Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Institucionální záležitosti v únoru 2017

Euroskop, 09.03.2017

Komise očekává v nejbližších letech ekonomický růst v celé EU, Komise navrhuje více transparentnosti a odpovědnosti v rámci komitologie, U úřadu evropského veřejného žalobce je možné zavést posílenou spolupráci, Předběžně schválen program podpory strukturálních reforem v členských státech EU, Poslanci hlasovali o budoucnosti EP a EU, Rada připravuje rozpočet na rok 2018

  • Hospodářské oživení Evropy má podle očekávání pokračovat i letos a v roce příštím. Předpověď je však poznamenána větší nejistotou než obvykle.

  • Komise chce reformovat komitologii.

  • Rada nedosáhla jednomyslnosti na podporu návrhu nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce.

  • Předsednictví vyjednalo podmínky pro program podpory strukturálních reforem v EU, který přispěje k provedení institucionálních, správních a strukturálních reforem.

  • Plénum EP hlasoval o svém budoucím vývoji.

  • Rada poprvé jednala o rozpočtu na rok 2018.

 

Komise očekává v nejbližších letech ekonomický růst v celé EU

European Economic Forecast – Winter 2017

  • Reálné HDP v eurozóně roste již patnáct čtvrtletí

  • Značným tempem se zvyšuje zaměstnanost a nezaměstnanost nadále klesá, ačkoli se stále drží nad úrovní před krizí

  • Motorem růstu zůstává soukromá spotřeba

  • Růst investic pokračuje, ale je stále jen mírný

  •  Komise 13. 2. 2017 zveřejnila zimní hospodářskou prognózu, podle které mají ekonomiky všech členských států EU v letech 2016, 2017 a 2018 růst.

Pozadí

Prognóza vychází ze souboru vnějších předpokladů týkajících se směnných kurzů, úrokových sazeb a cen komodit s referenčním datem 1. 2. 2017. Použité hodnoty odrážejí tržní očekávání vyplývající z trhů s deriváty v době vypracování prognózy. V případě všech ostatních vstupních údajů, včetně předpokladů týkajících se vládních politik, tato prognóza zohledňuje informace do 1. 2. 2017 včetně.

Klíčové a sporné body

Komise očekává růst HDP v eurozóně ve výši 1,6 % v roce 2017 a 1,8 % v roce 2018. Oproti prognóze z podzimu to představuje mírné navýšení v důsledku lepších výsledků ve druhé polovině roku 2016, než se očekávalo, a poměrně slušného začátku roku 2017. Růst HDP v celé EU by měl sledovat obdobný trend a dosáhnout v tomto i příštím roce 1,8 %.

Inflace v eurozóně se v nedávné době začala zvyšovat, protože ceny energií, které se v minulosti snížily, nyní opět stoupají. V posledních 2 letech byla inflace velmi nízká, ale v tomto a příštím roce bude pravděpodobně růst, i když ani tak nedosáhne cílové hodnoty „ve střednědobém horizontu pod 2 %, ale blízko této úrovně“, která představuje cenovou stabilitu. 

Hlavní motorem růstu má být i nadále soukromá spotřeba, k níž přispívá trvalé zvyšování zaměstnanosti a rychlejší růst nominálních mezd. V tomto a příštím roce se však očekává, že stoupne inflace, čímž se omezí růst kupní síly domácností, a růst soukromé spotřeby proto zpomalí. Investice se budou pravděpodobně dále zvyšovat.

Růst zaměstnanosti podle prognózy zůstane relativně stabilní, i když bude v letech 2017 a 2018 poněkud pomalejší než v minulém roce. Míra nezaměstnanosti v eurozóně by se měla dále snížit z 10,0 % v roce 2016 na 9,6 % v tomto roce a 9,1 % v roce 2018. V EU jako celku má klesnout z 8,5 % v roce 2016 na 8,1 % v tomto roce a na 7,8 % v roce 2018. Jedná se o nejnižší míru nezaměstnanosti od roku 2009, ačkoli je stále vyšší než v době před krizí.

Agregovaný schodek veřejných financí a poměr veřejného dluhu k HDP v eurozóně budou v letech 2017 a 2018 zřejmě dále klesat. Schodek veřejných financí v eurozóně by měl klesnout z 1,7 % HDP v loňském roce na 1,4 % v letech 2017 i 2018. Poměr dluhu k HDP se má postupně snižovat z 91,5 % v roce 2016 na 90,4 % v roce 2017 a 89,2 % v roce 2018.

Předpokládaný další vývoj

Rizika provázející tyto prognózy jsou nebývale velká, a ačkoli se zvýšila možnost jak příznivějšího, tak horšího vývoje, celkově převažují spíše rizika nepříznivá. Obzvláště vysoká nejistota provázející tuto zimní prognózu je podle Komise způsobena tím, že nová administrativa USA dosud dostatečně neobjasnila své úmysly v hlavních oblastech politiky, a také skutečností, že v Evropě se bude letos konat řada voleb a budou zahájena jednání s Británií o vystoupení z EU.

Odkazy

 

Komise navrhuje více transparentnosti a odpovědnosti v rámci komitologie

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (KOM(2017)085)

  • Projednávání ve výborech znesnadňuje snaha o hledání konsensu

  • V roce 2016 přijala Komise 137 aktů v přenesené pravomoci a 1 494 prováděcích aktů

  • Kvůli GMO by mělo být revidováno projednávání ve výborech (komitologie)

  • Legislativní úprava by měla omezit využívání taktiky zdržování

  • Komise 14. 2. 2017 navrhla změnit nařízení o projednávání ve výborech za účelem vyšší transparentnosti a odpovědnosti v postupech sloužících k provádění právních předpisů EU (tzv. komitologie).

Pozadí

Iniciativa navazuje na prohlášení předsedy Komise v projevu o stavu Unie v září 2016. Většinu právních aktů EU přijímá Komise v souladu s pravomocemi, které jí svěřily EP a Rada jako spolutvůrci právních předpisů, a to buď prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci (podle článku 290 SFEU), nebo prováděcích aktů (podle článku 291 SFEU) - tzv. komitologie. Na rozdíl od aktů v přenesené pravomoci se pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí, stanoví předem formou nařízení přijatých řádným legislativním postupem. Tato pravidla a zásady jsou stanoveny v nařízení č. 182/2011.

V roce 2016 přijala Komise 137 aktů v přenesené pravomoci a 1 494 prováděcích aktů. V únoru 2016 podala Komise EP a Radě zprávu o provádění nařízení č. 182/2011, kde konstatovala, že nařízení umožnilo účinné využívání prováděcích pravomocí svěřených Komisi pod kontrolou členských států. Předložený návrh nemá za cíl změnit rámec postupu projednávání ve výborech jako takový. Komise dle zprávy hodnotí stávající rámec jako efektivní a neshledala žádné problémy, které by vyžadovaly legislativní návrh na změnu nařízení č. 182/2011. Zpráva však také nastínila omezený počet problematických případů, zejména ve vztahu k rozhodování o GMO. V letech 2015 a 2016 měla Komise za povinnost přijmout 17 aktů, jež se týkaly povolení citlivých produktů a látek jako glyfosát nebo GMO. V těchto případech nebylo nikdy dosaženo kvalifikované většiny členských států pro, ani proti návrhu. Proto bylo nutné přijímat rozhodnutí bez podpory kvalifikované většiny členských států.

Z výše uvedených důvodů se Komise domnívá, že je potřeba tento problém řešit pomocí několika málo změn pravidel komitologie. V souladu s tím oznámila ve svém pracovním programu na rok 2017 iniciativu týkající se modernizace postupů projednávání ve výborech.

Klíčové a sporné body

Předložený návrh obsahuje 4 změny, které by měly vést k jednoduššímu rozhodovacímu procesu.

  1. Změnit pravidla hlasování v poslední fázi postupu projednávání (odvolací výbor) tak, aby se přihlíželo pouze k hlasům pro nebo proti právnímu aktu. Klesne tak motivace využívat zdržení se hlasování a sníží se počet případů, kdy výbor není schopen zaujmout jednoznačný postoj a Komise je povinna jednat bez jasného mandátu od členských států.
  2. Zainteresovat ministry jednotlivých států tím, že Komise bude moci svolat odvolací výbor podruhé, tentokrát na úrovni ministrů, pokud odborníci členských států nepřijmou žádné stanovisko. Citlivá rozhodnutí se tak budou projednávat na odpovídající politické úrovni.
  3. Zvýšit transparentnost hlasování na úrovni odvolacího výboru tím, že se zveřejní hlasy jednotlivých zástupců členských států.
  4. Zaručit politický vklad tím, že Komise bude moci požádat Radu o stanovisko, pokud odvolací výbor nebude schopen zaujmout jednoznačný postoj.

Předpokládaný další vývoj

Návrh bude předložen EP a Radě a v případě schválení musí projít řádným legislativním postupem.

Odkazy

 

Krátce...

 

U úřadu evropského veřejného žalobce je možné zavést posílenou spolupráci

  • Úřad evropského veřejného žalobce by měl vyšetřovat podvody v EU

  • Státy nemohou dosáhnout shody na jeho vytvoření, a proto je možné, že bude ustanovena posílená spolupráce

Rada 7. 2. 2017 nedosáhla jednomyslnosti na podporu návrhu nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce. Cílem uvedeného nařízení je zřídit Úřad evropského veřejného žalobce. Úřad evropského veřejného žalobce by měl být nezávislým orgánem Unie vybaveným pravomocí vyšetřovat a stíhat za určitých podmínek podvody v rámci EU a další trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie. Měl by se věnovat oblasti vymáhání práva na evropské a vnitrostátní úrovni zaměřené na boj proti podvodům v rámci EU. Úřad evropského veřejného žalobce byl zmíněn ve smlouvách od roku 2009. Posledních 6,5 roku však ukázalo, že lze jen těžko dosáhnout dohody. Pokud nebude možné dohody dosáhnout, mohla by se vytvořit posílená spolupráce vybrané skupiny států. Článek 86 Smlouvy o fungování EU totiž stanovuje, že v případě nedosažení jednomyslnosti ohledně nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce může skupina alespoň 9 členských států požádat, aby bylo znění předloženo Evropské radě k projednání. Evropská rada má poté až čtyřměsíční lhůtu, aby se pokusila dosáhnout konsensu. Pokud stále není možné konsensu dosáhnout, může skupina alespoň 9 členských států vyjádřit přání navázat posílenou spolupráci.

 

Předběžně schválen program podpory strukturálních reforem v členských státech EU

  • Program bude podporovat vlády v jejich úsilí o zlepšování hospodářských a správních struktur

  • Provádění důležitých reforem bude v konečném důsledku přínosné pro EU jako celek

Předsednictví 8. 2. 2017 dosáhlo předběžné dohody se zástupci EP ohledně programu s cílem pomoci členským státům při provádění strukturálních reforem. Program přispěje k provedení institucionálních, správních a strukturálních reforem zaměřených na posílení konkurenceschopnosti, produktivity, růstu, zaměstnanosti, soudržnosti a investic. Tento program bude sloužit jako podpora postupů EU v oblasti správy ekonomických záležitostí, rovněž prostřednictvím pomoci pro účinné a účelné využívání EU. Z programu budou financována opatření a činnosti s evropskou přidanou hodnotou. Bude zaveden na období, které začíná vstupem v platnost do 31. 12. 2020, s finančním krytím ve výši 142,8 mil. €. Dohoda stanoví, že členské státy, které si přejí získat podporu, mohou podat žádost o finanční podporu vždy do 31. 10. každého kalendářního roku. Komise bude rovněž monitorovat provádění činností financovaných z programu. EP a Rada budou vyzvány, aby navrhované nařízení přijaly v prvním čtení.

 

Poslanci hlasovali o budoucnosti EP a EU

  • Plénum EP schválilo 3 zprávy navrhující úpravy fungování EU a eurozóny

  • Nejambicióznější zpráva Verhofstadta navrhuje proměnu EU takřka ve stát

EP 16. 2. 2017 hlasoval o 3 návrzích institucionálních reforem. Guy Verhofstadt (ALDE, BE) se ve své zprávě zabýval tím, jak změnit institucionální nastavení EU. Zejména pak v oblasti správy ekonomických záležitostí, zahraniční politiky, základních práv a transparentnosti. Verhofstadt navrhuje vytvoření ministra financí EU a dává Komisi větší pravomoci v oblasti hospodářské politiky EU. Plánuje také snížení počtu sídel EP (ze 3 na 1), snížení počtu komisařů, zrušení rotačního předsednictví Rady. Ambiciózní zprávu výbor schválil v prosinci 2016 a plénum ji těsně podpořilo poměrem 283:269:83.   Mercedes Bresso (S&D, IT) a Elmar Brok (EPP, DE) navrhují efektivnější využívání Lisabonské smlouvy. Doporučují proměnu Rady, která by se měla stát druhou legislativní komorou. Každý členský stát by měl předložit alespoň 3 kandidáty na komisaře. Rada by měla zcela přejít na hlasování kvalifikovanou většinou, všude tam, kde je to možné na základě smluv. Měla by být zřízena stálá Rada ministrů obrany za účelem koordinace politik obrany členských států. Dle autorů EU nepotřebuje populistickou revoluci, ale klid a využití stávajících možností. Dle Broka Lisabonská smlouva nabízí spoustu možností pro vytváření účinnější, odpovědnější a transparentnější EU, ale tyto možnosti nebyly dosud využity. Plénum zprávu podpořilo poměrem 329:223:83. Ve třetí zprávě Reimer Böge (EPP, DE) a Pervenche Berès (S&D, FR) navrhují sblížení ekonomik eurozóny a 3 pilíře fiskální kapacity pro konvergenci a stabilizaci pro členské státy, jejichž měnou je euro (konvergenční kodex, absorpce asymetrických otřesů a absorpce symetrických otřesů). Funkce předsedy Euroskupiny a komisaře pro hospodářské a finanční záležitosti by se mohly sloučit a v takovém případě by předseda Komise měl jmenovat tohoto komisaře místopředsedou Komise. Nejprve by zvláštní rozpočtová kapacita členských států, jejichž měnou je euro, měla být součástí unijního rozpočtu, nad rámec stropů víceletého finančního rámce, a měla by být financována členskými státy, jejichž měnou je euro, a dalšími zúčastněnými členy. Jakmile se situace stabilizuje, mohla by být fiskální kapacita financována z vlastních zdrojů, v souladu s doporučeními obsaženými v Montiho zprávě o budoucím financování EU. ESM by měl být dále rozvíjen a přeměněn na Evropský měnový fond (EMF) s odpovídajícími kapacitami pro poskytování a získávání úvěrů a jasně definovaným mandátem, aby byl schopen zvládat ekonomické šoky. Společně s Paktem o stabilitě a růstu by se měl konvergenční kodex zaměřit po dobu 5 let na konvergenční kritéria, pokud jde o zdanění, pracovní trh, investice, produktivitu, sociální soudržnost a kapacity veřejné administrativy a řádné správy v rámci stávajících Smluv. Böge tvrdí, že stabilizace eurozóny je v zájmu EU jako celku a zpráva by měla být základem pro další jednání s ostatními evropskými institucemi. Zpráva byla schválena poměrem 304:255:68. Všechny tyto návrhy jsou součástí balíku, který si klade za cíl stanovit postoj EP k budoucnosti EU před 60. výročím podpisu Římských smluv. Vedoucí představitelé také 3. 2. 2017 diskutovali cíle a priority pro rok 2017. EP deklaroval, že bude jednat tak, aby bylo 6 základních priorit naplněno. Jedná se o zaměstnanost a růstu; sociální Evropu; bezpečnost; migrační krizi; jednotný digitální trh; energetiku a změnu klimatu. 

 

Rada připravuje rozpočet na rok 2018

  • Rada poradila Komisi, jak by měl být připravován rozpočet na rok 2018, a upozornila na dohodu o snižování zaměstnanců o 5 %

  • Rada plánuje, že by v některých státech mělo dojít ke snížení příspěvků

Rada 21. 2. 2017 představila priority rozpočtu na rok 2018. Rozpočtový proces pro rok 2018 bude pravděpodobně probíhat v kontextu rozpočtových omezení v několika členských státech. Rada proto zdůrazňuje potřebu zlepšit předvídatelnost příspěvků členských států do rozpočtu EU. Domnívá se, že rozpočet EU by měl usilovat o stimulaci růstu, podporu zaměstnanosti a vytváření nových pracovních míst, posílení skutečné soudržnosti EU, podporu konkurenceschopnosti a řešení migrační a bezpečnostní krize, současně by však měl zachovat rozpočtovou kázeň na všech úrovních. Rada vyzývá Komisi, aby rozpočtové dokumenty byly jednodušší, výstižnější a transparentnější a jasně odůvodňovaly požadované prostředky a rovněž zahrnovaly jejich dopady do roku 2020 a dále. Rada požaduje, aby Komise zajistila včasné předložení výkazu odhadovaných příjmů a výdajů na rok 2018 tak, aby měl každý orgán dostatek času na provedení podrobné odborné analýzy rozeslaných odhadů a pečlivou přípravu svého postoje v souladu s dohodnutým praktickým harmonogramem. Rada také upozornila na počet zaměstnanců všech orgánů a konkrétně na to, že rok 2017 je posledním rokem pro splnění cíle uvedeného v bodě 27 interinstitucionální dohody, podle něhož má být počet zaměstnanců všech orgánů, institucí a jiných subjektů postupně snížen o 5 %. Rada nakonec ve svém prohlášení vyzývá Komisi, aby předložila rozpočet v souladu s výše uvedenými cíli zahrnující zaměření na oblasti, které zajišťují přidanou hodnotu EU.

Další články v rubrice

Vnitřní trh v lednu 2021

Euroskop, 10.02.2021

Životní prostředí v lednu 2021

Euroskop, 10.02.2021

Spotřebitelé v lednu 2021

Euroskop, 10.02.2021