Zaměstnanost a sociální věci v říjnu 2015

08.11.2015
Euroskop

Komise usiluje o to, aby zaměstnanci mohli pracovat co nejdéle, Podpora pro pracovníky v Belgii, Německu a Itálii byla schválena

  • Komise zhodnotila stav důchodových reforem v EU

  • Z Evropského fondu pro přizpůsobení globalizaci byly podpořeny dopravní podniky v Itálii, Belgii a Německu

Komise usiluje o to, aby zaměstnanci mohli pracovat co nejdéle

The 2015 Pension Adequacy Report: current and future income adequacy in old age in the EU – Volume I

  • Komise vydala 5. 10. 2015 zprávu, která vyzývá k přijetí opatření, která umožní lidem pracovat až do dosažení důchodového věku.

Pozadí

Komise vydala zprávu, která se věnuje důchodům v jednotlivých členských státech. Zprávy o přiměřenosti důchodů, které překládá Výbor pro sociální ochranu každé 3 roky, sledují, do jaké míry důchody poskytují lidem dostatečný příjem ve stáří, jak je chrání proti chudobě a zda jim zajišťují důstojnou životní úroveň. Posuzují také poslední klíčové reformní opatření zaměřené na zajištění přiměřených a finančně udržitelných důchodů.

Představená zpráva doplňuje odhady uvedené ve zprávě o stárnutí populace z května 2015 vydané Výborem pro hospodářskou politiku, jenž hodnotí, jak budoucí důchodové výdaje ovlivní udržitelnost veřejných financí.

Klíčové a sporné body

Důchodové systémy EU mohou zajistit přiměřené důchody pro budoucí generace důchodců pouze v případech, kdy členské státy dokáží prosadit silné politiky, které umožní lidem pracovat až do dosažení zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu. Závěry zprávy o přiměřenosti důchodů z roku 2015 potvrdil také Výbor pro zaměstnanost a sociální věci.

Současná situace napovídá tomu, že pokud nedojde k reformám, tak evropské důchodové systémy nebudou schopny zajistit přiměřené penze budoucí generaci důchodců. Představená zpráva hovoří o tom, že by politiky zaměstnanosti měly nabízet více možností, aby pracovníci mohli setrvat na pracovním trhu. Důchodové systémy musí rovněž zajistit podporu těm, kteří nejsou schopni zůstat déle na pracovním trhu.

Komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssenová výsledky zprávy uvítala a uvedla: „Nedávno provedené důchodové reformy se zaměřily na zajištění důchodů pro mnohem širší základnu starší populace, aniž by se destabilizovaly veřejné finance. Tuto podmínku lze naplnit pouze tedy, bude-li mít naprostá většina lidí dostatek příležitostí pracovat až do dosažení řádné věkové hranice odchodu do důchodu, která se v celé EU zvyšuje.“

Na základě zprávy důchody v EU poskytují většině lidí dostatečnou ochranu před chudobou a zajišťují přiměřené příjmy ve stáří. Ze zprávy vyplývá, že starší lidé v EU mají podobnou životní úroveň jako mladší část populace. Situace v jednotlivých členských státech je ovšem velmi rozdílná. Některé členské státy musí usilovněji pracovat na odstranění chudoby a na tom, aby dokázaly lidem zabezpečit příjem ve stáří.

Výši důchodů v jednotlivých členských státech poznamenávají přetrvávající rozdíly mezi muži a ženami. Ženy jsou chudobou ohroženy více než muži, neboť mají nižší důchody v důsledku nižších mezd a kratšího pracovního života souvisejícího s jejich pečovatelskými povinnostmi. Ženy také žijí v průměru déle než muži, a ztratí-li partnera, zažívají pak ještě nejistější situaci jednočlenných domácností. V celoevropském průměru jsou důchody žen o 40 % nižší než důchody mužů. Rozdíly v důchodech žen a mužů lze snížit, ale často bude třeba vyvinout dlouhodobé politické úsilí a zkombinovat politiky rovných příležitostí v různých oblastech předtím, než lidé dosáhnou věku odchodu do důchodu, se změnami důchodového systému.

Výše důchodu by měla stále více záviset na tom, zda lidé pracovali po celou dobu pracovního života a odváděli důchodové příspěvky po dobu 40 až 45 let. V nadcházejících letech bude v některých členských státech udržení příjmů po odchodu do důchodu stále závislejší na soukromých poskytovatelích prostřednictvím systémů zaměstnaneckých penzijních fondů nebo osobního penzijního pojištění. Členské státy spolu musí úzce spolupracovat na problematice doplňkových důchodů včetně otázky jejich dostupnosti, zavádění a pokrytí. V závislosti na obvyklé praxi v dané zemi mohou hrát důležitou roli v této otázce také sociální partneři.

Postupné reformy v jednotlivých členských státech omezily předčasné odchody do důchodu. V roce 2012 odešla do důchodu jen přibližně polovina lidí z důvodu dosažení důchodového věku. Mnoho lidí odchází do důchodu dříve buď ze zdravotních důvodů, protože jsou nezaměstnaní, nebo kvůli pečovatelským povinnostem. Komise podporuje iniciativy, které by pomohly pracovníkům zůstat déle v zaměstnání. Komise by se měla řídit doporučením týkajícím se dlouhodobé nezaměstnanosti, jehož cílem je, aby se dlouhodobě nezaměstnaní dokázali rychleji vrátit na trh práce a udrželi se aktivní.

Česká republika zatím nemá důchodovou reformu vyřešenou. Současná vláda rozhodla o zrušení druhého důchodového pilíře, ale nenavrhla vhodnou alternativu. Doposud je tedy možné penzijní připojištění se státním příspěvkem, takzvaný třetí pilíř penzijního systému.

Předpokládaný další vývoj

Komise bude nadále danou oblast monitorovat a vydávat pravidelné zprávy.

Odkazy

Podpora pro pracovníky v Belgii, Německu a Itálii byla schválena

Decision of the European Parliament and of the Council on the mobilisation of the European Globalisation Adjustment Fund (application from Italy – EGF/2015/004 IT/Alitalia) (KOM(2015)397)

Decision of the European Parliament and of the Council on the mobilisation of the European Globalisation Adjustment Fund (application from Germany – EGF/2015/002 DE/Adam Opel) (KOM(2015)342)

Decision of the European Parliament and of the Council on the mobilisation of the European Globalisation Adjustment Fund (application from Belgium – EGF/2015/003 BE/Ford Genk) (KOM(0215)336)

  • EP 6. 10. 2015 schválil podporu pro pracovníky v Belgii, Německu a Itálii.

Pozadí

EGF vznikl v lednu 2007 na základě nařízení č. 1927/2006 s cílem finančně napomáhat podnikatelským subjektům, jež se dostaly do existenčních obtíží v důsledku globalizace. Ročně disponuje asi 500 mil. €, přičemž běžně se z nich vyčerpal pouze zlomek. V červnu 2009 bylo proto v Úředním věstníku EU uveřejněno nařízení č. 546/2009, které podmínky pro čerpání z EGF rozvolňuje (více v příspěvku „EMPL se zabýval budoucností evropského globalizačního fondu“, Zaměstnanost a sociální věci v říjnu 2012). Legislativní návrh upravující fungování EGF v letech 2014-2020 na něj navazuje.

Od začátku svého fungování v roce 2007 obdržel EGF celkem 136 žádostí. V rámci pomoci pro více než 128 331 pracovníků bylo vyplaceno přibližně 550 mil. €.

EGF poskytuje finanční prostředky na jednotlivá opatření, která mají pomoci zaměstnancům, kteří ztratili práci. Cílem EGF je, aby tito pracovníci našli co nejdříve nové uplatnění.

V rámci podpory se jedná o:

  • intenzivní a individualizovanou pomoc při hledání zaměstnání,
  • různé druhy odborné přípravy, opatření v oblasti zvyšování kvalifikace a rekvalifikace,
  • časově omezené pobídky a příspěvky vyplácené po dobu trvání aktivních opatření,
  • podporu pro zahájení podnikání,
  • odborné vedení v průběhu celého procesu.

Prostřednictvím EGF by měly státy jednat flexibilněji a rychleji. EGF také umožnuje více individualizované zaměření pro konkrétní skupiny osob (např. lidem starším 50 let, osobám pocházejícím z rodin migrantů, lidem se zdravotním postižením a lidem, kteří mají pouze základní vzdělání a dovednosti).

EGF se významně liší od ostatních fondů EU. Evropské strukturální a investiční fondy, zvláště pak Evropský sociální fond (ESF), se zaměřují na strategické, dlouhodobé cíle a podporu řadu projektů např. v oblasti celoživotního vzdělávání a snaží se předvídat a řešit sociální dopad průmyslových změn. EGF na druhou stranu nabízí konkrétním pracovníkům jednorázovou podporu, která je časově omezena.

V období 2014–2020 může být využito maximálně 1,05 mld. € (více v příspěvku „EGF podpořil v posledních 2 letech 30 tis. pracovníků“, Zaměstnanost a sociální věci v červenci 2015).

Klíčové a sporné body

EP schválil podporu pro tři firmy ze tří členských států. Všechny tři společnosti podnikají v dopravním průmyslu, ve dvou případech by měla být podpora poskytnuta automobilovému průmyslu a v jednom případě leteckému.

Německo

V Bochumi byl z důvodu snižování výrobních kapacit uzavřen výrobní závod pro malé a střední vozy Opel. Podpora pro propuštěné zaměstnance by měla dosahovat takřka 7 mil. € a měla by být poskytnuta více než 2 690 propuštěným zaměstnancům. EP návrh podpořil poměrem 551:78:63.

Belgie

Belgie požádala o pomoc z EGF pro finální vlnu propuštěných pracovníků ze závodu automobilky Ford ve městě Genk. Uzavření bylo způsobeno poklesem výroby osobních automobilů a prodeje nových automobilů v EU. EGF by měl poskytnout pro 4 500 bývalých zaměstnanců podporu ve výši 6,3 mil. €. Cílem je, aby poskytnutá podpora pomohla zvýšit šance na opětovné zaměstnání. Návrh byl podpořen poměrem 608:77:9.

Belgie již obdržela 570 tis. € na pomoc bývalým pracovníkům Fordu při první vlně propouštění v roce 2013.

Žádosti Německa a Belgie jsou od zahájení podpory z EGF 21. a 22. žádostí z automobilového sektoru.

Itálie

Italský národní dopravce musel propustit více než 1 200 pracovníků především v důsledku poklesu jeho podílu na trhu mezinárodní osobní letecké přepravy. Pokles počtu cestujících v době ekonomické krize a zvýšení cen pohonných hmot zhoršily situaci společnosti Alitalia. Většina propouštěných pochází z regionu Lazio. Itálie požádala o podporu z EGF na pomoc 184 pracovníkům. Celková podpora by měla činit 1,4 mil. €. EP návrh podpořil poměrem 605:77:12.

Přehled výše podpor a počtu předpokládaných příjemců

Země

Firma

Počet příjemců

Výše podpory (€)

Německo

Opel

2692

6 958 623

Belgie

Ford

4500

6 268 564

Itálie

Gruppo Alitalia

184

1 414 848

Zdroj: Komise

Předpokládaný další vývoj

Komise bude nyní monitorovat, zda byly prostředky vynaloženy efektivně a zda propuštění zaměstnanci získali nové pracovní uplatnění.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality