Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2016

Euroskop, 08.03.2016

Komise představila akční plán pro financování terorismu, Nový přísnější rámec pro přenos osobních údajů přes Atlantik nahradí bezpečný přístav, EU chce posílit právo na presumpci neviny, 9 členských států neplní své povinnosti v oblasti azylu, Provádění společného akčního plánu EU a Turecka, Shengenský systém hlásí problémy

  • Komise chce prostřednictví akčního plánu omezit financování terorismu

  • Komise a USA uzavřely novou dohodu o pravidlech ochrany přenosu dat, kterou musí ještě schválit EP a Rada
  • Presumpce nevinny by měla být stejná ve všech členských státech

  • Členské státy porušují společný azylový systém

  • Akční plán EU-Turecko byl zhodnocen

  • Poslanci i Komise se shodli, že schengenský systém nefunguje tak, jak by měl

 

Komise představila Akční plán pro financování terorismu

  • Komise 2. 2. 2016 představila plán, který má posílit boj proti financování terorismu. Důvodem pro tuto iniciativu je zejména současná mezinárodněpolitická situace.

Pozadí

Rada již dříve stanovila priority týkající se omezení či zabránění financování terorismu. Plán navazuje na stávající pravidla a postupy EU, ale snaží se přizpůsobit novým současným hrozbám. Evropský program pro bezpečnost, který byl vydán v dubnu 2015, zdůraznil potřebnost opatření, která by řešila financování terorismu. Zdůrazněna byla zejména potřeba komplexnějšího systému, který by zamezil financování terorismu. Během roku 2015 bylo podniknuto několik iniciativ a EU přijala opatření týkající se zavedení trestních sankcí za financování terorismu prostřednictvím návrhu směrnice o boji proti terorismu a podpis Úmluvy Rady Evropy o předcházení terorismu ze strany EU. Rada i Evropská rada na svých nedávných setkáních zdůraznila potřebu dalších iniciativ v této oblasti (např. závěry ze zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci z listopadu 2015, Rady pro hospodářské a finanční věci z prosince 2015 a Evropské rady také z prosince 2015)

Evropský program pro bezpečnost zaznamenal řadu oblastí, kde je možné zlepšit boj proti financování terorismu. Nejen na tento program navazuje představený akční plán.

V květnu 2015 došlo k přijetí čtvrtého balíku pro boj proti praní peněz, což představovalo významný krok, který by měl zlepšit opatření EU pro boj proti praní peněz z trestné činnosti a proti financování teroristických aktivit. V prosinci 2015 Komise navrhla směrnici o boji proti terorismu, která kriminalizuje financování terorismu i financování náboru, výcviku a cestování za účelem terorismu. Nyní Komise navrhuje další způsoby, jak řešit zneužívání finančního systému pro účely financování terorismu (více v příspěvku „Komise představila plán na boj proti terorismu“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2015).

V prosinci 2015 také došlo v rámci rezoluce Rady bezpečnosti OSN k vyjádření celosvětového konsensu v otázce boje proti financování terorismu. Konkrétně byla projednávána otázka Islámského státu. 

Klíčové a sporné body

Akční plán, který Komise představila, by se měl věnovat dvěma základním oblastem: (1) jak vysledovat teroristy prostřednictvím finančních toků a zabránit jim v přesouvání finančních prostředků či jiných aktiv a (2) jak narušovat zdroje příjmů využívané teroristickými organizacemi, a to se zaměřením na jejich schopnost získávat finanční prostředky. Komise chce cíle naplnit pomocí řady iniciativ, jež jsou stanoveny v plánu, který je takřka dvouletý (do konce roku 2017). 

Komise by chtěla lépe a efektivněji sledovat finanční toky, které mohou významně pomoci při odhalování nezákonných aktivit. Unie usiluje o tvrdší pravidla, avšak si uvědomuje, že mohou mít výrazný dopad také na život a hospodářskou činnost občanů a podniků v celé EU. Nové finanční nástroje a platební možnosti využívané v poslední době podnítily potřebu reforem.

Komise stanovila, že by nejpozději do konce druhého čtvrtletí roku 2016 mělo dojít k návrhu změn čtvrté směrnice o boji proti praní peněz, a to v těchto oblastech:

  • Zajištění silných ochranných opatření u finančních toků z třetích zemí, které jsou vysoce rizikové: Komise by měla změnit směrnici tak, aby zahrnovala seznam všech povinných kontrol (hloubkových prověrek), kterým by finanční instituce měly podrobovat finanční toky ze zemí, jejichž vnitrostátní režimy týkající se praní peněz a boje proti financování terorismu vykazují strategické nedostatky.
  • Posílení pravomoci finančních zpravodajských jednotek EU a usnadnění jejich spolupráce: Rozsah informací přístupných finančním zpravodajským jednotkám by měl být rozšířen.
  • Zavedení rejstříků bankovních a platebních účtů nebo centrálních systémů vyhledávání dat ve všech členských státech: Směrnice by měla být změněna tak, aby finanční zpravodajské jednotky získaly snazší a rychlejší přístup k informacím o majitelích účtů.
  • Řešení rizik financování terorismu spjatých s virtuálními měnami: Komise navrhuje zahrnout výměnné platformy pro virtuální měny do oblasti působnosti směrnice o praní peněz, aby se zabránilo jejich zneužití pro účely praní peněz a financování terorismu. Tyto platformy by pak musely při výměně virtuální měny za skutečnou provádět hloubkové prověrky klientů, takže takovéto operace už nebudou anonymní.
  • Řešení rizik spjatých s anonymními předplacenými nástroji (například předplacenými kartami): Komise navrhuje snížit limitní částky pro identifikaci a rozšířit požadavky na ověřování totožnosti klientů.

Mezi další opatření, která Komise v rámci plánu zmínila, patří:

  • Efektivnější provádění opatření OSN ke zmrazení finančních prostředků ze strany EU a zlepšení přístupu finančních institucí a hospodářských subjektů k seznamům OSN do konce roku 2016. Komise by taktéž měla posoudit potřebu zvláštního režimu EU pro zmrazení aktiv teroristů.
  • Kriminalizace praní peněz: Díky komplexní společné definici trestných činů týkajících se praní peněz a příslušných sankcí v rámci celé EU nemají existovat překážky, které by bránily přeshraniční soudní a policejní spolupráci v boji proti praní peněz.
  • Omezení rizik souvisejících s platbami v hotovosti: Prostřednictvím legislativního návrhu ohledně nelegálního pohybu hotovosti by měla Komise rozšířit působnost stávajícího nařízení tak, aby zahrnovalo i peníze zasílané nákladní dopravou nebo poštou.

Protože je hlavním zdrojem příjmů teroristických organizací nezákonný obchod se zbožím z okupovaných oblastí, mimo jiné obchod s kulturními statky, Komise a Evropská služba pro vnější činnost poskytnou zemím na Blízkém východě a v severní Africe technickou pomoc v boji proti nedovolenému obchodování s kulturními statky a poskytnou podporu třetím zemím, aby v této oblasti dosáhly souladu s rezolucemi Rady bezpečnosti OSN.

V roce 2017 by Komise měla předložit návrh týkající se posílení pravomoci celních orgánů při řešení financování terorismu využívající obchodu se zbožím.

Na iniciativu Komise a její představení Akčního plánu pro financování terorismu navázala Rada, která na svém zasedání 12. 2. 2016 představila své priority. Akční plán vychází ze stávajících pravidel a postupů v EU. Nizozemský ministr financí a předseda Rady Jeroen Dijsselbloem se v této věci vyjádřil: „Zavázali jsme se, že budeme urychleně pokračovat v provádění řady opatření obsažených v akčním plánu“. Dále uvedl: „Dohodli jsme se také na některých krocích, které jdou nad rámec akčního plánu, jako je urychlené provedení směrnice o boji proti praní peněz a další zlepšování spolupráce mezi orgány členských států odpovědnými za potírání financování terorismu.“ 

Ve svých závěrech Rada stanovuje iniciativy, jež by měly být učiněny. Jedná se o:

  • oblast virtuálních měn;
  • posílení přístupu finančních zpravodajských jednotek k informacím, jako jsou údaje o bankovních a platebních účtech;
  • vhodná opatření pro předplacené platební nástroje;
  • opatření proti nedovolenému pohybu peněžní hotovosti

Předpokládaný další vývoj

Některá opatření akčního plánu mohou být realizována okamžitě. Všechna opatření by ovšem měla být provedena do konce roku 2017. 

Odkazy

 

Nový přísnější rámec pro přenos osobních údajů přes Atlantik nahradí bezpečný přístav

Communication from the Commission to the European Parliament and the Council: Transatlantic Data Flows: Restoring Trust through Strong Safeguards (COM(2016)117)

  • Komise a Spojené státy se 2. 2. 2016 dohodly na novém rámci pro přenos osobních údajů přes Atlantik, tzv. štít pro ochranu osobních údajů (Privacy Shield) mezi EU a USA. Nový rámec bude chránit základní práva Evropanů v případech, kdy jsou jejich údaje předávány do Spojených států, a zároveň zajistí právní jistotu pro podniky. 

Pozadí

Štít mezi EU a USA pro ochranu osobních údajů splňuje požadavky, které stanovil Evropský soudní dvůr ve svém rozhodnutí z října 2015, jímž byl prohlášen za neplatný starý rámec „bezpečný přístav“ (Safe Harbour). ESD ve svém rozsudku ve věci Schrems prohlásil rozhodnutí Komise o dohodě bezpečný přístav za neplatné. Rozsudek potvrdil přístup, který Komise zastávala od listopadu 2013, že je nezbytné přezkoumat rozhodnutí o bezpečném přístavu, aby se v praxi zajistila dostatečná úroveň ochrany údajů, jak ji vyžadují právní předpisy EU (více v příspěvku „ESD narušil dohodu o přenosu dat mezi EU a USA“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2015).

Nová dohoda zpřísní povinnosti společností v USA, pokud jde o ochranu osobních údajů občanů EU, a zajistí důslednější kontrolu a dohled ze strany ministerstva obchodu USA a Federální obchodní komise (FTC), mimo jiné prostřednictvím intenzivnější spolupráce s evropskými orgány pro ochranu údajů. V rámci této nové dohody se USA zavazují k tomu, že veřejné orgány budou moci přistupovat k osobním údajům předávaným v novém režimu pouze při dodržení jasných podmínek a omezení a pod dohledem, aby se zabránilo širšímu přístupu. Obyvatelé EU budou mít možnost obracet se v této souvislosti s dotazy a stížnostmi na nového, zvlášť určeného veřejného ochránce práv. Záruky pro předávání údajů v novém systému jsou rovnocenné standardům ochrany údajů v EU.

Klíčové a sporné body

Nová dohoda bude obsahovat tyto prvky:

  • Přísné podmínky pro společnosti zpracovávající osobní údaje a důsledná kontrola: Americké společnosti, které chtějí získávat osobní údaje z EU, se budou muset podřídit přísným podmínkám, které se vztahují na jejich zpracovávání a na ochranu osobních práv. Ministerstvo obchodu USA dohlédne na to, aby společnosti své závazky zveřejnily. Kromě toho se každá společnost zpracovávající osobní údaje z EU musí zavázat k dodržování rozhodnutí evropských orgánů pro ochranu údajů. Pokud tak neučiní, mohou být potrestány sankcí nebo vyloučením ze systému.
  • Záruky a povinnosti týkající se transparentnosti, pokud jde o přístup vlády USA k údajům:
    Přístup veřejných orgánů k údajům za účelem prosazování práva a národní bezpečnosti bude podléhat jasným omezením, ochranným opatřením a mechanismům dohledu. Takové výjimky lze uplatnit pouze v nezbytném a přiměřeném rozsahu. USA vyloučily plošné a hromadné sledování osobních údajů. Pravidelnou kontrolu toho umožní společný roční přezkum, který se rovněž zaměří na otázku přístupu pro účely národní bezpečnosti. Přezkum bude provádět Komise a Ministerstvo obchodu USA za spolupráce národní zpravodajské služby USA a evropských orgánů pro ochranu 
  • Účinná ochrana práv občanů EU s několika možnostmi nápravy: každý, kdo se domnívá, že byly jeho údaje v rámci nového režimu zneužity, bude mít k dispozici několik možností nápravy. Společnosti musí stížnosti vyřídit v dané lhůtě. Evropské orgány pro ochranu údajů mohou stížnosti předat ministerstvu obchodu USA a Federální obchodní komisi. Alternativní řešení sporů bude bezplatné. Nepůjde-li věc vyřešit jinak, jako krajní možnost se nabízí rozhodčí řízení, které zaručí vykonatelnou nápravu. Pro stížnosti týkající se možného přístupu ze strany národních zpravodajských orgánů bude vytvořen nový post veřejného ochránce práv.

Komise 29. 2. 2016 vydala právní texty umožňující vznik systému pro ochranu údajů mezi EU a USA. Rovněž zveřejnila návrh rozhodnutí o přiměřenosti ochrany a texty, které budou štít mezi EU a USA pro ochranu osobních údajů tvořit: zásady pro zúčastněné společnosti nebo písemné závazky vlády USA ohledně vymahatelnosti ujednání, včetně ujištění americké strany o zárukách a omezeních týkajících se přístupu veřejných orgánů k údajům.

Předpokládaný další vývoj

Konzultován bude výbor složený ze zástupců členských států a stanovisko musí vydat pracovní skupina orgánů EU pro ochranu údajů. Poté komisaři přijmou konečné rozhodnutí. Rozhodnutí o uzavření této dohody schválí Rada po získání souhlasu EP.

Odkazy

 

EU chce posílit právo na presumpci neviny

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se posilují některé aspekty presumpce neviny a práva být přítomen při trestním řízení před soudem (KOM(2013)821)

  • Rada 12. 2. 2016 přijala nová pravidla, která by měla zaručit presumpci neviny těm, kteří budou policií či soudními orgány obviněni nebo podezříváni ze spáchání trestného činu. Nová pravidla by měla zajistit, aby byla základní práva rovnoměrně a v plném rozsahu dodržována v praxi po celé EU.

Pozadí

Komise v listopadu 2013 předložila balík legislativních návrhů, které mají posílit záruky občanů v trestním právu procesním. Hlavním cílem je zaručit občanům právo na spravedlivý proces před jakýmkoliv soudem v EU, a to bez ohledu na státní příslušnost.

Balík doplňuje již dříve přijaté normy postupně schválené od roku 2010 – o právu na překlad a tlumočení do mateřského jazyka v jakémkoliv stádiu trestního řízení u všech soudů v EU (2010), o právu na informace v trestním řízení (2012) a o právu na přístup k obhájci (2013). Kroky Komise v oblasti trestního práva jsou v souladu s plánem posílení procesních práv přijatým v rámci tzv. Stockholmského programu. Každoročně v EU proběhne 9 mil. trestních řízení. Evropský soud pro lidská práva shledal, že 11 členských států (Rakousko, Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Francie, Řecko, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Španělsko) porušilo mezi lety 2007 a 2012 zásadu presumpce neviny (a to se těchto případů před štrasburský soud dostane jen velmi malý počet) (více v příspěvku „Komise dále posiluje práva občanů v trestním řízení“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v listopadu 2013). Zbytek balíku legislativních návrhů buď čeká na projednávání, nebo se již projednává.

Klíčové a sporné body

Cílem navrhované směrnice je posílit právo na spravedlivý proces v trestním řízení. Dojít by k tomu mělo prostřednictvím stanovení minimálních pravidel pro některé aspekty presumpce neviny a práva být přítomen při řízení před soudem. Návrh směrnice by měl doplnit právní rámec vymezený Evropskou úmluvou o lidských právech a Listinou základních práv Evropské unie.

Dle návrhu by členské státy měly zajistit, aby byla podezřelá nebo obviněná osoba považována za nevinnou, dokud její vina nebude zákonným způsobem prokázána. Směrnice s touto zásadou spojuje právo nevypovídat a právo neobviňovat sám sebe. Členské státy by měly plnit i další související povinnosti: podezřelé nebo obviněné osoby by neměly být až do vynesení konečného rozsudku představovány jakožto vinné v důsledku použití donucovacích prostředků spočívajících ve fyzickém omezení a důkazní břemeno při prokazování viny leží na obžalobě, přičemž jakákoli pochybnost by se měla vykládat ve prospěch podezřelé nebo obviněné osoby.  Návrh směrnice stanovuje také právo být přítomen při řízení před soudem.

Předpokládaný další vývoj

V případě konečného přijetí návrhu směrnice a následného vstupu v platnost budou muset členské státy do 2 let od jejího vyhlášení uvést v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí.

Odkazy

 

Ve zkratce…

 

9 členských států neplní své povinnosti v oblasti azylu

Komise se 10. 2. 2016 rozhodla zaslat odůvodněná stanoviska Německu, Estonsku, Slovinsku, Řecku, Francii, Itálii a Lotyšsku ve věci nesplnění povinnosti při provádění společného evropského azylového systému. Komise vyzvala Německo, Estonsko a Slovinsko, aby sdělily vnitrostátní opatření, která přijaly k provedení směrnice č. 32/2013 o azylovém řízení, která má stanovovat společné postupy pro přiznávání a odnímání mezinárodní ochrany. V případě Německa se týká o 2 případy, protože Německo také neoznámilo svá opatření týkající se směrnice č. 33/2013 o podmínkách přijímání, která upravuje podmínky pro přijímání žadatelů o azyl v době, kdy čekají na posouzení své žádosti. Výzvy byly těmto členským státům zaslány v září 2015. Členské státy ovšem dosud Komisi svá prováděcí opatření neoznámily. Řízení o nesplnění povinnosti Komise vede také proti Řecku, Francii, Itálii, Lotyšsku a Slovinsku, protože neoznámily opatření přijatá k úplnému provedení směrnice č. 51/2011 o mezinárodní ochraně, kterou se rozšiřuje působnost předpisů EU o dlouhodobě pobývajících rezidentech tak, aby se vztahovaly i na uprchlíky a osoby požívající doplňkové ochrany. Tato pětice členských států měla nezbytná prováděcí opatření oznámit do května 2013. Výzvy jim byly zaslány v červenci 2013 a Komise následně obdržela odpovědi s podrobnostmi o přijatých opatřeních. Členské státy ovšem neoznámily veškerá opatření, která jsou k provedení směrnice nezbytná. Všech 9 případů se týká neprovedení směrnic, které by měly přispět k lepšímu sblížení azylových systémů členských států. Odstraňování rozdílů mezi vnitrostátními azylovými systémy je důležité z hlediska omezování druhotného pohybu žadatelů o azyl, kteří by jinak byli ovlivňováni odlišností azylových pravidel v různých členských státech.

 

Provádění společného akčního plánu EU a Turecka

Komise 10. 2. 2016 vydala zprávu o provádění akčního plánu EU-Turecko, který byl zahájen na společném summitu v listopadu 2015 a jehož cílem je zintenzivnit spolupráci na podporu syrských uprchlíků požívajících dočasné ochrany a jejich hostitelských komunit v Turecku. Akční plán by měl také posílit spolupráci při zamezování nelegálním migračním tokům do EU. Turecko by mělo během 2 let obdržet 3 mld. € na řešení otázky přílivu uprchlíků (více v příspěvku „Pokračování migrační krize: 3 mld. € pro Turecko a větší kontrola schengenských hranic“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v listopadu 2015). Komise se ještě 3. 2. 2016 dohodla, že zvýší svůj podíl na 1 mld. €, v porovnání s 500 mil. €, které původně navrhovala v listopadu 2015. Komise nedlouho po zahájení plánu vydala hodnotící zprávu. V Turecku od zahájení plánu došlo k otevření trhu práce pro syrské uprchlíky a, ke snížení počtu Syřanů přicházejících do Turecka z Libanonu a Jordánska. Nedošlo nicméně k omezení přílivu nelegálních uprchlíků. Turecko dle zprávy musí urychleně dosáhnout výrazného pokroku při zabraňování nelegálního překračování hranice na území EU. K tomu by měly sloužit zejména intenzívnější pozemní operace. Počet osob, které přecházejí nelegálně z Turecka do EU, se od října 2015 stále snižuje, ale celkový počet příjezdů zůstává na zimní období příliš vysoký. Průměrný denní počet nově příchozích z Turecka do Řecka byl v lednu 2016 2 186 osob ve srovnání s říjnovými 6 929 osobami a s prosincovými 3 575 osobami. Turecko by mělo také zlepšit provádění dvoustranné dohody o zpětném přebírání, kterou uzavřelo s Řeckem, a být připraveno realizovat od 1. 6. 2016 dohodu o zpětném přebírání osob mezi EU a Tureckem, která se týká státních příslušníků třetích zemí. Turecko by rovněž mělo posílit kapacitu své pobřežní stráže, která je potřebná pro zadržovací operace, a posílit činnost a spolupráci s členskými státy EU v boji proti převaděčství a převaděčům.

 

Shengenský systém hlásí problémy

Poslanci EP 2. 2. 2016 zdůraznili potřebu dodržovat zásadu nenavracení osob. Migrační krize se pojí s nelegální překračováním nejen vnějších, ale i vnitřních hranic Unie. Poslanci taktéž akcentovali potřebu rychlé akce, neboť se musí hledat řešení co nejdříve. Poslanci byla zdůrazněna také potřeba hlubší spolupráce mezi členskými státy. Komise v rámci hodnocení situace v Řecku přijala doporučení k řešení nedostatků v řízení vnějších hranic. Schengenský hodnotící mechanismus byl spuštěn v říjnu 2013 a v jeho rámci je hodnoceno uplatňování schengenských pravidel. Pravidla jsou hodnocena prostřednictvím monitorovacích návštěv daného členského státu Komisí společně s týmy odborníků z členských států a z agentury Frontex. Řecko by mělo dle zprávy zlepšit registrační postupy, s čímž souvisí zajištění většího počtu zaměstnanců, kteří by mohli ověřovat totožnost migrantů. Řecko by mělo také poskytnout potřebné zázemí pro ubytování během registračního procesu a zahájit řízení o navrácení pro nelegální migranty, kteří nespadají pod mezinárodní ochranu. Ostraha hranic by měla být zlepšena a mělo by dojít k vytvoření analýzy rizik systému a zlepšení výcviku pohraniční stráže. 

 

Další články v rubrice

Doprava v listopadu 2019

Euroskop, 10.12.2019

Daně v listopadu 2019

Euroskop, 10.12.2019

Vnitřní trh v listopadu 2019

Euroskop, 10.12.2019