Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Zaměstnanost a sociální věci v září 2017

10.10.2017

EU a OSN chtějí bojovat proti násilí páchanému na ženách, EU podporuje lepší dostupnost zaměstnání, Komise podpoří dlouhodobé stáže po celé EU, Desetina zaměstnanců jsou tzv. chudí pracující, Vývoj zaměstnanosti v EU má stále pozitivní trend, Evropský pilíř sociálních práv pokračuje

  • EU a OSN bojují společně za práva žen

  • Hraniční regiony v EU jsou znevýhodněny

  • Pomoc pro příhraniční regiony

  • Nová možnost dlouhodobých stáží

  • V EU roste množství chudých pracujících

  • Další jednání o sociálním pilíři

 

EU a OSN chtějí bojovat proti násilí páchanému na ženách

  • 35 % žen se v určitém okamžiku svého života stalo obětí násilí.

  • Iniciativa EU a OSN „Spotlight“ má bojovat za práva žen.

  • EU poskytne finanční podporu.

  • EU usiluje o zrovnoprávnění žen na celém světě.

  • EU a OSN 20. 9. 2017 spustily na zasedání Valného shromáždění OSN iniciativu „Spotlight“ s rozpočtem 500 mil. €, jejímž cílem je odstranit všechny formy násilí páchaného na ženách a dívkách.

Pozadí

Násilí páchané na ženách a dívkách je jednou z nejrozšířenějších forem porušování lidských práv na celém světě. Postihuje všechny společnosti a překračuje generační, socioekonomické, vzdělanostní a zeměpisné hranice. Celkem více než 1 mld. životů je v dnešní době postižena násilím. Odhaduje se, že 35 % žen se v určitém okamžiku svého života stalo obětí násilí. V některých zemích to je až 70 % žen.

Kromě toho bylo více než 700 mil. žen na celém světě provdáno v dětském věku před dosažením 18 let. Více než je 1/3 z těchto žen (asi 250 mil.) byla provdána před dosažením 15 let. Nejméně 200 mil. žen a dívek ve 30 zemích bylo podrobeno zmrzačení ženských pohlavních orgánů.

Klíčové a sporné body

Iniciativu EU a OSN s názvem „Spotlight“ představili společně vysoká představitelka EU a místopředsedkyně Komise Federica Mogheriniová, komisař pro mezinárodní spolupráci a rozvoj Neven Mimica, generální tajemník OSN António Guterres a zástupkyně generálního tajemníka OSN Amina Mohamed.

Iniciativu EU a OSN Spotlight podporuje svěřenský fond zahrnující mnoho subjektů, přičemž EU je hlavním přispěvatelem (poskytla částku ve výši 0,5 mld. €).

V příštích několika letech by měly být provedeny komplexní programy, jejichž cílem je odstranit všechny formy násilí páchaného na ženách a dívkách, jako je sexuální násilí, násilí založené na pohlaví a poškozující praktiky, obchodování s lidmi a ekonomické (pracovní) vykořisťování, vraždění žen, domácí násilí a násilí v rodinách. Hlavní oblasti intervence budou zahrnovat posílení právních rámců, politik a institucí, preventivní opatření, přístup ke službám a lepší shromažďování údajů v Africe, Latinské Americe, Asii, Tichomoří a Karibiku.

V souladu se zásadami Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 má iniciativa Spotlight uplatňovat přístup založený na právech a zaměří se zejména na nejvíce marginalizované ženy a dívky. Iniciativa má podněcovat k politickým závazkům na nejvyšší úrovni, poskytovat rozsáhlou cílenou podporu a rovněž budovat nová partnerství.

Odkazy

 

EU podporuje lepší dostupnost zaměstnání

  • Od roku 1990 jsou z fondů Interreg podporovány programy přeshraniční spolupráce.

  • EU zjišťovala problémy jednotlivých regionů.

  • Přetrvávající problémy nelze řešit pouze financováním a investicemi.

  • Měla by být zřízena nová kontaktní místa.

Communication from the Commission to the Council and the European Parliament - Boosting growth and cohesion in EU border regions (COM(2017)534)

  • Komise 20. 9. 2017 zřídila „kontaktní místo pro hranice“. Kontaktní místo by mělo poskytnout regionům cílenou podporu při odstraňování překážek bránících zaměstnanosti a investicím.

Pozadí

Regiony při vnitřních hranicích EU pokrývají 40 % území EU, představují 30 % populace – 150 mil, obyvatel, vytvářejí 30 % HDP EU a jsou působištěm téměř 2 mil. občanů dojíždějících za hranice, z nichž 1,3 mil. jsou přeshraniční pracovníci, kteří představují 0,6 % všech občanů zaměstnaných v EU (např. 450 tis. ve Francii, 270 tis. v Německu, 140 tis. v Polsku a 135 tis. na Slovensku).

Od roku 1990 jsou z fondů Interreg podporovány programy přeshraniční spolupráce v příhraničních regionech EU, včetně regionů při hranicích se zeměmi ESVO. Na programy Interreg na léta 2014–2020 z rozpočtu EU bylo vyčleněno téměř 6 mld. €. Tyto programy jsou prováděny při všech hranicích a zajišťují, aby bylo možné pokračovat v integraci a plně využívat potenciálu příhraničních regionů.

Po on-line veřejné konzultaci a následném průzkumu a výměně názorů se zúčastněnými stranami odhalila Komise řadu problematických otázek, s nimiž se v pohraničí potýkají podniky i občané. Ačkoli v některých případech se tyto otázky netýkají výhradně příhraničních regionů, jsou v nich vlivem četnosti a rozsahu přeshraniční interakce obzvláště naléhavé.

Klíčové a sporné body

  • Sdělení navrhuje opatření a uděluje doporučení, která by měla usnadnit vzájemnou spolupráci regionů a přispět ke zmírnění překážek.

Dle dat Komise si příhraniční regiony po hospodářské stránce vedou hůře než ostatní regiony. V příhraničních regionech jsou obecně hůře dostupné veřejné služby, jako jsou nemocnice či univerzity. Orientace v odlišných administrativních a právních systémech je často stále složitá a nákladná.

Přetrvávající problémy dle závěrů Komise nelze řešit pouze financováním a investicemi. Předkládané sdělení poukazuje na způsoby, jak mohou EU a její členské státy přeshraniční procesy zjednodušit, zkrátit i zlevnit a zároveň podpořit sdružování služeb podél vnitřních hranic. Zaměřuje se na to, co je třeba zlepšit. Komise ve sdělení představila možné kroky k odstranění dalších překážek. Jedná se o:

  • Prohloubení spolupráce a výměn
  • Zlepšování legislativního procesu
  • Zajištění přeshraniční veřejné správy
  • Poskytování spolehlivých a srozumitelných informací a pomoci
  • Podpora přeshraničního zaměstnávání
  • Podpora mnohojazyčnosti v příhraničních oblastech
  • Usnadnění přeshraniční dostupnosti
  • Podpora rozsáhlejšího sdružování zdravotnických zařízení
  • Zvažování právního a finančního rámce pro přeshraniční spolupráci
  • Získávání poznatků o přeshraniční interakci v zájmu poučeného rozhodování

Každodenně nebo každý týden dojíždějí za hranice za prací či studiem 2 mil. občanů. Nově zřízení kontaktní místo pro hranice by mělo podporovat regiony usilující o prohloubení vzájemné spolupráce s cílem pomoci občanům při hledání zaměstnání za hranicemi a bude jejich obyvatelům poskytovat pomoc v oblasti vzájemného uznávání kvalifikací, společných studijních programů nebo poradenských služeb pro podnikatele.

Kontaktní místo má shromažďovat informace o osvědčených postupech v oblasti přeshraničních služeb zaměstnanosti, jako je společná síť, kterou vytvořila španělská Galicie a portugalský region Norte za podpory Evropského portálu pracovní mobility EURES.

Tím může kontaktní místo přispět k vytvoření budoucího Evropského orgánu pro pracovní záležitosti, který ohlásil předseda Jean-Claude Juncker v projevu o stavu Unie v roce 2017 a jehož účelem je posílit spolupráci mezi orgány činnými na trhu práce na všech úrovních a lépe zvládat přeshraniční problémy.

Aby byly pohraniční regiony přitažlivější a inkluzivnější, pokud jde o veřejné služby, mělo by kontaktní místo pro přeshraniční spolupráci:

  • zmapovat přeshraniční zdravotnická zařízení, jako je zóna přeshraniční zdravotní péče na hranici mezi Francií a Belgií,
  • identifikovat chybějící železniční spoje podél vnitřních hranic, aby bylo možné zlepšit účinnost přeshraničních služeb veřejné dopravy.

Předpokládaný další vývoj

Kontaktní místo pro přeshraniční spolupráci by mělo fungovat od ledna 2018. Kromě vytvoření kontaktního místa vybere Komise nejvýše 20 projektů, které předvádějí inovativní řešení týkající se přeshraničních překážek. Výzva k předkládání projektů bude vyhlášena do konce roku 2017.

Odkazy

 

 

Krátce...

 

Komise podpoří dlouhodobé stáže po celé EU

  • EU podporuje dlouhodobé učňovské stáže.

  • Grant byl udělen 9 projektům.

Komise 4. 9. 2017 informovala o tom, že předběžně financuje 7 pilotních projektů, které mají nabídnout dlouhodobou učňovskou přípravu v zahraničí. Cílem těchto projektů je v rámci úsilí o podporu delších stáží v zahraničí vyzkoušet nejméně půlroční pobyty. Již nyní může přibližně 650 tis. účastníků a absolventů odborného vzdělávání a přípravy využít finanční podporu programu Erasmus+ na pobyt v zahraničí v délce 2 týdnů až 12 měsíců. Navzdory výhodám, jež mají dlouhodobé stáže, je však méně než 1 % pobytů delší než 6 měsíců. Proto nabídnou letos zahájené pilotní projekty 238 učňům pracovní stáž v jiné zemi EU v délce 6-12 měsíců, aby bylo možné určit osvědčené postupy v rámci dlouhodobější učňovské přípravy v zahraničí a odhalit související překážky. Jako součást celkového úsilí Komise o zlepšení dlouhodobé mobility účastníků odborného vzdělávání a přípravy Komise v prosinci 2016 rovněž navrhla iniciativu ErasmusPro, jejíž realizace začne v roce 2018 a která by měla umožnit dalším 50 tis. mladých lidí strávit 3-12 měsíců v jiném členském státě EU. Pilotní projekty i ErasmusPro představují první kroky ke zřízení Evropského rámce pro dlouhodobou mobilitu učňů. Komise zatím vypsala 2 výzvy k předkládání pilotních návrhů v této oblasti (v roce 2016 a 2017). Grant byl udělen 9 projektům. Letošní projekty má 6 členských států (Belgie, Finsko, Francie, Německo, Itálie a Španělsko), ovšem celkem se do tohoto partnerství zapojuje 21 členských států. Pilotní projekty na rok 2017 se zaměřuje na posouzení poptávky po nadnárodních systémech dlouhodobé mobility učňů a kapacit v této oblasti, zjištění překážek dlouhodobé mobility a zjištění a šíření osvědčených postupů a faktorů úspěchu, pokud jde o dlouhodobé pracovní stáže pro učně. Projekty z roku 2017 budou probíhat do konce roku 2018 či začátku roku 2019.

 

Desetina zaměstnanců jsou tzv. chudí pracující

  • 10 % pracujících patří do skupiny tzv. "chudých pracujících".

  • Roste počet nestandardních forem zaměstnání.

Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) 5. 9. 2017 zveřejnila hodnotící zprávu týkající se životních podmínek. Dle výsledků 10 % pracujících patří do skupiny tzv. "chudých pracujících". Tyto osoby jsou bezprostředně ohroženi chudobou a jejich počet se zvýšil z 8 % v roce 2007. Předložená zpráva popisuje vývoj chudoby zaměstnaných osob v rámci EU od hospodářské krize v roce 2008. Předchozí zpráva byla zveřejněná v roce 2010. Dle hodnocení vzrostl počet nestandardních forem zaměstnání a v mnoha zemích přispěl k rostoucí chudobě. Zpráva zdůrazňuje význam vzdělání. Ve všech zemích EU s výjimkou Finska je míra rizika chudoby nejvyšší u osob s nejnižším vzděláním. Rozdíly na základě vzdělání jsou největší v Rumunsku, kde 52 % osob s primárním vzděláním je vystaveno riziku chudoby v zaměstnání, u osob s terciární vzdělávání je to pouze 1 %.

 

Vývoj zaměstnanosti v EU má stále pozitivní trend

  • Zaměstnanost Evropanů se za čtvrtletí zvýšila.

  • Ve 2. čtvrtletí roku 2017 bylo v EU 235,4 mil. zaměstnaných.

Eurostat 13. 9. 2017 vydal zprávu hodnotící úroveň zaměstnanosti. Ve 2. čtvrtletí roku 2017 se ve srovnání s 1. čtvrtletím roku 2017 se zaměstnanost zvýšila o 0,4 %. Ve srovnání se stejným čtvrtletím předchozího roku se zaměstnanost v eurozóně zvýšila o 1,6 % a o 1,5 % v EU28. Eurostat odhaduje, že ve 2. čtvrtletí roku 2017 bylo 235,4 mil. zaměstnaných (z toho 155,6 mil. v eurozóně). Nejvyšší nárůst zaměstnanosti oproti předchozímu čtvrtletí u konkrétních členských států, pro které jsou k dispozici údaje za 2. čtvrtletí roku 2017, byl zaznamenán na Maltě (+ 1,0 %), ve Španělsku (+ 0,9 %), Řecku a Polsku (+ 0,8 %). Na druhou stranu pokles zaměstnanosti byl zaznamenán v Chorvatsku (-0,8 %), Lotyšsku (-0,7 %), Rumunsku (-0,6 %) a Estonsku (-0,5 %).

 

Evropský pilíř sociálních práv pokračuje

  • EU pokračuje v budování sociálního pilíře.

  • Sociální partneři mohou sdělit svůj názor na plánovanou aktualizaci právních předpisů do listopadu 2017.

 

Komise 25. 9. 2017 zahájila další jednání s odborovými organizacemi a organizacemi zaměstnavatelů na úrovni EU o tom, jak modernizovat pravidla upravující pracovní smlouvy, aby byly tyto smlouvy pro všechny typy pracovníků spravedlivější a lépe předvídatelné. Prostřednictvím této iniciativy Komise nadále rozvíjí evropský pilíř sociálních práv, jehož cílem je vytvořit konvergenci mezi členskými státy, která má zajistit lepší pracovní a životní podmínky. V dubnu 2017 představila Komise evropský pilíř sociálních práv ve 2 právních formách s totožným obsahem: jako doporučení Komise a jako návrh společného vyhlášení EP, Rady a Komise. Konečnou podobu evropského pilíře sociálních práv tvoří 20 zásad a práv, jejichž cílem je dosáhnout konvergence směrem k vytvoření lepších životních a pracovních podmínek v celé EU (více v příspěvku „V EU vzniká evropský pilíř sociálních práv“, Zaměstnanost a sociální věci v dubnu 2017). Komise chce rozšířit oblast působnosti stávající směrnice o pracovních smlouvách (tzv. směrnice o písemném prohlášení) a rozšířit ji na nové formy zaměstnání, jako jsou pracovníci na vyžádání, pracovníci na základě poukazu a pracovníci platforem tak, aby nikdo nebyl opomenut. Stávající pravidla by měla být rovněž modernizována s ohledem na vývoj na trhu práce v posledních desetiletích. Díky tomu, že včasnost a informace, které se poskytují při uzavření pracovní smlouvy, mají být zdokonaleny, mají být pracovníci lépe informováni o svých právech, a tedy by měly lépe tato práva vymáhat. Pro zaměstnavatele má přinést aktualizace pravidel větší právní srozumitelnost a jistotu a zamezí nekalé hospodářské soutěži. Sociální partneři mohou sdělit svůj názor na plánovanou aktualizaci právních předpisů EU týkajících se pracovních smluv do 3. 11. 2017. Komise plánuje předložit příslušný legislativní návrh do konce roku 2017.

 

 

Další články v rubrice

Vnitřní trh v říjnu 2017

Euroskop, 09.11.2017