Zaměstnanost a sociální věci v červnu 2016

09.07.2016
Euroskop

Unie se snaží bojovat proti nedostatku kvalifikovaných pracovních sil

  • Unii chybí vysoce kvalifikovaní pracovníci a situace by se měla nadále zhoršovat

Unie se snaží bojovat proti nedostatku kvalifikovaných pracovních sil

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysoce odborné dovednosti (KOM(2016)378)

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions – Action Plan on the integration of third country nationals (COM(2016)377)

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions – A New skills agenda for Europe – Working together to strengthen human capital, employability and competitiveness (COM(2016)381)

  • Komise 7. 6. 2016 představila akční plán, jehož cílem je podpora integrace příslušníků třetích zemí, návrh na revizi modrých karet a agendu dovedností pro Evropu.

Pozadí

V určitých odvětvích EU již pociťuje výrazný strukturální nedostatek kvalifikovaných sil. Tento nedostatek může Unii brzdit v růstu, produktivitě a v inovacích. Vlivem strukturálních změn ekonomik EU se bude i v budoucnu nadále zvyšovat poptávka pro kvalifikovaných pracovních silách, které nejsou na trhu práce k dispozici. Počet vysoce kvalifikovaných pracovníků ze třetích zemí, kteří v současnosti přicházejí do 25 členských států EU uplatňujících systém modrých karet, zdaleka nestačí k tomu, aby tento nedostatek pracovních sil a kvalifikací vyřešil. Velká Británie, Irsko a Dánsko směrnici o systému modrých karet neprovádějí. Systém modrých karet EU, který EU přijala v roce 2009, ovšem není funkční, což potvrzuje třeba to, že jen 31 % vysoce kvalifikovaných migrantů do států OECD si jako destinaci zvolilo EU. Kvalifikovaní pracovníci zvolili tedy raději jiné destinace než EU.

V dubnu 2014 představil Jean-Claude Juncker plán v oblasti migrace o pěti bodech, jehož cílem byla podpora legální migrace.

Klíčové a sporné body

Akční plán by měl stanovit konkrétní kroky politické, organizační a finanční pomoci, jež by měly vést ke snadnější a lepší integraci osob ze třetích zemí. Ty jsou totiž často i přes své kvalifikace vystavěny chudobě a sociálnímu vyloučení. Integrace osob ze třetích zemí je sice v kompetenci členských států, ale Unie chce poskytnout finanční podporu na tuto činnost.

Revidovaný systém modrých karet by měl zvýšit zájem kvalifikovaných pracovních sil o práci v EU. Návrh zavádí jednotný systém pro celou EU, který by měl nahradit paralelní systémy jednotlivých členských států. Návrh chce snížit minimální výši mzdy tím, že vytvoří pružný rámec, ve kterém mohou členské státy tuto výši přizpůsobovat situaci na svém trhu práce. Snaží se také zajistit podmínky pro čerstvé absolventy a pro pracovníky z třetích zemí v oblastech, kde panuje nedostatek pracovních sil. Nově by měly mít možnost žádat o modrou kartu také kvalifikované osoby, které používají mezinárodní ochranu.

Představený návrh chce také posílit práva držitele modré karty (např. mu umožňuje získat rychleji dlouhodobé povolení k pobytu) i příslušníků jeho rodiny (umožňuje jim, aby do EU přijeli současně s držitelem modré karty), což by mělo EU zatraktivnit.

S nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil se snaží bojovat také agenda dovedností pro Evropu, která vyzývá členské státy a příslušné zúčastněné strany, aby usilovaly o zdokonalení dovedností a o zvýšení jejich relevance pro pracovní trh. Podle studií nemá 70 mil. Evropanů odpovídající dovednosti v oblasti čtení a psaní a ještě více jich má nedostatečné početní a digitální dovednosti. Zároveň 40 % zaměstnavatelů v Evropě hlásí nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Komise proto navrhuje 10 opatření, která by měla být provedena během příštích 2 let, a díky kterým by se dovednosti měly více zviditelnit a mělo by docházet k jejich snadnějšímu uznávání. Mezi ně patří:

  1. Záruka k získání dovedností;
  2. Přezkum evropského rámce kvalifikací;
  3. „Koalice pro digitální dovednosti a pracovní místa“;
  4. „Plán pro odvětvovou spolupráci v oblasti dovedností“.

Opatření, která by měla být zahájena v průběhu roku 2016 nebo v roce 2017:

  1. „Nástroj pro vytvoření dovednostního profilu státních příslušníků třetích zemí“;
  2. Revize rámce Europas;
  3. Dosažení toho, aby se odborné vzdělávání a příprava staly hlavní volbou;
  4. Přezkum doporučení o klíčových schopnostech;
  5. Iniciativa v oblasti sledování absolventů s cílem získat lepší informace o tom, jak jsou absolventi úspěšní na trhu práce;
  6. Výměna osvědčených postupů týkajících se odlivu mozků.

Pozice ČR

Vláda ČR podporuje diskuzi s třetími zeměmi a vítá snahu o posílení spolupráce se zdrojovými a tranzitními zeměmi. Vláda ovšem také zdůrazňuje, že je důležité stanovit jasná pravidla a podmínky spolupráce. Iniciativu v podobě nové agendy dovedností Vláda ČR pozitivně přijala.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality