Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Energie v dubnu 2017

Euroskop, 09.05.2017


EP a Rada dosáhly shody nad nařízením o bezpečnosti dodávek

  • Bezpečnost dodávek plynu: princip solidarity by měl být povinný

  

EP a Rada dosáhly shody nad nařízením o bezpečnosti dodávek

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení (EU) č. 994/2010 (KOM(2016)52)

  • Vzájemná pomoc mezi státy v případě plynové krize by měla být povinná

  • Komise by měla mít větší pravomoci při dohledu nad kontrakty

  • Důraz je kladen na regionální spolupráci

  • ČR by měla spolupracovat v rámci regionu s Polskem, Německem a Slovenskem

  • Rada a EP 27. 4. 2017 dosáhly shody na znění návrhu nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek plynu.

Pozadí

Komise 25. 2. 2015 zveřejnila balík k energetické unii, kterým chce podpořit spolupráci členských států v energetické oblasti. Základním dokumentem je tzv. Strategie pro evropskou energetickou unii, nebo-li sdělení s názvem Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu, která se zaměřuje na zajištění bezpečnosti dodávek energií a dokončení jednotného energetického trhu. Představuje ambiciózní plán na integraci energetických politik v EU (dle místopředsedy Komise Maroše Šefkoviče nejambicióznější projekt od vzniku ESUO) nad rámec návrhu předsedy Evropské rady Donalda Tuska z dubna 2014, který prezentoval návrh na koordinaci dodávek plynu a dalších iniciativ doposud představených samotnou Komisí (více v příspěvku „Komise představila strategii evropské energetické bezpečnosti“, Energie v květnu 2014).

Komise navrhuje vytvořit energetickou unii jako pátou svobodu s volným pohybem energií napříč hranicemi členských států s jednotným vnitřním energetickým systémem. Ten představuje jednu z pěti dimenzí představené strategie.

K dalším čtyřem patří: (1) zajištění bezpečnosti energetických dodávek včetně např. zajištění větší průhlednosti při uzavírání dlouhodobých kontraktů na dodávky plynu; (2) zvýšení energetické účinnosti; (3) nízkouhlíková ekonomika v EU v souvislosti s ochranou klimatu a (4) výzkum a inovace v prioritních oblastech využívání obnovitelných zdrojů, smart grids atd. (více v příspěvku „Plán na vytvoření energetické unie získává podporu“, Energie v březnu 2015).

Vzhledem k tomu, že EU musí dlouhodobě importovat více jak 1/2 spotřebované energie, je bezpečnost těchto dodávek jedním z klíčových témat energetické politiky a tím pádem i snah o budování energetické unie. Balík k bezpečnosti dodávek se proto objevil i na seznamu nových iniciativ pracovního plánu na rok 2016.

Komise 16. 2. 2016 představila balík opatření týkajících se bezpečnosti dodávek plynu a efektivity v oblasti vytápění a chlazení (více v příspěvku „Komise představila první kroky k budování energetické unie v oblasti bezpečnosti dodávek“, Energie v únoru 2016). Balík se skládá ze 4 opatření, kterými jsou návrh nařízení o bezpečnosti dodávek zemního plynu, návrh rozhodnutí o mezivládních dohodách v oblasti energetiky, strategie pro zkapalněný zemní plyn (LNG) a skladování plynu a strategie pro vytápění a chlazení. Největšího pokroku zatím bylo dosaženo u návrhu zabývajícího se uzavíráním mezistátních dohod, který již obdržel souhlas EP (více v příspěvku „Poslanci odsouhlasili nová pravidla pro uzavírání dohod o plynu“, Energie v březnu 2017).

Klíčové a sporné body

Cílem návrhu nařízení o bezpečnosti dodávek zemního plynu je podpořit konkurenceschopnost trhů se zemním plynem a jejich odolnost v případě přerušení dodávek, čemuž by mělo napomoci zvýšení transparentnosti těchto trhů. Konkrétně pak Komise navrhovala nahradit současný vnitrostátní přístup při navrhování opatření pro zajištění bezpečnosti dodávek přístupem širším, a to alespoň na regionální úrovni. Přijata by měla být rovněž zásada solidarity, která by zajistila výpomoc mezi státy v případě přerušení dodávek tak, aby byly zajištěny dodávky do domácností a pro základní sociální služby, jako je zdravotnictví.

Znění, dohodnuté v meziinstitucionálním vyjednávání, obsahuje tři klíčové principy:

  • Regionální spolupráce

Podle návrhu by měly být ustaveny 4 skupiny států na základě posouzení jim hrozících rizik, které by společně tato rizika ohodnocovaly a přijímaly společná opatření pro zmírňování. ČR by měla tvořit jeden z těchto regionů společně s Polskem, Německem a Slovenskem. Zavedeny by měly být 3 stupně krize dodávek energie. Zdůrazněna je také role energetické účinnosti a úspor, které mohou takovým krizím přecházet.

  • Vzájemná solidarita

Navrženo je vytvoření mechanismu solidarity, který by byl aktivován, pokud členský stát oznámí, že je nutná přeshraniční intervence pro vyřešení krize. Mechanismus by mohl být aktivován pouze v případě, že budou ohroženy nejdůležitější skupiny spotřebitelů, kterými jsou domácnosti, dálkové vytápění a základní sociální služby, jedná se tedy o mechanismus, který fungoval jako poslední možnost při obzvláště závažných problémech. Úspěšnost tohoto ustanovení nicméně záleží také na tom, zda se podaří dobudovat fyzické propojení mezi státy, které by takové dodávky umožňovaly. Například propojení mezi ČR a Slovenskem v rámci jednoho regionu je dostatečné, interkonenktory mezi těmito zeměmi a Polskem nicméně chybí a v dohledné době zřejmě vybudovány nebudou. Zůstává tedy otázkou, jak reálná je případná vzájemná pomoc mezi těmito státy.

  • Transparentnost plynových kontraktů

K zajištění bezpečnosti dodávek by dle Komise mohla přispět i větší transparentnost dodavatelů plynu, a to, když by poskytovali i jiné informace o kontraktech než jen ty týkající se ceny. Komise by měla mít nově pravomoc vyžádat si od dodavatelů dodatečné informace o smlouvách, které jsou relevantní pro zajištění bezpečnosti. Dodavatelé by měli mít také povinnost notifikovat Komisi o nových dohodách s významem pro energetickou bezpečnost států (pokud půjde o objem větší než 28 % roční spotřeby plynu v dané zemi).

Předpokládaný další vývoj

Finální znění návrhu nařízení by mělo být odsouhlaseno v Coreperu, to by pak mělo být schváleno EP v prvním čtení a následně i Radou.

Odkazy

 

Další články v rubrice

Vnitřní trh v říjnu 2017

Euroskop, 09.11.2017