Informační společnost v únoru 2016

08.03.2016
Euroskop

Kvalitní rádiové frekvence by měly podpořit mobilní internetové služby, Jak je na tom EU s digitální transformací

  • Komise chce koordinovat využívání kmitočtového pásma 700 MHz pro mobilní služby

  • ČR zaostává v digitalizaci za průměrem EU

Kvalitní rádiové frekvence by měly podpořit mobilní internetové služby

Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rada o využívání kmitočtového pásma 470–790 MHz v Unii (KOM(2016)43)

  • Komise 2. 2. 2016 předložila návrh na koordinované využívání kmitočtového pásma 700 MHz pro mobilní služby.

Pozadí

Pásmo ultra krátkých vln (UKV) tvoří kmitočty v rozmezí 470–790 MHz. V současné době je využíváno pro zemské digitální televizní vysílání a pro bezdrátové mikrofony při tvorbě programů a při zvláštních společenských akcích. Dle Komise dochází k výraznému nárůstu poptávky po bezdrátových širokopásmových službách, který je zejména důsledkem sledování videí na mobilních přístrojích. Narůstající přenos mobilních dat vytváří tlak na stávající kapacitu sítí a na poptávku po dodatečném spektru. Návrh by měl poskytnout širokopásmovému přístupu více spektra v pásmu 700 MHz (694–790 MHz). Zároveň usiluje o zachování evropského audiovizuálního modelu, který nabízí bezplatné nekódované vysílání (free-to-view) a k tomu vyžaduje udržitelné zdroje spektra v pásmu do 700 MHz (470–694 MHz).

Nová pravidla pro pásmo 700 MHz navazují na první návrhy předložené v rámci strategie jednotného digitálního trhu v prosinci 2015 ohledně autorského práva a digitálních smluv (více v příspěvku „Komise navrhla nová společná pravidla pro digitální smlouvy“, Informační společnost v prosinci 2015). Strategie pro jednotný digitální trh obsahuje šestnáct klíčových opatření, která mají být předložena do konce tohoto roku.

Klíčové body

Návrh obsahuje dvě hlavní ustanovení:

  • pro pásmo 700 MHz se stanoví společný harmonogram, dokdy má být pásmo v souladu s harmonizovanými technickými podmínkami fakticky zpřístupněno pro bezdrátový širokopásmový přístup, a související koordinační opatření na podporu této změny;
  • v pásmu do 700 MHz je dlouhodobá priorita kladena na distribuci audiovizuálních mediálních služeb široké veřejnosti, zároveň je však ve využívání této části spektra ponechána jistá flexibilita, aby bylo možné je přizpůsobit různé úrovni zájmu o zemské digitální televizní vysílání v jednotlivých členských státech.

Návrh by měl usnadnit vývoj inovativních přístrojů a služeb v EU a snížit s tím spojené náklady, protože už by nemuselo docházet k přepínání mezi různými pásmy a přizpůsobovat se odlišným vnitrostátním požadavkům.

Komise navrhla, aby pásmo 700 MHz bylo ve všech zemích EU přiděleno bezdrátovému širokopásmovému přístupu nejpozději do 30. 6. 2020. Od roku 2020 se má také začít spouštět technologie 5G. Pokud chtějí členské státy tuto lhůtu dodržet, musí do 30. 6. 2017 přijmout a zveřejnit své vnitrostátní plány na pokrytí sítě a uvolnění tohoto pásma. Do konce roku 2017 budou rovněž muset uzavřít dohody o přeshraniční koordinaci. Vnitrostátní plány by měly zajistit hladký přechod a dobré pokrytí sítě.

Francie a Německo již využití pásma 700 MHz pro mobilní služby povolily. Ve 4 dalších členských státech (v Dánsku, Finsku, Švédsku a Spojeném království) se rýsují plány na přerozdělení pásma 700 MHz v několika následujících letech.

Předpokládaný další vývoj

Komise počítá s tím, že návrh bude EP i členskými státy urychleně přijat.

Odkazy

Jak je na tom EU s digitální transformací

  • Komise 25. 2. 2016 zveřejnila výsledky indexu digitální ekonomiky a společnosti, podle kterých členské státy od zahájení strategie pro jednotný digitální trh v minulém roce dosáhly určitého pokroku v oblasti internetového připojení, digitálních dovedností, ale i veřejných služeb.

Pozadí

Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI) je internetový nástroj pro měření pokroku členských států EU na cestě k digitální ekonomice a společnosti. Sdružuje soubor více než 30 indikátorů o aktuální podobě evropských politik v digitální oblasti. DESI se skládá z 5 hlavních oblastí: konektivita, digitální dovednosti, přístup k internetu, integrace digitálních technologií a digitální veřejné služby.

Výsledky poukazují na určitá zlepšení, ale tempo pokroku se zpomaluje. Podle Komise je třeba přijmout opatření na úrovni EU i na vnitrostátních úrovních, aby se odstranily překážky, které brání členským státům EU plně využít příležitosti digitální éry. Země EU, které stojí na horních příčkách žebříčku v digitální oblasti, patří také mezi světovou špičku. EU jako celek se však musí výrazně zlepšit, aby se dostala mezi nejlepší aktéry světové scény jako je Japonsko, USA nebo Jižní Korea.

Klíčové body

  • EU v digitální oblasti jako celek obdržela 0,52 bodu z 1 možného, což je zlepšení o 0,02 bodu oproti minulému roku. Výsledky všech zemí EU kromě Švédska se zlepšily. I letos v žebříčku patří první místa Dánsku, Nizozemsku, Švédsku a Finsku. Nizozemsko, Estonsko, Německo, Malta, Rakousko a Portugalsko jsou nejrychleji digitálně rostoucí země.

Kvalita internetového připojení se zlepšila, v dlouhodobém horizontu je však nedostačující. 71 % evropských domácností (62 % v minulém roce) má přístup k vysokorychlostnímu připojení (minimálně 30 Mbps) a EU je na cestě k plnému pokrytí do roku 2020. Počet mobilních širokopásmových připojení rychle roste. Zatímco v roce 2014 jím disponovalo 64 Evropanů ze 100, v současnosti počet uživatelů vzrostl na 75. EU musí být podle Komise schopna uspokojit budoucí poptávku a nabídnout 5G sítě. Proto Komise do konce tohoto roku předloží přezkum telekomunikačních pravidel EU s cílem zohlednit technologické a tržní problémy.

Počet absolventů vědeckých, technologických a matematických oborů v EU se mírně zvýšil, ale téměř polovina obyvatel (45 %) nemá ani základní digitální dovednosti (používání elektronické pošty, editačních nástrojů nebo instalace nového zařízení). Komise se bude zabývat digitálními dovednostmi a odbornou přípravou v rámci nadcházející agendy dovedností pro Evropu ještě v tomto roce.

Až 65 % evropských uživatelů internetu nakupuje on-line, ale pouze 16 % malých a středních podniků on-line prodává. Z toho méně než polovina prodává on-line přes hranice (7,5 %). Komise v prosinci 2015 předložila návrhy týkající se digitálních smluv, které mají lépe chránit spotřebitele nakupující on-line, a pomáhat podnikům s expanzí prodeje po internetu (více v příspěvku „Komise navrhla nová společná pravidla pro digitální smlouvy“,Informační společnost v prosinci 2015). V květnu 2016 Komise představí legislativní balík, který bude obsahovat opatření zaměřená na řešení neodůvodněného zeměpisného blokování, na zvýšení transparentnosti na trzích s přeshraničním doručováním balíků a na lepší přeshraniční prosazování předpisů EU na ochranu spotřebitelů.

On-line veřejné služby nejsou plně využívány. Orgány veřejné správy poskytují širší škálu on-line služeb (informování úřadů o novém bydlišti, narození dítěte a dalších významných událostech). Avšak počet uživatelů internetu, kteří kontaktují orgány veřejné správy elektronicky, neroste (32 %).

  • ČR dosáhla při hodnocení indexem DESI 2016 celkového skóre 0,5, což ji řadí mezi členskými státy EU na 17. místo. Celkově spadá do skupiny zaostávajících států, jejichž skóre je pod průměrem EU a jež od loňského roku zaznamenaly pomalejší růst než EU jako celek. Ve srovnání s loňským rokem neučinila výrazný pokrok. Dosahuje podprůměrných výsledků v zajišťování digitálních veřejných služeb, což je oblast, která pro ni zůstává z hlediska digitální ekonomiky hlavní výzvou.

Pokrytí širokopásmového připojení v ČR je téměř úplné, je k dispozici pro 98 % domácností (97 % v EU). Sítě schopné poskytovat rychlost alespoň 30 Mbps byly k dispozici pro 73 % domácností (71 % v EU). LTE sítě jsou dostupné 92 % populace (průměr EU 80 %). Míra využití mobilního širokopásmového připojení výrazně vzrostla z 64 na 71 účastníků ze 100 lidí. Základní digitální dovednosti má 57 % populace. Pravidelně internet využívá 77 % občanů. Čeští uživatelé internetu nejvíce čtou zprávy na internetu (86 %), poslouchají hudbu, sledují filmy a hrají hry online (57 %) a používají internet ke komunikaci prostřednictvím sociálních sítí (50 %). On-line prodej do jiných členských států EU stagnuje (12 %), ale české malé a střední podniky patří mezi top 3.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality