Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Energie v únoru 2017

Euroskop, 09.03.2017

Reforma EU ETS byla projednána v EP a Radě, Komise vydala druhou zprávu o stavu energetické unie

  • EP prosazuje ambicióznější reformu obchodování s emisemi

  • Komise zveřejnila zprávu o pokroku energetické unie

 

Reforma EU ETS byla projednána v EP a Radě

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií (KOM(2015)337)

  • Reforma systému obchodování s povolenkami má zajistit jeho fungování v období 2020-2030

  • Měla by vyřešit především nadměrný počet povolenek v systému, díky kterým je jejich cena příliš nízká

  • V budoucnu tak lze očekávat zvýšení cen povolenek

  • Povolenky budou muset zřejmě nakupovat nově i letečtí dopravci

  • EP 15. 2. 2017 přijal pozměňovací návrhy k reformě systému EU ETS, který mimo jiné zahrnuje i požadavek na zahrnutí sektoru letecké dopravy do obchodování. Rada 28. 2. 2017 rovněž přijala obecný přístup, který nyní bude sloužit jako podklad pro další jednání.

Pozadí

Návrh reformy systému obchodování s emisními povolenkami představila Komise 15. 7. 2015 v rámci balíku k energetické unii (více v příspěvku „Komise navrhuje konkrétní opatření pro vybudování energetické unie“, Energie v červenci 2015). Komise navrhuje vytvořit energetickou unii jako pátou svobodu s volným pohybem energií napříč hranicemi členských států s jednotným vnitřním energetickým systémem. Ten představuje jednu z pěti dimenzí představené strategie. K dalším čtyřem patří: (1) zajištění bezpečnosti energetických dodávek včetně např. zajištění větší průhlednosti při uzavírání dlouhodobých kontraktů na dodávky plynu; (2) zvýšení energetické účinnosti; (3) nízkouhlíková ekonomika v EU v souvislosti s ochranou klimatu a (4) výzkum a inovace v prioritních oblastech využívání obnovitelných zdrojů, smart grids atd.

V otázce systému EU ETS chce Komise revidovat směrnici upravující systém EU ETS směrem k výraznější podpoře inovací v oblasti nízkouhlíkové ekonomice a nově i pro energeticky náročná odvětví a na modernizaci energetických systémů v chudších členských státech EU formou větší alokace z prostředků systému EU ETS.

Klíčové a sporné body

Návrh revize směrnice podle Komise upravuje systém EU ETS směrem k výraznější podpoře inovací v oblasti nízkouhlíkové ekonomice a nově i pro energeticky náročná odvětví a na modernizaci energetických systémů v chudších členských státech EU formou větší alokace z prostředků systému EU ETS. Návrh navazuje na opatření na vznik stálé emisní rezervy z května 2015 (více v příspěvku „Stálá rezerva emisních povolenek bude již od 2019“, Životní prostředí v květnu 2015).

U energeticky náročných odvětví má být poskytnuta záruka mezinárodní konkurenceschopnosti. Na odvětví, kterým hrozí přesun výroby mimo EU, má být také soustředěn princip bezplatných emisních povolenek. Od roku 2021 má pokračovat obdobný mechanismus rozdělování povolenek jako dosud, díky kterému by mělo být rozděleno 6,3 mld. povolenek v hodnotě 160 miliard €.

Aby byl dosažen cíl snížení emisí vypouštěných v EU do roku 2030 o 40 % (oproti hodnotám z roku 1990), musí ta odvětví, na které se systém obchodování s povolenkami vztahuje, snížit své emise o 43 % oproti stavu v roce 2005. Komise proto navrhuje, aby počet povolenek klesal meziročně tempem 2,2 % ročně namísto dosavadních 1,74 %.

Komise také navrhla vytvoření podpůrných mechanismů v podobě Fondu inovací a Modernizačního fondu. První z nich má podporovat demonstraci inovativních technologií a průlomové inovace v průmyslu, druhý pak investice do modernizace energetiky pro státy, jejichž HDP na osobu se pohybuje pod 60 % unijního průměru (ČR tedy na prostředky z tohoto fondu nedosáhne).

Podle návrhu EP by se měl počet povolenek mezi lety 2021–2024 snižovat dokonce o 2,4 %. Do roku 2020 by měla být dále zdvojnásobena kapacita tržní rezervy, tak aby byla každoročně schopna absorbovat až 24 % z dostupných povolenek a tím lépe stabilizovat jejich cenu. Kromě zřízení Komisí navrhovaných fondů navrhují poslanci rovněž vznik Fondu pro spravedlivou transformaci, který by byl financován 2 % příjmů z dražeb povolenek a který by byl věnován na podporu transformace regionů, v nichž je vysoký podíl pracovníků zaměstnán v odvětvích závislých na uhlíku a HDP na obyvatele je výrazně pod průměrnou úrovní EU.

Předpokládaný další vývoj

Konkrétní podoba výsledné legislativy bude nyní předmětem interinstitucionálních jednání. Požadavek na zahrnutí letecké dopravy do obchodování EU ETS má podporu Komise, která již oznámila, že chce návrhy odpovídajícím způsobem pozměnit. Jednání by měla být završena do konce roku.

Odkazy

 

Krátce...

 

Komise vydala druhou zprávu o stavu energetické unie

  • Komise je spokojená se vzorným plněním klimatických cílů pro rok 2020

  • Podle zprávy je transformace energetiky směrem k nízkouhlíkové ekonomice v plném proudu

Komise 1. 2. 2017 vydala již druhou zprávu o stavu energetické unie, která bilancuje vývoj, kterým se politika v této oblasti ubírala od zveřejnění první zprávy v listopadu 2015. Za tu dobu byly zveřejněné dva velké balíky legislativy: v únoru 2016 to byl balík zabývající se bezpečností dodávek energie (více v příspěvku „Komise představila první kroky k budování energetické unie v oblasti bezpečnosti dodávek“, Energie v únoru 2016), v listopadu 2016 to pak byl balík Čistá energie pro všechny Evropany (více v příspěvku „Komise zveřejnila balík opatření pro transformaci ekonomiky směrem k čisté energii“, Energie v listopadu 2016). Dne 4. 11. 2016 vstoupila v platnost také pařížské klimatická dohoda (více v příspěvku „Pařížská dohoda o změně klimatu vstupuje v platnost“, Životní prostředí v říjnu 2016). Zpráva dále zmiňuje, že se daří plnit klimatické cíle stanovené pro rok 2020 – cíl zvýšit energetickou účinnost do roku 2020 o 20 % již byl dosažen, podíl 20 % obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie zatím dosažen nebyl (v současnosti se pohybuje okolo 16 %), podle Komise by ale měl být do roku 2020 splněn. Jako další úspěch je jmenováno zrušení vazby mezi hospodářským růstem a růstem emisí. Mezi lety 1990–2015 se celkový HDP EU zvýšil o 50 % a současně došlo k souhrnnému snížení emisí o 22 %, lze tedy dle Komise snižovat emise, aniž y to vedlo ke snížení hospodářského výkonu.