Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Vnitřní trh v červnu 2016

Euroskop, 09.07.2016

Komise představila evropskou agendu pro ekonomiku sdílení, Nová pravidla pro fondy peněžního trhu schválila Rada, Účastníci systému penzijního připojištění by měli mít větší ochranu

  • Ekonomika sdílení je novou agendou Komise, která stanovuje kroky pro její podporu

  • Rada přijala stanovisko k návrhu na regulaci fondů na peněžním trhu

  • Rada potvrdila dohodu týkající se penzijních systémů

 

Komise představila evropskou agendu pro ekonomiku sdílení

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions - A European agenda for the collaborative economy (COM(2016)356)

  • Komise 2. 6. 2016 zveřejnila pokyny, jejichž cílem je podpořit spotřebitele, podniky a veřejné orgány, aby se zapojili do ekonomiky sdílení.

Pozadí

Sdílená ekonomika zabírá zatím poměrně malý podíl na trhu, nicméně velmi rychle roste a v některých odvětvích už představuje významnou část trhu. Hrubé tržby z ekonomiky sdílení byly pro rok 2015 odhadnuty na 28 mld. €. Do sdílené ekonomiky se řadí služby jako Uber nabízející spolujízdu či Airbnb nabízející krátkodobé ubytování.

Komise v souladu s tím, co oznámila ve strategii pro jednotný trh, vydala pokyny pro členské státy, jejichž cílem je zajistit vyvážený rozvoj ekonomiky sdílení.

Klíčové a sporné body

Komise se v rámci sdělení snaží nabídnout odpovědi na základní otázky týkající se ekonomiky sdílení.

  • Na platformy by se neměla vztahovat povolení nebo licence, pokud vystupují pouze jako zprostředkovatelé mezi spotřebiteli a subjekty, které danou službu poskytují. Absolutní zákazy činnosti by měly být pouze krajním opatřením.
  • Platformy pro spolupráci mohou být zproštěny odpovědnosti za informace, jež uchovávají jménem subjektů, které služby poskytují. Neměly by však být zproštěny odpovědnosti za jakékoli služby, které samy nabízejí, například platební služby.
  • Členské státy by neměly ukládat nepřiměřené povinnosti soukromým osobám, které poskytují služby pouze příležitostně.
  • Členské státy mohou při rozhodování o tom, zda lze danou osobu považovat za zaměstnance platformy, zohlednit kritéria, jako je vztah podřízenosti vůči platformě, povaha práce a odměňování.
  • Poskytovatelé služeb v rámci ekonomiky sdílení a platforem jsou stejně jako ostatní hospodářské subjekty, povinni platit daně. Příslušné daně zahrnují daně z příjmu fyzických a právnických osob a daně z přidané hodnoty.

Pozice ČR

Vláda ČR souhlasí s názorem Komise a je přesvědčena, že je důležité posuzovat dopad na tradiční obchodní modely, ale na druhou stranu je důležité vnímat obrovský potenciál, který sdílená ekonomika má.

Předpokládaný další vývoj

Členské státy by dle Komise měly přezkoumat a následně případně revidovat stávající právní předpisy v souladu s těmito pokyny. K úplným zákazům provozování služeb, ke kterým některé státy/města přistoupily, by ovšem docházet nemělo.

Odkazy

 

Nová pravidla pro fondy peněžního trhu schválila Rada

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o fondech peněžního trhu (KOM(2013)615)

  • Coreper 15. 6. 2016 schválil vyjednávací postoj Rady k návrhu nařízení o fondech peněžního trhu, jehož cílem je větší odolnost těchto produktů.

Pozadí

Komise navrhla nová pravidla pro fondy peněžního trhu v září 2013 (více v příspěvku „Komise vyráží do boje se stínovým bankovnictvím“, Vnitřní trh v září 2013). Cílem návrhu nařízení je zajištění hladkého fungování tohoto krátkodobého trhu financování, který má zásadní roli ve financování ekonomiky. Finanční krize 2007-08 ukázala, že fondy peněžního trhu mohou být náchylné na otřesy a mohou dokonce rozšířit či prohloubit riziko v celém finančním systému. Investoři mohou zpětně vykoupit své investice, jakmile vnímají riziko, což může nutit fondy prodávat aktiva rychle, aby byly splněny žádosti o zpětný odkup. To může spustit „run“ investorů a krizi likvidity, případně další negativní dopady na ostatní části finančního systému.

Fondy peněžního trhu jsou pro finanční instituce, obchodní společnosti a vlády důležitým zdrojem krátkodobého financování. Asi 22 % krátkodobých dluhových cenných papírů emitovaných státy nebo podnikovou sférou drží v Evropě právě tyto fondy. Drží také 38 % krátkodobých dluhových nástrojů emitovaných bankovním odvětvím. Kvůli této propojenosti fondů peněžního trhu s bankovním trhem a podnikovými a vládními financemi je jejich fungování v centru pozornosti mezinárodní činnosti v oblasti stínového bankovnictví. K dispozici jsou v současné době 2 druhy fondů peněžního trhu:

  • ty, které nabízejí variabilní čistou hodnotu aktiv (VNAV), která závisí hlavně na výkyvech na trhu;
  • ty, které nabízejí konstantní hodnotu čistých aktiv (CNAV), kde je cílem nabídnout nákup a odkup za pevnou cenu.

Fondy peněžního trhu mají pod správou zhruba 1 bilion € a investují zejména přebytečnou hotovost v krátkých časových lhůtách. Představují významný nástroj pro investory, protože nabízejí možnost diverzifikovat přebytečnou držbu hotovosti při zachování vysoké úrovně likvidity.

Klíčové a sporné body

Návrh nařízení stanovuje pravidla pro fondy peněžního trhu, zejména složení jejich portfolií a ocenění jejich majetku, má zajistit stabilitu jejich struktury a zaručit, že budou investovat do dobře diverzifikovaného majetku s dobrou úvěrovou kvalitou.

  • Z hlediska likvidity by fondy peněžního trhu měly ve svém portfoliu držet alespoň 10 % aktiv splatných do 1 dne a nejméně 20 % aktiv splatných do 1 týdne. To by jim mělo umožnit vyplatit investory, kteří chtějí zpět své peněžní prostředky v takto krátké lhůtě. Aby se předešlo situaci, kdy má 1 emitent příliš významnou váhu v čisté hodnotě aktiv fondu peněžního trhu, je expozice na jednoho emitenta omezena horní hranicí 5 % portfolia fondu peněžního trhu. U standardních fondů peněžního trhu může na jednoho emitenta připadat 10 % portfolia.

Kromě toho text stanovuje společná pravidla, aby bylo zajištěno, že manažer fondu má dobré znalosti o jeho investorech a poskytuje investorům a orgánům dohledu odpovídající a transparentní informace.

Za účelem dalšího zmírnění rizika „nákazy“ by nemělo být dovoleno přijímat vnější podporu od třetí strany, včetně od jeho sponzora, protože diskreční povaha externí podpory by mohla přispět k nejistotě v době nestability. 

  • Důležitým novým prvkem návrhu nařízení je zavedení trvalé kategorie „nízká kolísavost hodnoty čistého majetku“ (LVNAV) fondů peněžního trhu. Tyto LVNAV fondy peněžního trhu by postupně měly nahradit většinu stávajících CNAV fondů peněžního trhu, které by měly být převedeny do LVNAV fondů peněžního trhu do 24 měsíců od vstupu nařízení v platnost. LNAV fondům peněžního trhu by bylo povoleno (v omezené míře a za přísných podmínek) nabízet konstantní hodnotu čistých aktiv. 

Pouze typům CNAV fondů peněžního trhu by bylo umožněno pokračovat v činnosti podle návrhu nařízení, a to: 

  • těm, které investují 99,5 % svých aktiv do instrumentů veřejného dluhu; 
  • těm se specifickou investorskou základnou výhradně mimo EU. 

Obě kategorie CNAV a LVNAV fondů peněžního trhu by měly podléhat posíleným požadavkům na likviditu, jakož i dalším ochranným opatřením. Ty by měly být navrženy tak, aby se zabránilo a/nebo omezily účinky náhlých runů investorů. 

Předpokládaný další vývoj

Rada stvrdila svůj postoj na zasedání 17. 6. 2016 a požádala předsednictví, aby zahájilo jednání s EP.

Odkazy

 

Účastníci systému penzijního připojištění by měli mít větší ochranu

Proposal for a directive of the European Parliament and of the Council on the activities and supervision of institutions for occupational retirement provision (COM(2014)167)

  • Coreper 30. 6. 2016 schválil jménem Rady dohodu s EP institucích zaměstnaneckého penzijního pojištění.

Pozadí

Komise v březnu 2014 přijala balík opatření, který má podpořit nové a odlišné způsoby uvolnění dlouhodobého financování a podpořit návrat Evropy k udržitelnému hospodářskému růstu. Součástí tohoto balíku je i návrh směrnice o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP).

Balík kromě návrhu směrnice o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění zahrnuje také sdělení o dlouhodobém financování hospodářství a sdělení o skupinovém financování (crowdfunding). Komise při vypracování vycházela nejen z veřejné diskuze, ale i z podnětů pocházejících z diskuzí na mezinárodních fórech – např. G20 a OECD. Přijatý program má zajistit větší finanční stabilitu a udržitelný růst Unie.

Klíčové a sporné body

Obecným cílem návrhu je usnadnit rozvoj spoření v rámci zaměstnaneckého penzijního pojištění. Spolehlivější a účinněji spravované důchody ze zaměstnaneckého penzijního pojištění by měly přispět k větší udržitelnosti důchodů tím, že posílí podíl doplňkových důchodových spoření na důchodovém příjmu. Dlouhodobější cílem by mělo být nasměrování dlouhodobých úspor do investic podporujících růst.

V rámci návrhu směrnice lze identifikovat 4 specifické cíle: (1) odstranit zbývající obezřetnostní překážky bránící přeshraničnímu působení IZPP, zejména pak požadavkem, aby pravidla upravující investice a sdělování informací účastníkům a příjemcům stanovil domovský členský stát, jakož i objasněním postupů pro výkon přeshraničních činností a jasným vymezením oblasti působnosti domovského a hostitelského členského státu; (2) zajistit řádnou správu a řízení i řízení rizik; (3) poskytovat jasné a relevantní informace účastníkům a příjemcům a (4) zajistit, aby orgány dohledu měly k účinnému dohledu nad IZPP potřebné nástroje.

Předpokládaný další vývoj

Bylo dosaženo prozatímní dohody s EP a návrh směrnice by měl být schválen EP v prvním čtení. Poté bude předložen Radě k přijetí a členské státy by měly mít 2 roky na provedení směrnice do svých vnitrostátních právních předpisů.

Odkazy

 

 

 

Další články v rubrice

Veřejné zdraví v červnu 2020

Euroskop, 10.07.2020

Spotřebitelé v červnu 2020

Euroskop, 10.07.2020