Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2016

Euroskop, 09.11.2016

Trestní řízení by mělo probíhat dle nových pravidel, Nové partnerství EU se zeměmi původu migrace přináší výsledky, První zpráva o pokroku v bezpečnostní unii byla vydána, Rada nastínila další kroky SZBP, Hlavy států a vlád členských států se společně sešly na summitu, Komise doporučila prodloužit dočasné kontroly na hranicích

  • V oblasti trestního řízení byly přijaty nové právní předpisy
  • Komise hodnotí kladně výsledky spolupráce EU s africkými zeměmi v oblasti migrace
  • Komise zhodnotila bezpečnostní unii
  • Rada se zabývala realizací globální strategie EU pro SZBP
  • Nejvyšší představitelé členských států EU se na vrcholném summitu EU zabývaly otázkou migrace
  • Dočasné kontroly na vnitřních hranicích mohou, dle doporučení Komise, pokračovat

 

Trestní řízení by mělo probíhat dle nových pravidel

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o prozatímní právní pomoci pro podezřelé nebo obviněné osoby zbavené osobní svobody a právní pomoci v rámci řízení týkajícího se evropského zatýkacího rozkazu (KOM(2013)824)

  • Rada 13. 10. 2016 přijala pravidla týkající se trestního řízení a stanovující nová pravidla pro poskytování právní pomoci, která Komise navrhla v roce 2013. Návrh směrnice 26. 10. 2016 podepsal předseda Rady a EP.

Pozadí

  • Komise v listopadu 2013 předložila balík legislativních návrhů, které mají posílit záruky občanů v trestním právu procesním. Hlavním cílem je zaručit občanům právo na spravedlivý proces před jakýmkoliv soudem v EU, a to bez ohledu na státní příslušnost.

Balík doplňuje již dříve přijaté normy postupně schválené od roku 2010 – o právu na překlad a tlumočení do mateřského jazyka v jakémkoliv stádiu trestního řízení u všech soudů v EU (2010), o právu na informace v trestním řízení (2012) a o právu na přístup k obhájci (2013). Kroky Komise v oblasti trestního práva jsou v souladu s plánem posílení procesních práv přijatým v rámci tzv. Stockholmského programu. Každoročně v EU proběhne 9 mil. trestních řízení. Evropský soud pro lidská práva shledal, že 11 členských států (Rakousko, Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Francie, Řecko, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Španělsko) porušilo mezi lety 2007 a 2012 zásadu presumpce neviny (a to se těchto případů před štrasburský soud dostane jen velmi malý počet) (více v příspěvku „Komise dále posiluje práva občanů v trestním řízení“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v listopadu 2013). V únoru 2016 Rada přijala nová pravidla, která by měla zaručit presumpci neviny těm, kteří budou policií či soudními orgány obviněni nebo podezříváni ze spáchání trestného činu. Nová pravidla by měla zajistit, aby byla základní práva rovnoměrně a v plném rozsahu dodržována v praxi po celé EU (více v příspěvku „EU chce posílit právo na presumpci neviny“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2016 a v příspěvku „Podezřelé a obviněné osoby by měly mít zajištěna jednotná práva“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2016).

Klíčové a sporné body

Schválená směrnice by měla zajistit jednotný způsob právní pomoci pro podezřelé nebo obviněné osoby v celé EU. Směrnice stanovuje kritéria, dle kterých má být právní pomoc poskytována. Nová směrnice se má týkat zejména osob, které jsou zbaveny svobody nebo potřebují pomoc obhájce v souladu s právem Unie nebo vnitrostátním právem. Schválený akt definuje společná minimální pravidla týkající se práva na právní pomoc pro osoby podezřelé a obviněné v trestním řízení; a pro osoby, které jsou účastníky řízení týkajícího se evropského zatýkacího rozkazu, tzv. vyžádané osoby.

Směrnice by měla zajistit:

  • Rychlé poskytnutí právní pomoci –Forma právní pomoci má být poskytnuta nejpozději před výslechem nebo před vyšetřovacími úkony.

  • Jasná kritéria pro poskytování právní pomoci -Jednotlivé členské státy stanovují kritéria právní pomoci různě. Využívány jsou dva základní typy posouzení: ověření majetkových poměrů (týká se finančních možností dotčené osoby, včetně jejího příjmu či majetku), ověření důvodnosti (týká se nezbytnosti zajistit účinný přístup ke spravedlnosti za okolností projednávané věci). Schválená směrnice určuje jasná kritéria pro oba typy posouzení. V případě ověření majetkových poměrů by měly být ověřeny všechny relevantní faktory, např. příjem, jmění, rodinná situace dotyčné osoby, náklady na právní pomoc a životní úroveň v příslušném členském státě apod. Při ověřování důvodnosti by měla být posouzena závažnost trestného činu, složitost případu a závažnost případné sankce.

  • Efektivnější rozhodování o právní pomociSměrnice stanovuje pravidla týkající se kvality právní pomoci a školení pracovníků zapojených do rozhodovacího procesu, včetně právníků.

Předpokládaný další vývoj

Po schválení v orgánech EU musí členské státy směrnici provést do vnitrostátního práva, a to ve lhůtě 30 měsíců po jejím zveřejnění v Úředním věstníku. Občané EU by měli mít možnost směrnici využívat od května 2019. 

Odkazy

 

Nové partnerství EU se zeměmi původu migrace přináší výsledky

První zpráva o pokroku v oblasti partnerského rámce spolupráce se třetími zeměmi v rámci evropského programu pro migraci (KOM(2016)700)

  • Komise 18. 10. 2016 představila svou první zprávu o pokroku dosaženém při provádění rámce partnerství se třetími zeměmi, který má za cíl zvýšit účinnost společného řízení migrace.

Pozadí

Komise tento nový rámec navrhla v rámci Evropského programu pro migraci a byl schválen na červnovém zasedání Evropské rady (více v příspěvku „Komise chce řešit migrační krizi prostřednictvím partnerství se třetími zeměmi“, Spravedlnost, bezpečnost a svoboda v červnu 2016). Krátkodobými cíli rámce jsou záchrana životů migrantů ve Středomoří a v zemích původu/tranzitu, zefektivnění návratů do zemí původu a tranzitu a umožnění migrantům/uprchlíkům, aby zůstali co nejblíže své domovině a nevydávali se na nebezpečnou cestu do Evropy. Dlouhodobým cílem rámce je předcházení příčinám nelegální migrace a nuceného vysídlení.

Orgány EU a členské státy od června 2016 pod vedením vysoké představitelky a místopředsedkyně společně vyvíjejí úsilí, aby tento nový přístup úspěšně fungoval. V 5 prioritních zemích – Nigeru, Nigérii, Senegalu, Mali a Etiopii – byla zahájena práce na poli krátkodobých řešení bezprostředních migračních tlaků, jakož i větší investice k řešení prvotních příčin nelegální migrace.

Komise dále navrhla klíčové iniciativy, jako je plán vnějších investic na podporu investic v Africe a v zemích sousedících s EU a návrh rámce EU pro přesídlování k zajištění řádné a bezpečné cesty do Evropy pro osoby, které potřebují mezinárodní ochranu.

Klíčové a sporné body

V prioritních zemích lze již vidět první výsledky. Niger podnikl opatření k boji proti pašování migrantů a zavedl institucionální rámec pro vedení dialogu o migraci s EU a jejími členskými státy. Posílená operativní spolupráce se zavádí se Senegalem a Mali, s nimiž byly dohodnuty průzkumné mise, které se mají uskutečnit v nadcházejících týdnech. Budou zahájena jednání o dohodě o zpětném přebírání osob s Nigérií. V dalších partnerských zemích pokračují stávající opatření, která budou v nadcházejících měsících dále zintenzivněna. EU posílila prostřednictvím misí SBOP svoji technickou pomoc a finanční nástroje. V rámci svěřeneckého fondu EU pro Afriku byly podepsány smlouvy na podporu akcí, které jsou plánovány v rámci Vallettského akčního plánu, ve výši téměř 400 mil. €. V Nigeru EU poskytuje podporu prostřednictvím nového místního úřadu EUCAP Sahel Niger v Agadezu a řešením základních příčin nelegální migrace. V Nigérii byly nastartovány projekty, které řeší konkrétní problémy týkající se řízení migrace. V Senegalu byly přijaty projekty vytvářející pracovní místa pro mladé lidi. Řada projektů byla schválena rovněž v Mali a v Etiopii.

V nadcházejících měsících budou pokračovat společné akce v rámci vnější činnosti. Do klíčových třetích zemí budou vysláni evropští styční úředníci pro otázky migrace, kteří budou působit jako kontaktní osoby v rámci delegací EU s cílem navázat kontakty a spolupráci s partnery a podpořit je při provádění nového přístupu. Identifikační mise do prioritních zemí budou prováděny společně za účasti členských států a bude posíleno místní zapojení evropských agentur, zejména evropské pohraniční a pobřežní stráže a Europolu. Komise dále přijala rozhodnutí o navýšení prostředků svěřeneckého fondu EU pro Afriku o dalších 500 mil. € z rezervy Evropského rozvojového fondu na financování opatření v rámci partnerství.

Předpokládaný další vývoj

Druhá zpráva o pokroku ve věci rámce migračních partnerství bude vydána v prosinci 2016.

Odkazy

 

Krátce...

 

První zpráva o pokroku v bezpečnostní unii byla vydána

Komise 13. 10. 2016 představila první zprávu o pokroku věnující se tzv. účinné a udržitelné bezpečnostní unii. Zpráva hodnotí boj Komise proti terorismu, organizovanému zločinu a kyberkriminalitě a práci, která byla vykonána s cílem posílit odolnost EU vůči těmto hrozbám. Komise zdůrazňuje potřebu provádění stávajících právních předpisů. Práce na dalších právních předpisech předložených Komisí by ovšem měla také pokračovat. Komise by měla zajistit zlepšení právního rámce předcházení radikalizaci a boj proti ní a do konce roku 2016 by mělo být dosaženo dohody o návrhu směrnice o boji proti terorismu. Taktéž by do konce roku mělo dojít k dohodě o revizi směrnice o střelných zbraních. Za účelem posílení boje proti terorismu zahájila Komise v září 2016 řízení o nesplnění povinnosti proti členským státům, které dosud neprovedly tzv. prümská rozhodnutí. Dle zprávy by měl být v listopadu 2016 předložen návrh systému EU pro cestovní informace a povolení (ETIAS). Dle Komise by se měla také urychlit činnost týkající se systematických kontrol občanů EU, kteří překračují vnější hranice. Pravidelné měsíční zprávy mají upozornit na kroky, které podnikají nebo mají podnikat orgány EU a agentury EU v oblasti bezpečnost.

 

Rada nastínila další kroky SZBP

Rada 17. 10. 2016 jednala o činnosti vycházející z globální strategie EU pro SZBP s názvem „Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa“. Globální́ strategie EU představuje společnou vizi EU a rámec pro jednotnou a odpovědnou vnější angažovanost ve spolupráci s dalšími partnery za účelem prosazování jejích hodnot a zájmů, pokud jde o bezpečnost, demokracii, prosperitu a světový pořádek založený na pravidlech, včetně lidských práv a právního státu. Práce související s prováděním globální strategie EU by měla být v letech 2016 a 2017 zaměřena na 5 prioritních oblastí: (1) posílení odolnosti států, ekonomik a společností především v zemích sousedících s EU (Evropská politika sousedství) a integrovaný přístup ke konfliktům a krizím, který přispěje k posílení vlastní odolnosti EU (zaměření na migraci, boj proti terorismu a hybridní hrozby); (2) pokrok ve spolupráci v oblasti bezpečnosti a obrany (zajistiit akceschopnější civilní a vojenskou SBOP); (3) posílení provázanosti vnitřních a vnějších politik, (4) aktualizace stávajících nebo vypracování nových regionálních a tematických strategií a (5) intenzivnější úsilí v oblasti veřejné diplomacie, vystupovat jednotně a prosazovat základní hodnoty EU. Průřezovým rozměrem těchto aktivit mají být udržitelného rozvoje. Kromě toho budou do všech vnějších politik EU i nadále začleňovány otázky týkající se lidských práv, jakož i žen, míru a bezpečnosti, rovnosti žen a mužů a posilování postavení žen. Politická vize obsažená v globální strategii EU má být urychleně promítnuta do konkrétních politických iniciativ a Komise předloží první roční zprávu o provádění globální strategie EU v červnu 2017. 

 

Hlavy států a vlád členských států se společně sešly na summitu

Ve dnech 20. a 21. 10. 2016 proběhl další summit Evropské rady, jehož primárním tématem byla migrace. Vrcholní představitelé členských států se nicméně věnovali také obchodu, globálním a ekonomickým otázkám a vnějším vztahům. V případě migrace se představitelé členských států shodli na tom, že je nezbytné dále omezit nelegální migraci na trase přes centrální Středomoří a zvýšit míru navracení. V této souvislosti zdůraznili význam spolupráce s africkými zeměmi původu. Vedoucí představitelé EU vyzvali k: rychlejšímu navracení z řeckých ostrovů do Turecka; pomoci Řecku ze strany zemí EU, pokud to agentury EU považují za nezbytné; dalšímu pokroku ohledně závazků uvedených v prohlášení EU a Turecka, včetně liberalizace vízového režimu. V rámci obchodu se členské státy dohodly na tom, že je potřeba pokračovat v jednání o dohodách s Japonskem a USA. Na jednání Evropská rada ostře odsoudila útoky ze strany syrského režimu a jeho spojenců, především Ruska, namířené na civilní obyvatelstvo v Aleppu a vyzvala k okamžitému ukončení nepřátelských akcí a k obnovení politického procesu pod záštitou OSN.

 

Komise doporučila prodloužit dočasné kontroly na hranicích

Komise 25. 10. 2016 předložila návrh doporučení, na jehož základě mohou být o další 3 měsíce prodlouženy kontroly na některých vnitřních schengenských hranicích. Konkrétně se jedná o Rakousko, Německo, Dánsko, Švédsko a Norsko. V těchto zemích kontroly již probíhají, a to na základě doporučení Rady ze dne 12. 5. 2016 (více v příspěvku „5 členských států může na 6 měsíců obnovit kontroly na vnitřních hranicích“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2016). Situace se dle Komise částečně stabilizovala, ale běžné fungování schengenského prostoru zatím možné není, kontroly však musí být přiměřené. Svoji snahu Komise v březnu 2016 podpořila sdělením s názvem Plán návratu k Schengenu, jehož prvky nebyly dosud v plném rozsahu naplněny. Návrh musí být ještě projednán a schválen Radou (více v příspěvku „Komise hodnotila plnění cílů v oblasti migrace“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2016).

 

Další články v rubrice

Vnitřní trh v září 2018

Euroskop, 10.10.2018