Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Regionální politika v květnu 2017

Euroskop, 09.06.2017

Jak EU hodnotí globalizaci?, Rada přijala nový Evropský konsensus o rozvoji, Pomoc pro regiony zasažené katastrofami

  • EU chce diskutovat o otázkách globalizace

  • Nový Evropský konsensus o rozvoji je reakcí EU na agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030

  • Regiony zasažené katastrofami mají možnost podpory 

 

Jak EU hodnotí globalizaci?

Reflection paper on harnessing globalisation

  • Komise zahájila diskuzi na téma globalizace

  • Část občanů EU se globalizace bojí

  • Komise chce podpořit, aby členské státy mohly využít potenciál globalizace

  • Diskusní dokument by měl zahájit širokou debatu o využití globalizace

  • Komise 10. 5. 2017 zveřejnila v návaznosti na Bílou knihu o budoucnosti EU diskusní dokument o využití potenciálu globalizace. Dokument má zahájit diskusi o tom, jak EU a její členské státy mohou proces globalizace utvářet způsobem, který předjímá budoucnost a zlepšuje život lidí v Evropě.

Pozadí

Přibližně 1/3 příjmů členských států pochází z obchodování s ostatními zeměmi světa. Spolu s růstem zámořských trhů vzrostl i evropský vývoz, a tím i počet lépe placených pracovních míst. Globalizace však přináší i problémy. Mnoho Evropanů se obává, že globalizace vede k nerovnosti, ztrátě pracovních míst, sociální nespravedlnosti a oslabování norem v oblasti ochrany životního prostředí, zdraví či ochrany osobních údajů. Někdy také mají pocit ohrožení, pokud jde o jejich identitu, tradice a způsoby života. Tyto obavy je třeba uznat a řešit.

Diskusní dokument o využití potenciálu globalizace navazuje na bílou knihu o budoucnosti Evropy, jež byla představena březnu 2017 a nastínila hlavní úkoly a příležitosti pro Evropu v nadcházejícím desetiletí. Bílá kniha zahájila proces, během něhož 27 členských států EU rozhodne o budoucnosti své Unie. Aby tuto diskusi podpořila, bude Komise společně s EP a zainteresovanými členskými státy v evropských městech a regionech pořádat řadu diskusí o budoucnosti Evropy (více v příspěvku „Bílá kniha o budoucnosti EU nabízí 5 scénářů“, Institucionální záležitosti v březnu 2017).

Klíčové a sporné body

Diskusní dokument se zabývá tím, co globalizace přinesla EU a jaké se s ní pojí problémy. Globalizace mimo jiné přispěla k tomu, že se stovky mil. lidí vymanily z chudoby, a umožnila chudším zemím dohánět ty bohatší. Ne všechny země mají stejné standardy v oblastech, jako jsou zaměstnanost, životní prostředí nebo bezpečnostní normy, což znamená, že evropské společnosti jsou méně schopné soutěžit se svými zahraničními konkurenty pouze na základě ceny. To pak může vést k uzavírání závodů, ztrátě pracovních míst nebo tlaku na mzdy a pracovní podmínky zaměstnanců.

V předloženém dokumentu Komise deklaruje, že globalizace může být přínosem, pokud se podaří využít jejího potenciálu. EU musí zajistit lepší rozdělení přínosů globalizace tím, že bude spolupracovat s členskými státy a regiony, jakož i se svými mezinárodními partnery a dalšími zúčastněnými stranami. Dnešní diskusní dokument by měl zahájit širokou debatu o tom, jak může EU nejlépe potenciálu globalizace využít a reagovat na související příležitosti a výzvy.

Pokud jde přímo o Unii, dokument navrhuje nástroje, které by ochránily a posílily postavení občanů, a sice prostřednictvím silné sociální politiky a poskytováním potřebného celoživotního vzdělávání a odborné přípravy.

Předpokládaný další vývoj

Po předložení dokumentu o využití potenciálu globalizace by měly následovat další diskuzní dokumenty: prohlubování hospodářské a měnové unie na základě zprávy 5 předsedů z června 2015, o budoucnosti evropské obrany a o budoucnosti financí EU.

Odkazy

 

Krátce…

 

Rada přijala nový Evropský konsensus o rozvoji

  • EU připravuje nový rámec pro rozvojovou spolupráci EU

  • Cílem konsensu je reagovat na aktuální globální výzvy

Rada 19. 5. 2017 přijala nový Evropský konsensus o rozvoji. Dohodou všech 3 orgánů (EP, Rady a Komise) by měl být stanoven nový rámec pro rozvojovou spolupráci EU a jejích členských států. EU zůstává globálně největším dárcem rozvojové pomoci a poskytuje více než polovinu celosvětové pomoci. Obecným cílem je vymýcení chudoby, čehož chce EU dosáhnout prostřednictvím podpory lidského a hospodářského rozvoje a řešením globálních otázek, jako jsou boj proti hladu a zachování světových přírodních zdrojů. Evropský konsensus o rozvoji je reakcí EU na agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030. Stanovuje základní zásady, jimiž by se měl řídit přístup EU a členských států ke spolupráci s rozvojovými zeměmi během příštích 15 let. V souladu s globální strategií zahraniční a bezpečnostní politiky EU by tento konsensus měl přispět k naplnění priorit vnější politiky EU. Cílem konsensu je reagovat na aktuální globální výzvy, jež mají demografické, hospodářské, sociální a environmentální dopady. Konsensus usiluje o dosažení udržitelného rozvoje a urychlení transformace tím, že klade důraz na průřezové prvky rozvojové politiky, jako jsou např. rovnost žen a mužů, mládež, investice a obchod, udržitelná energetika a opatření v oblasti klimatu, řádná správa věcí veřejných, demokracie, právní stát a lidská práva a migrace a mobilita. V červnu 2017 by mělo dojít k podpisu a k nahrazení stávajícího Evropské konsensu o rozvoji, který byl přijat v roce 2006.

 

Pomoc pro regiony zasažené katastrofami

  • Celkový objem podpory může dosáhnout takřka 10 mld. €
  • Podpora by mohla dosáhnout až 95 %

Rada a EP 24. 5. 2017 dosáhly předběžné dohody, která má za cíl navýšit podporu pro regiony zasažené přírodními katastrofami. Dohoda EP a Rady by měla zajistit přijetí pravidel, která umožní, aby se z prostředků EU pokryly náklady na obnovu regionů zasažených zemětřeseními, záplavami nebo jinými přírodními katastrofami až do výše 95 %. To znamená, že se výše finančního příspěvku EU, který v současnosti dosahuje 50 %, pro některé regiony téměř zdvojnásobí. Celkový objem podpory EU, která bude pro regiony zasažené katastrofou v období 2014–2020 k dispozici, by mohl dosáhnout až 9,8 mld. €. Tato částka by doplnila 500 mil. € z Fondu solidarity, jež EU může každý rok poskytnut členským státům na pomoc při vypořádávání se s následky přírodních katastrof (více v příspěvku „Coreper podpořil návrh na navýšení podpory pro regiony postižené přírodními katastrofami“, Regionální politika v březnu 2017). Aby návrh mohl vstoupit v platnost, musí jej ještě formálně přijmout EP a Rada.