Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Vnitřní trh v červenci 2017

Euroskop, 09.08.2017

Rada se zabývala otázkou nesplacených úvěrů v EU, EU chce omezit nelegální obchodování s kulturními statky, CMU: Rada se dohodla na úpravách akčního plánu



  • Rada navrhla politická opatření za účelem snížení počtu nesplacených úvěrů v EU a předcházení jejich vzniku
  • Z obchodu s kulturními statky nesmí profitovat teroristické skupiny

  • CMU by měla být upravena, dohodly se na tom členské státy

 

Rada se zabývala otázkou nesplacených úvěrů v EU

  • Nesplacené úvěry jsou pro bankovní odvětví problémem, jež je zatím řešen hlavně na vnitrostátní úrovni

  • Rada považuje za nutné zvýšit odolnost finančního systému a předejít tomu, aby se problémy s nesplácenými úvěry v budoucnosti opakovaly

  • Podle Rady je nejúčinnější cestou komplexní přístup, jenž kombinuje různá doplňující se politická opatření na úrovni členských států a případně na úrovni evropské

  • Opatření by měla být směřována do těchto oblastí: dohled, strukturální reformy insolvenčních rámců a rámců pro vymáhání pohledávek, rozvoj sekundárních trhů pro problematická aktiva a podpora restrukturalizace bankovního systému

  • Rada se 11. 7. 2017 dohodla na akčním plánu, jehož cílem je vyřešit problém nesplácených úvěrů v bankovním sektoru. Soubor politických opatření má přispět ke snížení objemu nesplacených úvěrů a předejít dalšímu vzniku takových úvěrů.

Pozadí

Nesplacené úvěry (nebo také úvěry v selhání) jsou bankovní úvěry, u nichž dochází k opožděnému splácení nebo je nepravděpodobné, že budou splaceny, aniž by to vyžadovalo prodej jejich zajištění. Finanční krize a následná hospodářská recese způsobily, že banky v některých členských státech vykazují mimořádně vysoký objem úvěrů v selhání. To může způsobit přeshraniční šíření problémů a nepříznivě ovlivnit vnímání bankovního sektoru EU z pohledu trhů. Vysoký objem úvěrů v selhání může představovat značnou zátěž brzdící investice, a tím i celé hospodářství.

  • Podle zprávy, kterou vypracovala podskupina Výboru pro finanční služby Rady, dosahovaly úvěry v selhání na konci roku 2016 hodnoty celkem téměř 1 bil. €. To odpovídá přibližně 6,7 % HDP EU a 5,1 % celkové hodnoty všech bankovních úvěrů. V rámci EU existují značné rozdíly a podíl úvěrů v selhání se pohybuje od 1 % do 46 %. Zatímco v některých zemích se nesplácené úvěry soustředí zejména v oblasti nemovitostí, v jiných se vyskytují napříč celým hospodářstvím.

Trvale vysoký objem úvěrů v selhání představuje problém, neboť snižuje ziskovost bank kvůli správním výdajům a vyšším nákladům na financování, které bankám vznikají. Potřeba dotovat nesplácené úvěry vyčerpává základní kapitál bank. Ohrožuje rovněž životaschopnost bank s vysokým objemem úvěrů v selhání a v neposlední řadě zadržuje kapitál na zajištění neproduktivních aktiv, čímž zatěžuje přenos měnové politiky a financování ekonomiky.

Klíčové a sporné body

Za restrukturalizaci svých modelů podnikání a řešení problémů spojených s úvěry v selhání primárně odpovídají banky. Nicméně objem úvěrů v selhání se v některých členských státech vzhledem k jeho stávající výši nemusí navzdory hospodářskému oživení snižovat dostatečně rychle, a proto se Rada shodla na možnosti přijetí opatření na úrovni celé EU. Banky by měly být více motivovány k tomu, aby se úvěry v selhání proaktivně zabývaly, ale současně by se mělo zabránit nuceným prodejům. Opatření by se měla zabývat jak stávajícími objemy úvěrů v selhání, tak předcházet jejich dalšímu nahromadění v budoucnosti.

Řešení problému nesplacených úvěrů může podle Rady přispět k omezení finanční roztříštěnosti a usnadnění toků kapitálu v rámci jednotného trhu. Na základě zprávy odborníků poukázala Rada na nutnost opatření ohledně:

  • bankovního dohledu;
  • reformy insolvenčních rámců a rámců pro vymáhání pohledávek;
  • rozvoje sekundárních trhů pro úvěry v selhání („problematická aktiva“);
  • restrukturalizace bankovního odvětví.

Předpokládaný další vývoj

Rada vyzvala Komisi, aby zanalyzovala situaci na trhu úvěrů a navrhla případná opatření. Dále se dohodla, že se k otázce nesplácených úvěrů bude pravidelně vracet s cílem zhodnotit vývoj v této oblasti a přijatá opatření.

Odkazy

 

EU chce omezit nelegální obchodování s kulturními statky

  • Reforma soudnictví v Polsku podle posouzení Komise umocňuje systémové ohrožení právního státu v Polsku

  • V případě přijetí reformy je Komise připravena zahájit postup podle článku 7 SEU

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o dovozu kulturních statků (KOM(2017)375)

  • Komise 13. 7. 2017 zveřejnila návrh nařízení stanovující nová pravidla při dovozu kulturních statků do EU. Cílem je předejít nelegálnímu dovozu, ze kterého mohou získávat prostředky teroristické skupiny. Návrh představuje jeden z posledních kroků stanovených v akčním plánu Komise na posílení boje proti financování terorismu.  

Pozadí

V rámci Evropského programu pro bezpečnost z roku 2015 a akčního plánu pro zesílení boje proti financování terorismu z roku 2016 Komise představila legislativní návrh zabývající se nedovoleným obchodem s kulturními statky (více v příspěvku „Komise představila Akční plán pro financování terorismu“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2016). V březnu 2017 byla přijata směrnice o boji proti terorismu, která obsahuje ustanovení o trestních sankcích pro osoby nebo subjekty poskytující materiální podporu terorismu. Boj proti nedovolenému obchodu s kulturními statky je součástí boje EU proti organizované trestné činnosti. Kulturní dědictví představuje jednu ze základních součástí civilizace, obohacuje kulturní život všech lidí, a proto by mělo být chráněno před neoprávněným přisvojováním a drancováním. EU by chtěla zakázat vstup kulturních statků, které byly vyvezeny ze třetích zemí nelegálně.

Nedovolený obchod s uloupenými artefakty a starožitnostmi byl v rámci nadnárodního posouzení rizik praní peněz a financování terorismu, která mají dopad na vnitřní trh, určen jako možný zdroj financování terorismu a praní peněz.

Klíčové a sporné body

Obecně lze říci, že předložený návrh stanovuje podmínky a postup vstupu kulturních statků na celní území EU. Návrh nařízení se nemá vztahovat na kulturní statky v tranzitu přes celní území EU. Pro uplatnění předloženého návrhu nařízení musí kulturní statky splňovat minimální stáří 250 let. Návrh nařízení vychází z definic, jež jsou obsaženy v Úmluvě UNESCO o opatřeních k zákazu a zamezení nedovoleného dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků podepsané v Paříži v listopadu 1970 a v Úmluvě UNIDROIT o kradených nebo protiprávně vyvezených kulturních statcích podepsané v Římě v červnu 1995.

  • Návrh stanovuje, že dovoz kulturních statků do celní unie EU bude povolen v případě, že byla udělena dovozní licence nebo bylo předloženo prohlášení dovozce v závislosti na druhu kulturního statku.

Členské státy by měly být povinny zajistit účinné, přiměřené a odrazující sankce pro ty, kteří nedodržují pravidla, zejména pro každého, kdo nepravdivě prohlásí nebo předloží nepravdivé informace.

Ze strany EU by měly být plánovány informační kampaně zaměřené na kupující kulturních statků, jako jsou profesionální dovozci, ale i běžní kupci kulturních statků. Ve spolupráci s členskými státy by měla být uspořádána školení pro celní úředníky a další orgány činné v trestním řízení s cílem zlepšit jejich schopnost rozpoznat podezřelé přepravy a účinněji spolupracovat při předcházení nedovolenému obchodu.

Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty za účelem stanovení konkrétních formulářů, které se budou používat (např. formulářů licencí, formu).

Předpokládaný další vývoj

Návrh nařízení bude nyní předložen EP a Radě EU. Komise doufá, že bude návrh přijat rychle v rámci řádné legislativní procedury.

Odkazy

 

Krátce...

 

CMU: Rada se dohodla na úpravách akčního plánu

  • Kompletní CMU by měla fungovat do konce roku 2019

  • Brzy by měly být předloženy návrhy doplňují CMU

Rada 11. 7. 2017 přijala závěry týkající se hodnocení akčního plánu EU pro CMU, které provedla Komise. Unie kapitálových trhů je jedním z hlavních pilířů investičního plánu pro Evropu vypracovaného Komisí (tzv. Junckerova plánu). Akční plán pro vytváření unie kapitálových trhů přijala Komise v září 2015 (více v příspěvku „Komise položila základy unie kapitálových trhů“, Vnitřní trh v září 2015). Rada se opětovně zavázala provádět tento akční plán, jehož cílem je vytvořit plnohodnotnou unii kapitálových trhů do konce roku 2019. Podpořila řadu prioritních iniciativ vytyčených Komisí. Od spuštění akčního plánu v září 2015 nicméně vyvstala řada nových výzev, a je tedy třeba plán posílit. Rada opětovně potvrdila priority plánu, kterými jsou: posílit kapitálové trhy v zájmu přilákání většího objemu investic pro evropské společnosti a projekty v oblasti infrastruktury; zlepšit přístup k financování, zejména pro evropské malé a střední podniky a začínající podniky působící především v inovativních odvětvích. Plán již probíhá téměř 2 roky a hospodářské oživení v EU nabývá na síle. Objem investic je však stále nižší než před hospodářskou krizí, což nadále brzdí růst z dlouhodobého hlediska. Komise chce v blízké době realizovat zbývající opatření vytyčená v akčním plánu z roku 2015. Konkrétně chce předložit: legislativní návrh zavádějící celoevropský osobní penzijní produkt, jenž by měl pomoci financovat důchody; návrh rámce EU pro kryté dluhopisy, který bankám pomůže financovat jejich úvěrovou činnost a návrh týkající se práva v oblasti cenných papírů, aby se zvýšila právní jistota v souvislosti s vlastnictvím cenných papírů v přeshraničním kontextu.

Další články v rubrice

Veřejné zdraví v červenci 2020

Euroskop, 10.08.2020

Spotřebitelé v červenci 2020

Euroskop, 10.08.2020