Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Zaměstnanost a sociální věci v červnu 2017

Euroskop, 09.07.2017

Komise spustila aplikaci pro tvorbu dovednostního profilu státních příslušníků třetích zemí, EU chce reformovat penze, Ochrana před karcinogeny a mutageny při práci by měla být přísnější

  • Komise chce usnadnit zaměstnávání osob ze třetích zemí

  • EU chce reformovat penzijní systém v EU

  • Zaměstnanci v EU jsou ohroženi karcinogeny a mutageny 

 

Komise spustila aplikaci pro tvorbu dovednostního profilu státních příslušníků třetích zemí

  • EU potřebuje pracovní sílu ze zahraničí
  • Integrace příchozích osob na pracovní trh je velkým problémem

  • Dovednostní profil by měl poskytovat informace o uchazeči o zaměstnání

  • Cílem dovednostního profilu je zajistit uznání dovedností a vzdělání

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions - Action Plan on the integration of third country nationals (COM(2016)377)

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions - A New skills agenda for Europe - Working together to strengthen human capital, employability and competitiveness (COM(2016)381)

  • Komise 20. 6. 2017 zahájila u příležitosti Světového dne uprchlíků aplikaci pro tvorbu dovednostního profilu státních příslušníků třetích zemí, která by měla lidem ze zemí mimo EU umožnit prezentovat dovednosti, kvalifikaci a zkušenosti způsobem přístupným pro zaměstnavatele, vzdělávací a školicí subjekty a organizace pracující s migranty v celé EU.

Pozadí

V určitých odvětvích EU již pociťuje výrazný strukturální nedostatek kvalifikovaných sil. Tento nedostatek může Unii brzdit v růstu, produktivitě a v inovacích. Vlivem strukturálních změn ekonomik EU se bude i v budoucnu nadále zvyšovat poptávka pro kvalifikovaných pracovních silách, které nejsou na trhu práce k dispozici. Počet vysoce kvalifikovaných pracovníků ze třetích zemí, kteří v současnosti přicházejí do 25 členských států EU uplatňujících systém modrých karet, zdaleka nestačí k tomu, aby tento nedostatek pracovních sil a kvalifikací vyřešil. Velká Británie, Irsko a Dánsko směrnici o systému modrých karet neprovádějí. Systém modrých karet EU, který EU přijala v roce 2009, ovšem není funkční, což potvrzuje třeba to, že jen 31 % vysoce kvalifikovaných migrantů do států OECD si jako destinaci zvolilo EU. Kvalifikovaní pracovníci zvolili tedy raději jiné destinace než EU.

V dubnu 2014 představil Jean-Claude Juncker plán v oblasti migrace o pěti bodech, jehož cílem byla podpora legální migrace (více v příspěvku „Unie se snaží bojovat proti nedostatku kvalifikovaných pracovních sil“, Zaměstnanost a sociální věci v červnu 2016).

Nástroj pro tvorbu dovednostního profilu byl představen v červnu 2016 a patří mezi 10 zásadních opatření oznámených jako součást nové agendy dovedností pro Evropu.

Dovednostní profil EU souvisí také s akčním plánem pro integraci státních příslušníků třetích zemí, který Komise zahájila v roce 2016 a který by měl členským státům poskytovat podporu při integraci 20 mil. občanů třetích zemí, kteří v EU legálně pobývají. Komise od té doby zahájila řadu iniciativ ke zlepšení integrace státních příslušníků třetích zemí na pracovní trh. Zatím poslední z nich je iniciativa „Zaměstnavatelé společně pro integraci“, která podporuje snahy zaměstnavatelů pomáhat při integraci uprchlíků a jiných migrantů.

Integrace státních příslušníků třetích zemí na pracovní trh patří mezi největší problémy, kterým EU čelí. V případě, že nebudou příchozí osoby dostatečně integrovány budou náklady na jich pobyt v EU mnohem větší.  EU by s ohledem na digitalizaci a stárnutí populace je měla cílit na talenty ze třetích zemí a měla by se je pokusit zapojit na trh práce.  

Klíčové a sporné body

Cílem dovednostního profilu je zajistit uznání dovedností a vzdělání těchto osob a doporučit jim další odbornou přípravu. Nástroj pro tvorbu dovednostního profilu by měla moci využívat přijímací centra, integrační služby, pracovní úřady a další organizace nabízející služby osobám ze zemí mimo EU. Jednoduše řečeno, nástroj poskytuje přehled dovedností (podrobný životopis) a měl by pomáhat organizacím, které se zabývají migrací, určit konkrétní potřeby jednotlivců při integraci na pracovní trh. To by mělo v důsledku usnadnit obsazování pracovních míst vhodnými uchazeči o zaměstnání.

  • Nástroj pro tvorbu dovednostního profilu se soustřeďuje na řešení nesouladu mezi dovednostmi osob ze zemí mimo EU a jejich pracovním zařazením. Je určen jak pro lidi s rozsáhlým vzděláním, kteří mohou potřebovat pomoc s uznáním kvalifikací, tak pro lidi s omezeným vzděláním, kteří k získání dovedností poptávaných na pracovním trhu potřebují další vzdělávání a odbornou přípravu.

Dovednostní profil by měl doplňovat další nástroje přispívající k transparentnosti dovedností, jako je Europassevropský rámec kvalifikací, které byly v rámci nové agendy dovedností revidovány, aby umožnily zaměstnavatelům, vzdělávacím a školicím subjektům a příslušným úřadům srovnávat národní kvalifikace v celé EU i v mezinárodním měřítku.

Předpokládaný další vývoj

Komise chce nadále usilovat o efektivnější integraci osob ze třetích zemí a situaci bude pravidelně monitorovat.

Odkazy

 

EU chce reformovat penze

  • V penzijních produktech spoří pouze 27 % Evropanů ve věku 25 až 59 let
  • Evropský trh s osobními penzijními produkty roztříštěný a nevyvážený

  • Celoevropský osobní penzijní produkt by měl nabídnout vysokou míru ochrany

  • Panevropský osobní penzijní produkt by měl umožnit spotřebitelům dobrovolně doplňovat své úspory na důchod

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council on a pan-European Personal Pension Product (PEPP) (COM(2017)343)

  • Komise 29. 6. 2017 předložila návrh, který by měl umožnit poskytovatelům penzijních produktů, aby v budoucnosti mohli nabídnout celounijní osobní penzijní produkt. Jedná se o nový typ dobrovolné osobní penze, jenž má střadatelům poskytnout více možností pro ukládání peněz na stáří a nabídnout jim konkurenčnější produkty.

Pozadí

Při přezkumu unie kapitálových trhů z května 2017 byla oznámena snaha o vytvoření panevropského osobního penzijního produktu. Panevropský osobní penzijní produkt by měl podporovat cíl CMU, kterým je vytvořit správné podmínky pro uvolnění finančních prostředků tak, aby mohly plynout od evropských střadatelů do evropských podniků.

  • Nyní spoří v penzijních produktech pouze 27 % Evropanů ve věku 25 až 59 let. Celoevropský osobní penzijní produkt by měl přispět k uvolnění tohoto potenciálu a měl by podpořit investice v ekonomice.

Navrhované nařízení vychází z téměř 600 příspěvků na veřejnou konzultaci Komise o osobních penzích z října 2016, kde řada respondentů uvedla, že současná nabídka osobních penzijních produktů v EU je nedostatečná. Nejen na základě toho se Komise rozhodla vypracovat návrh, který by měl umožnit jednoduší penzijní spoření. Návrh zohlednil rovněž 2 zprávy orgánu EIOPA z roku 2014 a 2016 a externí studii externího zpracovatele.

V současné době je evropský trh s osobními penzijními produkty roztříštěný a nevyvážený. Nabídky se soustředí v několika málo členských státech, zatímco v jiných téměř chybí. Tyto rozdíly v nabídce jsou spojeny s množstvím různých pravidel v EU a na vnitrostátních úrovních, což narušuje rozvoj velkého a konkurenčního trhu s osobními penzijními produkty na úrovni EU.

Klíčové a sporné body

  • Panevropské osobní penzijní produkty by měly mít stejné standardní vlastnosti v rámci celé EU a měly by být nabízeny širokou řadou poskytovatelů, např. pojišťovacími společnostmi, bankami, zaměstnaneckými penzijními fondy, investičními firmami a správci aktiv. Dála by měly doplňovat stávající státní, zaměstnanecké a vnitrostátní osobní penzijní produkty. Důležitým faktem je, že by neměly nahrazovat nebo harmonizovat vnitrostátní režimy osobních penzí.

Komise členským státům doporučuje, aby tomuto produktu poskytly stejné daňové zacházení jako podobným stávajícím vnitrostátním produktům. Členské státy se rovněž vyzývají, aby si vyměňovaly osvědčené postupy o danění svých stávajících osobních penzijních produktů, které by měly posílit soudržnost daňových režimů.

Panevropský osobní penzijní produkt by měl umožnit spotřebitelům dobrovolně doplňovat své úspory na důchod a zároveň požívat pevné ochrany spotřebitelů. Střadatelé panevropského osobního penzijního produktu by měli mít dle Komise větší výběr možných poskytovatelů panevropského osobního penzijního produktu a také by měli těžit z větší konkurence.

Výhodou by dle Komise měly být také přísné požadavky na informace a distribuční pravidla. Návrh počítá s tím, že aby poskytovatelé mohli nabízet celoevropský osobní penzijní produkt, bude je muset schválit Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA).

Ve zkratce návrh předpokládá, že:

  • Celoevropský osobní penzijní produkt nabídne střadatelům vysokou úroveň ochrany spotřebitelů v rámci jednoduché standardní investiční možnosti.
  • Střadatelé budou mít právo každých 5 let změnit poskytovatele, a to jak na domácím trhu, tak v zahraničí, přičemž náklady budou omezeny.
  • Panevropský osobní penzijní produkt bude přenositelný mezi členskými státy, tj. střadatelé panevropského osobního penzijního produktu budou v případě přestěhování se do jiného členského státu moci v příspěvcích do svého panevropského osobního penzijního produktu pokračovat.

Regulační rámec má vytvořit příležitosti pro širokou škálu poskytovatelů, kteří budou působit na trhu osobních penzijních produktů:

  • Poskytovatelé mají rozvíjet panevropské osobní penzijní produkty v několika členských státech, aby mohli účinněji seskupit aktiva a dosáhnout výnosů z rozsahu.
  • Mají oslovit spotřebitele v celé Evropě prostřednictvím elektronických distribučních kanálů.
  • Poskytovatelé celoevropského osobního penzijního produktu a střadatelé si mají mít možnost na konci doby trvání produktu zvolit různé možnosti plateb.
  • Poskytovatelé mají k usnadnění přeshraniční distribuce využívat pas EU.

Předpokládaná další vývoj

Návrh panevropského osobního penzijního produktu se bude nyní projednávat v EP a Radě.

Odkazy

 

Krátce...

 

Ochrana před karcinogeny a mutageny při práci by měla být přísnější

  • EU chce chránit zaměstnance před karcinogeny a během 50 let zachránit 100 tis. životů
  • Dohoda stanovuje hodnoty, jež by neměly být překročeny

Maltské předsednictví a EP dosáhly 28. 6. 2017 předběžné dohody o návrhu směrnice, která má pomoci chránit zaměstnance před expozicí karcinogenům a mutagenům na pracovišti. Komise v květnu 2016 navrhla změny ve směrnici o karcinogenech a mutagenech (č. 37/2004), které by měly vést k omezení expozice rakovinotvorným látkám na pracovišti, čímž se snaží zlepšit ochranu pracovníků před chemickými látkami způsobujícími rakovinu (více v příspěvku „Komise chce bránit pracovníky před látkami způsobujícími rakovinu“, Zaměstnanost a sociální věci v květnu 2016). Tato dohoda by měla pomoci se stanovením limitů pro karcinogeny a mutageny řešit nejčastější příčinu úmrtí souvisejících s výkonem povolání v EU. Cílem je pomoci zachránit během nadcházejících 50 let až 100 tis. životů. Předběžná dohoda obsahuje tyto hlavní prvky: (1) látky toxické pro reprodukci: Komise bude muset nejpozději do 1. čtvrtletí 2019 posoudit možnost zařazení předmětných látek do oblasti působnosti směrnice a může v této záležitosti předložit legislativní návrh; (2) šestimocný chrom: předběžně byla dohodnuta limitní hodnota expozice ve výši 0,010 mg/m3 na období 5 let po datu provedení a tento limit bude postupně snížen na 0,005 mg/m3. Pro procesy svařování a plazmového řezání nebo podobné pracovní procesy, při nichž vzniká kouř, byla zavedena výjimka s limitní hodnotou expozice 0,025 mg/m3 na období 5 let po datu provedení a poté 0,005 mg/m3; (3) prach tvrdých dřev: Rada a EP se dohodly na limitní hodnotě expozice na úrovni 3 mg/m3 na období 5 let od vstupu směrnice v platnost a poté 2 mg/m3; (4) respirabilní prach krystalického oxidu křemičitého: Komise se zavázala, že zhodnotí, zda je nutné v rámci příštího hodnocení provádění dotčené směrnice upravit limitní hodnotu pro respirabilní prach krystalického oxidu křemičitého; (5)zdravotní dohled: lékař nebo orgán odpovědný za zdravotní dohled nad zaměstnanci může v rámci členských států uvést, že musí zdravotní dohled pokračovat i po ukončení expozice, a to na dobu, kterou považuje za nezbytnou k zajištění zdraví příslušného pracovníka. Návrh směrnice stanovuje limitní hodnoty expozice pro dalších 11 karcinogenů, které stávající směrnice z roku 2004 dosud nezahrnovala. Jedná se o tyto látky: respirabilní prach krystalického oxidu křemičitého, 1,2-epoxypropan, 1,3-butadien, 2-nitropropan, akrylamid, určité sloučeniny chromu (VI), ethylenoxid, o-toluidin, vysokotavná keramická vlákna, bromoethylen a hydrazin.

 

Další články v rubrice

Daně v červnu 2017

Euroskop, 09.07.2017

Vnitřní trh v červnu 2017

Euroskop, 09.07.2017