Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2016

Euroskop, 09.10.2016

Pohraniční a pobřežní stráž by měla nově chránit hranice EU, Komise hodnotila plnění cílů v oblasti migrace, EU posiluje své právní nástroje proti ISIL/Dá'iš a al-Káidě, EU podpoří 600 mil. € uprchlíky v Turecku

  • Pohraniční a pobřežní stráž byla schválena

  • Komise hodnotila pokrok v oblasti řízení migrace

  • EU bude moci účinněji bojovat proti terorismu díky uplatňování sankcí uvalených přímo EU
 
  • Turecko obdrží další podporu z nástroje pro uprchlíky

 

Pohraniční a pobřežní stráž by měla nově chránit hranice EU

Nařízení Evropského Parlamentu a Rady o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 863/2007, nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES

  • Rada 14. 9. 2016 vyslovila konečný souhlas se zřízením pohraniční a pobřežní stráže. Nařízení bylo přijato písemným postupem a pohraniční a pobřežní stráž má v polovině října zahájit svoji činnost.

Pozadí

V prosinci 2015 předložila Komise návrh na zřízení evropské pohraniční a pobřežní stráže (více v příspěvku „Komise chce vybudovat evropskou pohraniční a pobřežní stráž“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2015). Sada opatření je součástí tzv. Evropského programu pro migraci, programu, který má prostřednictvím krátkodobých i střednědobých opatření řešit současnou migrační krizi (více v příspěvku „Komise chce řešit migrační vlny přemístěním žadatelů o azyl napříč EU“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2015). Vytvoření evropské pohraniční a pobřežní stráže avizoval v září 2015 předseda Komise Jean-Claude Juncker v projevu o stavu Unie (více v příspěvku „Stav Unie podle předsedy Komise: Prioritou je uprchlická krize“, Institucionální záležitosti v září 2015). V červnu 2016 byla potvrzena dohoda mezi EP a Radou. Zřízení pohraniční a pobřežní stráže byla také jednou z priorit nizozemského předsednictví (více v příspěvku „Pohraniční a pobřežní stráž by měla chránit hranice EU“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2016). Následně v červenci 2016 schválil EP poměrem 483:181:48 vznik pohraniční a pobřežní stráže (více v příspěvku „EP podpořil vznik pohraniční a pobřežní stráže“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2016).

Klíčové a sporné body

  • Návrh nařízení má za cíl ochránit vnější hranice EU, účinně řídit migraci a zajistit vysokou míru bezpečnosti v EU, a to při zachování volného pohybu v Schengenském systému. Základem pro pohraniční a pobřežní stráž by měla být nově vzniklá Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž navazující na Frontex a vnitrostátní orgány odpovědné za správu hranic.

Nová agentura by měla mít jednak dvojnásobný počet zaměstnanců a jednak větší pravomoci (např. nakupovat vlastní prostředky, provádět návratové operace apod.). Nová agentura by měla EP průběžně podávat zprávy a poslanci by měli mít přístup ke všem důležitým informacím. Jako problematické se může jevit to, že se nepočítá s vlastní pohraniční stráží, ale její členové (1,5 tis. příslušníků rezervních týmů) by měli být poskytnuti členskými státy na základě předem stanovených počtů (více v příspěvku „EP podpořil vznik pohraniční a pobřežní stráže“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2016). 

Pro funkčnost nařízení je dle Rady ještě potřeba:

  • vypracovat posouzení zranitelnosti z hlediska kapacity členských států pro ochranu hranic;
  • provádět společné operace a zásahy rychlé reakce na hranicích za účelem posílení schopnosti členských států chránit vnější hranice a řešit výzvy na vnější hranici plynoucí z nedovoleného přistěhovalectví nebo přeshraniční trestné činnosti;
  • pomáhat Komisi při koordinaci podpůrných týmů v situaci, kdy některý členský stát čelí v určitých úsecích svých vnějších hranic neúměrným migračním tlakům;
  • zajistit účinnou reakci v případech vyžadujících okamžité přijetí opatření na vnějších hranicích;
  • při operacích souvisejících s ostrahou hranic poskytovat technickou a operativní pomoc na podporu pátracích a záchranných operací týkajících se osob v tísni na moři;
  • pomoci při vytvoření rezervního týmu pro rychlé nasazení v počtu nejméně 1 500 příslušníků pohraniční stráže;
  • jmenovat styčné úředníky agentury v členských státech;
  • provádět, koordinovat a vést operace a zásahy související s navracením osob;
  • podporovat operativní spolupráci mezi členskými státy a třetími zeměmi, pokud jde o správu hranic.

Přepokládaný další vývoj

Nařízení vstoupí v platnost 6. 10. 2016, což je 20 dní po zveřejnění v Úředním věstníku. Ustanovení o zřízení rezervního týmu pro rychlé nasazení a rezervy technického vybavení má vstoupit v platnost 2 měsíce po vstupu v platnost zbývajících částí nařízení. Ustanovení týkající se týmů pro navracení pak 3 měsíce po vstupu v platnost zbývajících částí nařízení.

Postoj ČR

Vláda ČR se stavěla k návrhu od začátku pozitivně. ČR v rámci migrační krize zdůrazňuje potřebu efektivnější ochrany hranic a posílení Frontexu, a proto usilovala o brzké přijetí návrhu.

Odkazy

 

Komise hodnotila plnění cílů v oblasti migrace

Communication from the Commission to the European Parliament, the European Council and the Council - Sixth report on relocation and resettlement (COM(2016)636)

Communication from the Commission to the European Parliament, the European Council and the Council - Third Report on the Progress made in the implementation of the EU-Turkey Statement (COM(2016)634)

Report from the Commission to the European Parliament and the Council on the application of Council Implementing Decision of 12 May 2016 setting out a Recommendation for temporary internal border control in exceptional circumstances putting the overall functioning of the Schengen area at risk (COM(2016)635)

Commission recommendation of 28.9.2016 addressed to the Hellenic Republic on the specific urgent measures to be taken by Greece in view of the resumption of transfers under Regulation (EU) No. 604/2013 (C(2016) 6311)

  • Komise 28. 9. 2016 vydala zprávu o pokroku plánů EU v oblasti relokace a přesídlování a realizace prohlášení EU a Turecka.

Pozadí

Komise vydala 4 pravidelné hodnotící zprávy, jež se věnují tomu, jak Unie plní své cíle v oblasti relokace a přesídlení (více v příspěvku „Systém přemístění a přesídlení se postupně zlepšuje“, Spravedlnost, bezpečnost a svoboda v červenci 2016), jak probíhá naplňování prohlášení EU-Turecko (více v příspěvku „Unie opět jednala s Tureckem s cílem omezit příliv migrantů“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2016). Dále byla hodnocena snaha o návrat k Schengenu (více v příspěvku „Komise představila svůj plán pro návrat k Schengenu“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2016) a opatření, která má Řecko přijmout s ohledem na obnovení transferů podle dublinského nařízení (více v příspěvku „Komise usiluje o dokončení reformy společného evropského azylového systému“, Spravedlnost, bezpečnost a svoboda v červenci 2016).

Klíčové a sporné body

Relokační režim je v platnosti 1 rok, ale plně funkční není doposud. Během září 2016 bylo realizováno 1 202 relokací, což představuje dosud nejvyšší měsíční počet, 2krát vyšší než v předchozím vykazovaném období. Celkem bylo relokalizováno 5 651 osob z Řecka (4 455) a z Itálie (1 196). Pozitivně lze ocenit, že bylo odebráno téměř 100 % otisků prstů. V poslední době došlo k výraznému nárůstu počtu žadatelů o relokaci a k výraznému urychlení relokačních transferů. Členské státy by měly v těchto výsledcích dle Komise pokračovat.

Členské státy zintenzivňovaly své úsilí také v oblasti přesídlování a umožnily legální cestu 10 695 osobám z celkového počtu 22 504 osob, který byl schválen v červenci 2015. Od června do 27. 9. 2016 bylo z Turecka přesídleno dalších 1 071 syrských uprchlíků, čímž se počet přesídlených osob ztrojnásobil a celkový počet přesídlených osob z Turecka v rámci prohlášení EU a Turecka dosáhl 1 614.

Relativní funkčnost prohlášení lze prokázat poklesem počtu osob překračujících nelegálně hranice. Průměrně od června 2016 přichází denně 85 osob. Počet osob před začátkem realizace přesahoval 1 700 osob (v říjnu 2015 až 7 tis. denně). Komise kvůli přísunu finančních prostředků zřídila nástroj pro uprchlíky v Turecku. Pro období 2016–2017 bylo vyhrazeno 3 mld. €. Doposud bylo vyplaceno 467 mil. €. Komise předloží svou čtvrtou zprávu o realizaci prohlášení EU a Turecka v prosinci 2016.

Komise vydala zprávu o dočasných kontrolách prováděných Rakouskem, Německem, Dánskem, Švédskem a Norskem na základě čl. 29 Schengenského hraničního kodexu. Dle závěrů zprávy dočasné kontroly na vnitřních hranicích probíhají v souladu s podmínkami stanovenými Radou. V polovině listopadu 2016 uplyne šestiměsíční lhůta a mělo by být zhodnoceno, zda by se měly stávající dočasné kontroly na vnitřních hranicích prodloužit či nikoliv. Hlavním cílem Komise je stále zrušení všech kontrol a normální fungování schengenského prostoru, jak je uvedeno v „Plánu návratu k Schengenu“.

Komise přijala již 3. doporučení obsahující výčet opatření, která by mělo přijmout Řecko, pokud má mít funkční azylový systém. Konečným cílem by mělo být obnovení transferů žadatelů o azyl z jiných členských států podle dublinského nařízení. Doporučení hodnotí, že Řecko dosahuje pokroků např. v oblasti dokončení rozsáhlé předběžné registrace, zvýšení celkové přijímací kapacity a také zdvojnásobení kapacity azylové služby, zřízení nových odvolacích výborů a přijetí legislativy o bezplatné právní pomoci a vzdělávání žadatelů o azyl a uprchlíků ve školním věku.

Obnovení transferů do Řecka podle dublinského nařízení by rovněž mělo zohlednit dopad této obtížné situace na celkovém fungování azylového systému, a proto by mělo začít postupně a na základě posouzení individuálních případů. Komise by měla vydat 4. doporučení do konce tohoto roku.

Předpokládaný další vývoj

Komise bude všechny zmíněné oblasti pravidelně monitorovat a vydávat zprávy, příp. doporučení.

Odkazy

 

Krátce...

 

EU posiluje své právní nástroje proti ISIL/Dá'iš a al-Káidě

Rada 20. 9. 2016 přijala právní rámec, který by měl EU umožnit samostatně uplatňovat sankce vůči ISIL/Dá'iš a osobám a subjektům, které jsou s nimi spojeny nebo je podporují. Dosud mohly být sankce uplatňovány pouze vůči osobám a subjektům, které zařadilo na seznam OSN nebo individuálně členské státy EU. Nově by měla EU moci osobám, v jejichž případě bylo zjištěno, že jsou spojeny s ISIL/Dá'iš či al-Káidou, uložit zákaz vstupu na území EU a zmrazit takovýmto osobám majetek. Opatření směřují zejména na osoby, jež se podílely na plánování či páchání teroristických útoků nebo poskytly ISIL/Dá'iš či al-Káidě finanční prostředky, ropu, zbraně nebo absolvovaly jejich teroristický výcvik. Osoby či subjekty mohou být na seznam zařazeny rovněž z důvodu provádění činností, jako je nábor; podněcování k činům nebo činnostem na podporu uvedených organizací či veřejné volání po spáchání těchto činů nebo účast na případech závažného porušování lidských práv mimo území EU, včetně únosů, znásilnění, sexuálního násilí, nucených sňatků a zotročování osob. Nově by mělo být možné zařadit na seznam osobu, která bude splňovat daná kritéria, a to včetně státních příslušníků EU, kteří podporují uvedené organizace mimo EU. Osoby a subjekty by měly být zařazeny na seznam prostřednictvím jednomyslně přijatých rozhodnutí Rady a nařízení Rady.

 

EU podpoří 600 mil. € uprchlíky v Turecku

Komise 28. 9. 2016 podepsala poskytnutí dvou přímých dotací v hodnotě 600 mil. € na podporu syrských uprchlíků v Turecku. Prostředky by měly být poskytnuty na školství a zdravotnictví. Nástroj pro uprchlíky v Turecku byl zřízen v únoru 2026 v reakci na výzvu Evropské rady a pro období 2016-2017 má rozpočet ve výši 3 mld. €, přičemž 1 mld. € má být poskytnuta z rozpočtu EU a 2 mld. € členskými státy. Doposud byla podpora přislíbena 34 projektů v celkové hodnotě 1,252 mld. €, z nichž 467 mil. € bylo vyplaceno. Poskytnuté granty mají např. sloužit ke kompenzaci tureckým ministerstvům školství a zdravotnictví za náklady vzniklé při úsilí o integraci syrských žáků a studentů do tureckého vzdělávacího systému. Přímé granty v oblasti zdraví by měly zajistit poskytování komplexní zdravotní péče pro uprchlíky v Turecku.