Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červnu 2017

Euroskop, 09.07.2017

Na posílení obranných schopností chce EU dát 5,5 mld. € ročně, Komise předložila zprávu o výsledcích v oblasti migračního partnerství, Unie chce bojovat proti násilné radikalizaci, Vzor víz by se měl sjednotit, Nová pravidla proti praní peněz, daňovým únikům a financování terorismu, Komise zahajuje řízení o nesplnění povinnosti proti České republice, Maďarsku a Polsku, Přísnější kontroly hotovosti tekoucí z a do EU, Komise chce zajistit interoperabilitu a vyřešit stávající nedostatky informačních systémů, 20 členských států se dohodlo na ustavení Úřadu evropského veřejného žalobce, Komise chce další balík pomoci pro uprchlíky, Úprava vstupu a výstupu schválena Radou

  • EU chce zřídit Evropský obranný fond
  • Byla představena čtvrtá zpráva o pokroku rámce pro partnerství se třetími zeměmi

  • ČR, Polsko a Maďarsko nedodržuje pravidla EU týkající se migrace

  • Kontroly peněžní hotovosti, která vstupuje či opouští EU, by měly být přísnější, a to i v poštovních zásilkách

  • Boj s radikalizací je potřeba zefektivnit

  • EU chce sjednotit víza

  • Začínají platit přísnější pravidla EU proti praní peněz, daňovým únikům a financování terorismu

  • EU podporuje větší interoperabilitu systémů

  • Skupina států se dohodla na Úřadu evropského veřejného žalobce

  • Unie poskytne další pomoc pro uprchlíky

  • Systém vstupu a výstupu by měl být revidován

 

Na posílení obranných schopností chce EU dát 5,5 mld. € ročně

  • Komise chce zřídit Evropský obranný fond, který by se zaměřil na výzkum a vývoj

  • Evropský obranný fond by měl přispět k plnění cílů EU

  • Nedostatečná spolupráce mezi členskými státy v oblasti obrany a bezpečnosti s sebou nese náklady ve výši 25 až 100 mld. € ročně

  • V roce 2018 by Komise měla navrhnout specializovaný program obranného výzkumu EU s odhadovaným ročním rozpočtem ve výši 500 mil. €

Launching the European Defence Fund (COM(2017) 295)

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council - establishing the European Defence Industrial Development Programme aiming at supporting the competitiveness and innovative capacity of the EU defence industry (COM(2017)294)

  • Komise 7. 6. 2017 představila Evropský obranný fond, který má členským státům pomoci efektivněji vynakládat peníze daňových poplatníků, snížit duplicity ve výdajích a zajistit optimální využití finančních prostředků. 

Pozadí                                                         

Ve svých politických směrech z června 2014 předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker označil za jednu z priorit zvýšení bezpečnosti evropských občanů. Jean-Claude Juncker ohlásil vytvoření Evropského obranného fondu ve svém Projevu o stavu Unie v roce 2016.

Větší spolupráce v oblasti výdajů na obranu mezi členskými státy EU má mimo jiné i ekonomické opodstatnění. Odhaduje se, že nedostatečná spolupráce dle Komise mezi členskými státy v oblasti obrany a bezpečnosti s sebou nese náklady ve výši 25 až 100 mld. € ročně. Jelikož 80 % zakázek a více než 90 % výzkumu a technologického rozvoje probíhá na vnitrostátní úrovni, sdruženým zadáváním veřejných zakázek by se dalo ročně ušetřit až 30 % výdajů na obranu.

Tato roztříštěnost, pokud jde o obranu, rovněž vede ke zbytečným duplicitám a ovlivňuje schopnost nasazení obranných sil. V EU existuje 178 různých zbraňových systémů oproti 30 v USA. V EU existuje 17 typů hlavních bojových tanků, zatímco v USA jen jeden.

V listopadu 2016 Komise představila evropský obranný akční plán, v němž stanovila, jakým způsobem mohou Evropský obranný fond a další opatření podpořit efektivnější vynakládání prostředků členských států na společné obranné schopnosti, zvýšit bezpečnost evropských občanů a podnítit konkurenceschopnou a inovativní průmyslovou základnu. Vedoucí představitelé EU na zasedání Evropské rady v prosinci 2016 a v březnu 2017 tuto iniciativu uvítali a Komise obdržela mandát zveřejnit předložené návrhy.

Klíčové a sporné body

Evropský obranný fond má mít 2 základní složky:

1)      Výzkum: Výzkumná složka fondu dle Komise již přinesla výsledky. V roce 2017 by měly být poprvé nabídnuty granty na kooperativní výzkum inovativních obranných technologií a produktů, financované plně a přímo z rozpočtu EU. Projekty způsobilé pro financování EU se zaměří na prioritní oblasti, na nichž se členské státy dříve dohodly a mezi něž by mohly patřit elektronika, metamateriály, šifrovací software nebo robotika. Financování by mělo být následující:

  • 90 mil. € do konce roku 2019; na rok 2017 bylo přiděleno 25 mil. € . Výzva k předkládání návrhů na projekty v oblastech systémů bez posádky v námořním prostředí a systémů podporujících jednotlivé vojáky již byla vyhlášena.
  • 500 mil. € ročně po roce 2020. V roce 2018 by Komise měla navrhnout specializovaný program obranného výzkumu EU s odhadovaným ročním rozpočtem ve výši 500 mil. €, čímž by se EU mohla stát jedním z největších investorů do obranného výzkumu v Evropě.

2)      Vývoj a akvizice: Fond by měl pomoci vytvořit pro členské státy pobídky ke spolupráci na společném vývoji a akvizicích obranného materiálu. Členské státy mohou např. společně investovat do vývoje technologií bezpilotních prostředků nebo satelitní komunikace, nebo hromadně pořizovat vrtulníky, aby snížily náklady. Způsobilé by měly být pouze kooperativní projekty. EU by měla nabídnout spolufinancování s těmito prostředky:

  • celkem 500 mil. € na roky 2019 a 2020 v rámci navrženého specializovaného programu rozvoje obranného průmyslu.
  • 1 mld. € ročně po roce 2020 na program umožňující členským státům pákové financování s očekáváným 5násobným multiplikačním účinkem. Mohl by tedy generovat celkové investice do rozvoje obranných schopností ve výši 5 mld. € ročně v období po roce 2020.

Evropský obranný fond by měl přispět k plnění cílů EU, jimiž je chránit a bránit své občany, bude doplňovat další oblasti práce, konkrétně plán provádění bezpečnostní a obranné politiky v rámci globální strategie a provádění Společného prohlášení EU a NATO.

V budoucí perspektivě a v návaznosti na svou bílou knihu o budoucnosti Evropy  Komise také zveřejnila diskusní dokument, který má zahájit veřejnou debatu o tom, jak by se EU s 27 členy mohla do roku 2025 vyvíjet v oblasti obrany.

Pozice ČR

Na to, že posilování evropské obrany není v rozporu se závazky v NATO se musí shodnout všechny členské státy EU. Vláda ČR je připravena se plně zapojit do aktivit spojených s Evropským obranným fondem. 

Předpokládaný vývoj

Evropský obranný fond musí podpořit EP a členské státy.

Odkazy

 

Komise předložila zprávu o výsledcích v oblasti migračního partnerství

  • 4. zpráva o pokroku popisuje klíčové události a pokrok dosažený od března 2017

  • Zpráva uvádí, že je potřeba posílit koordinaci

  • Mezi 5 prioritních zemí Afriky patří Niger, Mali, Nigérie, Senegal a Etiopie

  • Zpráva uvádí konkrétní kroky, které by měla EU činit pro zlepšení partnerství

Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě - Čtvrtá zpráva o pokroku rámce pro partnerství se třetími zeměmi v Evropském programu o migraci (KOM(2017)350)

  • Komise 13. 6. 2016 předložila 4. zprávu o pokroku rámce pro partnerství se třetími zeměmi v Evropském programu o migraci a rovněž 3 zprávy o pokroku týkající se opatření přijatých v rámci evropského programu pro migraci.

Pozadí

Komise tento nový rámec navrhla v rámci Evropského programu pro migraci a byl schválen na červnovém zasedání Evropské rady (více v příspěvku „Komise chce řešit migrační krizi prostřednictvím partnerství se třetími zeměmi“, Spravedlnost, bezpečnost a svoboda v červnu 2016). Krátkodobými cíli rámce jsou záchrana životů migrantů ve Středomoří a v zemích původu/tranzitu, zefektivnění návratů do zemí původu a tranzitu a umožnění migrantům/uprchlíkům, aby zůstali co nejblíže své domovině̌ a nevydávali se na nebezpečnou cestu do Evropy. Dlouhodobým cílem rámce je předcházení příčinám nelegální migrace a nuceného vysídlení.

  • Komise v říjnu 2016 představila svou první zprávu o pokroku dosaženém při provádění rámce partnerství se třetími zeměmi, který má za cíl zvýšit účinnost společného řízení migrace (více v příspěvku „Nové partnerství EU se zeměmi původu migrace přináší výsledky“, Spravedlnost, bezpečnost a svoboda v říjnu 2016).

Klíčové a sporné body

Tato 4. zpráva o pokroku popisuje klíčové události a pokrok dosažený od března 2017. Jsou v ní uvedeny kroky podniknuté s ohledem na trasu přes centrální Středomoří, kde EU v souladu s Maltským prohlášením a se společným sdělením z ledna 2017 výrazně zvýšila své úsilí, zejména co se týče Libye. Zpráva rovněž popisuje získané zkušenosti, zbývající klíčové problémy a také způsoby, jimiž lze dosáhnout stanovených cílů.

Dle Komise partnerství stimulovalo partnerské země v Africe k účinnějšímu řešení nelegální migrace a boji proti převaděčským sítím. Díky společnému úsilí se zvýšil počet asistovaných dobrovolných návratů migrantů, kteří zůstali v určité oblasti, a byla poskytnuta podpora pro tvorbu pracovních míst a pro sociální projekty. Po přijetí společného sdělení o trase přes centrální StředomoříMaltského prohlášení bylo rovněž věnováno intenzivní úsilí problému migrační trasy přes centrální Středomoří. Zpráva uvádí, že je potřeba posílit koordinaci, aby se zlepšily výsledky, zejména pokud jde o snížení počtu ilegálních vstupů migrantů do EU a posílení spolupráce mezi EU a partnerskými zeměmi k zajištění navracení a zpětného přebírání osob.

Rok po zahájení rámce pro partnerství bylo dosaženo konkrétního pokroku u 5 prioritních zemí Afriky (Nigeru, Mali, Nigérie, Senegalu a Etiopie). Niger je typickým příkladem toho, čeho lze díky rámci pro partnerství dosáhnout: EU a členské státy úzce koordinovaly svou činnost a spolupráci s nigerskými orgány. Byly také posíleny hraniční kontroly a opatření proti obchodování s lidmi, což vedlo k řadě zadržení převaděčů a výraznému zvýšení počtu asistovaných dobrovolných návratů migrantů z Nigeru do jejich zemí původu. Spolupráce se všemi partnerskými zeměmi se dle zprávy zintenzivnila, mimo jiné díky přítomnosti evropských styčných úředníků pro otázky migrace ve 12 partnerských zemích.

Nouzový svěřenský fond EU pro Afriku prokazuje politickou angažovanost EU tím, že poskytuje podporu projektům, jejichž účelem je tvorba pracovních míst, přístup ke vzdělání či správa hranic v klíčových zemích. Dosud bylo schváleno 118 projektů. Celková výše dostupných prostředků ve všech 3 regionech, na které se fond vztahuje, se zvýšila na zhruba 2,8 mld. € a jeho působnost byla rozšířena tak, aby zahrnovala i Guineu, Pobřeží slonoviny a Ghanu.

Opatření přijatá na trase přes centrální Středomoří

Aby byla EU schopna reagovat na probíhající krizi na trase přes centrální Středomoří, prohloubila svou spolupráci s partnery v severní Africe, a zejména s Libyí. V rámci svěřenského fondu EU pro Afriku byl přijat balíček v hodnotě 90 mil. €, aby se posílila ochrana a odolnost migrantů a uprchlíků a hostitelských komunit v Libyi. 3 iniciativy společné bezpečnostní a obranné politiky, tj. operace EU NAVFOR MED SOPHIAmise EU pro pomoc při správě hranic v Libyi a plánovací a styčná jednotka EU přispívají k boji EU proti převaděčským sítím a spolupracují s libyjskými orgány.

Hlavní země původu nelegální migrace z Afriky a Asie

EU například u Libye EU doporučuje:

  • Pokračovat v odborné přípravě libyjské pobřežní stráže v úzké spolupráci s italskými orgány za účelem budování kapacit a dokončení vrácení plavidel
  • Pokračovat v provádění projektů nabízejících pomoc a ochranu migrantům uvízlým v Libyi a příležitosti k asistovaným dobrovolným návratům
  • Ve spolupráci s italskými orgány dovést do konce probíhající přípravné práce pro předložení víceletého projektu správy hranic svěřenskému fondu EU
  • Pokračovat v procesu zaměřeném na ustavení trvalé přítomnosti mise EU pro pomoc při integrované správě hranic v Tripolisu, jež by byla malého rozsahu
  • Zorganizovat zjišťovací misi v jižní Libyi s ohledem na další podporu
  • Podporovat spolupráci mezi Libyí a jejími jižními sousedy.

Předpokládaný další vývoj

Činnosti realizované prostřednictvím rámce pro partnerství by měly pokračovat s větší politickou a operační intenzitou. Měly by být rozšířeny dostupné nástroje a zdroje a měl by se zvýšit závazek členských států a počet členských států aktivně zapojených do společného úsilí. EU chce i nadále intenzivně spolupracovat v oblasti navracení s partnerskými zeměmi, aby vytvořila stabilní struktury pro navracení a zpětné přijímání osob.

Odkazy

 

Unie chce bojovat proti násilné radikalizaci

  • Boj proti radikalizaci primárně spadá do oblasti působnosti členských států

  • EU podporuje snahy členských států v boji proti radikalizaci již více než 10 let

  • Komise představila opatření v 7 konkrétních oblastech

  • Důležitá je zejména práce s mladými lidmi

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions - Supporting the prevention of radicalisation leading to violent extremism (COM(2016)379)

  • Komise 14. 6. 2016 představila další kroky na podporu členských států v oblasti předcházení a boje proti násilné radikalizaci vedoucí k terorismu.

Pozadí

Odhaduje se, že k teroristickým skupinám v zemích, kde probíhá konflikt, jako je Sýrie a Irák, zapojilo přibližně 4 tis. státních příslušníků EU. Většina osob podezřelých z terorismu, jež spolupracovaly na teroristických útocích v EU, byli evropští občané, kteří se narodili a byli vychováni EU.

EU podporuje snahy členských států v boji proti radikalizaci již více než 10 let. EU se snaží pomoci členským státům rozhodně reagovat na násilný extremismus posílením spolupráce v oblastech, jako je vzdělávání a budování odolnosti našich společností. Od roku 2005 se boj proti radikalizaci řídí Strategií Evropské unie pro boj proti radikalizaci a náboru teroristů. Evropský program pro bezpečnost, který Komise přijala v dubnu 2015, stanoví hlavní kroky k zajištění účinné reakce EU na terorismus a bezpečnostní hrozby v EU v období 2015–2020 (více v příspěvku „Komise představila Akční plán pro financování terorismu“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2016). Komise rovněž s využitím sítě EU pro zvyšování povědomí o radikalizaci (RAN) založila v řinu 2015 centrum excelence sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci. Po útocích v březnu 2015 Komise a ministři školství podepsali „Pařížské prohlášení“ o prosazování občanství a společných hodnot.

  • Odpovědnost za řešení otázky násilné radikalizace vedoucí k terorismu nesou v první řadě členské státy a aktéři na místní, regionální a celostátní úrovni. EU ovšem zahájila již řadu iniciativ s cílem podpořit členské státy v jejich úsilí v různých oblastech politiky, počínaje podporou inkluzivního vzdělávání a společných hodnot až po potírání extremistické propagandy online a radikalizace ve věznicích.

Klíčové a sporné body

Komise představila opatření v 7 konkrétních oblastech, kde spolupráce na úrovni EU může přinést přidanou hodnotu:

1)      Boj proti teroristické propagandě a protiprávním nenávistným projevům na internetu: spolupráce s odvětvím informačních technologií s cílem zamezit šíření protiprávních obsahů podněcujících k násilí, podpora rozvoje pozitivního alternativního diskurzu v rámci občanské společnosti a rozvoj mediální gramotnosti, tak aby mladí lidé mohli přistupovat k informacím kriticky.

2)      Řešení radikalizace ve věznicích: výměna informací mezi členskými státy s cílem vypracovat pokyny týkající se mechanismů a programů k předcházení a boji proti radikalizaci ve věznicích a pomoci při rehabilitaci a reintegraci.

3)      Podpora inkluzivního vzdělávání a společných hodnot EU: využití financování z programu Erasmus+ na podporu projektů sociálního začleňování, našich společných hodnot a mezikulturního porozumění.

4)      Podpora inkluzivní, otevřené a odolné společnosti a oslovení mladých lidí: Komise například vypracuje soubor nástrojů na pomoc těm, kdo nejintenzivněji pracují s mladými lidmi, pro odhalování a potírání násilné radikalizace.

5)      Posílení mezinárodní spolupráce: EU bude napomáhat třetím zemím, které čelí podobným problémům, při řešení otázek radikalizace pomocí nástrojů, které jsou v souladu s postupy uplatňování práva a s lidskými právy.

6)      Posílení výzkumu, získávání důkazů, monitorování a vytváření sítí: příprava konkrétních nástrojů a analýz pro lepší pochopení procesu radikalizace, které budou moci odborníci v oblasti bezpečnosti a tvůrci politik v členských státech přímo použít; využije se rovněž rámec centra excelence RAN.

7)      Důraz na bezpečnostní rozměr: předcházení radikalizaci vyžaduje také základní bezpečnostní přístup spočívající v opatřeních zaměřených proti bezprostředním i dlouhodobým hrozbám, jako jsou zákazy cestování a kriminalizace cest do třetích zemí pro účely terorismu, což již Komise navrhla. Členské státy by měly posílit sdílení informací, plně využívat rámce spolupráce a informační nástroje v oblasti bezpečnosti a zvýšit propojení informačních systémů.

Komise spolu s Facebookem, Twitterem, YouTube a Microsoftem vytvořila kodex chování upravující boj proti on-line šíření nelegálních nenávistných projevů v Evropě.

Předpokládaný další vývoj

Komise chce dále spolupracovat s různými aktéry a chce pokračovat ve své činnosti v boji proti terorismu a radikalizaci. Nadále bude také pokračovat v podpoře členských států při předcházení radikalizaci vedoucí k násilnému extremismu ve formě terorismu.

Odkazy

 

Vzor víz by se měl sjednotit

  • EU chce sjednotit víza kvůli častému pašování

  • Koncepce zabezpečení jednotného vzoru víz pochází z roku 1995 a již bezpečnostně nestačí

  • Mají být zavedeny jednotné technické specifikace

  • Víza mají být vydávána ne jednotném papíře

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1683/1995 ze dne 29. května 1995, kterým se stanoví jednotný vzor víz (KOM(2015)303)

  • Rada 20. 6. 2017 přijala návrh nařízení, kterým se mění nařízení (ES) č. 1683/95, kterým se stanoví jednotný vzor víz.

Pozadí

Jednotný vzor víz byl původně vytvořen v rámci schengenské mezivládní spolupráce a do práva EU byl převzat přijetím nařízení č. 1683/95, kterým se stanoví jednotný vzor víz. Tohoto nařízení se účastnily všechny členské státy včetně Dánska, VB a Irska. Se vstupem Amsterdamské smlouvy v platnost v květnu 1999 pak bylo schengenské acquis začleněno do práva EU.

Od zavedení jednotného vzoru víz byly přijaty 2 změny původního nařízení, které přispěly k vydávání zabezpečených dokladů splňujících velmi vysoké technické požadavky. První změnou, kterou zavedlo nařízení č. 334/2002, bylo vkládání fotografií zpracovaných v souladu s přísnými bezpečnostními normami a bylo tak důležitým příspěvkem k zajištění ochrany jednotného vzoru víz i proti podvodnému používání. Druhá změna, kterou zavedlo nařízení č. 856/2008, se týkala zejména úpravy číslování tak, aby vyhovovalo požadavkům Vízového informačního systému (VIS).

Vzhledem k tomu, že koncepce zabezpečení jednotného vzoru víz pochází z roku 1995 a že v poslední době byly v několika členských státech odhaleny vysoce kvalitní padělky, Komise se rozhodla vypracovat novou bezpečnostní koncepci. V červnu 2015 Komise předložila návrh a předala jej Radě a EP. Rada návrh projednávala během roku 2016 a EP se mu věnoval v rámci prvního čtení 1. 6. 2017.

Klíčové a sporné body

Přijatý návrh nařízení stanovuje nový společný vzor vízového štítku s modernějšími bezpečnostními prvky, které mají bránit jeho padělání. Stávající vízový štítek, který se používá již 20 let, je považován za nedostatečně zabezpečený vzhledem k závažným případům padělání a podvodů.

Jednotné technické specifikace mají umožnit členským státům vyrábět nový vízový štítek ve stejné podobě, na témž papíře a s týmiž bezpečnostními prvky. V návrhu byly bezpečnostní prvky přesunuty z okrajů vízového štítku na místa, kde je nelze snadno odříznout.

V souladu s protokoly připojenými ke Smlouvám EU se nová opatření nebudou vztahovat na Irsko a VB. Na žádost uvedených členských států by však s nimi Komise měla uzavřít ujednání za účelem výměny technických informací, pokud jde o vzor jejich vnitrostátních víz.

Předpokládaný další vývoj

Rada a EP nařízení podepíší pravděpodobně začátkem července 2017 a může být vyhlášeno v Úředním věstníku EU.

Odkazy

 

Nová pravidla proti praní peněz, daňovým únikům a financování terorismu

  • Čtvrtá směrnice proti praní peněz zpřísňuje současná pravidla

  • Komise zveřejnila zprávu, která by měla úřadům v členských státech pomoci lépe zakročit proti praní peněz v praxi

  • Revidovaná směrnice usnadňuje spolupráci a výměnu informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami

  • Nová pravidla posilují sankční pravomoci příslušných úřadů

Report from the Commission to the European Parliament and the Council on the assessment of the risks of money laundering and terrorist financing affecting the internal market and relating to cross-border activities (COM(2017)340)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006

  • Komise 26. 6. 2017 zveřejnila zprávu, která by měla úřadům v členských státech pomoci lépe zakročit proti praní peněz v praxi. Zároveň vstoupila v platnost čtvrtá směrnice proti praní peněz.

Pozadí

Komise v červenci 2016 představila návrh, jehož cílem je posílit pravidla EU pro boj proti praní peněz, aby mohla účinněji bojovat proti financování terorismu a zvýšit transparentnost, pokud jde o skutečné vlastníky společností a svěřeneckých fondů (více v příspěvku „Komise představila přísnější pravidla pro transparentnost, aby odřízla teroristy od financování a zintenzivnila boj proti praní peněz“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2016).

Revize má dostát 4. balík pro boj proti praní peněz, který byl přijat teprve v květnu 2015 (více v příspěvku „Praní špinavých peněz v EU má být obtížnější“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2015). Balík definuje normy pro předcházení praní peněz, jako je požadavek, aby členské státy zavedly vnitrostátní registry skutečných vlastníků společností a některých svěřeneckých fondů. Tyto centrální registry by neměly být otevřeny nejen úřadům, ale i osobám s „oprávněným zájmem“, např. novinářům. Členské státy se zavázaly, že tento balíček provedou rychleji, než bylo původně plánováno (tj. 2 roky), a to nejpozději do konce roku 2016 (více v příspěvku „Komise představila přísnější pravidla pro transparentnost, aby odřízla teroristy od financování a zintenzivnila boj proti praní peněz“,  Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2016).

Návrh Komise představuje první iniciativu v rámci provádění akčního plánu pro zesílení boje proti terorismu z února 2016 a je rovněž součástí širšího úsilí o zvýšení daňové transparentnosti a boje proti zneužívání daňového systému, a to i v reakci na zveřejnění tzv. panamských dokumentů (více v příspěvku „Komise představila Akční plán pro financování terorismu“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2016). Boj proti daňovým únikům, praní peněz a financování terorismu je jednou z priorit Junckerovy Komise.   

Klíčové a sporné body

Čtvrtá směrnice proti praní peněz zpřísňuje současná pravidla a měla by zavést následující změny:

  • zpřísňuje povinnosti bank, právníků a účetních, pokud jde o hodnocení rizik,
  • pro společnosti zavádí srozumitelné požadavky na transparentnost ve vztahu ke skutečnému vlastnictví. Informace o skutečném vlastnictví budou uloženy v centrálním registru, jako je např. obchodní rejstřík, a budou přístupné úřadům členských států a povinným osobám,
  • usnadňuje spolupráci a výměnu informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami v různých členských státech, a umožňuje tak identifikovat a sledovat podezřelé peněžní převody a odhalovat trestnou činnost nebo teroristické aktivity a předcházet jim,
  • zavádí koherentní politiku vůči zemím mimo EU, které mají nedostatečná pravidla týkající se boje proti praní peněz a financování terorismu,
  • posiluje sankční pravomoci příslušných úřadů.

Lepší hodnocení rizik na celém vnitřním trhu

Nadnárodní zpráva o hodnocení rizik je nástroj, který by měl členským státům pomoci odhalovat, analyzovat a řešit rizika praní peněz a financování terorismu. Zpráva analyzuje rizika ve finančním sektoru i jiných odvětvích a zabývá se také novými hrozbami, jako jsou virtuální měny a crowdfundingové platformy. Zpráva mimo jiné podrobně mapuje rizika v jednotlivých relevantních oblastech a obsahuje seznam metod, které zločinci k praní peněz využívají nejčastěji; obsahuje doporučení pro členské státy zaměřená na vhodné řešení odhalených rizik. Jako příklad lze uvést větší důraz na analýzu rizik nebo dohled nad specifickými činnostmi.

Předpokládaný další vývoj

Komise vyzývá EP a Radu, aby legislativní proces co nejrychleji dokončily, a nová pravidla tak mohla začít platit. Komise by měla i nadále přezkoumávat rizika praní peněz a financování terorismu a nejpozději v červnu 2019 představí nové hodnocení těchto rizik, které pak bude zveřejňovat každé dva roky.

Odkazy

 

Komise zahajuje řízení o nesplnění povinnosti proti České republice, Maďarsku a Polsku

  • ČR, Polsko a Maďarsko nepřijímají příchozí osoby a neplní právo EU

  • Komise zahájila proti těmto členským státům řízení o nesplnění povinnosti

  • Státy mají nyní měsíc na nápravu

  • V případě potřeby se Komise může obrátit na Soudní dvůr EU

Report from the Commission to the European Parliament, the European Council and the Council - Thirteenth report on relocation and resettlement (COM(2017)330)

  • Komise 14. 6. 2017 zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti ČR, Maďarsku a Polsku kvůli nedodržení povinností podle rozhodnutí o relokaci, která Rada přijala v roce 2015.

Pozadí

Dočasný nouzový mechanismus pro relokace byl stanoven ve 2 rozhodnutích Rady v září 2015, v nichž se členské státy zavázaly relokovat z Itálie a Řecka osoby, které potřebují mezinárodní ochranu. V září 2016 přijala Rada změnu druhého rozhodnutí Rady o relokaci, aby uvolnila 54 tis. míst (celkový závazek podle uvedených rozhodnutí činil takřka 100 tis. relokací), která ještě nebyla přidělena, pro účely legálního přijímání Syřanů z Turecka do EU (více v příspěvku „Systém relokace není funkční a Komise nabídla možná řešení“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2016).

Komise o provádění 2 rozhodnutí Rady pravidelně informuje prostřednictvím svých pravidelných zpráv o relokaci a znovuusídlování. Třináctá zpráva z 13. 6 2017 o relokaci a znovuusídlování konstatovala, že tempo relokace se v roce 2017 výrazně zvýšilo, neboť od ledna bylo relokováno téměř 10 300 osob, což je 5krát víc než ve stejném období v roce 2016. K červnu 2017 činí celkový počet relokací 20 283 (13 766 z Řecka, 6 458 z Itálie).

Klíčové a sporné body

Třináctá zpráva konstatuje, že ČR, Maďarsko a Polsko navzdory opakovaným výzvám dosud nepřijaly nezbytná opatření, čímž porušují své právní povinnosti vyplývající z rozhodnutí Rady. Z toho důvodu Komise rozhodla proti těmto 3 členským státům zahájit řízení o nesplnění povinnosti.

Podle zmíněných rozhodnutí Rady by měly členské státy každé 3 měsíce poskytnout místa pro relokaci, aby se zajistil její hladký a spořádaný průběh. Zatímco Maďarsko nepodniklo od zahájení relokačního mechanismu vůbec žádné kroky, Polsko nikoho nerelokovalo a neposkytlo žádná místa od prosince 2015. ČR nikoho nerelokovala od srpna 2016 a již přes rok nedala k dispozici žádná nová místa.

Komise již dříve ve dvanácté zprávě o relokaci a znovuusídlování z května 2017 oznámila, že ty členské státy, které téměř rok nikoho nerelokovaly, ani nadaly k dispozici nová místa, by měly okamžitě zjednat nápravu, a to v průběhu následujícího měsíce.

Předpokládaný další vývoj

Výzva představuje první oficiální žádost o informace a první krok v řízení o nesplnění povinnosti. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí Rady o relokaci byla přijata v reakci na naléhavou situaci a s ohledem na opakované výzvy, jež byly uvedeným 3 členským státům zaslány, mají nyní orgány ČR, Maďarska a Polska 1 měsíc namísto obvyklé 2měsíční lhůty, na to, aby na argumenty předložené Komisí reagovaly. Pokud Komise neobdrží na výzvu žádnou odpověď nebo pokud poskytnutá vyjádření v odpovědi na tuto výzvu nebude možné považovat za uspokojivá, může se Komise rozhodnout přistoupit k další fázi řízení pro porušení povinnosti a zaslat danému členskému státu odůvodněné stanovisko. V případě potřeby se Komise může obrátit na Soudní dvůr EU.

Odkazy

 

Přísnější kontroly hotovosti tekoucí z a do EU

  • Zločinecké a teroristické sítě využívají anonymity hotovostních platebních transakcí

  • Také z tohoto důvodu je potřebný účinný systém ohlašování peněžní hotovosti, který může příslušným orgánům pomoci lépe předcházet nezákonným činnostem a bojovat proti nim

  • Tím by měla být rovněž posílena bezpečnost v celé EU

  • Návrh upravuje také hotovost zasílanou v poštovních zásilkách

  • Coreper se 28. 6. 2017 dohodl na postoji k návrhu nařízení, jehož cílem je posílit kontroly peněžní hotovosti vstupující do EU nebo ji opouštějící.

Pozadí

Návrh nařízení nahrazuje nařízení č. 1889/2005 a zlepší současný systém kontroly peněžní hotovosti vstupující do EU nebo ji opouštějící. Cílem je zohlednit nové osvědčené postupy, jež byly vyvinuty v rámci EU při provádění mezinárodních norem pro boj proti praní peněz a financování terorismu, které vypracoval Finanční akční výbor (FATF). Návrh nařízení proto rozšiřuje definici hotovosti na některé jiné nástroje nebo způsoby platby než oběživo, jako jsou například šeky, cestovní šeky, zlato a předplacené karty.

Dále rozšiřuje oblast působnosti na peněžní hotovost zasílanou v poštovních zásilkách, v zásilkách přepravovaných nákladní dopravou nebo v kurýrních zásilkách. Doplní tak právní rámec EU pro předcházení praní peněz a financování terorismu stanovený ve směrnici 2015/849.

Klíčové a sporné body

  • Podle společného postoje Rady bude muset každý občan vstupující do EU nebo opouštějící EU, který má u sebe peněžní hotovost v hodnotě 10 tis. € nebo více, tuto skutečnost ohlásit celním orgánům. Ohlášení bude muset být provedeno bez ohledu na to, zda cestující hotovost přepravuje u sebe, ve svém zavazadle nebo v dopravním prostředku. Na žádost orgánů bude muset hotovost předložit ke kontrole.

Pokud jde o hotovost zasílanou v poštovních zásilkách, v kurýrních zásilkách, v zavazadle bez doprovodu nebo jako náklad v kontejneru (tj. hotovost bez doprovodu vlastníka), budou mít příslušné orgány pravomoc vyžadovat, aby odesílatel nebo případně příjemce učinil prohlášení za účelem oznámení. Toto prohlášení bude učiněno v písemné podobě nebo elektronicky s pomocí standardního formuláře. Příslušné orgány budou mít pravomoc provádět kontroly všech zásilek, nádob nebo dopravních prostředků, jež mohou obsahovat hotovost bez doprovodu vlastníka.

Příslušné orgány členských států si budou vyměňovat informace, zejména pokud okolnosti naznačují, že se jedná o hotovost související s trestnou činností, jež by mohla mít nepříznivý vliv na finanční zájmy EU. Tyto informace budou rovněž předávány Komisi.

Návrh nařízení nemá členským státům bránit v tom, aby stanovily další vnitrostátní kontroly pohybu peněžní hotovosti v rámci Unie na základě vnitrostátního práva, za předpokladu, že tyto kontroly budou v souladu se základními svobodami Unie.

Předpokládaný další vývoj

Postoj Coreperu slouží jako mandát Rady pro zahájení jednání s EP, jakmile ten přijme svůj postoj.

Odkazy

 

Komise chce zajistit interoperabilitu a vyřešit stávající nedostatky informačních systémů

  • Dle Komise je nezbytné propojit informační systémy

  • Komise jako první krok navrhuje posílit mandát agentury EU

  • Měly by se vyvinout automatické mechanismy pro kontrolu kvality dat pro lepší identifikaci

  • Komise navrhuje další zdokonalení Evropského informačního systému rejstříků trestů

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council on the European Agency for the operational management of large-scale IT systems in the area of freedom, security and justice, and amending Regulation (EC) 1987/2006 and Council Decision 2007/533/JHA and repealing Regulation (EU) 1077/2011 (COM(2017)352)

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council establishing a centralised system for the identification of Member States holding conviction information on third country nationals and stateless persons (TCN) to supplement and support the European Criminal Records Information System (ECRISTCN system) and amending Regulation (EU) No 1077/2011 (COM(2017)344)

  • Komise 29. 6. 2017 představila svůj závazek zajistit větší interoperabilitu a vyřešit stávající nedostatky informačních systémů EU v oblasti bezpečnosti a správy hranic. Tyto cíle si Komise vytyčila ve své sedmé zprávě o bezpečnostní unii z května 2017.

Pozadí

V projevu předsedy Evropské komise Junckera o stavu Unie ze září 2016 a v závěrech Evropské rady z prosince 2016 bylo zdůrazněno, jak důležité je překonat současné nedostatky v oblasti správy dat a zlepšit interoperabilitu stávajících informačních systémů. Nedávné teroristické útoky na tuto skutečnost také upozornily. Dle Komise je důležité propojit informační systémy a odstranit jejich slabá místa, která způsobují, že osoby podezřelé ze spáchání teroristických činů jsou v nich sice evidovány, ale v jednotlivých, navzájem nepropojených databázích figurují pod různými jmény.

V dubnu 2016 předložila Komise sdělení o silnějších a inteligentnějších informačních systémech pro hranice a bezpečnost, a zahájila tak diskusi o tom, jak mohou informační systémy v Evropské unii přispět k lepší správě hranic a zvýšení vnitřní bezpečnosti (více v příspěvku „Komise zahájila diskuzi o podobě silnějších a inteligentnějších informačních systémů pro správu hranic a vnitřní bezpečnost“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2016). V červnu 2016 zřídila Komise skupinu odborníků na vysoké úrovni pro informační systémy a interoperabilitu, jejímž úkolem bylo pokračovat v této činnosti a řešit právní, technické a provozní problémy spojené s dosažením interoperability. Poslední zasedání skupiny odborníků na vysoké úrovni se konalo v dubnu 2017 a v květnu 2017 předložila skupina závěrečnou zprávu.

Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS) založený v roce 2012 umožňuje soudním orgánům členských států dostávat informace o předchozích odsouzeních v trestních věcech v jiných členských státech. Členské státy v současnosti každý rok prostřednictvím systému ECRIS posílají přibližně 288 tis. žádostí o informace o předchozích odsouzeních v trestních věcech v celé EU. Zdokonalení systému ECRIS je klíčovou prioritou Evropského programu pro bezpečnost, který vypracovala Komise a který volá po začlenění státních příslušníků třetích zemí do systému ECRIS, což by usnadnilo boj proti přeshraniční trestné činnosti a terorismu.

Klíčové a sporné body

Komise jako první krok navrhuje posílit mandát agentury EU pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů (eu-LISA), což by jí umožnilo vyvinout a zprovoznit technická řešení nezbytná k zajištění interoperability informačních systémů v EU. Komise navíc navrhuje další zdokonalení Evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS), které by členským státům umožnilo efektivnější výměnu informací z rejstříků trestů v případě občanů zemí mimo EU.

Agentura eu-LISA by měla po reformě:

  • zajišťovat centralizované provozní řízení informačních systémů EU. Agentura eu-LISA, která v současnosti na centrální úrovni odpovídá za provozní řízení Schengenského informačního systému (SIS), Vízového informačního systému (VIS) a systému Eurodac, bude mít nyní na starost také přípravu, vývoj a provozní řízení nových informačních systémů navržených Komisí. Půjde zejména o systém vstupu/výstupu (EES) a systém EU pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a také o zdokonalený Evropský informační systém rejstříků trestů pro státní příslušníky třetích zemí a osoby bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), který právě navrhla Komise,
  • po přijetí příslušných legislativních nástrojů vyvinout hlavní technické prvky koncepce interoperability navržené Komisí, mezi něž patří Evropský portál pro vyhledávání, což je společná služba pro porovnávání biometrických údajů, a společné úložiště údajů o totožnosti, které by měly zaručit efektivní spolupráci všech informačních systémů EU a jejich okamžitou dostupnost pro policii a pohraniční stráž v terénu,
  • vyvinout automatické mechanismy pro kontrolu kvality dat, čímž zlepší kvalitu údajů. Tyto mechanismy zajistí automatickou identifikaci chybných nebo nekonzistentních údajů. Členský stát, který dotčené údaje zadal, pak bude upozorněn, aby mohl údaje odstranit nebo aktualizovat. 

Výměna informací z rejstříků trestů státních příslušníků zemí mimo EU: zdokonalení systému „ECRIS“

Komise v lednu 2016 navrhla reformu systému, jejímž záměrem bylo zahrnout do systému otisky prstů státních příslušníků zemí mimo EU (více v příspěvku „Komise chce posílit výměnu informací z rejstříků trestů o státních příslušnících zemí, které nejsou členy EU“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2016), Komise představila doplňující návrh, jehož účelem je:

  • vytvoření centralizovaného systému ECRIS pro státní příslušníky třetích zemí, což je centralizovaná databáze, která umožní rychlé ověření toho, zda některý členský stát nedisponuje informacemi o odsouzení občana země mimo EU. Navrhovaná vylepšení umožní členským státům vyžádat si prostřednictvím systému ECRIS podrobné informace o odsouzení přímo od vybraného členského státu,
  • pomoc při určování totožnosti odsouzených občanů zemí mimo EU: ECRIS-TCN bude obsahovat informace o jménech, adresách, otiscích prstů a zobrazeních obličeje, pokud budou k dispozici, což významně přispěje ke zvýšení spolehlivosti informací o totožnosti občanů zemí mimo EU, které jsou s ohledem na pochybnosti ohledně dokladů totožnosti často méně spolehlivé než v případě občanů EU,
  • zlepšení výměny informací o odsouzených občanech zemí mimo EU mezi členskými státy: snazší a rychlejší přístup k rejstříkům trestů pomůže orgánům činným v trestním řízení zefektivnit jejich boj proti terorismu a organizovanému zločinu, 
  • dosažení interoperability s ostatními databázemi EU: díky centralizovanému systému se ECRIS stane součástí systémů vyvíjených a spravovaných agenturou EU-LISA, což umožní sdílet informace s ostatními systémy EU v rámci koncepce pro dosažení interoperability, kterou vypracovala Komise. 

Předpokládaný další vývoj

Návrhy jsou na začátku řádného legislativního procesu a byly předány Radě. 

Odkazy

 

Krátce...

 

20 členských států se dohodlo na ustavení Úřadu evropského veřejného žalobce

  • EU by měla mít novou posílenou spolupráci

  • 20 členských států se dohodlo na zřízení nového Úřadu evropského veřejného žalobce

Rada 8. 6. 2017 dosáhla 20 členských států (Rakousko, Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, ČR, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Španělsko a Slovinsko) politické dohody ohledně zřízení nového Úřadu evropského veřejného žalobce jako součásti posílené spolupráce. Rada v únoru 2017 nedosáhla jednomyslnosti na podporu návrhu nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (více v příspěvku „U úřadu evropského veřejného žalobce je možné zavést posílenou spolupráci“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2017). Svůj souhlas nyní bude muset dát také EP. Jakmile bude nezávislý veřejný žalobce EU ustaven, bude mít pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy, které mají dopad na rozpočet EU, jako je korupce nebo podvody s finančními prostředky EU, nebo přeshraniční podvody v oblasti DPH. Dle EU by to měl být silný, nezávislý a efektivní orgán specializovaný na boj proti finanční trestné činnosti v celé EU.

 

Komise chce další balík pomoci pro uprchlíky

  • Balík ve výši 275 mil. € by měl cílit na lepší přístup ke zdrojům obživy, zdravotní péči, vzdělávání a ochraně

  • Projekty by se měly zaměřit na podporu uprchlíků a přetížených hostitelských komunit v Turecku, Libanonu, Jordánsku, Iráku, na západním Balkánu a v Arménii

Komise 20. 6. 2017 představila nový balík pomoci na podporu syrských uprchlíků a hostitelských komunit. V rámci regionálního svěřenského fondu zřízeného v reakci na krizi v Sýrii byly přijaty nové projekty v celkové hodnotě 275 mil. €. Tyto projekty by se měly zaměřit na podporu uprchlíků a přetížených hostitelských komunit v Turecku, Libanonu, Jordánsku, Iráku, na západním Balkánu a v Arménii. Hlavní náplní by mělo být vzdělávání, zdravotní péče, podpora místních komunit, sociální inkluze a genderová rovnost. Celkový objem financí ve svěřenském fondu EU díky nově přijatému balíčku přesáhl 1 mld. €, což je deklarovaná suma, kterou stanovil předseda Komise Juncker na neformálním zasedání Evropské rady o migraci v září 2015 a ve sdělení o řešení uprchlické krize.  Balík ve výši 275 mil. € by měl cílit na lepší přístup ke zdrojům obživy, zdravotní péči, vzdělávání a ochraně. Jeho součástí jsou např. tato opatření: balík pomoci pro Turecko ve výši 126 mil. € (11,5 mil. € na lepší přístup ke zdravotní péči pro uprchlíky a hostitelské komunity), program ve výši 90 mil. € na podporu vzdělávání v Libanonu, Turecku a Jordánsku, který investuje do budoucnosti dětí uprchlíků a mladých lidí zasažených syrskou krizí, program ve výši 25 mil. € na podporu zranitelných žen a dívek v Iráku, Jordánsku, Libanonu a Turecku, program ve výši 21 mil. €, který by měl pomoct Srbsku se zvládnutím migrační/uprchlické krize na balkánské migrační trase, program ve výši 10 mil. € pro jordánský systém veřejného zdravotnictví, který by měl zvýšit dostupnost a kvalitu sekundární a terciární zdravotní péče pro jordánské a syrské uprchlíky nebo program ve výši 3 mil. € na podporu syrských uprchlíků a Arménii. 

 

Úprava vstupu a výstupu schválena Radou

  • Nový systém má zjednodušit vstup a výstup do EU pro občany třetích zemí

Rada 30. 6. 2017 potvrdila dohodu mezi předsednictvím a EP z 29. 6. 2017 o systému vstupu a výstupu. Komise v dubnu 2016 představila revidovaný návrh nařízení, kterým se má zřídit takzvaný systém vstupu/výstupu s cílem urychlit, zjednodušit a zlepšit hraniční kontroly státních příslušníků třetích zemí přijíždějících do EU a taktéž otevřela diskusi o podobě silnějších a inteligentnějších informačních systémů pro správu hranic a vnitřní bezpečnost (více v příspěvku „Ochrana hranic a azylové řízení nefunguje, Komise proto navrhuje reformu“ Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2016). Tento systém by měl zaregistrovat vstup, výstup a odepření vstupu údajů státních příslušníků třetích zemí překračujících vnější hranice schengenského prostoru.  Návrh je součástí širšího balíku týkajícího se správy vnějších hranic EU a navrhovaný systém by měl poskytovat informace o krátkodobých pobytech a zlepšit odhalování padělaných dokladů stejně jako případů zneužívání totožnosti. Vztahovat by se měl na všechny občany třetích zemí s povolením ke krátkodobému pobytu v schengenském prostoru (tzn. maximálně 90 dní během 180denního období). Návrh počítá s tím, že systém bude evidovat jméno, druh cestovního dokladu, biometrické údaje (čtyři otisky prstů a snímek obličeje) a datum a místo vstupu a výstupu. Systém by měl fakticky nahradit doposud platné ruční razítkování dokladů, které je zdlouhavé a neefektivní. Údaje týkající se státních příslušníků třetích zemí by měly být uchovávány pro účely správy hranic po dobu maximálně 5 let překračujících povolenou délku pobytu a 3 roky pro ostatní. Návrh nařízení rovněž počítá s interoperabilitou mezi systémem vstupu a výstupu a vízovým informačním systémem (VIS). Nyní by měla pokračovat práce na technických aspektech návrhu. 

Další články v rubrice

Daně v květnu 2019

Euroskop, 10.06.2019