Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Vnitřní trh v lednu 2017

Euroskop, 09.02.2017

Komise navrhla balík opatření, jež by měl usnadnit poskytování služeb, Unie kapitálových trhů je v polovině svého období

  • Komise představila legislativní návrhy pro fungující ekonomiku služeb

  • Komise provedla hodnocení unii kapitálových trhů

 

Komise navrhla balík opatření, jež by měl usnadnit poskytování služeb

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council - Introducing a European services e-card and related administrative facilities (COM(2016)824)

Proposal for a directive of the European Parliament and of the Council on the enforcement of the Directive 2006/123/EC on services in the internal market, laying down a notification procedure for authorisation schemes and requirements related to services, and amending Directive 2006/123/EC and Regulation (EU) No 1024/2012 on administrative cooperation through the Internal Market Information System (COM(2016)821)

Proposal for a directive of the European Parliament and of the Council on a proportionality test before adoption of new regulation of professions (COM(2016)822)

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions on Reform - recommendations for regulation in professional services (COM(2016)820)

  • Komise 10. 1. 2016 představila balík návrhu, který by měl usnadnit poskytování služeb firmám a podnikatelům v rámci celé EU.

Pozadí

Komise si v rámci svého pracovního programu stanovila několik priorit. Jednou z nich je rozvinutí potenciálu jednotného trhu. Fungující jednotný trh by měl sloužit jako odrazový můstek pro celou EU a měl by zajistit, aby se stala úspěšnější ve světové ekonomice.

V citlivých oblastech ovšem existuje stále řada překážek, které brání skutečně fungujícímu jednotnému trhu. EU se postupně snaží svými normami jednotlivé překážky odstraňovat a jednotný trh více uvolnit, ale tento proces není stále u konce. Komise chce své aktivity směřovat k posilování a prohlubování jednotného trhu EU, který je také nejdůležitější částí investičního plánu pro Evropu (více v příspěvku „Komise učinila poslední kroky ke spuštění Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) na podzim“, Vnitřní trh v červenci 2015).

Komise v říjnu 2015 představila plán, který by měl odstranit omezování investic a pro spotřebitele, odborníky a podniky vytvářet nové příležitosti.  Komise by chtěla prostřednictvím plánu dosáhnout pozitivních výsledků v několika oblastech (více v příspěvku „Komise usiluje o prohloubení jednotného trhu“, Vnitřní trh v říjnu 2015).

V rámci EU služby představují 2/3 ekonomiky, vzniká v nich přibližně 90 % pracovních míst, ale celý sektor zaostává. Produktivita je v oblasti služeb nízká. EU jako hlavní problém stanovila překážky limitující konkurenceschopnost. Dle Komise by měly členské státy stimulovat rozvoj ekonomiky služeb a lépe využívat potenciál jednotného trhu služeb.

Návrhy jsou součástí plánu vymezeného ve strategii pro jednotný trh a představují plnění politického závazku předsedy Komise Junckera plně rozvinout potenciál jednotného trhu a využít jej jako odrazový můstek pro evropské firmy na cestě k úspěchům ve světové ekonomice. Tento cíl potvrdila Evropská rada ve svých závěrech z prosince 2015, června 2016 a prosince 2016.

Klíčové a sporné body

Cílem navrhovaných opatření je usnadnit poskytovatelům služeb orientaci v administrativních formalitách a pomoci členským státům identifikovat nadměrně zatěžující nebo zastaralé požadavky. EU dle Komise nechce zásadně měnit stávající pravidla, ale chtěla by podpořit jejich dodržování a uplatňování. Pokud by byla stávající pravidla uvedena do praxe, mělo by to samo o sobě stimulovat trh se službami.  

Předložený balík se skládá ze 4 návrhů opatření:

  1. Nový evropský průkaz služeb: Zjednodušený elektronický postup by měl  poskytovatelům podnikatelských služeb (např. inženýrským firmám, IT konzultantům, organizátorům veletrhů apod.) a stavebních služeb usnadnit vyřízení administrativních formalit požadovaných k poskytování služeb v zahraničí. V členských státech by měla být zřízena kontaktní místa, kde poskytovatelé služeb mohli jednat ve svém vlastním jazyce. Kontaktní místa by ověřila  nezbytné údaje a poté je předala do hostitelského členského státu. Hostitelský členský stát by si měl ponechat stávající pravomoc uplatňovat vnitrostátní regulační požadavky a rozhodnout, zda žadatel může nabízet služby na jeho území. Elektronickým průkazem by neměly být dotčeny stávající povinnosti zaměstnavatelů nebo práva zaměstnanců.
  2. Posuzování přiměřenosti vnitrostátních předpisů o službách svobodných povolání: Asi 1/5 evropské pracovní síly (50 mil. lidí)  pracuje v povoláních, k nimž je přístup podmíněn získáním zvláštní kvalifikace nebo pro která je vyhrazen specifický titul (např. lékárníci nebo architekti). Někdy jsou sice regulace opodstatněné, ale většina z nich je dle Komise zbytečně zatěžující. Komise navrhuje zefektivnit a vyjasnit, jak by členské státy měly provádět ucelený a transparentní test přiměřenosti před přijetím nebo změnou vnitrostátních předpisů o službách svobodných povolání. Návrh směrnice stanovuje pravidla o společném rámci pro provádění posouzení přiměřenosti před zavedením nových právních nebo správních předpisů omezujících přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon, případně před změnou stávajících předpisů, s cílem zajistit řádné fungování vnitřního trhu.
  3. Vodítko pro vnitrostátní reformy v oblasti regulace svobodných povolání: Ze vzájemného hodnocení, které členské státy provedly v letech 2014 až 2016, vyplynulo, že státy, které svůj trh služeb otevřely (například Itálie, Polsko, Portugalsko a Španělsko), nyní profitují z širšího výběru služeb za lepší ceny a zároveň zachovaly vysoké standardy pro spotřebitele a pracovníky. Komise proto představila vodítko pro potřeby vnitrostátních reforem v oblasti regulace služeb svobodných povolání s vysokým potenciálem růstu a tvorby pracovních míst: architektů, inženýrů, právníků, účetních, patentových zástupců, realitních makléřů a turistických průvodců. Členské státy by měly posoudit, zda požadavky na tato povolání splňují deklarované cíle jejich vnitrostátní politiky.
  4. Lepší postup oznamování návrhů vnitrostátních předpisů o službách: Legislativa EU již vyžaduje, aby členské státy informovaly Komisi o navrhovaných vnitrostátních předpisech týkajících se služeb, což umožňuje, aby mohly být vzneseny případné výhrady ohledně možného nesouladu s právními předpisy EU. V představeném balíku Komise navrhla úpravy tohoto mechanismu, jež by měly proces urychlit.

Předpokládaný další vývoj

Návrhy budou projednány na únorovém zasedání Rady.

Odkazy

 

Krátce…

 

Unie kapitálových trhů je v polovině svého období

Komise 10. 1. 2017 zahájila veřejnou konzultaci týkající Unie kapitálových trhů (CMU) a zároveň hodnotila vývoj v dané oblasti a stanovila výzvy do budoucna. Komise přijala v září 2015 akční plán pro vytváření Unie kapitálových trhů (více v příspěvku „Komise položila základy unie kapitálových trhů“, Vnitřní trh v září 2015). Tento plán obsahuje program opatření, jejichž cílem je do roku 2019 položit základy integrovaného kapitálového trhu a vychází z těchto hlavních zásad: vytváření více příležitostí pro investory; propojení financování s reálnou ekonomikou; podpora silnějšího a odolnějšího finančního systému; prohloubení finanční integrace a intenzivnější hospodářská soutěž. V září 2016 vymezila další kroky k urychlenému dokončení unie kapitálových trhů jakožto stěžejního projektu Junckerovy Komise na podporu zaměstnanosti a růstu v Evropě. Přijaté sdělení vytyčuje kroky nutné k tomu, aby se CMU co nejdříve hmatatelně projevila v praxi (více v příspěvku „Komise požaduje rychlé dokončení Unie kapitálových trhů“, Vnitřní trh v září 2016). V polovině období Komise hodnotila dosažené výsledky - např. v oblasti sekuritizace (více v příspěvku „Unie v rekordním čase projednala regulační rámec pro sekuritizaci“, Vnitřní trh v prosinci 2015) a rizikového kapitálu. V druhé polovině období by se pozornost měla zaměřit na udržitelné finance a osobní důchody.