08.01.2017
Euroskop
Komise chce klást větší důraz na uplatňování norem EU v členských státech, Předsedové orgánů EU potvrdili pracovní plán Komise na rok 2017, Jednací řád EP by se měl změnit, Slovensko ukončilo svoje předsednictví a štafetu převzala Malta
|
Komise chce klást větší důraz na uplatňování norem EU v členských státech
Communication from the Commission EU – Law: Better Results through Better Application (C(2016) 8600 final)
- Komise 13. 12. 2016 vydala sdělení s názvem Lepší výsledky díky lepšímu uplatňování, kde vysvětluje, jak hodlá zintenzivnit své úsilí o uplatňování, provádění a prosazování právních předpisů EU v členských státech EU.
Pozadí
Za úplné a správné provádění právních předpisů EU ve vnitrostátním právu odpovídají primárně členské státy. Ty mají také odpovědnost za jejich používání a uplatňování. Členské státy mají také zajistit svým občanům přístup k rychlým a účinným opravným prostředkům, a to zejména tehdy, když jsou dotčena jejich práva vyplývající z unijních právních předpisů. Iniciativa je součástí agendy na zdokonalení právní tvorby EU (více v příspěvku „Komise představila plán, jak zlepšit právní regulaci EU“, Institucionální záležitosti v květnu 2015).
Již platí, že kdokoli může Komisi podat stížnost na členský stát týkající se neexistence opatření nebo postupu členského státu, pokud nejsou slučitelné s právem EU. Občané i podniky přispívají k účinnému prosazování předpisů právě tím, že informují Komisi o nedostatcích v uplatňování unijního práva členskými státy.
Prostřednictvím jednotné digitální brány poskytuje Komise občanům i podnikům jednotné přístupové místo, kde by mělo moci nelézt informace týkající se jednotného trhu včetně asistenčních a poradenských služeb a pomoci při řešení problémů. Důvodem pro předložení sdělení Komisí je fakt, že počet případů, kdy členské státy právní předpisy neprovedou včas, postupně narůstá.
Klíčové a sporné body
Komise se ve svém sdělení pokusila vysvětlit, jak by chtěla zintenzivnit své úsilí o uplatňování, provádění a prosazování právních předpisů EU. Společná evropská pravidla se totiž dotýkají řady oblastí.
Chce prosadit, aby byla pravidla dodržována, a proto potřebuje spolehlivý a účinný systém prosazování předpisů. Konkrétně by měla zajistit, aby členské státy dodržovaly a prosazovaly pravidla, na jejichž zavedení se samy spolupodílely, posílit finanční sankce pro členské státy, které včas neprovedou směrnice do vnitrostátního práva a zvýšit informovanost občanů a podniků o jejich právech.
Komise by měla členským státům pomáhat např. prostřednictvím dialogů na vysoké úrovni, výměnou osvědčených postupů ve spolupráci s vnitrostátními orgány a soudy nebo prostřednictvím evropské sítě veřejných ochránců práv. Více by se Komise chtěla zaměřit na možné porušení práva EU v počátečním stadiu. Prosazování předpisů by mělo být nově řešeno strategičtěji a rychleji.
Dle sdělení je prioritou Komise také správnou implementaci unijních norem, proto by měla mít možnost rychleji zasáhnout. Pochybení členských států totiž způsobuje občanům i podnikům problémy a to zejména kvůli omezování práv a výhod, jež jim podle evropských pravidel náleží.
Komise by chtěla také podpořit včasné provádění a snížit počet případů, které končí před SDEU. Z toho důvodu navrhla sjednocení přístupu v těchto případech s postupem používaným v dalších případech nesplnění povinnosti, jež s sebou nesou finanční sankce. Pokud v budoucnu stane členský stát před SDEU pro pozdní transpozici unijních předpisů do vnitrostátního práva, má Komise systematicky vyžadovat, aby mu SDEU uložil zaplatit nejen penále, jak je tomu v současnosti, ale také paušální částku.
Předpokládaný další vývoj
Nově deklarovaný přístup Komise by se měl začít uplatňovat ode dne jeho zveřejnění v Úředním věstníku EU.
Odkazy
- Commission launches consultation on a ‚Single Digital Gateway‘
- EU law and its application
- How to submit a complaint to the European Commission
- Komise posílí prosazování práva EU ve prospěch občanů, spotřebitelů a podniků
Krátce…
Předsedové orgánů EU potvrdili pracovní plán Komise na rok 2017
Předseda EP Martin Schulz, předseda Rady v rámci rotujícího předsednictví Robert Fico a předseda Komise Jean-Claude Juncker 13. 12. 2016 podepsali vůbec první společné prohlášení o cílech a prioritách legislativního procesu na rok 2017 a tím v podstatě potvrdili pracovní program Komise na následující rok 2017. Prohlášení je první realizací nového přístupu k tvorbě právních předpisů zaměřené na výsledky. Prohlášení je rovněž v souladu s pracovním programem Komise na rok 2017, dle kterého by se Komise měla věnovat 21 novým iniciativám, ve kterých by měla pokračovat s plněním stanovených hlavních priorit (více v příspěvku „Komise představila, čemu se chce věnovat v příštím roce“, Institucionální záležitosti v říjnu 2016). Předsedové zdůraznili 4 zásadní záležitosti, kterým je třeba v roce 2017 věnovat obzvláštní pozornost a dosáhnout v nich dalšího pokroku: 1) prosazování společných evropských hodnot, právního státu a základních práv, 2) boj proti daňovým podvodům, únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, 3) zachování zásady volného pohybu pracovníků a 4) zajištění stability, bezpečnosti a míru. Společné úsilí všech 3 orgánů je součástí nového sdíleného závazku, který je stanoven v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů (více v příspěvku „Právní regulace v EU: meziinstitucionální dohoda přijata“, Institucionální záležitosti v prosinci 2015).
Jednací řád EP by se měl změnit
EP 13. 12. schválil poměrem 548:145:13 změnu jednacího řadu, která má zlepšit transparentnost a vyjasnit stávající pravidla. Nově mají být podrobnější prohlášení poslanců o finančních zájmech, bývalí poslanci by neměli působit jako lobbisti. Pozměněný jednací řád stanovuje, že předseda může přerušit přímý přenos ze zasedání, pokud se některý z poslanců dopustí hanlivých, rasistických nebo xenofobních výroků nebo chování. Nový jednací řád nově podrobně stanovuje postup předcházející prvnímu čtení v EP a Radě, což by mělo zvýšit transparentnost obou orgánů (čl. 73). Upravena by měla být také doba vyhrazena pro otázky, kdy čl. 129 stanovuje, že na každé dílčí zasedání může být zařazena doba vyhrazená pro otázky Komisi v délce nejvýše 90 min. věnovaná jednomu nebo několika specifickým horizontálním tématům, o nichž rozhodne Konference předsedů 1 měsíc před dílčím zasedáním. Nově by se měly konat tematické rozpravy na žádost politických skupin. Čl. 153 stanovuje, že „na každém dílčím zasedání jsou v návrhu pořadu jednání vyhrazeny jeden nebo dva časové úseky, z nichž každý trvá nejméně 60 min., na rozpravu o tématech s klíčovým významem pro politiku EU a každá politická skupina má právo navrhnout aktuální téma dle svého výběru na nejméně jednu takovou rozpravu ročně“. Celkově by mělo dojít ke zlepšení efektivity parlamentní činnosti a to provedením interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů. Parlamentní práce by měla být účinnější díky omezení počtu písemných dotazů, návrhů usnesení a žádostí o jmenovitá hlasování. Nová pravidla by měla platit pro druhou polovinu volebního období.
Slovensko ukončilo svoje předsednictví a štafetu převzala Malta
EP 13. 12. 2016 hodnotil odcházející slovenské předsednictví. Slovensko převzalo předsednictví Rady od Nizozemska v červenci 2016 a předá jej 1. 1. 2017 Maltě. Historicky první slovenské předsednictví Rady mělo za cíl zaměřit se zejména na ekonomickou oblast, modernizaci jednotného trhu a zajištění udržitelné migrační a azylové politiky. Poslanci pozitivně hodnotili spuštění pohraniční a pobřežní stráže a podpis obchodní dohody s Kanadou. Někteří poslanci mají pocit, že slovenské předsednictví málo efektivně řešilo migrační krizi.