Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Zaměstnanost a sociální věci v prosinci 2015

Euroskop, 09.01.2016

Osoby se zdravotním postižením by měly mít snazší přístup ke zboží a službám, EU se snaží o rovnější postavení mužů a žen, Irsko a Finsko by mělo získat podporu pro své pracovníky, Rada schválila novou síť EURES

  • Pro osoby s hendikepem chce Komise zajistit snazší přístup ke zboží a službám
  • Unie usiluje o rovnější postavení mužů a žen

  • Finsko a Irsko budou čerpat prostředky z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci s cílem najít uplatnění pro propuštěné pracovníky

  • Evropská síť služeb zaměstnanosti (EURES) by měla být nově účinnější

 

Osoby se zdravotním postižením by měly mít snazší přístup ke zboží a službám

Směrnice Evropského parlamentu a Rady o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se požadavků na přístupnost u výrobků a služeb (KOM(2015)615)

European Accessibility Act - Improving the accessibility of products and services in the single market

  • Komise předložila 2. 12. 2015 návrh Evropského aktu přístupnosti, jehož cílem je vymezit společné požadavky na přístupnost některých klíčových produktů a služeb, což by osobám se zdravotním postižením na úrovni EU mělo pomoci se plně zapojit do společnosti.

Pozadí

V Unii má nějakou formu zdravotního postižení asi 80 mil. osob, pokud se ovšem přihlédne ke stárnutí populace, očekává se, že do roku 2020 jejich počet vzroste asi na 120 mil. Takové množství lidí musí být nějakým způsobem aktivně zahnuto do společnosti. Přístupnost je tedy základním předpokladem k inkluzi.

K přístupnosti se členské státy nicméně zavázaly také v Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením. Na základě úmluvy musí signatářské státy, mezi které patří i členské státy EU, podniknout kroky, které povedou k zajištění přístupnosti. Mělo by se jednat jak legislativní, tak nelegislativní kroky. Úmluvu podepsaly všechny členské státy a 25 z nich ji rovněž ratifikovalo. Finsko, Irsko a Nizozemsko její ratifikaci připravují.

EU ratifikovala Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením v roce 2011. Úmluva se zabývá občanskými, politickými, hospodářskými, sociálními a kulturními právy a celou řadou politických témat. Dle úmluvy by měly signatářské státy zajistit osobám se zdravotním postižením rovnocenný přístup.

Unie Evropský akt přístupnosti navrhla převážně z toho důvodu, aby plnění úmluvy jednotlivými členskými státy nevedlo k další roztříštěnosti jednotného trhu. EU předpokládá, že jednotný přístup by měl vytvořit na trhu více příležitostí pro podniky. Jednotný přístup by měl nicméně také snížit náklady jednotlivých států a závislost starších a/nebo zdravotně postižených osob na pomoci druhých. 

Klíčové a sporné body

Hlavním cílem návrhu je přispět ke zlepšení řádného fungování vnitřního trhu, odstranit překážky pro volný pohyb přístupných výrobků a služeb a těmto překážkám předcházet. 
Návrh směrnice se vztahuje na následující produkty a služby:

  • počítače a operační systémy;
  • bankomaty;
  • chytré telefony;
  • televizní zařízení související s digitálními televizními službami;
  • telefonické služby a související zařízení;
  • audiovizuálních mediální služby
  • autobusová, železniční a vodní osobní doprava;
  • bankovní služby;
  • e-knihy;
  • e-commerce a další

Návrh směrnice stanovuje, jaké produkty a služby by měly být přístupné, ale neurčuje jejich technický charakter. Veškeré informace by měly být poskytovány ve formě, která by byla přístupná všem osobám.

Evropský akt přístupnosti by měl usnadnit výrobcům a poskytovatelům služeb vyvážet produkty a služby. Nově by se totiž nemuseli přizpůsobovat různorodým pravidlům, které stanovují členské státy. Tato harmonizace by měla být výhodná zejména pro malé a střední podniky, pro které je přizpůsobování velmi nákladné. Akt by se měl sice primárně týkat osob s postižením, ale měli by z něj těžit také starší občané, pro které je přístupnost stejně důležitá. Naplnění aktu bude úspěšné, pokud pomůže zlepšit aktivní zapojení občanů do společnosti, včetně oblasti vzdělávání a zaměstnanosti a zvýšit jejich samostatnost.

Předpokládaný další vývoj

Návrh směrnice musí projít řádným legislativním procesem a byl již předán Radě k projednání. Pokud bude schválen EP i Radou, tak směrnice vstoupí v platnost 20. dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Odkazy

 

EU se snaží o rovnější postavení mužů a žen

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních (KOM(2012)614)

  • Rada 7. 12. 2015 vydala závěry k rovnosti žen a mužů v oblasti rozhodování a vyzvala Komisi k vydání nové strategie pro období po roce 2015.

Pozadí

Komise svůj návrh, který by měl zajistit genderovou vyváženost, předložila již v listopadu 2012 (více v příspěvku: „Komise chce 40% zastoupení žen v řídících orgánech firem“,  Zaměstnanost a sociální věci v listopadu 2012) a od té doby se návrh projednává. V jeho prospěch argumentuje (krom proběhnuvší veřejné konzultace) tím, že v řídících orgánech firem dominují muži, jenž „představují 85 % nevýkonných členů řídících orgánů a 91,1 % výkonných členů řídících orgánů (…). I přes intenzivní veřejnou diskuzi a některé dobrovolné iniciativy na vnitrostátní i evropské úrovni se situace v posledních letech výrazně nezměnila“. A dodává: „Pouze jeden ze sedmi členů řídících orgánů (tedy 13,7 %) nejdůležitějších evropských společností je žena. Ve srovnání s rokem 2010 (kdy jich bylo 11,8 %) však jde jen o malé zlepšení. Tímto pomalým tempem bude potřeba ještě přibližně 40 let k tomu, aby bylo dosaženo vyváženého zastoupení žen a mužů v řídících orgánech (alespoň 40% zastoupení obou pohlaví).“ Komise se v dané souvislosti odvolává i na relevantní usnesení EP z července 2011 a března 2012.

11 členských států (Belgie, Francie, Itálie, Nizozemsko, Španělsko, Portugalsko, Dánsko, Finsko, Řecko, Rakousko a Slovinsko) už podle Komise disponuje právními nástroji na podporu vyváženého zastoupení žen a mužů v řídících orgánech, přičemž v 8 z nich se předpisy vztahují jen na státní podniky. Dalších 11 členských zemí EU nicméně nerealizuje ani samoregulační opatření. Podle Komise „tento nejednotný přístup s sebou nese riziko maření hladkého fungování jednotného evropského trhu, protože různé právní předpisy v oblasti práva obchodních společností a sankce za nedodržení předpisů pro zastoupení mužů a žen mohou podniky odrazovat od přeshraničních investic“.

V lednu 2013 Komise informovala, že proti jejímu textu se ve standardní 8týdenní lhůtě postavilo jen 6 z 27 národních parlamentů (český, dánský, nizozemský, polský, švédský a britský), a tím pádem lze dovozovat, že návrh je v souladu s principem subsidiarity. Na půdě EP návrh v červenci 2013 podpořil výbor EMPL (více v příspěvku: „EMPL podporuje 40% kvótu na zastoupení žen v řídících orgánech firem“, Zaměstnanost a sociální věci v červenci 2013).

Dle výsledků z roku z dubna 2013 se podíl žen zvýšil na 16,6 % (z 15,8 % v říjnu 2012). Údaje rovněž ukazují na rozdílnou úroveň zastoupení mezi pracovníky vedení bez výkonných pravomocí (17,6 % žen, oproti 16,7 % z října 2012) a mezi vyššími vedoucími pracovníky (11 %, oproti 10,2 %). Celkově došlo ve 20 členských státech (včetně ČR) v období od října 2012 do dubna 2013 ke zvýšení podílu žen ve statutárních orgánech podniků. Od roku 2010 podíl žen ve statutárních orgánech vzrostl o 4,8 procentního bodu (více v příspěvku: „FEMM a JURI podporují 40% kvótu na zastoupení žen v řídících orgánech firem“, Zaměstnanost a sociální věci v říjnu 2013). V listopadu 2013 projednával návrh EP a schválil jej se změnami. Od prosince 2014 návrh projednává Rada, která doposud vydala 4 stanoviska. Coreper 2. 12. 2015 schválil prozatímní dohodu nicméně Polsko a Spojené království si nadále ponechaly obecnou výhradu přezkumu.

Nová studie EIGE (European Institute for Gender Equality) potvrzuje přetrvávající problémy v oblasti genderové rovnosti. Dle poslední zprávy muži v členských státech dominují v institucích spravujících finanční prostředky, jako jsou ministerstva financí, centrální banky apod. Ženy na takovýchto pozicích obsazují pouze každé 25. místo.

EIGE doporučuje členským státům provést změny také na vysokých školách a ve vědeckých a výzkumných institucích. Podíl žen je zde stále nízký a jsou potřeba strukturální změny. EIGE proto s Komisi zahájila projekt, který by měl stanovit jasné metodické pokyny pro provádění změn.

Klíčové a sporné body

Návrh směrnice, založený na čl. 157 odst. 3 Smlouvy o fungování EU týkajícím se „uplatnění zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v otázkách práce a zaměstnanosti včetně zásady stejné odměny za stejnou nebo rovnocennou práci“, stanoví cíl minimálně 40% zastoupení doposud méně zastoupeného pohlaví mezi nevýkonnými členy řídících orgánů společností kotovaných na burze, a to do roku 2018 v případě státních podniků (tj. těch, u kterých vykonávají rozhodující vliv veřejné orgány) a do roku 2020 v případě všech ostatních podniků.

V mezidobí by si měly všechny dotčené podniky stanovit tzv. flexikvótu, což má být povinnost kotovaných společností, aby si samy stanovily individuální samoregulační cíle, pokud jde o zastoupení obou pohlaví mezi výkonnými řediteli.

Společnosti, které mají nižší podíl (méně než 40 %) ženského pohlaví mezi nevýkonnými členy řídících orgánů, by měly provádět jmenování pracovníků na uvedené pozice na základě komparativní analýzy kvalifikací každého z kandidátů při uplatnění jasných, genderově neutrálních a jednoznačných kritérií. V případě stejné kvalifikace by měla být dána přednost kandidátu méně zastoupeného pohlaví, přičemž uvedené požadavky by se měly uplatnit ve všech fázích výběrových řízení.

Nová norma by měla platit do roku 2028 a měla by se týkat všech kotovaných obchodních společností v EU. Jinak řečeno, neměla by se tedy vztahovat na nekotované obchodní společnosti a malé a střední podniky (tj. s méně než 250 zaměstnanci a ročním obratem do 50 mil. €), přestože zpravodajové návrhu z FEMM a JURI o to usilovali. Norma by se ale měla vztahovat i na kotované společnosti, kde je žen celkově méně než 10 % (např. v ocelářství, přestože Komise to nepožadovala). Členské státy by také měly stanovit „přiměřené a odrazující sankce“ pro ty společnosti, jež budou směrnicí vázány, ale nedodrží ji. Mezi takové sankce by měly patřit pokuty, nemožnost ucházet se o veřejné zakázky či prostředky ze strukturálních fondů (na žádost FEMM a JURI), popř. anulování jmenování nebo volby člena nevýkonného orgánu v rozporu s normou.

Návrh představuje pokus o legalizaci vysoce politické otázky na úrovni EU. Návrh je koncipován poněkud restriktivně, což by mělo vést k tomu, že by si státy neměly moci normu implementovat dle svých možností. Je také otázkou, jak by mohly probíhat případné soudní spory založené na této normě.

Rada ve svých závěrech konstatuje, že nedostatečné zastoupení žen při rozhodování je velmi širokým a komplexním problémem, který je třeba uvést do souvislosti s mnoha politickými snahami vyvíjenými za účelem zlepšení rovnosti žen a mužů, včetně politik na zvýšení míry zaměstnanosti žen, omezení rozdílů v odměňování žen a mužů, řešení segregace žen a mužů ve vzdělávání a zaměstnání a pro boj proti netransparentním mechanismům jmenování a povyšování (více v příspěvku: „FEMM a JURI podporují 40% kvótu na zastoupení žen v řídících orgánech firem“, Zaměstnanost a sociální věci v říjnu 2013). 

Genderová vyváženost při rozhodování by se měla měřit pomocí následujících ukazatelů:

  • Podíl žen a mužů mezi předsedy a místopředsedy největších politických stran v členských státech
  • Podíl a počet žen a mužů mezi výkonnými/nevýkonnými členy dvou nejvyšších rozhodovacích orgánů největších vnitrostátně registrovaných společností kotovaných na vnitrostátní burze.
  • Politiky prosazování rovné účasti žen a mužů na ekonomickém rozhodování

Předpokládaný další vývoj

Pro vstup v platnost musí být ukončen řádný legislativní proces a návrh musí být schválen EP a formálně Radou.

Odkazy

 

Irsko a Finsko by mělo získat podporu pro své pracovníky

Decision of the European Parliamnet and of the Council on the mobilisation of the European Globalisation Adjustment Fund (application from Finland – EGF/2015/005 FI/Computer Programming) (COM(2015)553)

Decision of the European Parliamnet and of the Council on the mobilisation of the European Globalisation Adjustment Fund (application from Ireland – EGF/2015/006 IE/PWA International) (COM(2015)555)

  • EP 16. 12. 2015 schválil 16. 12. 2015 podporu pro pracovníky v Irsku a Finsku. Pomocí podpory by měli propuštění zaměstnanci snadněji najít nové uplatnění na trhu práce.

Pozadí

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EGF) vznikl v lednu 2007 na základě nařízení č. 1927/2006 s cílem finančně napomáhat podnikatelským subjektům, jež se dostaly do existenčních obtíží v důsledku globalizace. Ročně disponuje asi 500 mil. €, přičemž běžně se z nich vyčerpal pouze zlomek. V červnu 2009 bylo proto v Úředním věstníku EU uveřejněno nařízení č. 546/2009, které podmínky pro čerpání z EGF rozvolňuje (více v příspěvku „EMPL se zabýval budoucností evropského globalizačního fondu“, Zaměstnanost a sociální věci v říjnu 2012). Legislativní návrh upravující fungování EGF v letech 2014-2020 na něj navazuje.

Od začátku svého fungování v roce 2007 obdržel EGF celkem 136 žádostí. V rámci pomoci pro více než 128 331 pracovníků bylo vyplaceno přibližně 550 mil. €.

EGF poskytuje finanční prostředky na jednotlivá opatření, která mají pomoci zaměstnancům, kteří ztratili práci. Cílem EGF je, aby tito pracovníci našli co nejdříve nové uplatnění.

V rámci podpory se jedná o:

  • intenzivní a individualizovanou pomoc při hledání zaměstnání,
  • různé druhy odborné přípravy, opatření v oblasti zvyšování kvalifikace a rekvalifikace,
  • časově omezené pobídky a příspěvky vyplácené po dobu trvání aktivních opatření,
  • podporu pro zahájení podnikání,
  • odborné vedení v průběhu celého procesu.

Prostřednictvím EGF by měly státy jednat flexibilněji a rychleji. EGF také umožnuje více individualizované zaměření pro konkrétní skupiny osob (např. lidem starším 50 let, osobám pocházejícím z rodin migrantů, lidem se zdravotním postižením a lidem, kteří mají pouze základní vzdělání a dovednosti).

EGF se významně liší od ostatních fondů EU. Evropské strukturální a investiční fondy, zvláště pak Evropský sociální fond (ESF), se zaměřují na strategické, dlouhodobé cíle a podporu řadu projektů např. v oblasti celoživotního vzdělávání a snaží se předvídat a řešit sociální dopad průmyslových změn. EGF na druhou stranu nabízí konkrétním pracovníkům jednorázovou podporu, která je časově omezena.

V období 2014–2020 může být využito maximálně 1,05 mld. € (více v příspěvku „EGF podpořil v posledních 2 letech 30 tis. pracovníků“, Zaměstnanost a sociální věci v červenci 2015). Roční strop fondu je 150 mil €.

Klíčové a sporné body

Členské státy Finsko a Irsko by měly dostat pomoc EU v celkové výši více než 3 mil. €. Finsku by mělo být poskytnuto 2,6 mil. €, aby pomohla být nalezena nová pracovní místa pro 1,2 tis. propuštěných pracovníků z finských IT firmem. Více než 400 tis. € by mělo být poskytnuto pro 108 propuštěných pracovníků irské společnosti na opravu letadel.

Finsko

Od roku 2014 má velké problémy 69 finských IT společností, které spolupracovaly zejména se společností NOKIA. Také došlo u několika firem v oblasti vývoje softwaru a návrhu operačních systémů k odchodu mimo EU, což mělo negativní vliv na zaměstnanost v tomto segmentu. Nejvíce byla zasažena oblast v okolí Helsinek. Finsko celkově požadovalo o 2,6 mil. € na pomoc z EGF, což by mělo pokrýt 60 % celkových nákladů na znovuzačlenění pracovníků na pracovní místa.

Irsko

Společnost PWA International, která se soustředila na opravu a údržbu letadel, byla uzavřena v červnu 2015. Důvodem pro uzavření společnosti, která sídlila v blízkosti Dublinu, byl přesun činnosti do Severní Ameriky a Asie. I v důsledku dalších problému přišlo 108 zaměstnanců společnosti o práci. Irsko požadovalo 442 tis. € na pomoc pracovníkům při opětovnému vstupu na trh práce.

Země

Firma

Počet příjemců

Výše podpory (€)

Sektor

Irsko

PWA International

108

442 293

Údržba a oprava letadel

Finsko

69 podniků

1200

2 623 200

Programování

Zdroj: EP

Předpokládaný další vývoj

Komise bude nyní monitorovat, zda byly prostředky vynaloženy efektivně a zda propuštění zaměstnanci získali nové pracovní uplatnění.

Odkazy

 

Krátce...

 

Rada schválila novou síť EURES

Coreper 2. 12. 2015 schválil dohodu dosaženou s EP týkající se obnovy a reorganizace stávající sítě EURES. Nová síť EURES by měla být posílená a modernizovaná. Nově by měly být využívány nejnovější informační technologie. Cílem sítě EURES je usnadnit volný pohyb pracovníků v rámci EU, čímž by následně mělo dojít k hlubší integraci trhu práce Unie. Všichni občané EU mají možnost využít celou škálu poskytovaných služeb, které EURES nabízí. Zvláštní pozornost je věnována dostupnosti služeb osobám se zdravotním postižením. Za účelem poskytování co nejlepších služeb všem pracovníkům a zaměstnavatelům by měl být rozšířen okruh členů a partnerů sítě EURES. Soukromé organizace zprostředkovávající práci se mohou k síti připojit a jejich volná pracovní místa budou zveřejněna na internetovém portálu spolu s pracovními místy veřejných organizací. Ziskové organizace by měly mít povinnost poskytovat všechny služby, například zveřejňování volných pracovních míst a životopisů na portálu, jakož i podpůrné služby uchazečům o zaměstnání a zaměstnavatelům, pokud nemohou odůvodnit vnitrostátním orgánům, že nejsou schopny poskytovat všechny 3 kategorie služeb. Neziskové organizace by měly mít možnost si z uvedených 3 možností vybrat. Do této EURES jsou zapojeny i odborové svazy, organizace zaměstnavatelů a další příslušné subjekty na trhu práce. Zástupci sociálních partnerů jsou zapojeni na úrovni EU, ale také na vnitrostátní a přeshraniční úrovni (více v příspěvku: „Síť EURES by měla být díky novým pravidlům účinnější“, Zaměstnanost a sociální věci v prosinci 2014).