Spravedlnost, bezpečnost a svoboda v únoru 2017

09.03.2017
Euroskop

EP schválil úpravu kontrol na vnějších hranicích, Boj proti terorismu by měl být v EU účinnější, Rada přijala revizi mechanismu pro pozastavení zrušení vízové povinnosti, Proběhl neformální summit na Maltě na téma migrace, Rada doporučuje prodloužení kontrol na vnitřních hranicích, Poslanci chtějí více hájit oznamovatele v souvislosti s ochranou finančních zájmů EU

  • Kontroly na vnějších hranicích EU by měly fungovat na základě nových pravidel
  • Poslanci potvrdili návrh směrnice o boji proti terorismu
  • Rada schválila změny v nařízení, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum

  • Malta hostila neformální summit, kde se zabývala Evropská rada migrací

  • Kontroly na hranicích mohou pokračovat

  • Poslanci chtějí poskytnout více ochrany tzv. whistleblowerům

EP schválil úpravu kontrol na vnějších hranicích

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení č. 562/2006 (ES), pokud jde o posílení kontrol na vnějších hranicích na základě příslušných databází (KOM(2015)670)

  • Cílem je členským státům uložit povinnost provádět systematické kontroly občanů EU při překračování vnější hranice

  • Návrh je reakcí na nárůst teroristických hrozeb v Evropě – útoky v Paříži, Kodani a Bruselu apod.

  • EU tak reaguje i na občany EU, kteří odcházejí podporovat ISIS

  • Kontrola má probíhat na základě ověřování biometrických informací dle databází

Pozadí

V prosinci 2015 předložila Komise návrh nařízení, kterým se mění Schengenský hraniční kodex. Důvodem byla zejména bezpečnostní situace a nárůst teroristických hrozeb. Komise také reagovala na výzvu Rady z listopadu 2015, kdy požádala o revizi Schengenského hraničního kodexu.

Boj proti teroristickým hrozbám je cílem Komise již dlouhodobě a členské státy jsou sice povinny systematicky kontrolovat státní příslušníky třetích zemí na základě všech databází při vstupu, ale platné právo nestanovuje povinnost kontroly i při výstupu.

V prosinci 2016 došlo k dohodě institucí a Coreper schválil kompromisní znění dohodnuté s EP (více v příspěvku „Rada přijala revizi Schengenského hraničního kodexu“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2016).

Kromě toho je návrh provázán také s Evropským programem pro bezpečnost, který Komise uvedla v dubnu 2015 (více v příspěvku „Komise představila plán na boj proti terorismu“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2015). Důvodem pro vypracování návrhu byl také fakt, počet občanů EU, kteří cestují do Sýrie a Iráku s cílem podpořit teroristické skupiny, neustále roste. Odhaduje se, že až 5 tis. občanů EU odešlo do oblastí konfliktů s největší pravděpodobností proto, aby se připojili k silám ISIS.

Klíčové a sporné body

Návrh obsahuje změnu nařízení EP a Rady č. 562/2006, kterým se stanovuje kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) za účelem posílení bezpečnosti v prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích. Předložená revize zavádí systematické kontroly rovněž při výstupu s cílem posílit bezpečnost v EU. Posíleno by mělo být využívání příslušných databází EU.

Návrh by měl konkrétně členským státům ukládat povinnost provádět systematické kontroly všech osob, včetně osob požívajících práva na volný pohyb podle právních předpisů EU (tedy občanů EU a jejich rodinných příslušníků, kteří nejsou občany EU), při překračování vnějších hranic na základě databází ztracených a odcizených dokladů, s cílem ověřit, zda tyto osoby nepředstavují hrozbu pro veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost. Tato povinnost se má uplatnit na všech vnějších hranicích (vzdušných, námořních a pozemních) jak při vstupu, tak i při výstupu.

Členské státy jsou sice povinny systematicky prověřovat ve všech databázích občany třetích zemí při vstupu, ale platná ustanovení nestanoví, že systematické kontroly se musí provádět z důvodu veřejného pořádku a vnitřní bezpečnost při výstupu. Pozměňovací návrh harmonizuje povinnost systematicky ověřovat také při výstupu, zda státní příslušníci třetích zemí nepředstavují hrozbu pro veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost.

Předpokládaný další vývoj

Nařízení vstoupí v platnost 20. dnem po vyhlášení v Úředním věstníku EU. Tato pravidla pak budou okamžitě uplatňována. Dánsko, Spojené království a Irsko mají výjimku.

Odkazy

Boj proti terorismu by měl být v EU účinnější

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí 2002/475/SVV o boji proti terorismu (KOM(2015)625)

  • Komise chce posílit trestní právo tam, kde jsou mezery v oblasti boje proti terorismu

  • Odhaduje se, že celkový počet lidí, kteří z EU odešli do konfliktních oblastí, na konci roku 2014 překročil 3 tis. a v roce 2016 dosáhl 5 tis. osob

  • Komise se zabývá fenoménem zahraničních bojovníků a osamělých vlků

  • Trestním činem má nově být i nábor a výcvik teroristů či jejich financování

  • EP 16. 2. 2017 projednal návrh směrnice o boji proti terorismu a schválil jej poměrem 498:114:29.

Pozadí

Aktivity Komise reagují na teroristické útoky v Paříži z 13. 11. 2015. V listopadu 2015 Komise již představila v rámci Agendy pro evropskou bezpečnost z dubna 2015 balík opatření, který má posílit kontrolu zbraní v EU (více v příspěvku „Je nutná důkladnější kontrola zbraní v EU, tvrdí Komise“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v listopadu 2015).

V posledních letech hrozba terorismu vzrostla a rozvinula se. V rámci Evropského programu pro bezpečnost označila Komise zdokonalení rámce EU pro řešení otázky terorismu za prioritu a oznámila svůj úmysl aktualizovat stávající trestněprávní legislativu v této oblasti, aby odpovídala těmto novým problémům. V rámci pracovního programu Komise na rok 2016 byl oznámen legislativní návrh na revizi rámcového rozhodnutí o terorismu.

Následně Komise v prosinci 2015 představila návrh směrnice o boji proti terorismu, která nahrazuje rámcové rozhodnutí 2002/475/SVV o boji proti terorismu (více v příspěvku „Komise představila plán na boj proti terorismu“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2015). EP a Rada se na legislativních změnách neformálně dohodly v listopadu 2016.

Klíčové a sporní body

Návrh směrnice o boji proti terorismu nahrazuje novelizované rámcové rozhodnutí Rady z roku 2002 (č. 475/2002) a reaguje na nejnovější vývoj a nové hrozby v oblasti terorismu, zejména fenomén zahraničních bojovníků a osamělých vlků.

Návrh by měl posílit stávající ustanovení týkající se terorismu v případě pomoci, návodu a pokusu stejně jako pravidla soudní příslušnosti, čímž by měl být zajištěn soulad a účinné uplatňování příslušných ustanovení a překlenutí stávajících legislativních mezer. Předložený legislativní akt by měl také zajistit soulad právních předpisů členských států s mezinárodními závazky a normami, např. s rezolucí Rady bezpečnosti OSN číslo 2178 a dodatkovým protokolem k Úmluvě Rady Evropy o předcházení terorismu.

Konkrétně návrh směrnice rozšiřuje výčet činů, které by měly být považovány za trestné:

  • Cestování do zahraničí za účelem připojení se k teroristické skupině a následný návrat do Unie se záměrem spáchat teroristický útok,
  • nábor za účelem páchání teroristických trestných činů,
  • výcvik a účast na výcviku za účelem páchání teroristických trestných činů,
  • pomoc při, účast na, podněcování k nebo pokus o provedení útoku,
  • veřejné podněcování k páchání terorismu nebo jeho glorifikace,
  • financování terorismu nebo teroristických skupin.

Součástí návrhu jsou také ustanovení zaměřená na poskytnutí pomoci obětem teroristických útoků a jejich příbuzným. Členské státy by měly být odpovědné za zajištění stálé dostupnosti podpůrných služeb, mimo jiné:

  • zajistit okamžitou lékařskou a psychologickou podporu obětem útoků,
  • pomoci rodinám lokalizovat místo hospitalizace jejich příbuzného po útoku,
  • poskytnout obětem z jiných členských států pomoc při návratu do vlasti,
  • poskytnout obětem poradenství v právních a finančních záležitostech týkajících se uplatnění nároku na škodu.

Předpokládaný další vývoj

Aby mohla nová směrnice vstoupit v platnost, je potřeba ještě formální souhlas Rady. Poté by měla být zveřejněna v Úředním věstníku EU a členské státy by měly mít následně 18 měsíců na převedení nových předpisů do svých vnitrostátních právních řádů. Směrnice není automaticky závazná pro Spojené království a Irsko, které však mohou Komisi oznámit záměr ji na svém území uplatňovat. Dánska se v případě schválení právní úprava týkat nebude.

Odkazy

Rada přijala revizi mechanismu pro pozastavení zrušení vízové povinnosti

Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (revize mechanismu pozastavení)

  • Unie upravuje seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum a seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni.

  • Komise by mohla mechanismus pozastavení spustit v případě, že třetí země při zpětném přebírání osob nespolupracuje.

  • Pozastavení vízové povinnosti by mělo být jednodušší a rychlejší.

  • Nařízení souvisí s migrační krizí.

  • Rada 27. 2. 2017 přijala nařízení, jehož cílem je revize mechanismu pro pozastavení zrušení vízové povinnosti.

Pozadí

V návaznosti na rozhodnutí o liberalizaci vízového režimu pro země západního Balkánu navrhla Komise v roce 2011 zavést v nařízení Rady (ES) č. 539/2001 „vízovou ochrannou doložku“, která by umožňovala bezodkladně a na základě řádně definovaných kritérií dočasně pozastavit na krátké období osvobození od vízové povinnosti pro státní příslušníky třetí země, aby tak bylo možné řešit případné problémy, kdy 1 nebo více členských států čelí náhlému a podstatnému nárůstu nelegální migrace, neodůvodněných žádostí o azyl nebo zamítnutých žádostí o zpětné převzetí předložených členskými státy dotčené třetí zemi. V prosinci 2013 přijaly EP a Rada nařízení (EU) č. 1289/2013 , které změnilo nařízení (ES) č. 539/2001 tím, že zavedlo tzv. „mechanismus pozastavení“ a upravilo stávající mechanismus vzájemnosti.

Podle současného mechanismu platí, že pokud se některý členský stát během období 6 měsíců potýká s jednou či více z podrobně vymezených okolností týkajících se státních příslušníků třetí země, přičemž tyto okolnosti vedou k mimořádné situaci, jež není schopen sám vyřešit, může tento členský stát požádat Komisi, aby na krátkou dobu zrušila vízovou povinnost pro státní příslušníky této třetí země. Zrušení povinnosti může být uplatňováno jen dočasně a jako krajní opatření. Vymezené konkrétní okolnosti zahrnují podstatné a náhlé zvýšení počtu nelegálních migrantů, neopodstatněné žádosti o azyl či zamítnuté žádosti o zpětné převzetí.

S ohledem na současnou migrační a bezpečnostní situaci v EU a se zřetelem na své návrhy na uvolnění vízového režimu s Gruzií, Ukrajinou, Tureckem a Kosovem se Komise v květnu 2016 rozhodla předložit návrh nařízení, kterým se stávající mechanismus pozastavení reviduje. Rada, EP a Komise dosáhly ve věci tohoto návrhu dohody v prosinci 2016.

Klíčové a sporné body

Cílem tohoto revidovaného nařízení je posílit mechanismus pro pozastavení. Konkrétně by mělo být využívání mechanismu pozastavení usnadněno zkrácením referenčních období a lhůt, čímž by se měl postup urychlit. Komisi umožňuje mechanismus spustit z vlastního podnětu a ukládá jí, aby EP a Radě zasílala každoročně zprávy o rozsahu, v němž třetí země osvobozené od vízové povinnosti i nadále splňují nezbytná kritéria.

Možné důvody pro pozastavení byly nařízením rozšířeny a zahrnují snížení spolupráce v oblasti zpětného přebírání osob, podstatný nárůst míry zamítnutých žádostí o zpětné převzetí, mimo jiné v případě projíždějících státních příslušníků třetích zemí, a výrazný nárůst rizik pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost členských států.

Pozastavení může být zahájeno oznámením členského státu nebo Komise. Pokud oznámení zašle prostá většina členských států, bude Komise muset přijmout prováděcí rozhodnutí, jímž se dočasně pozastaví osvobození určitých kategorií státních příslušníků dotyčné třetí země od vízové povinnosti na dobu 9 měsíců. Během této doby naváže Komise s dotyčnou třetí zemí posílený dialog za účelem nápravy příslušných okolností.

Pozastavení osvobození od vízové povinnosti prostřednictvím prováděcího aktu by se mělo vztahovat na určité kategorie státních příslušníků dotyčné třetí země, a to odkazem na příslušné druhy cestovních dokladů a případně na další kritéria, jako jsou osoby cestující poprvé na území členských států.

Pokud okolnosti přetrvávají, přijme Komise (nejpozději 2 měsíce před uplynutím devítiměsíční lhůty) akt v přenesené pravomoci, jímž se dočasně pozastaví osvobození všech státních příslušníků dotyčné třetí země od vízové povinnosti na dobu dalších 18 měsíců. Před koncem doby platnosti aktu v přenesené pravomoci předloží Komise zprávu EP a Radě.

Nařízením byl také stanoven monitorovací mechanismus, jehož cílem je zajistit, aby třetí země, které byly v návaznosti na rozhovory o uvolnění vízového režimu osvobozeny od vízové povinnosti, i nadále splňovaly kritéria, jež byla podkladem pro zavedení bezvízového styku.

Předpokládaný další vývoj

Text nařízení bude zveřejněn v Úředním věstníku EU a vstoupí v platnost o 20 dní později. V souladu s protokoly připojenými ke Smlouvám o EU se tato opatření nebudou vztahovat na Irsko ani na Spojené království. Vízový režim těchto členských států bude nadále podléhat jejich vnitrostátním právním předpisům.

Odkazy

Krátce…

Proběhl neformální summit na Maltě na téma migrace

  • Hlavy členských států a vlád se sešly na neformálním summitu na Maltě

  • Hlavním tématem jednání byla migrace, zejména ve spojení s Libyí, kterou chce EU finančně podpořit

Evropská rada se 3. 2. 2017 sešla na neformálním summitu v maltské Valletě. Summit se primárně věnoval problematice migrace a Libyi. Vrcholní představitelé EU se dohodli na okamžitých operačních opatřeních, která by měla pomoci snížit počet nelegálních migrantů a zároveň zachránit životy. V závěrech ze setkání je uvedeno, že by měl být poskytnut výcvik, vybavení a podpora libyjské pobřežní stráži s cílem zastavit převaděče a posílit pátrací a záchranné operace. Hospodářská pomoc by měla být poskytnuta místním komunitám v Libyi, aby se zlepšila jejich situace a aby se jim pomohlo při ubytování migrantů. EU by měla podpořit spolupráci s Mezinárodní organizací pro migraci s cílem zvýšit dobrovolné návraty z Libye do zemí původu. Na realizaci těchto prioritních opatření by měly být k dispozici dodatečné evropské fondy. Dle dohody by měly být podpořeny dvoustranné aktivity členských států, které s Libyí spolupracují přímo. Důležitou součástí je také memorandum o porozumění, které bylo 2. 2. 2017 podepsáno italským a libyjským předsedou vlády. Předseda EP Antonio Tajani se v předvečer summitu na Maltě setkal se zástupci maltské občanské společnosti, studentskými organizacemi, svazy, obchodní organizacemi apod. Předseda EP se domnívá, že je třeba méně byrokracie a více politiky. Evropa by díky tomu měla být konkurenceschopná s trhy, jako je Rusko, USA a na Dálný východ. Vysoká představitelka Federica Mogheriniová deklarovala, že práce s Libyí je v první řadě zaměřena na politickou pomoc a na snahu o sjednocení země. Cílem spolupráce s libyjskými úřady je řešit složitou situaci ve spolupráci s UNHCR a IOM, včetně norem v oblasti lidských práv.

Rada doporučuje prodloužení kontrol na vnitřních hranicích

  • Kontroly na vnitřních hranicích budou pokračovat v Rakousku, Německu, Dánsku, Švédsku a Norsku

  • Rada kontroly schválila na dobu 3 měsíců

Rada 7. 2. 2017 přijala prováděcí rozhodnutí, kterým se stanoví doporučení pro prodloužení dočasné ochrany vnitřních hranic v mimořádných situacích. Od 11. 2. 2017, kdy končí platnost předchozího rozhodnutí, by Rakousko, Německo, Dánsko, Švédsko a Norsko měly na dobu maximálně tří měsíců prodloužit přiměřené dočasné hraniční kontroly. Komise v lednu 2017 doporučila, aby Rada členským státům umožnila ponechat dočasné kontroly, které jsou v současnosti zavedeny na některých vnitřních schengenských hranicích (více v příspěvku „Komise navrhla ponechání vnitřních hraničních kontrol další 3 měsíce“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2017). Konkrétně se tyto kontroly týkají stejných vnitřních hranic jako kontroly doporučené Radou v listopadu 2016 (více v příspěvku „Kontroly na vnitřních hranicích by měly pokračovat“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v listopadu 2016). Jedná se o tyto hranice: na rakousko-maďarské a rakousko-slovinské pozemní hranici; na německo-rakouské pozemní hranici; v dánských přístavech, které mají trajektové spojení do Německa, a na dánsko-německé pozemní hranici; ve švédských přístavech v policejním okrsku jižního a západního regionu a na mostě přes průliv Öresund a v norských přístavech, které mají trajektové spojení do Dánska, Německa a Švédska.

Poslanci chtějí více hájit oznamovatele v souvislosti s ochranou finančních zájmů EU

  • Poslanci chtějí, aby Komise vypracovala legislativní návrh na ochranu tzv. whistleblowerů

  • Ochrana by se měla vztahovat také na investigativní novináře

EP 14. 2. 2017 přijal poměrem 607:16:70 usnesení o úloze oznamovatelů („whistleblowerů“) při ochraně finančních zájmů EU. Komise doposud nepředložila žádné legislativní návrhy zaměřené na zavedení minimální úrovně ochrany oznamovatelů v EU. Proto EP Komisi vyzývá, aby předložila legislativní návrh zavádějící komplexní program na ochranu oznamovatelů, jehož součástí budou mechanismy pro společnosti, veřejné orgány a neziskové organizace, a aby do konce roku 2017 předložila legislativní návrh chránící oznamovatele, který by byl součástí souboru nezbytných opatření v oblasti předcházení podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie a boje s takovými podvody, s cílem zavést účinnou a srovnatelnou míru ochrany v členských státech a ve všech orgánech, institucích a jiných subjektech Unie. Práva oznamovatelů i dotčených veřejných orgánů či institucí by měla podléhat právní ochraně, kterou jim zaručuje Listina základních práv EU a vnitrostátní právní předpisy. Komisi by měla investigativním novinářům zajistit stejnou ochranu jako oznamovatelům. Poslanci také požadují vytvořit webové stránky, kde by bylo možné podávat stížnosti. EP se domnívá, že je třeba vytvořit nezávislý poradní orgán shromažďující informace, který by byl referenčním bodem, měl by pobočky v členských státech, které by mohly přijímat hlášení o nesrovnalostech, a disponoval odpovídajícími pravomocemi s cílem pomáhat interním i externím oznamovatelům využívat kanály pro zveřejnění příslušných informací o možných nesrovnalostech poškozujících finanční zájmy Unie, chránit je před odhalením jejich identity a nabízet jim podporu a poradenství; v první etapě by se jeho činnost primárně zaměřila na spolehlivé ověřování obdržených informací.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality