Energie v listopadu 2016

08.12.2016
Euroskop

Komise zveřejnila balík opatření pro transformaci ekonomiky směrem k čisté energii

  • Komise představila rozsáhlý balík, který má podpořit čistou energii v EU

Komise zveřejnila balík opatření pro transformaci ekonomiky směrem k čisté energii

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on the Governance of the Energy Union, amending Directive 94/22/EC, Directive 98/70/EC, Directive 2009/31/EC, Regulation (EC) No 663/2009, Regulation (EC) No 715/2009, Directive 2009/73/EC, Council Directive 2009/119/EC, Directive 2010/31/EU, Directive 2012/27/EU, Directive 2013/30/EU and Council Directive (EU) 2015/652 and repealing Regulation (EU) No 525/2013 (COM(2016)759)

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee, the Committee of the Regions, and the European Investment Bank Accelerating Clean Energy Innovation (COM(2016)763)

Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council amending Directive 2010/31/EU on the energy performance of buildings (COM(2016)765)

Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council amending Directive 2012/27/EU on energy efficiency (COM(2016)761)

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions A European strategy on Cooperative Intelligent Transport Systems, a milestone towards cooperative, connected and automated mobility (COM(2016)766)

Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on the promotion of the use of energy from renewable sources (recast) (COM(2016)767)

Communication from the Commission Ecodesign Working Plan 2016-2019 (COM(2016)773)

Communication from the Commision to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee, the Committee of the Regions and the European Investment Bank Clean Energy For All Europeans (COM(2016)860)

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on the internal market for elektricity (COM(2016)861)

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council on risk-preparedness in the electricity sector and repealing Directive 2005/89/EC (COM(2016)862)

Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council establishing a European Union Agency for the Cooperation of Energy Regulators (recast) (COM(2016)863)

Proposal for a Directive of the European Parliament and of the Council on common rules for the internal market in elektricity (COM(2016)864)

  • Komise 30. 11. 2016 zveřejnila balík opatření týkajících se reformy trhu s elektrickou energií, energetické účinnosti a dalších oblastí energetické unie.

Pozadí

Komise 25. 2. 2015 zveřejnila balík k energetické unii, kterým plánovala podpořit spolupráci členských států v energetické oblasti. Základním dokumentem je tzv. Strategie pro evropskou energetickou unii nebo-li sdělení s názvem Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu, která se zaměřuje na zajištění bezpečnosti dodávek energií a dokončení jednotného energetického trhu. Představuje ambiciózní plán na integraci energetických politik v EU (dle místopředsedy Komise Maroše Šefkoviče nejambicióznější projekt od vzniku ESUO) nad rámec návrhu předsedy Evropské rady Donalda Tuska z dubna 2014, který prezentoval návrh na koordinaci dodávek plynu, a dalších iniciativ doposud představených samotnou Komisí (více v příspěvku „Komise představila strategii evropské energetické bezpečnosti“, Energie v květnu 2014).

Komise navrhovala vytvořit energetickou unii jako pátou svobodu s volným pohybem energií napříč hranicemi členských států s jednotným vnitřním energetickým systémem. Ten představuje jednu z pěti dimenzí představené strategie.

K dalším čtyřem patří: (1) zajištění bezpečnosti energetických dodávek včetně např. zajištění větší průhlednosti při uzavírání dlouhodobých kontraktů na dodávky plynu; (2) zvýšení energetické účinnosti; (3) nízkouhlíková ekonomika v EU v souvislosti s ochranou klimatu a (4) výzkum a inovace v prioritních oblastech využívání obnovitelných zdrojů, smart grids atd. (více v příspěvku „Plán na vytvoření energetické unie získává podporu“, Energie v březnu 2015).

V roce 2016 mělo dojít podle pracovního plánu Komise k předložení několika nových legislativních i nelegislativních iniciativ v oblasti budování energetické unie. Do oběhu se však doposud dostal pouze balík opatření týkajících se bezpečnosti dodávek plynu a efektivity v oblasti vytápění a chlazení (více v příspěvku „Komise představila první kroky k budování energetické unie v oblasti bezpečnosti dodávek zemního plynu”, Energie v únoru 2016). K přípravě reformy trhů s elektrickou energií se v průběhu roku vyjádřil v nezávazné rezoluci EP, který zdůraznil důležitost boje s energetickou chudobou a nutnost posílit flexibilitu trhu (více v příspěvku „Cena elektřiny pro domácnosti v EU roste, EP vyhlašuje boj energetické chudobě”, Energie v květnu 2016).

Klíčové a sporné body

Aktuální balík návrhů s názvem Čistá energie pro všechny Evropany Komise se má zaměřit na energetickou účinnost, posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu v oblasti obnovitelných energií a na posílení postavení spotřebitelů na trzích s elektrickou energií. Podle tvrzení Komise má pak strategie přinést po roce 2021 177 mld. € nových soukromých i veřejných investic, zajistit v následující dekádě růst hrubého domácího produktu o 1 % a vytvořit až 900 000 nových pracovních míst.

Třemi hlavními prioritami balíku jsou:

  1. Energetické úspory

Komise navrhuje revizi energetické strategie do roku 2030, a to konkrétně míry energetických úspor. Místo dosavadních 27% by tak EU měla usilovat o 30% snížení energetické spotřeby oproti hodnotám předpokládaným při zachování současných podmínek.

Revize směrnice o energetické účinnosti by měla zajistit pokračování povinnosti snižovat spotřebu elektrické energie pro její výrobce a distributory o 1,5 % ročně i po roce 2020. Nová podoba trhů s elektrickou energií by měla také podpořit zapojení strany poptávky do snižování energetické náročnosti.

Nová verze směrnice o energetické náročnosti budov by měla zvýšit tempo renovací budov, které je dle Komise dosud značně pomalé. V současné době až 2/3 budov byla postavena před implementací unijních standardů na energetickou účinnost a ročně dochází k renovaci pouze 1 % z nich. Za účelem podpory nízkoemisní mobility obsahuje návrh rovněž požadavek na instalaci nabíjecích stanic pro elektromobily v budovách s více jak 10 parkovacími místy od roku 2025.

Komise rovněž ohlásila ve spolupráci s Evropskou investiční bankou vznik nové Evropské iniciativy pro budovy, v rámci níž by mělo dojít k podpoře nových investic v hodnotě až 10 miliard € do roku 2020.

V oblasti ekodesignu připravila Komise nový pracovní plán na léta 2016–2019. Během tohoto období by mělo dojít k aktualizaci legislativy a ke zhodnocení nových možností regulace tak, aby bylo do roku 2030 dosaženo ročních úspor až 600 TWh.

  1. Globální vedoucí role EU v oblasti obnovitelných zdrojů

EU zůstává dle Komise technologickým lídrem v sektoru větrné energie (43 % větrných turbín ve světě je profukováno evropskými firmami) a stojí z velké části za propadem výrobních cen solárních technologií (o 80 % mezi lety 2009–2015). Tento propad cen nicméně způsobil ztrátu vůdčí role EU v solárním sektoru a rovněž přispěl ke ztrátě pracovních míst. EU si proto podle Komise musí udržet postavení technologického lídra, aby zabránila dalším potenciálním ztrátám.

Revize směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a navrhovaná reforma trhů s elektrickou energií mají připravit Unii na vysoký podíl obnovitelných zdrojů v energetických mixech členských států. Vzhledem k tomu, že se bude jednat převážně o zdroje větrné a sluneční energie, zapojené decentralizovaně do distribučních sítí, musí být podmínky na trzích upraveny tak, aby tyto zdroje mohly soutěžit rovnocenně s klasickými zdroji. To bude vyžadovat dle Komise především krátkodobější systém obchodování, který bude schopen ocenit flexibilitu zdrojů. Tržní pravidla by měla rovněž být rozšířena do všech oblastí provozu elektrizační soustavy, jako je například provoz systémových služeb.

Nový tržní mechanismus by měl zajistit dostatečný zisk pro provozovatele obnovitelných zdrojů tak, aby je již nadále nebylo potřeba podporovat. Nová pravidla pro podporu OZE po roce 2020 by tak měla odstranit současné pokřivení trhu a zaměřit se na investice tam, kde jsou opravdu nákladově efektivní nebo kde nahrazují vysoké investiční náklady spojené s vývojem.

Pro úspěšné fungování energetických trhů je rovněž nutné dle Komise pokročit v propojování přenosových a distribučních sítí. Komise proto plánuje spolupracovat s regionálními uskupeními a vytvořila expertní skupinu, která by měla definovat klíčové uzlové body v evropské přenosové síti.

Komise dále plánuje úpravy legislativy týkající se využití biomasy tak, aby došlo k větší synergii s plány na budování oběhového hospodářství či s ohledem na udržitelný rozvoj lesních porostů v Evropě.

  1. Zajištění rovných podmínek pro spotřebitele

V posledních letech došlo k markantnímu propadu cen energií na velkoobchodních trzích – ceny elektrické energie jsou na dvanáctiletém minimu, cena plynu spadla od roku 2013 o 50 % a ropy o 60 % od roku 2014. Do konečných cen pro zákazníky se ovšem tento pokles dle Komise nepromítl, naopak došlo k jejich mírnému nárůstu.

K posílení postavení spotřebitelů má sloužit tržní reforma, která má umožnit jejich větší zapojení prostřednictvím vlastní výroby energie, jejího skladování, sdílení či prodeje. K tomu je ovšem potřeba posílit informovanost spotřebitelů o situaci na trhu, reforma by proto měla zajistit větší využití tzv. chytrého měření nebo-li smart meteringu (tedy více dat o spotřebě), jasnější vyúčtování cen energií a umožnit snadnější přechod mezi různými dodavateli energie.

Komise chce také bojovat proti energetické chudobě, která čím dál více zatěžuje nejchudší domácnosti (výdaje těchto domácností na energie se za posledních 10 let zvýšily o 50 %). Nově by tak například měla být část prostředků na posílení energetické účinnosti budov vyčleněna prioritně pro tento typ domácností či pro projekty sociálního bydlení. Navrhovaná legislativa také vyžaduje po členských státech pravidelný monitoring situace nízkopříjmových domácností.

Ambiciózní balík čítající zhruba 1 tis. stránek dokumentů v sobě skrývá několik klíčových bodů, které vzbuzují odpor členských států i dalších zainteresovaných stran. Mezi ně patří především:

  • Zvýšení cíle pro energetické úspory na 30 % v roce 2030
  • Ukončení nepřímé podpory konvenčních zdrojů prostřednictvím kapacitních mechanismů
  • Změna směru od podpory konvenčních biopaliv k elektromobilitě a k pokročilým biopalivům

S novým cílem pro snížení spotřeby energie nesouhlasí mimo jiné i Česká republika. Podle náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Lenky Kovačovské nebylo řádně zdůvodněno, proč by měl být měněn těžce nalezený kompromis z roku 2014, když nový limit není pro některé státy nákladově efektivní. Tento postoj zřejmě sdílí i další země (Velká Británie, Nizozemsko), které se navíc obávají postupného omezování suverenity v této oblasti ve prospěch nárůstu pravomocí Komise nad jejich energetickými mixy.

S tím souvisí i druhý sporný bod, kterým je odstranění kapacitních mechanismů. Kapacitní mechanismy slouží k zabezpečení dodávek elektrické energie v elektrické síti prostřednictvím plateb výrobcům energie za ponechání části výrobní kapacity připravené pro případy aktuálního nedostatku vyrobené energie. K tomu se hodí zejména konvenční zdroje, jejichž produkce je řiditelná, a kapacitní mechanismy se proto dají považovat za nepřímou formu podpory konvenčních zdrojů. Komise však navrhuje opuštění této formy podpory a argumentuje tím, že trh dokáže ocenit flexibilitu jednotlivých zdrojů sám. Z tohoto důvodu, pokud budou členské státy plánovat zavedení kapacitních mechanismů, bude Komise požadovat, aby nejprve provedly nezbytné reformy trhu. Kapacitní mechanismy v současné době používá například Francie či Velká Británie, svoji verzi se chystá představit i Polsko a lze očekávat, že tyto státy se budou novým pravidlům bránit.

Návrh Komise na snížení podílu konvenčních biopaliv v dopravě ze 7 % v roce 2021 na 3,8 % v roce 2030 a naopak na zvýšení podílu elektřiny a pokročilých biopaliv na 6,8 % vyvolal silnou kritiku ze strany průmyslového sektoru. Zatímco Komise se tímto návrhem údajně pokouší reflektovat veřejné mínění, které biopaliva vnímá negativně, zástupci průmyslu poukazují na nedostatky návrhu v podobě nedostatečného rozlišení mezi jednotlivými druhy konvenčních biopaliv či na zmařené prostředky, které byly do konvenčních biopaliv investovány na základě předchozích evropských norem.

Předpokládaný další vývoj

Množství sporných bodů balíku si vyžádá komplikované vyjednávání, které zřejmě přinese výsledky nejdříve v druhé polovině příštího roku.

Odkazy

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality