Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Zaměstnanost a sociální věci v červenci 2016

Euroskop, 08.08.2016

Úprava vysílání pracovníků není dle Komise v rozporu se zásadou subsidiarity

  • Komise odmítla výhrady národních parlamentů směrem k směrnici o vysílání pracovníků

 

Úprava vysílání pracovníků není dle Komise v rozporu se zásadou subsidiarity

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (KOM(2016)128)

  • Komise 20. 7. 2016 přijala sdělení týkající se přezkumu návrhu revidované směrnice o vysílání pracovníků v rámci kontrolního mechanismu národních parlamentů. Tento mechanismus byl zahájen v květnu 2016 několika parlamenty členských států, které se proti revizi ohradily. Komise po posouzení došla k závěru, že uvedený návrh revidované směrnice není v rozporu se zásadou subsidiarity.

Pozadí

Právní předpisy EU vymezují soubor povinných pravidel upravujících podmínky zaměstnávání vysílaných pracovníků a jsou uvedeny ve směrnici č. 71/96, která byla přijata již v roce 1996.

Tato směrnice stanovuje, že pracovníci vyslaní do jiného členského státu jsou nadále zaměstnanci vysílající společnosti. Vztahují se na ně ovšem právní předpisy příslušného členského státu a mají ze zákona nárok na soubor základních práv zajištěných v hostitelském členském státě, ve kterém vykonávají činnost.

Směrnice deklaruje minimální podmínky, na něž mají vyslaní pracovníci nárok, ale zaměstnavatelé mohou pracovníkům poskytnout příznivější podmínky. Aspekty sociálního zabezpečení upravuje nařízení č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

Komise se již dříve rozhodla, že je potřeba provést komplexní přezkum směrnice z roku 1996 a to zejména z důvodu zabránění sociálního dumpingu. Na základě přezkumu, jehož součástí byly také konzultace zainteresovaných subjektů a posouzení dopadu, se Komise zavázala připravit revizi směrnice o vysílání pracovníků zaměřenou na vyřešení nekalých praktik.

Hospodářská situace a poměry na trhu práce v EU se od roku 1996 zásadně změnily. V posledních 20 letech se jednotný trh rozrostl a zvětšily se mzdové rozdíly, což vedlo k vytvoření nezamýšlených pobídek ke zneužívání těchto rozdílů prostřednictvím vysílání pracovníků. Legislativní rámec vytvořený směrnicí z roku 1996 tedy již není dle Komise schopen na tyto nové skutečnosti plně reagovat.

V letech 2010–2014 se navíc počet vyslaných zvýšil o téměř 45 %. V roce 2014 bylo do jiného členského státu vysláno asi 1,9 mil. evropských pracovníků. Vysílání pracovníků je nejčastější ve stavebnictví, zpracovatelském průmyslu a v odvětvích služeb, jako jsou osobní služby (vzdělávání, zdravotnictví a sociální práce) a služby pro podniky (administrativní, odborné a finanční služby).

V roce 2014 byla přijata směrnice č. 67/2014 (tzv. „směrnice o prosazování“), která se týká praktického uplatňování pravidel pro vysílání pracovníků. Právní akt se věnuje řešení problémů souvisejících s podvody, obcházením pravidel a s výměnou informací mezi členskými státy.

V březnu 2016 Komise představila revizi pravidel pro vysílání pracovníků. Návrh směrnice stanovuje, že by vyslaní pracovníci měli mít stejné podmínky, kterými se řídí odměny a pracovní podmínky místních pracovníků. Kvůli dodržení zásady subsidiarity by měly být tyto podmínky stanoveny veřejnými orgány a/nebo sociálními partnery v daném členském státě (více v příspěvku „Podmínky pro vysílání pracovníků by měly být změněny“, Zaměstnanost a sociální věci v březnu 2016).

Klíčové a sporné body

Celkem 11 členských států (Bulharsko, ČR, Dánsko, Estonsko, Chorvatsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko) zaslalo odůvodněná stanoviska tvrdící, že je předložený návrh revize v rozporu se zásadou subsidiarity. Tento krok vedl ke spuštění postupu tzv. žluté karty (1/3 hlasů přidělených národním parlamentům), kdy má Komise povinnost návrh přezkoumat a rozhodnout, zda na něm bude trvat, či zda jej přepracuje nebo stáhne. Musí rovněž uvést důvody svého rozhodnutí. Naopak parlamenty 5 členských států (Francie, Itálie, Portugalska, Spojeného království a Španělska) Komisi informovaly, že podle nich je návrh v souladu se zásadou subsidiarity. Komise jednotlivým členským státům zaslala doplňující informace a rozhodla o tom, že návrh není v rozporu.

Předpokládaný další vývoj

Pozastavený legislativní postup může být opět obnoven poté, co byl přerušen spuštěním mechanismu žluté karty. Návrh bude řádně projednán Radou a EP.

Odkazy

 

Další články v rubrice

Veřejné zdraví v červenci 2020

Euroskop, 10.08.2020

Spotřebitelé v červenci 2020

Euroskop, 10.08.2020