Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2016

Euroskop, 08.01.2017

Rada přijala revizi Schengenského hraničního kodexu, Komise chce zabezpečit cestovní doklady, Komise plní akční plán pro boj proti financování terorismu, Komise plánuje posílení schengenského informačního systému, Rada vyjádřila souhlas s dohodou upravující výměnu informací o osobních údajích mezi EU a USA, Rada přijala směrnici o přístupu k informacím o skutečných vlastnících, Komise vydala již osmou zprávu o relokaci a přesídlení, Eurostat posuzoval první žadatele o azyl, Byla dojednána prozatímní politická dohoda o směrnici o střelných zbraních, Orgány EU opět zkoumaly situaci v Polsku, Dle Eurobarometru za podzim 2016 jsou nadále největší problémy EU přistěhovalectví a terorismus

  • Kontroly na vnějších hranicích by měly probíhat i při výstupu

  • Byl představen nový akční plán bojující proti falešným cestovním dokladům

  • EU chce účinně bojovat proti financování terorismu

  • Schengenský informační systém by měl být revidován

  • Rada souhlasí s vytvořením zastřešující dohody na ochranu osobních údajů mezi EU a USA

  • Rada schválila posílení spolupráce danových orgánů v boji proti praní špinavých peněz

  • Nová zpráva o stavu relokace a přesídlení

  • Revize o střelných zbraních dosáhla prozatímní dohody

  • Polsko je stále v centru zájmů institucí EU

  • Terorismus a přistěhovalectví označili občané EU za největší problémy 

  

Rada přijala revizi Schengenského hraničního kodexu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení č. 562/2006 (ES), pokud jde o posílení kontrol na vnějších hranicích na základě příslušných databází (KOM(2015)670)

  • Coreper 7. 12. 2016 schválil kompromisní znění dohodnuté s EP o změně Schengenského hraničního kodexu s cílem posílit kontroly na vnějších hranicích na základě příslušných databází.

Pozadí

  • V prosinci 2015 předložila Komise návrh nařízení, kterým se mění Schengenský hraniční kodex. Důvodem byla zejména bezpečnostní situace a nárůst teroristických hrozeb. Komise také reagovala na výzvu Rady z listopadu 2015, kdy požádala o revizi Schengenského hraničního kodexu.

Boj proti teroristickým hrozbám je cílem Komise již dlouhodobě a členské státy jsou sice povinny systematicky kontrolovat státní příslušníky třetích zemí na základě všech databází při vstupu, ale platné právo nestanovuje povinnost kontroly i při výstupu.

Kromě toho je návrh provázán také s Evropským programem pro bezpečnost, který Komise uvedla v dubnu 2015 (více v příspěvku „Komise představila plán na boj proti terorismu“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2015).

Klíčové a sporné body

Návrh obsahuje cílenou změnu nařízení EP a Rady č. 562/2006, kterým se stanovuje kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) za účelem posílení bezpečnosti v prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích. Předložená revize zavádí systematické kontroly rovněž při výstupu s cílem posílit bezpečnost v EU. Posíleno by mělo být využívání příslušných databází EU.

  • Návrh by měl konkrétně členským státům ukládat povinnost provádět systematické kontroly všech osob, včetně osob požívajících práva na volný pohyb podle právních předpisů EU (tedy občanů EU a jejich rodinných příslušníků, kteří nejsou občany EU), při překračování vnějších hranic na základě databází ztracených a odcizených dokladů, s cílem ověřit, zda tyto osoby nepředstavují hrozbu pro veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost. Tato povinnost se má uplatnit na všech vnějších hranicích (vzdušných, námořních a pozemních) jak při vstupu, tak i při výstupu.

Předpokládaný další vývoj

Návrh bude nyní předložen EP k projednání a k hlasování v prvním čtení a poté Radě k přijetí.

Odkazy

 

Komise chce zabezpečit cestovní doklady

Communication from the Commission to the European Parliament and the Council - Action plan to strengthen the European response to travel document fraud (COM(2016)790)

  • Komise 8. 12. 2016 přijala akční plán, jenž stanovuje konkrétní opatření zvyšující zabezpečení cestovních dokladů.

Pozadí

Zabezpečení cestovních dokladů je dle Komise významným faktorem boje proti terorismu a organizovanému zločinu a pomáhá zlepšit ochranu hranic a řízení migrace. Zabezpečené cestovní doklady úzce souvisí s bezpečnostní unií. Její prosazování a posilování je zahrnuto v jak politických směrech, tak v projevu o stavu Unie ze září 2016.

V dubnu 2015 byl přijat Evropský program pro bezpečnost stanovující hlavní kroky k boji proti terorismu a bezpečnostním hrozbám z programu vychází také prvky vedoucí k účinné a skutečné bezpečnostní unii.

V dubnu 2016 bylo představeno sdělení Silnější a inteligentnější informační systémy pro hranice a bezpečnost, kde byla zmíněna důležitost ochrany cestovních dokladů. Komise chce proto bojovat proti podvodům s doklady a za tím účelem zřídila skupinu na vysoké úrovni pro informační systémy a interoperabilitu s agenturami EU, odborníky z členských států a zúčastněnými institucemi.

Následně v září 2016 bylo Komisí zveřejněno Sdělení o posilování bezpečnosti ve světě mobility, v němž se zavázala k přijetí akčního plánu v oblasti zabezpečení cestovních dokladů do prosince 2016.

Klíčové a sporné body

Předložený akční plán stanovuje doporučení, jak mohou členské státy bojovat s podvody související s cestovními doklady, a představuje konkrétní kroky, které by měla Komise přijmout.

Akční plán se primárně soustředí na cestovní doklady vydané členskými státy. Komise nehodlá zasahovat měnit odpovědnost členských států za vydávání dokladů. Nadále by měly být za tuto agendu odpovědné členské státy. Bezpečnostní normy pro cestovní doklady a požadavky na hraniční kontroly však spadají pod správu EU.

Komisí představený plán stanovuje konkrétní opatření ve 4 hlavních oblastech:

  • Registrace totožnosti: Členské státy by měly s podporou Komise zvážit, jak se nejlépe vyhnout vydávání pravých dokladů na základě falešné totožnosti.
  • Vydávání dokumentů: Členské státy by měly zlepšit výměnu informací o osvědčených postupech, pokud jde o registraci biometrických údajů a postupy vydávání dokumentů, a posílit dohled nad vydáváním průkazů totožnosti a cestovních dokladů, aby se předcházelo krádeži nevyplněných dokladů.
  • Zpracování dokumentů: Akční plán vyzývá EP a Radu, aby co nejdříve přijaly návrhy na lépe zabezpečený jednotný formát pro víza a povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí, který zamezí dalším podvodům s těmito dokumenty.
  • Kontrola dokumentů: Členské státy by měly systematicky registrovat veškeré ukradené, ztracené, neoprávněně užívané nebo znehodnocené dokumenty do Schengenského informačního systému (SIS) a databáze Interpolu a urychlit zavádění funkce vyhledávání otisků prstů v SIS.

Předpokládaný další vývoj

Komise během roku 2017 posoudí pokrok provádění akčního plánu a do konce prvního čtvrtletí 2018 by měla informovat EP a Radu.

Odkazy

 

Komise plní akční plán pro boj proti financování terorismu

Proposal for a directive of the European Parliament and of the Council on countering money laundering by criminal law (COM(2016)826)

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council on controls on cash entering or leaving the Union and repealing Regulation (EC) No 1889/2005 (COM(2016)825)

Proposal for a a regulation of the European Parliament and of the Council on the mutual recognition of freezing and confiscation orders (COM(2016)819)

Pozadí

Komise v únoru 2016 vypracovala akční plán pro boj proti financování terorismu, jehož cílem je zajistit, aby měly členské státy k dispozici nástroje nezbytné k řešení nových hrozeb. Tento akční plán vycházel z Evropského programu pro bezpečnost, který byl přijat v dubnu 2015 a v němž byla zdůrazněna nutnost přijmout účinnější a komplexnější opatření proti financování teroristů (více v příspěvku „Komise představila Akční plán proti financování terorismu“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2016).

Komise v dubnu 2016 označila zamezení přístupu teroristů k financování za jedno z prioritních opatření, jež musí být přijaty k dokončení efektivní a udržitelné bezpečnostní unie EU.

Třetí zpráva o pokroku při provádění bezpečnostní unie z prosince 2016 uvádí, že by Komise měla v roce 2017 předložit návrh na posílení pravomocí celních orgánů, aby mohly řešit financování terorismu v souvislosti s obchodem se zbožím. Komise ve zprávě o pokroku také vyzývá EP a Radu, aby v krátkém časovém horizontu dosáhly dohody o revidované čtvrté směrnici o boji proti praní peněz.

Klíčové a sporné body

Komise by chtěla pomocí předložených návrhů zefektivnit boj proti terorismu a organizovanému zločinu. V rámci balíku byly předloženy celkově 3 návrhy, které mají zajistit odhalování podezřelých finančních toků a blokování zdrojů financování.

Návrh směrnice o kriminalizaci praní peněz by měl umožnit stíhat zločince a teroristy. Konkrétně by mělo být možné:

  • stanovit minimální pravidla týkající se definice trestných činů a sankcí spojených s praním peněz, což má přispět k odstranění rozdílů mezi pravidly jednotlivých členských států, které zločinci zneužívají.
  • odstranit překážky přeshraniční soudní a policejní spolupráce stanovením společných pravidel, která by zjednodušila vyšetřování trestných činů souvisejících s praním peněz,
  • uvést normy EU do souladu s jejími mezinárodními závazky v této oblasti, například závazky obsaženými ve Varšavské úmluvě Rady Evropy a v doporučeních Finančního akčního výboru.

Snadnější odhalování teroristů a osob, které je finančně podporují, by mělo být možné díky duhému návrhu nařízení o kontrolách peněžní hotovosti, které by mělo:

  • vést ke zpřísnění kontrol hotovosti u osob, které vstupují do EU nebo ji opouštějí s více než 10 tis. €,
  • umožnit orgánům zasahovat v případě částek nižších než prahová hodnota, pokud se vyskytne podezření na trestnou činnost,
  • zlepšit výměnu informací mezi orgány členských států,
  • rozšířit celní kontroly na hotovost zasílanou v poštovních balících nebo v nákladních zásilkách a na cenné komodity, jako je zlato, a na „předplacené“ platební karty, na něž se v současnosti standardní celní prohlášení nevztahuje.

Rychlé přeshraniční zmrazování a konfiskace finančních prostředků teroristům by mělo zabránit zneužití prostředků k dalším útokům. Třetí návrh nařízení by měl:

  • nabídnout jednotný právní nástroj pro uznávání příkazu ke zmrazení majetku i příkazu ke konfiskaci majetku ve všech zemích EU, čímž se zjednoduší stávající právní rámec. Nařízení má začít platit okamžitě ve všech členských státech,
  • rozšířit působnost současných pravidel o přeshraničním uznávání tak, aby bylo možné provádět konfiskaci také u dalších osob spojených s pachatelem a aby bylo možné konfiskaci provést také v případě, kdy pachatel není obviněn, například v případě útěku nebo úmrtí,
  • urychlit uplatňování příkazů ke zmrazení nebo konfiskaci a zvýší se jejich účinnost. Návrh vymezuje příslušné lhůty, včetně kratších lhůt pro příkazy ke zmrazení,
  • zajistit dodržování práv obětí na odškodnění a náhradu. V případech přeshraničního výkonu příkazu ke konfiskaci mají mít práva obětí přednost před zájmy vykonávajícího a vydávajícího státu.

Předpokládaný další vývoj

Návrhy budou předány k projednávání v EP a v Radě.

Odkazy

 

Komise plánuje posílení schengenského informačního systému

Report from the Commission to the European Parliament and the Council on the evaluation of the second generation Schengen Information System (SIS II) in accordance with art. 24 (5), 43 (3) and 50 (5) of Regulation (EC) No 1987/2006 and art. 59 (3) and 66 (5) of Decision 2007/533/JHA (COM(2016)880)

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council on the use of the Schengen Information System for the return of illegally staying thirdcountry nationals (COM(2016)881)

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council on the establishment, operation and use of the Schengen Information System (SIS) in the field of border checks, amending Regulation (EU) No 515/2014 and repealing Regulation (EC) No 1987/2006 (COM(2016)882)

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council on the establishment, operation and use of the Schengen Information System (SIS) in the field of police cooperation and judicial cooperation in criminal matters, amending Regulation (EU) No 515/2014 and repealing Regulation (EC) No 1986/2006, Council Decision 2007/533/JHA and Commission Decision 2010/261/EU (COM(2016)883)

  • Komise 21. 12. 2016 představila návrhy k revizi Schengenského informačního systému (SIS). Tento krok byl oznámen ve sdělení o udržitelné bezpečnostní unii a potvrdil jej předseda Komise v projevu o stavu Unie.

Pozadí

Schengenský informační systém (SIS) je rozsáhlý, centralizovaný informační systém, který se používá při kontrolách na vnějších hranicích schengenského prostoru a napomáhá prohloubení spolupráce donucovacích a justičních orgánů ve 29 zemích po celé Evropě. V jeho databázích je více než 70 mil. záznamů. Například v roce 2015 v něm proběhlo vyhledávání takřka ve 3 mld. případů.

  • Konkrétně SIS obsahuje informace o osobách, které nemají právo na vstup nebo pobyt v schengenském prostoru, o osobách hledaných v souvislosti s trestnou činností a pohřešovaných osobách. Dále zaznamenává informace o některých ztracených nebo odcizených věcech (např. vozidlech, zbraních, lodích a dokladech totožnosti) a údaje umožňující nalezení osoby a potvrzení její totožnosti.

V dubnu 2013 byla spuštěna nová generace SIS, tzv. SIS II, který má zvýšit bezpečnost a usnadnit volný pohyb v schengenském prostoru. SIS II umožňuje snadnější výměnu informací mezi orgány hraniční kontroly jednotlivých států, celními a policejními orgány o osobách, které se možná dopustily závažného trestného činu. Obsahuje rovněž záznamy o pohřešovaných osobách, zejména o dětech, a také informace o určitých typech majetku, jako jsou bankovky, osobní a nákladní automobily, střelné zbraně a doklady totožnosti, které mohly být odcizeny, neoprávněně užívány nebo ztraceny (více v příspěvku „Spuštění nové generace schengenského informačního systému SIS II“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2013).

Na základě sdělení z dubna 2016, které stanovilo kroky k vytvoření účinné a udržitelné bezpečnostní unie (více v příspěvku „Evropský program pro bezpečnost byl zhodnocen“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2016 a v příspěvku „První zpráva o pokroku v bezpečnostní unii byla vydána“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v říjnu 2016), a také na základě sdělení z dubna 2016 o silnějších a inteligentnějších informačních systémech pro ochranu hranic a bezpečnost se Komise rozhodla revidovat stávající informační systémy. Hlavním důvodem je zvýšení bezpečnosti a lepší ochrana hranic pomocí nových funkcí SIS.

  • Během roku 2016 proběhlo hodnocení funkčnosti SIS a byla vydána hodnotící zpráva o Schengenském informačním systému druhé generace (SIS II) společně s návrhem revize. Dle hodnocení nemá SIS žádné výraznější nedostatky a funguje efektivně. Zpráva navrhla změny spíše v provozní oblasti a konkrétní technické změny. Předložené návrhy z této hodnotící zprávy vycházejí.

Klíčové a sporné body

Dle hodnotící zprávy byla navrhnuta opatření provozního a technického charakteru. Navrhované změny by měly v budoucnu:

  • zlepšit zabezpečení a dostupnost systému stanovením jednotných požadavků pro pracovníky v terénu na bezpečné zpracovávání údajů v SIS a na zajištění kontinuity pro koncové uživatele,
  • zvýšit ochranu údajů zavedením dodatečných ochranných opatření zajišťujících, že shromažďování a zpracovávání údajů a přístup k nim budou v souladu s právními předpisy EU a při respektování základních práv, včetně práva na účinné opravné prostředky, omezeny na nezbytné minimum,
  • zkvalitnit výměnu informací a spolupráci mezi členskými státy, zejména zavedením nové kategorie údajů „neznámé hledané osoby“ a udělením plných přístupových práv Europolu,
  • pomáhat v boji proti terorismu uložením povinnosti pořídit záznam v SIS v případech souvisejících s teroristickými trestnými činy a zavedením nové zjišťovací kontroly, která příslušným orgánům pomůže shromáždit nezbytné informace,
  • zvýšit ochranu dětí tím, že příslušné orgány budou moci vedle záznamů o pohřešovaných dětech pořizovat i preventivní záznamy o dětech, u nichž hrozí vysoké riziko únosu;
  • přispět k účinnému uplatňování zákazu vstupu pro státní příslušníky třetích zemí na vnější hranici tím, že údaje o těchto osobách budou do SIS vkládány povinně,
  • zlepšit vymáhání rozhodnutí o navrácení vydaných neoprávněně pobývajícím státním příslušníkům třetích zemí zavedením nové kategorie záznamů pro tato rozhodnutí,
  • zefektivnit využívání údajů, jako je zobrazení obličeje a otisky dlaní, k určení totožnosti osob vstupujících do schengenského prostoru,
  • důrazněji podporovat prevenci a vyšetřování krádeží a padělání tím, že se umožní pořizovat záznamy o více typech zcizeného a padělaného zboží a dokladů.

Předložené návrhy zásadním způsobem nemění fungování SIS, ale upravují jeho pravidla.

Předpokládaný další vývoj

Navržená opatření budou nyní předána Radě a EP. Oba orgány budou revizi SIS projednávat.

Odkazy

 

Krátce...

 

Rada vyjádřila souhlas s dohodou upravující výměnu informací o osobních údajích mezi EU a USA

Rada 2. 12. 2016 přijala rozhodnutí zmocňující EU k uzavření tzv. „zastřešující dohody“ s USA, která zavádí komplexní rámec ochrany údajů na vysoké úrovni pro spolupráci v oblasti prosazování trestního práva. Dohoda zejména posiluje práva občanů EU tím, že jim poskytuje rovné zacházení jako s občany Spojených států, pokud jde o prostředky soudní nápravy u soudů Spojených států. Zastřešující dohoda pokrývá veškeré osobní údaje vyměněné mezi policejními orgány a orgány trestního soudnictví členských států EU a federálními orgány Spojených států za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů včetně terorismu (více v příspěvku „Režim silnější ochrany osobních údajů mezi EU a USA byl spuštěn“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2016). Usnadní spolupráci v oblasti prosazování trestního práva, přičemž zároveň poskytne záruky zákonnosti předávání údajů. Zahrnuje např. ustanovení o jednoznačných omezeních využití údajů, povinnosti požádat o předchozí souhlas před jakýmkoli dalším předáním údajů, povinnosti stanovit vhodné lhůty pro uchovávání, právu na přístup a opravu. Dohoda doplní stávající a budoucí dohody mezi orgány pro prosazování trestního práva uzavřené mezi EU a USA a mezi členskými státy EU a USA. Sama o sobě nepředstavuje právní nástroj pro jakékoli předávání osobních informací do USA, avšak doplňuje, je-li to třeba, záruky ochrany údajů v rámci stávajících i budoucích dohod o předávání údajů či vnitrostátní ustanovení, jimiž se takové předávání povoluje. Dohoda vstoupí v platnost, jakmile orgány USA dokončí své vnitrostátní postupy.

 

Rada přijala směrnici o přístupu k informacím o skutečných vlastnících

Rada 6. 12. 2016 přijala směrnici, která daňovým orgánům umožní přístup k informacím orgánů odpovědných za předcházení praní peněz. Směrnice bude od členských států vyžadovat, aby poskytovaly přístup k informacím o skutečném vlastnictví podniků. Daňové orgány se budou moci k těmto informacím dostat při monitorování toho, zda jsou řádně uplatňována pravidla týkající se automatické výměny informací v daňové oblasti (více v příspěvku „Rada souhlasí se změnou směrnice proti praní špinavých peněz", Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v listopadu 2016). Tento postup tak pomůže předcházet daňovým únikům a daňovým podvodům. Daňové orgány potřebují lepší přístup zejména k informacím o skutečných vlastnících zprostředkovatelských subjektů a k dalším relevantním informacím, jež jsou o zákaznících zjišťovány v rámci náležité péče. Pokud je majitel finančního účtu zprostředkovatelskou strukturou, musí banky takový subjekt prozkoumat a oznámit jeho skutečné vlastníky (více v příspěvku „Rada přijala pravidla pro výměnu informací v daňové oblasti“, Daně v květnu 2016). Členské státy budou mít do 31. 12. 2017 čas na to, aby směrnici provedly do svých vnitrostátních právních předpisů. Směrnice se bude používat od 1. 1. 2018.

 

Komise vydala již osmou zprávu o relokaci a přesídlení

Komise 8. 12. 2016 zveřejnila celkově osmou zprávu hodnotící stav relokací přesídlení v EU. Zprávy jsou vydávány pravidelně a hodnotí dosažené výsledky v rámci stanoveného období (více v příspěvku:„Členské státy stále nedodržují své sliby týkající se relokace a přesídlování“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v listopadu 2016). Během listopadu 2016 bylo uskutečněno celkově 1406 relokací, což je doposud nejvyšší počet za 1 měsíc. Tento výsledek navazuje na pozitivní trendy z minulých měsíců. Počet relokací z Řecka se stabilizoval na cca 1 tis. měsíčně a počet relokací z Itálie se o něco zvýšil. Celkově bylo relokalizováno již 8 162 osob, z toho 6 212 z Řecka a 1 950 z Itálie. Komise předpokládá, že by bylo možné, aby byli všichni způsobilí žadatelé v Řecku a Itálii relokováni do jiného členského státu do září 2017. Pro splnění tohoto cíle je nutné, aby členské státy prováděly pravidelně každý měsíc alespoň 2 tis. relokací z Řecka a 1 tis. relokací z Itálie, přičemž od dubna 2017 by pak mělo být měsíčně relokováno alespoň 3 tis. osob z Řecka a 1,5 tis. z Itálie. Komise plánuje, že bude nadále pokračovat ve spolupráci při odstraňování překážek bránících rychlejší relokaci. Komise navíc také rozhodla o ukončení řízení o nesplnění povinnosti vedené proti Itálii a Řecku za neprovedení nařízení o Eurodacu, protože oba členské státy již snímají otisky prstů takřka všem státním příslušníkům třetích zemí. Úsilí bylo zvýšeno také v oblasti přesídlování a doposud se týká tu 13 887 osob z celkového počtu 22 504 osob, který byl schválen v červenci 2015. Od zveřejnění předchozí zprávy bylo zejména z Turecka, Jordánska a Libanonu přesídleno více než 2 tis. Osob. Z Turecka bylo přesídleno dalších 544 syrských uprchlíků. Komise chce nadále pokračovat v hodnocení a podporovat činnost jednotlivých členských státu. Ty by měly svoje snahy ovšem dle ní ještě zintenzivnit. 

 

Eurostat posuzoval první žadatele o azyl

Eurostat vydal 15. 12. 2016 zprávu hodnotící počet prvních žadatelů o azyl v EU. V průběhu 3. čtvrtletí roku 2016 (od července do září 2016) poprvé požádalo o mezinárodní ochranu v členských státech EU skoro 360 tis. osob, což představuje 17% nárůst oproti 2. čtvrtletí, kdy bylo evidováno 305 tis. žadatelů o azyl. Celkově bylo od ledna do září 2016 zaregistrováno více než 950 tis. žadatelů o azyl. Nejvíce osob pochází ze Sýrie (takřka 90 tis.), Afghánistánu (62 tis.) a Iráku (36 tis.). 2/3 osob požádaly o azyl v Německu (téměř 240 tis., což je 66 % z celkového počtu žadatelů). Na 2. místě v počtu žádostí byla ve 3. čtvrtletí Itálie (35 tis., 10 %), jež byla následována Francií (20 tis., 6 %). Počty žadatelů poprvé vzrostly, ve srovnání s předchozím čtvrtletím, v Bulharsku (+ 82 %). Naproti tomu největší pokles byl zaznamenán v Maďarsku (- 73%), Polsku (- 37%) a Rakousku (- 22%).

 

Byla dojednána prozatímní politická dohoda o směrnici o střelných zbraních

EP a Rada dosáhly 20. 12. 2016 prozatímní dohody týkající se směrnice o střelných zbraních. Diskuze mezi orgány probíhaly více než rok. Komise navrhla revizi současných pravidel o střelných zbraních v listopadu 2015 po teroristických útocích v Paříži (více v příspěvku „Rada chce zpřísnit držení zbraní v EU“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2016). Pozměňovací návrhy, které se zabývají riziky pro veřejný pořádek a bezpečnost, se konkrétně týkají – lepší sledovatelnosti palných zbraní; opatření týkajících se znehodnocení a uschopnění nebo úpravy palných zbraní; zákazu civilního používání nejnebezpečnějších poloautomatických palných zbraní; přísnějších pravidel pro nabývání a držení nejnebezpečnějších palných zbraní a lepší výměny příslušných informací mezi členskými státy. Dohodnutý kompromis zpřísňuje nejen pravidla pro označování střelných zbraní a nově i jejich dílů, ale také pro jejich deaktivaci. Registrace by se měla týkat i speciálních zbraní upravených jen pro slepé náboje, které bývají využívány např. v divadle či u filmu. Ty lze v současné době v některých členských státech kupovat volně. V březnu 2017 by měl o návrhu rozhodovat EP a Rada deklarovala, že bude usilovat o to, aby se tak stalo v prvním čtení. Návrh vyvolal řadu bouřlivých diskuzí nejen v ČR a je otázkou, jak bude vypadat jeho konečná podoba. 

 

Orgány EU opět zkoumaly situaci v Polsku

Komise 21. 12. vydala druhé doporučení týkající se otázky právního státu v Polsku. Doplňující doporučení hodnotí probíhající stav a navazuje na doporučení z července 2016 a hodnotí situaci po jeho vydání (více v příspěvku „Komise opětovně řešila stav právního státu v Polsku a vydala k němu doporučení“, Institucionální záležitosti v červenci 2016). Obecně se Komise shodla na tom, že některé problémy byly částečně vyřešeny, nicméně se objevily i nové obavy a řada otázek zůstala nevyřešena. Největší obavy má Komise z nezávislosti soudního systému, zejména pak jmenování předsedy ústavního soudu. Konkrétně Komise doporučuje, aby polská vláda plně realizovala rozsudky ústavního soudu z prosince 2015; publikovat a plně provádět všechny rozsudky ústavního soudu; respektovat stanovisko Benátské komise a zdržet se akcí a veřejných prohlášení, které by mohly ohrozit legitimitu a účinnost ústavního soudu. Komise také zdůraznila potřebu spolupráce všech polských státních orgánů. Komise dala Polsku lhůtu 2 měsíců, během kterých by mělo dojít k nápravě. Poté by měla situaci zhodnotit a rozhodnout o dalším postupu. Stále je možné, že bude zahájena procedura podle čl. 7 SEU. V případě zhoršení situace ovšem není nutné vyčkávat a článek týkající se ochrany hodnot může být aktivován kdykoliv. Zda polská vláda naplní doporučení Komise, není jasné, protože předseda vládní strany Jaroslav Kaczyński prohlásil, že se neobává mezinárodního tlaku a chce naplnit stanovené cíle. Před vydáním doporučení byla situace v Polsku diskutována také v EP. Poslanci se shodli na tom, že se současný stav v Polsku musí řešit. Někteří zástupci politických skupin kritizovali polskou vládu za ohrožování demokratických principů a evropských hodnot. Jiní jsou ovšem přesvědčení, že by EU neměla zasahovat do suverenity členských států a řešení by mělo být přenecháno Polsku. Debata v EP byla již čtvrtou v řadě, ale poprvé se jí zúčastnila i předsedkyně polské vlády Beata Szydłová.

 

Dle Eurobarometru za podzim 2016 jsou nadále největší problémy EU přistěhovalectví a terorismus

Komise 22. 12. 2016 zveřejnila standardní průzkum Eurobarometr z podzimu 2016 (EB 86) a zvláštní průzkumu Budoucnost Evropy, které byly provedeny v členských státech EU a v 5 kandidátských zemích. Z výsledků vyplývá, že přistěhovalectví a terorismus jsou i nadále považovány za největší problémy, kterým EU čelí. Na otázku, co je zdrojem hlavních obav, kterým EU čelí, uváděli občané nejčastěji přistěhovalectví (45 %, pokles o 3 p. b. od jara 2016). Druhým nejčastěji uváděným problémem zůstává terorismus (32 %, –7 p. b.). Se značným odstupem následuje hospodářská situace (20 %, +1 p. b.), stav veřejných financí v členských státech (17 %, +1 p. b.) a nezaměstnanost (16 %, +1 p. b.). Přistěhovalectví je pro EU hlavní obavou ve všech členských státech s výjimkou Španělska a Portugalska. Komise hodnotila také podporu priorit a politiky EU a výsledkem je nárůst podpory od jara 2016. V souvislosti s problematikou migrace uvádí 69 % Evropanů, že jsou zastánci společné evropské migrační politiky, a 61 % se staví pozitivně k migraci osob z ostatních členských států EU. Dle výsledků vzrostla také podpora společné měny (58 % v EU jako celku, 70 % v eurozóně). EU jako taková má u 38 % Evropanů neutrální obraz, což je od jara 2015 stabilní výsledek. Negativní obraz mírně poklesl (25 %), ale je nutné zdůraznit, že se výsledky liší za jednotlivé členské státy. 

Další články v rubrice

Veřejné zdraví v červnu 2020

Euroskop, 10.07.2020

Spotřebitelé v červnu 2020

Euroskop, 10.07.2020