpisech zakázat klonovací techniku hospodářských zvířat včetně skotu, prasat, ovcí a koní. Pod zákaz dovozu a prodeje živočišných klonů mají spadat i embrya klonů.

Klonování má být v EU nadále povoleno pouze pro vymezené účely, jako je výzkum, zachování vzácných plemen a ohrožených druhů nebo oprávněné využívání zvířat pro výrobu léčiv.

  • Podle názoru EP je však samotná přítomnost klonovaného předka při tradiční reprodukci zvířat dostatečně závažná z hlediska obav o dobré životní podmínky zvířat a etických výhrad. Proto chce rozšířit zákaz i na zárodečné produkty klonovaných zvířat, jejich potomky a produkty z nich vyrobené (potraviny i krmiva).

Na základě certifikátů by se měl rovnocenně posuzovat i import zvířat ze třetích zemí.

  • Současně poslanci EP odhlasovali v souladu s návrhem výborů AGRI a ENVI změnu právního základu ze směrnice, jak navrhla Komise, na nařízení, což by znamenalo, že by nová pravidla byla pro členské státy přímo (a okamžitě) účinná bez povinnosti je převést do právních řádů jednotlivých členských států.

Zákaz prodeje potravin by se podle europoslanců měl vztahovat nejen na masné produkty skotu, ovcí, koz a koní, ale na všechny živočišné druhy.

Poslanci EP argumentují ve prospěch absolutního zákazu klonování postojem Evropské agentury pro bezpečnost potravin, která se zabývá vysokou mírou úmrtnosti a abnormalit u klonovaných zvířat, a průzkumem veřejného mínění, dle kterého občané EU odmítají konzumaci produktů z klonovaných zvířat i jejich potomků.

Předpokládaný další vývoj

Nyní budou probíhat jednání s Radou v rámci trialogu.

Odkazy

Krátce…

Zákaz lovu tuleňů bude rozšířen, rozhodla EU

EP 8. 9. 2015 potvrdil dohodu uzavřenou s Radou o rozšíření zákazu lovu tuleňů i na účely ochrany zdrojů ryb z června 2015. V případě lovu tuleňů Inuity, na které je udělena výjimka, budou povoleny pouze ty metody lovu, které jsou v souladu s jejich dobrými životními podmínkami. Komise 6. 2. 2015 zveřejnila návrh na úpravu pravidel pro obchodování s tulenními produkty v souladu s rozhodnutím WTO na základě stížnosti Norska a Kanady. Ta sice potvrdila oprávněnost zákazu uvádění produktů z tuleňů na trh EU, nicméně výjimky, které jsou uděleny (1) pro Inuity a další obdobné původní komunity a (2) řízení mořských zdrojů, nesou podle WTO znaky diskriminace. Stávající stav reguluje nařízení č. 1007/2009. Podle rozhodnutí WTO nelze tyto výjimky dostatečně odlišit od komerčního lovu tuleňů (a to zejm. v druhém případě).

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality