Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Institucionální záležitosti v září 2016

Euroskop, 09.10.2016

Rada navrhla škrty v rozpočtu EU na rok 2017, Komise navrhuje povinný rejstřík transparentnosti pro všechny orgány EU, Dle předsedy Komise EU čelí existenciální krizi, Komise přestavila návrh na revizi víceletého finančního rámce, Poslanci opětovně vyzvali polskou vládu k nápravě, Speciální pracovní skupina Komise má vést jednání o Brexitu, Vrcholní představitelé EU se sešli na neformálním summitu v Bratislavě, Julian King bude novým komisařem z Velké Británie, Rada požaduje vznik vnitrostátních rad pro produktivitu, Rada požaduje vznik vnitrostátních rad pro produktivitu

  • Rada chce škrty v rozpočtu 2017, jednání spěje k dohodovacímu výboru
  • Rejstřík transparentnosti by se měl rozšířit na všechny orgány EU

  • Junckerova Zpráva o stavu Unie představila výzvy pro budoucnost EU

  • Komise chce revidovat stávající víceletý finanční rámec

  • EP se nadále zabývá ústavním systémem v Polsku
  • Komise zřídila pracovní skupinu pro vyjednávání o vystoupení Velké Británie

  • V Bratislavě jednali hlavy států a předsedové vlád členských států o budoucím vývoji v EU

  • Nový komisař z Velké Británie je již znám

  • Komise chce, aby si členské státy eurozóny (ale i další členové) vytvořily nezávislé rady hodnotící produktivitu 

 

Rada navrhla škrty v rozpočtu EU na rok 2017

Návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017

  • Rada 12. 9. 2016 přijala postoj k návrhu rozpočtu na rok 2017, který Komise představila na konci června 2016.

Pozadí

Rozpočet EU každoročně představuje asi 1 % HDP celé Unie. Rozpočet musí vždy vycházet z víceletého finančního rámce a neměl by překročit zastropované částky. Při tvorbě návrhu rozpočtu se nepočítalo s vystoupením Velké Británie, výsledky referenda tedy nemají žádný dopad na návrh rozpočtu EU pro rok 2017.

Klíčové a sporné body

  • Rozpočet by měl cílit na 2 základní priority – podpora a oživení evropské ekonomiky a řešení bezpečnostních a humanitárních problémů v okolních zemích.

Komise navrhla, že by prostředky přímo vymezené na podporu hospodářského růstu měly v roce 2017 činit celkem 74,6 mld. € (v roce 2016 to bylo 69,8 mld. €) a měly by být rozděleny takto: 21,1 mld. € na růst, zaměstnanost a konkurenceschopnost, včetně 10,6 mld. € na výzkum a inovace v rámci programu Horizont 2020; 2 mld. € na vzdělávání v programu Erasmus+; 299 mil. € pro malé a střední podniky v rámci programu COSME; 2,5 mld. € pro Nástroj pro propojení Evropy; 2,66 mld. € do EFSI a 53,57 mld. € na kapitolu strukturálních a investičních fondů (ESIF). Pro zemědělce byla navržena podpora ve výši 42,9 mld. €.

Posílení vnějších hranic Unie a řešení uprchlické krize a nelegální migrace by mělo být dle prvního návrhu Komise podpořeno částkou 5,2 mld. €. Přibližně 3 mld. € by měly plynout na financování opatření uvnitř EU, jako je: zřízení evropské pohraniční a pobřežní stráže, návrh nového systému vstupu/výstupu za účelem posílení správy hranic, návrh na přezkum společného evropského azylového systému včetně reformy dublinského mechanismu, zřízení Agentury EU pro azyl apod. Částka 2,2 mld. € by měla řešit prvotní příčiny přílivu uprchlíků.

Rada ve svém postoji přijala všechny finanční prostředky, které Komise navrhla na řešení migrační krize. U kapitoly Bezpečnost a občanství přijala navýšení o 4,9 % v prostředcích na závazky a o 24,4 % v prostředcích na platby oproti předchozímu roku. Rada rovněž schválila i prostředky vyčleněné na humanitární pomoc.

Rada navýšila prostředky v kapitole Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost o téměř 9 % ve srovnání s rokem 2016, a to jak v prostředcích na závazky, tak i prostředcích na platby. Spadá sem např. Evropský fond pro strategické investice, program EU pro konkurenceschopnost podniků a program Erasmus+.

Rada ovšem také u některých oblastí, jež se netýkají zásadních priorit, navrhla snížení. Postoj Rady je shrnut v tabulce:

 

 

Název

1

2

2/1

Rozpočet 2016
(včetně OR č. 1 a 2/2016)

Postoj Rady k NR 2017

Rozdíl
(%)

PZ

PP

PZ

PP

PZ

PP

1

Inteligentní růst podporující začlenění

69,8

66,3

74,3

56,1

+6,36 %

−15,31 %

1.a

Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

19,0

17,4

20,7

19,0

+8,95 %

+8,89 %

1.b

Hospodářská, sociální a územní soudržnost

50,8

48,8

53,6

37,1

+5,39 %

−23,94 %

2

Udržitelný růst: přírodní zdroje

62,5

55,1

58,7

55,0

−6,02 %

−0,15 %

3

Bezpečnost a občanství

4,1

3,0

4,2

3,8

+4,84 %

+24,42 %

4

Globální Evropa

9,2

10,2

9,3

9,2

+1,74 %

−9,22 %

5

Správa

8,9

8,9

9,3

9,3

+3,67 %

+3,70 %

Okruhy VFR

154,5

143,5

155,8

133,4

+0,88 %

−7,04 %

Rezerva na pomoc při mimořádných událostech

0,3

0,3

0,3

0,3

+1,94 %

+1,94 %

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci

0,2

0,03

0,2

0,03

+2,00 %

−16,67 %

Fond solidarity Evropské unie

0,05

0,05

0,05

0,05

+0,00 %

+0,00 %

Zvláštní nástroje

0,5

0,4

0,5

0,4

+1,78 %

+0,26 %

Prostředky celkem

155,0

143,9

156,4

133,8

+0,89 %

−7,02 %

Poznámka: v mld. €; PZ: prostředky na závazky, PP: prostředky na platby, OR: opravný rozpočet, NR: návrh rozpočtu

Předpokládaný další vývoj

EP má možnost do 27. 10. 2016 přijmout změny, pokud se tak nestane, začne 28. 10. 2016 třítýdenní dohodovací období. Předpokládá se, že k dohodovacímu výboru dojde, protože EP deklaroval, že odmítá škrty. Dohodovací výbor má zajistit, aby orgány dosáhly ohledně rozpočtu shody, k čemuž by mělo dojít do 17. 11. 2016.

Odkazy

 

 

Komise navrhuje povinný rejstřík transparentnosti pro všechny orgány EU

Proposal for a Interinstitutional Agreement on a mandatory Transparency Register (COM(2016)627)

  • Komise 28. 9. 2016 představila návrh, který předpokládá vytvoření rejstříku transparentnosti povinného pro všechny 3 orgány EU – EP, Radu a Komisi. Předložením Komise splnila předem deklarované závazky o revizi této oblasti.

Pozadí

Unie dlouhodobě usiluje o zajištění transparentnějšího prostředí při prosazování zájmů pomocí speciálních rejstříků. Rejstřík transparentnosti slouží k zejména k regulaci lobbistických aktivit a EP se již od roku 2008, kdy Komise spustila rejstřík zástupců zájmových skupin, snaží o povinnou registraci všech lobbistů. Rejstřík transparentnosti, fungující od roku 2011, je společným nástrojem EP a Komise a jeho cílem je informovat občany o organizacích a osobách samostatně výdělečně činných, které se zabývají činnostmi zaměřenými na ovlivňování rozhodovacích procesů EU. Registrace v něm je v současnosti dobrovolná, přičemž jeho etickým kodexem se dnes řídí více než 9 800 subjektů. O registraci v něm žádají poradenské či lobbingové společnosti, právnické kanceláře, obchodní a profesní sdružení, nevládní a náboženské organizace a akademické subjekty.

Jean-Claude Juncker v prosinci 2014 přislíbil, že předloží reformu této oblasti. Téma zlepšení transparentnosti je také součástí politických směrů jeho Komise. Doposud se dosáhlo toho, že od prosince 2014 jsou zveřejňovány informace o setkávání komisařů, členů jejich kabinetů a generálních ředitelů Komise s každým zástupcem jakékoliv zájmové skupiny. Dle dohody se mohou schůzky konat pouze s osobami, jež jsou zapsány v rejstříku transparentnosti. Komise v rámci zvyšování transparentnosti umožnila snazší přístup k dokumentům o TTIP. Rejstřík je ovšem platný pouze pro EP a Komisi. V roce 2015 byla následně spuštěna nová verze rejstříku transparentnosti.

V dubnu 2016 byla podepsána interinstitucionální dohoda o zdokonalení tvorby právních předpisů. Následně v květnu 2016 Komise přijala  nová pravidla pro expertní skupiny, kterými se zpřísnily požadavky, a byla zavedena součinnost s rejstříkem transparentnosti.

O návrhu, který byl představen, probíhala 12týdenní veřejná konzultace, která sesbírala 1 758 reakcí. Konzultace probíhala do června 2016.

Klíčové a sporné body

Komise předložila návrh interinstitucionální dohody, na jejímž základě má vzniknout po vzoru současného rejstříku nový transparentní systém. Komise navrhuje, aby všechny tři orgány – tedy i Rada – musely splňovat tytéž minimální standardy. Jednání činitelů všech tří orgánů by tak bylo podmíněno předchozí registrací v rejstříku transparentnosti. Návrh by měl vyjasnit rozsah činnosti určitých subjektů, zesílit kontrolu a zefektivnit vymáhání dodržování etického kodexu. Dle návrhu by žadatel o registraci porušující etický kodex mohl mít pozastavenu svoji činnost a nemohl by jednat s orgány EU. Možným trestem by mohlo být také vyškrtnutí z rejstříku.

Předpokládaný další vývoj

Poslanci budou diskutovat o navrhované interinstitucionální dohodě na plenárním zasedání 5. 10. 2016.

Odkazy

 

Krátce...

 

Dle předsedy Komise EU čelí existenciální krizi

Jean-Claude Juncker 14. 9. 2016 přednesl tradiční zprávu o stavu Unie. Předseda Komise prohlásil, že EU je, přinejmenším částečně, v existenciální krizi. Populismus, nezaměstnanost a sociální nespravedlnost patří mezi klíčové výzvy EU, jak uvedl předseda Juncker ve své výroční zprávě o stavu Unie. Juncker zmínil 3 významné priority, jež by měla Unie co nejdříve naplnit: (1) přiznat, že v Evropě máme mnoho nevyřešených problémů, (2) uvědomit si, že nás svět sleduje a (3) uznat, že všechny své problémy nevyřešíme dalším projevem nebo dalším summitem. Dále se věnoval cílům, které by měla nejen Komise, ale i další orgány v krátkém časovém horizontu plnit: posílit vnější hranice, pokračovat ve zlepšování právní úpravy EU, upravit autorské právo na podporu evropské kultury, přezkum rozpočtu a posílení evropských investic pro růst a zaměstnanost. 

 

Komise přestavila návrh na revizi víceletého finančního rámce

Komise 14. 9. 2016 zveřejnila sdělení k revizi současného víceletého finančního rámce pro období 2014–2020. V rámci sdělení zhodnotila fungování a využití zvláštních nástrojů v prvních 2 až 3 letech fungování VFR. Platný VFR byl schválen v prosinci 2013 a umožňuje Unii vynaložit v letech 2014–2020 až 959,99 mld. € na závazky a 908,40 mld. € na platby (v cenách roku 2011). Revize VFR probíhá standardně a je součástí politické dohody o současném VFR. Komise navrhuje větší flexibilitu rozpočtu EU tak, aby EU mohla lépe a rychleji reagovat na nepředvídané události a přispět k efektivnímu řešení migrační krize a dalších bezpečnostních otázek. Dodatečné prostředky by měly být poskytnuty na otázky zaměstnanosti, růstu a investic. Komise mimo jiné navrhuje také pokračovat v EFSI i po roce 2017 a zdvojnásobit jeho finanční kapacitu. Komise má předložit návrh příštího VFR do konce roku 2017. Vláda ČR obecně podporuje diskusi o modernizaci VFR. Vítá zejména snahu o větší flexibilitu, která by měla zajistit lepší akceschopnost v případě nutnosti. Návrhy budou projednány a případně schváleny EP a Radou. 

 

Poslanci opětovně vyzvali polskou vládu k nápravě

EP vyzval 14. 9. 2016 polskou vládu, aby v rámci tříměsíční lhůty, kterou Komise stanovila 27. 7. 2016, vyřešila ústavní krizi. Řešení musí být dle EP v souladu se závěry Benátské komise a doporučením Komise. Usnesení EP bylo schváleno poměrem 510:160:29 a EP v něm navazuje na své stanovisko vyjádřené v usnesení z dubna 2016 o situaci v Polsku, zejména pokud jde o ochromení Ústavního soudu, které ohrožuje demokracii, základní práva a právní stát v Polsku (více v příspěvku „Polsko by mělo plnit doporučení Benátské komise“, Institucionální záležitosti v dubnu 2016). EP vyzval polské orgány, aby spolupracovaly s Komisí. Polská vláda by měla zapojit všechny strany zastoupené v polském Sejmu do procesu hledání kompromisu, který by ukončil probíhající ústavní krizi. Usnesení také vyjadřuje obavy ohledně rychlého vývoje v oblasti právních předpisů, ke kterému došlo bez řádných konzultací, a vyzývá Komisi, aby provedla posouzení přijatých právních předpisů z hlediska jejich souladu s primárním a sekundárním právem Unie a s hodnotami, na nichž je Unie založená. Jedná se o: zákon o veřejnoprávních sdělovacích prostředcích; zákon, kterým se mění zákon o policii a některé další zákony; novelu trestního řádu a zákona o prokuratuře; novelu zákona o veřejné službě a protiteroristický zákon.

 

Speciální pracovní skupina Komise má vést jednání o Brexitu

Komise se 14. 9. 2016 rozhodla zřídit pracovní skupinu pro přípravu a průběh jednání s Velkou Británií dle čl. 50 Smlouvy o EU revidované Lisabonskou smlouvou. Rozhodnutí navazuje na schůzku ze dne 27. 7. 2016, kde byl Michel Barnier jmenován jako hlavní vyjednavač (více v příspěvku „O Brexitu by měl vyjednávat bývalý místopředseda Komise a bývalý francouzský ministr“, Institucionální záležitosti v červenci 2016). Skupina bude mít na starosti přípravu a vedení jednání s Velkou Británií a měla by koordinovat práci Komise. Komise se také rozhodla jmenovat Sabine Weyandovou (nyní zástupkyně generálního ředitele DG TRADE), jako zástupce hlavního vyjednavače a to od 1. 10. 2016. 

 

Vrcholní představitelé EU se sešli na neformálním summitu v Bratislavě

Hlavy států a předsedové vlád se 16. 9. 2016 sešli v Bratislavě, aby zahájili politickou reflexi o dalším rozvoji EU ve 27 členských státech. Předseda Donald Tusk od poloviny srpna 2016 jednal se všemi vedoucími představiteli EU a předjednával agendu summitu. Součástí debat byla také problematika plánovaného britského odchodu z EU, přičemž Velká Británie se jednání neúčastnila. Výstupem jednání je Bratislavské prohlášení a plán, které má stanovit cíle pro následující měsíce. EU v krátkodobém horizontu žádá obnovení plné kontroly nad vnějšími hranicemi, zajištění vnitřní bezpečnosti a boj proti terorismu, posílení spolupráce EU v oblasti vnější bezpečnosti a obrany a posílení jednotného trhu a lepší příležitosti mladým Evropanům. S cíli jsou spojeny konkrétní opatření. Jedná se např. o plné provádění prohlášení EU a Turecka, jakož i pokračující podpora zemím západního Balkánu; zahájení vytváření systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS), jenž má umožnit předem zkontrolovat cestující bez vízové povinnosti a v případě nutnosti jim odepřít vstup; přijetí nezbytných opatření k zajištění toho, aby všechny osoby včetně státních příslušníků členských států EU byly při překračování vnějších hranic Unie kontrolovány podle příslušných databází, které musí být vzájemně propojeny apod. Další schůzka lídru Unie týkající se reflexe má proběhnout v lednu 2017 na Maltě a v březnu 2017 by měl být proces reflexe uzavřen na zasedání v Římě. 

 

Julian King bude novým komisařem z Velké Británie

Rada vzájemnou dohodou s předsedou Komise Jeanem-Claudem Junckerem 19. 9. 2016 jmenovala Juliana Kinga novým komisařem pro bezpečnostní unii. EP v tajném hlasování podpořil jmenování Juliana Kinga poměrem hlasů 394:161:83. Tuto pozici by měl Julian King zastávat do konce funkčního období stávající Komise, tedy do 31. 10. 2019. Julian King od ledna 2016 působil jako velvyslanec Spojeného království ve Francii. Ve funkci nahradí Jonathana Hilla, který dne 25. 6. 2016 odstoupil po britském referendu. 

 

Rada požaduje vznik vnitrostátních rad pro produktivitu

Rada 20. 9. 2016 vydala doporučení, v němž podpořila vznik vnitrostátních rad pro produktivitu v členských zemích eurozóny, které mají analyzovat vývoj a politiky s potenciálním vlivem na produktivitu a konkurenceschopnost. Mají poskytovat nezávislé analýzy a posilovat politický dialog na vnitrostátní úrovni. Díky tomu má být možné lépe provádět reformy zaměřené na dosažení udržitelného hospodářského růstu a konvergence. Dle Komise to vyžaduje vyváženou kombinaci politik zaměřených na podporu inovací, zvyšování dovedností, snižování nepružnosti na trhu práce a trzích zboží a služeb, stejně jako na možnost lepší alokace zdrojů. Doporučení je sice určeno zemím eurozóny, avšak ke zřízení podobných subjektů vybízí i ostatní členské státy. Rady mají podle doporučení fungovat nezávisle na veřejných orgánech. Jejich analýzy by měly být v zásadě zveřejňovány.