Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2015

Euroskop, 08.11.2015

Rada našla shodu na ochraně osobních údajů v trestních věcech, Instituce EU schválily více financí na řešení migrační krize, Plénum EP potvrdilo zjednodušení mechanismu vymáhání drobných nároků, ESD narušil dohodu o přenosu dat mezi EU a USA, Boj celních úřadů v EU proti padělkům

  • Po obecném nařízení našly členské státy shodu i o podobě návrh směrnice o ochraně dat v oblasti trestního práva

  • Instituce EU v souladu se závazkem Evropské rady přijaly návrh na zvýšení rozpočtu EU v souvislosti s migrační krizí

  • Reforma vymáhání drobných nároků brzo vstoupí v platnost, EP jí dal souhlas

  • Soudní dvůr EU prolomil dosavadní standard v uznávání ochrany osobních údajů mezi EU a USA

  • EU bilancovala množství padělků na trhu EU za poslední rok

 

Rada našla shodu na ochraně osobních údajů v trestních věcech

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů a o volném pohybu těchto údajů (KOM(2012)10)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (obecné nařízení o ochraně údajů) (KOM(2012)11)

  • Rada 9. 10. 2015 přijala vyjednávací pozici pro jednání o podobě ochraně osobních údajů v oblasti vymáhání práva.

Pozadí

V lednu 2012 Komise představila komplexní reformu pravidel na ochranu osobních údajů v EU. Cílem Komise je posílit právo na soukromí na internetu, posílit důvěru spotřebitelů v online služby, a tím stimulovat digitální ekonomiku v EU.

Konkrétně se jedná se o dva legislativní návrhy: nařízení č. 11/2012, které stanoví obecný rámec unijní ochrany údajů, a směrnici č. 10/2012 o ochraně osobních údajů zpracovávaných pro účely prevence, vyšetřování, odhalování nebo stíhání trestných činů a související soudní činnosti (více v příspěvku „Komise představila komplexní reformu pravidel EU o ochraně údajů“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2012). 

Oba návrhy následně v březnu 2014 získaly podporu EP (více v příspěvku „EP zpřísnil pravidla na ochranu osobních údajů“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2014). Rada nejdříve dosáhla dohody ve třech klíčových aspektech návrhu nařízení: o pravidlech upravujících převod dat do nečlenských zemí EU a na územní působnosti; o pravidlech upravujících zpracování údajů ze strany podniků a vlád a pravidlech umožňujících větší flexibilitu při nakládání s osobními údaji (více v příspěvku „Komise urguje dokončení reformy o ochraně osobních údajů“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2015).

  • Po třech letech jednání uzavřely členské státy kompromis o podobě nařízení a 15. 6. 2015 přijaly v Radě obecný přístup k návrhu nařízení na regulaci ochrany osobních údajů v souvislosti s jednotným digitálním trhem.

První jednání trialogu proběhla 24. 6. 2015 s cílem dokončit meziinstitucionální jednání do konce roku 2015.

Lucemburské předsednictví si dalo rovněž za úkol paralelně pokročit směrem k uzavření politické dohody Rady do října 2015 v otázce směrnice o ochraně osobních dat v oblasti vymáhání práva (více v příspěvku „Členské státy se dohodly na reformě ochrany osobních údajů v EU“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2015).

Klíčové a sporné body

Návrh směrnice je zaměřen na ochranu osobních údajů zpracovávaných za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů nebo za účelem ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení. Působnost bude tedy nově věcně rozšířena i na trestní jednání proti veřejné bezpečnosti.

  • Cílem směrnice je vedle posílení ochrany osobních údajů rovněž zjednodušení výměny informací mezi jednotlivými orgány činnými v trestném řízení v členských státech EU. Novinkou je zahrnutí vnitrostátní úrovně ochrany osobních údajů, která má nyní rovněž spadat pod unijní směrnici.

Členské státy by měly mít i nadále možnost přijmout vyšší stupeň ochrany.

Předpokládaný další vývoj

Instituce EU by rády dosáhly dohody o obou částech balíku do konce roku.

Odkazy

 

Krátce...

 

Instituce EU schválily více financí na řešení migrační krize

Nejdříve Rada 7. 10. 2015 a poté Plénum EP 14. 10. 2015 schválily navýšení alokace ve výši 401, 3 mil. € v letošním rozpočtu, které budou určeny jak členským státům EU, tak třetím zemím nejvíce zasaženým přívalem uprchlíků a třem agenturám EU, které se na řešení tohoto problému podílejí. Navázaly tak na závěry Evropské rady z 23. 9. 2015 (více v příspěvku „Chceme povinné kvóty na uprchlíky, rozhodly členské státy EU“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2015). EP však rovněž upozornil na to, že dlouhodobé dopady migrační krize budou vyžadovat revizi víceletého finančního rámce během vyjednávání rozpočtu EU na příští rok. Na jednání Evropské rady 15. 10. 2015 byl projednáván akční plán uzavřený mezi EU a Tureckem ve věci spolupráce při migrační krizi. Současně se EU připravuje na summit konaný práv kvůli migrační krizi ve Valletě s africkými státy. Většina občanů EU si podle průzkumu Eurobarometru myslí, že by rozhodování o řešení migrační krize mělo probíhat na úrovni EU. Postoj k uprchlíkům se však napříč členskými státy podstatně liší a to i v otázce kvótového přerozdělování. S tím souhlasí až 97 % Němců, nejnižší podporu v EU (31 %).však vyjádřili Češi a Slováci. 

 

Plénum EP potvrdilo zjednodušení mechanismu vymáhání drobných nároků

EP 7. 10. 2015 potvrdil dohodu s Radou o reformě procedury vymáhání drobných nároků napříč EU uzavřenou v červnu 2015. Úprava nařízení č. 861/2007 má vést k jejímu rozšíření, zlevnění a urychlení. Proceduru bude možné nyní použít na vymáhání nároků až do 5 tis. € (na rozdíl od dosavadního limitu 2 tis. €). Maximální výše soudních poplatků nebude taxativně stanovena, nesmí však převýšit výši soudních poplatků, které jsou v daném členském státě účtovány při národních zjednodušených soudních procesech. Nová pravidla by také měla žalobcům umožnit zahájit řízení po internetu: e-mail by se měl stát právně platným prostředkem komunikace mezi dotčenými stranami a telekonference či videokonference by měly být „přirozenými nástroji pro ústní jednání“, pokud jich bude zapotřebí. Případné další navýšení limitu pro uplatnění procedury bude analyzováno během následujících 5 let (více v příspěvku „Instituce EU se shodly nad usnadněním vymáhání drobných nároků“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2015). Po schválení ze strany Rady ministrů by nařízení mělo vstoupit v účinnost po 18 měsících.

 

ESD narušil dohodu o přenosu dat mezi EU a USA

Soudní dvůr EU 11. 10. 2015 označil za neplatné 15 let staré rozhodnutí Komise, podle kterého USA zajišťují odpovídající úroveň ochrany osobních údajů předávaných do USA z Evropy. Soud se zabýval případem Rakušana M. Schremse, dle jehož stížnosti Facebook nerespektuje soukromý život uživatelů. Sociální síť uchovává i ta osobní data, o jejichž vymazání uživatelé požádali, a také údaje o lidech, kteří se k sociální síti nikdy nepřipojili. Schrems s odvoláním na kauzu Snowden tvrdí, že v USA není dostatečná ochrana před sledováním ze strany orgánů státní moci. Rakušan nejprve neuspěl u irských úřadů (evropská centrála Facebooku sídlí v Irsku). Irský úřad pro ochranu údajů stížnosti zamítl s odvoláním na výše zmíněné rozhodnutí Komise z července 2000, v němž konstatovala, že USA odpovídající úroveň ochrany předávaných osobních údajů zajišťují, a to v rámci režimu takzvaného „bezpečného přístavu“ (zásady týkající se ochrany osobních údajů, podle nichž americké firmy, u kterých tyto údaje nakonec „zakotví“, se dobrovolně zavazovaly k dodržování určitých standardů). ESD dospěl k závěru, že Komise posuzovala pouze režim „bezpečného přístavu“, místo aby konstatovala, zda USA na základě svých předpisů či mezinárodních závazků zajišťují ochranu práv na úrovni rovnocenné s ochranou poskytovanou v EU. Posoudit a rozhodnout, zda předání takových dat odpovídá pravidlům jejich ochrany, mohou jednotlivé státy EU, uvedl dále ESD. Rozsudek pro společnosti reálně znamená, že jejich osobní data již nemohou být nadále legálně uložena na amerických serverech jako doposud. Rozsudek se týká každé firmy, která nemá vlastní server na území EU, například v cloudu to všechno může být považováno za porušení práva na ochranu osobních údajů. Komise pracuje s americkými úřady na tom, aby předávání dat bylo pro evropské občany bezpečnější. Na základě verdiktu ESD bude muset Irsko znovu posoudit Schremsovu stížnost a rozhodnout, zda je či není třeba zastavit předávání údajů o evropských uživatelích Facebooku do USA.

 

Boj celních úřadů v EU proti padělkům

Celní úřady v roce 2014 zadržely 35,5 mil. položek falešného nebo padělaného zboží v celkové hodnotě více než 617 mil €. Komise to zveřejnila ve své zprávě o vymáhání práv k duševnímu vlastnictví v rámci EU. Zpráva Komise je vydávána každoročně od roku 2000 a je založena na údajích předávanými celními správami z členských států Komisi. Poskytuje cenné informace, které mohou podpořit analýzu porušování práv duševního vlastnictví na trhu EU a rozvoj vhodných protiopatření. Cigarety představují nejčetnější kategorii (35 %) zadržovaného zboží, následují hračky a léky. Výrobky, které jsou potenciálně nebezpečné pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů, jako jsou potraviny a nápoje, toaletní potřeby, léky, hračky a elektrospotřebiče pro domácnost, tvoří 28,6 % z celkového počtu. Stejně jako v předchozích letech byla Čína hlavní zemí původu (80 %) padělaného zboží, následována Hong Kongem, Spojenými arabskými emiráty, Tureckem a Indií. Peru je země původu velkého množství ovoce, které porušilo odrůdová práva Společenství, zatímco Panama byla největším zdrojem padělků alkoholických nápojů. Thajsko je ve vedení s falešnými inkoustovými kazetami a Malajsie v padělaní příslušenství k mobilním telefonům. Ve více než 90 % zadržení bylo zboží buď zničeno nebo bylo zahájeno soudní řízení. Od roku 2014 jsou celní oznámení v EU podávány prostřednictvím on-line databáze (COPIS). Každý případ je registrován v závislosti na kategorii zboží a držiteli práva.

 

Další články v rubrice

Životní prostředí v lednu 2020

Euroskop, 10.02.2020

Doprava v lednu 2020

Euroskop, 10.02.2020