Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Vnitřní trh v červnu 2017

Euroskop, 09.07.2017

Komise představila další kroky k vytvoření unie kapitálových trhů, Nebezpečné látky v elektrických a elektronických zařízeních mají být omezeny, Komise hodnotila inovace v jednotlivých členských státech

  • Unie kapitálových trhů má zesílit tok soukromého kapitálu do rozvíjejících se podniků, infrastrukturních investic, energetické transformace a dalších projektů

  • EU chce omezit využíváni nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních

  • Komise vydala hodnotící zprávu o stavu inovací v členských státech

 

Komise představila další kroky k vytvoření unie kapitálových trhů

  • Komise v polovině období bilancuje svou práci na unii kapitálových trhů a plánuje další opatření

  • Unie kapitálových trhů je nástrojem pro podporu evropských investic, posilování hospodářského růstu a tvorbu pracovních míst.

  • Komise rozšiřuje záběr celého projektu tak, aby odpovídal novým potřebám

  • Jde například o financování udržitelných investic nebo o využití potenciálu finanční technologie

  • Komise 8. 6. 2017 podnikla další kroky k rozvoji unie kapitálových trhů. Tento projekt současné Komise má v EU podpořit rozvoj dalších zdrojů financování pro podniky.

Pozadí

Unie kapitálových trhů je jedním z hlavních pilířů investičního plánu pro Evropu vypracovaného Komisí (tzv. Junckerova plánu). Akční plán pro vytváření unie kapitálových trhů přijala Komise v září 2015 (více v příspěvku „Komise položila základy unie kapitálových trhů“, Vnitřní trh v září 2015). V tomto dokumentu byla naplánována opatření, jež mají v EU do roku 2019 položit základní pilíře integrovaného kapitálového trhu. Projekt kombinuje regulatorní a neregulatorní reformy zaměřené na lepší propojení úspor a investic. Jeho cílem je posílit evropský finanční systém tím, že zajistí alternativní zdroje financování a větší množství příležitostí pro spotřebitele a institucionální investory. Společnosti, zejména pak malé a střední podniky a start-upy, by měly mít díky unii kapitálových trhů více příležitostí k financování. Koncept unie kapitálových trhů klade rovněž důraz na udržitelné a ekologické financování.

  • Za necelé 2 roky od přijetí plánu byly provedeny téměř 2/3 z celkových 33 opatření. Hodnocení v polovině období stanoví harmonogram pro nová opatření, jež budou předložena v nadcházejících měsících. Jejich součástí bude mimo jiné celoevropský osobní penzijní produkt, jenž by měl lidem pomoci financovat jejich důchody. Komise bude také dále zdokonalovat rámec pro dohled nad integrovanými kapitálovými trhy, zajišťovat větší přiměřenost pravidel pro kotované malé a střední podniky a investiční firmy, mobilizovat potenciál finanční technologie a podporovat udržitelné investice.

Spolu s hodnocením unie kapitálových trhů v polovině období představuje Komise i opatření, která mají podnítit dlouhodobé investice, a to přezkumem obezřetnostní kalibrace u investic do infrastrukturních společností. Komise navrhuje snížit kapitál, který musejí pojišťovny držet, když investují do infrastrukturních společností. Tyto cílené změny nařízení v přenesené pravomoci „Solventnost II“ dále podpoří investice do infrastruktury.

Klíčové a sporné body

V polovině období po zahájení akčního plánu unie kapitálových trhů představila Komise několik nových iniciativ, jež mají zajistit, aby tento reformní program i nadále sloužil svému účelu. Hodnocení unie kapitálových trhů vytyčuje tyto nové prioritní opatření:

  • posílit pravomoci Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy, aby se zefektivnil soustavný dohled v celé EU i mimo ni;
  • zajistit přiměřenější regulatorní prostředí pro kotování malých a středních podniků na veřejných trzích;
  • přezkoumat obezřetnostní přístup k investičním společnostem;
  • zhodnotit účelnost unijního rámce pro udělování licencí a tzv. passporting u činností v oblasti finanční technologie;
  • prezentovat opatření na podporu sekundárních trhů pro úvěry v selhání a prozkoumat legislativní iniciativy k posílení schopnosti zajištěných věřitelů získat zpět hodnotu ze zajištěných úvěrů společnostem a podnikatelům;
  • zajistit reakci na doporučení, která vydala odborná skupina na vysoké úrovni pro udržitelnost financí;
  • usnadnit přeshraniční šíření alternativních investičních fondů a subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů a také dohled nad těmito subjekty;
  • vydat pokyny ke stávajícím pravidlům EU pro zacházení s přeshraničními unijními investicemi a poskytnout odpovídající rámec pro přátelské urovnávání investičních sporů;
  • navrhnout ucelenou strategii EU, pokud jde o opatření na podporu rozvoje místních a regionálních kapitálových trhů.

Kromě toho bude Komise realizovat zbývající opatření vytyčená v akčním plánu z roku 2015. Konkrétně předloží:

  • legislativní návrh zavádějící celoevropský osobní penzijní produkt, jenž by měl lidem pomoci financovat jejich důchody;
  • návrh rámce EU pro kryté dluhopisy, který bankám pomůže financovat jejich úvěrovou činnost;
  • návrh týkající se práva v oblasti cenných papírů, aby se zvýšila právní jistota v souvislosti s vlastnictvím cenných papírů v přeshraničním kontextu.

Předpokládaný další vývoj

Komise bude předkládat dle plánu jednotlivé iniciativy k projednání v Radě a EP.

Odkazy

 

Krátce...

 

Nebezpečné látky v elektrických a elektronických zařízeních mají být omezeny

  • EU chce revidovat směrnici, která by fakticky zakázala píšťalové varhany

  • Hlavním cílem návrhu je zajistit možnost operací na sekundárním trhu

Rada 14. 6. 2017 dosáhla dohody o vyjednávacím postoji ke směrnici o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních. Rada je nyní zahájí jednání s EP. Cílem navrhované směrnice je revidovat oblast působnosti směrnice č. 65/2011 (RoHS 2). Cílem směrnice RoHS 2 je předcházet vzniku odpadů, což má v nakládání s odpady nejvyšší prioritu. To zahrnuje opatření, která omezují obsah škodlivých látek v materiálech a výrobcích. Díky nižšímu množství nebezpečných látek v elektrickém a elektronickém odpadu se s takovým odpadem snadněji nakládá. Podporuje se tím opětovné použití výrobků a recyklace použitých materiálů, a přispívá se tak k oběhovému hospodářství. Komise zhodnotila, že v případě neexistence návrhu by po 22. 7. 2019 vznikly tyto problémy: zákaz operací na sekundárním trhu (například další prodej, trh s použitým zbožím) pro nově zařazená EEZ; zrušení možnosti opravovat podskupinu nově zařazených EEZ s použitím náhradních dílů, pokud byla legálně uvedená na trh před tímto datem, trh narušující úprava pro nesilniční pojízdné stroje s kabelovým napájením oproti jinak totožným strojům s bateriovým pohonem nebo motorem, faktický zákaz uvádět na trh EU píšťalové varhany (k jejich výrobě se používá olovo, a nesplňují proto podmínky směrnice). Nový návrh řeší specificky problémy spojené se skupinou výrobků s otevřenou oblastí působnosti, zahrnuje změny, jejichž cílem je zavést rovné podmínky pro výrobky. Hlavním cílem návrhu je zajistit možnost operací na sekundárním trhu (např. další prodej, trh s použitým zbožím) pro elektrická a elektronická zařízení, která byla nově zahrnuta do směrnice RoHS 2, a použití náhradních dílů pro tato zařízení, pokud jsou uvedeny na trh před 22. 7. 2019 (více v příspěvku „Komise po roce hodnotí stav oběhového hospodářství v EU“, Životní prostředí v lednu 2017).

 

Komise hodnotila inovace v jednotlivých členských státech

  • Nejlepším inovátorem je dlouhodobě Švédsko

  • Největším skokanem je například Litva nebo Malta

  • EU je ale stále pozadu za světovými velmocemi

Komise 20. 6. 2017 vydala hodnotící zprávu o inovacích v členských státech EU. Celkově se inovační výkonnost zlepšila v 15 zemích, nicméně mezi těmito členskými státy existují velké rozdíly. Vedoucího postavení v inovacích dosahuje i nadále Švédsko, zatímco Litva, Malta, Nizozemsko, Rakousko a VB jsou nejrychleji rostoucími inovátory. Z celosvětového pohledu EU dohání Kanadu a USA, avšak přední pozice zaujímají Jižní Korea a Japonsko. Nejrychlejší pokrok mezi mezinárodními konkurenty vykazuje Čína. Každoroční evropský srovnávací přehled inovací porovnává výzkumnou a inovační výkonnost zemí EU a vybraných třetích zemí. Individualizované srovnání výsledků výkonnosti umožňuje interaktivní internetový nástroj. Ze srovnávacího přehledu inovací 2017, jenž doprovází rovněž srovnávací přehled inovací v regionech, vyplývá, že: 1) Co se týče vedoucího postavení v inovacích, v čele EU opět stojí Švédsko, následováno Dánskem, Finskem, Nizozemskem, Spojeným královstvím – které se poprvé stalo inovačním lídrem – a Německem. 2) Ve vybraných oblastech inovací vedou v EU tyto země: Dánsko – lidské zdroje a prostředí příznivé pro inovace; Lucembursko – přitažlivé výzkumné systémy a duševní vlastnictví; Finsko – financování a podpora; Německo – investice podniků; Irsko – inovace v malých a středních podnicích a dopady na zaměstnanost; Belgie – sítě a spolupráce v oblasti inovací; Spojené království – účinky na prodej. 3) Inovační výkonnost se zlepšila nejvíce v oblasti společných mezinárodních publikací, rozšíření širokopásmového připojení, počtu vysokoškolských absolventů a doktorátů a odborné přípravy týkající se ICT. Očekává se, že během příštích 2 let inovační výkonnost vzroste o 2 %. 

Další články v rubrice

Vnitřní trh v září 2018

Euroskop, 10.10.2018