08.12.2017
Euroskop
Komplexní zpráva Komise hodnotí provádění obchodních dohod EU, Summit Východního partnerství hodnotil úspěchy, ale i nové výzvy
|
Krátce…
Komplexní zpráva Komise hodnotí provádění obchodních dohod EU
|
Komise 9. 11. 2017 zveřejnila zprávu, která hodnotí uplatňování stávajících obchodních dohod a jejich přínos. Podle zprávy se díky dohodám EU celkově zvýšil vývoz z EU, více se vyváželo například do Mexika (+416 % od roku 2000), Chile (+170 % od roku 2003), Jižní Koreje (+59 % od roku 2011) nebo Srbska (+62 % od roku 2013). Zpráva ukazuje, že největší přínos mají obchodní dohody často pro odvětví zemědělství a automobilového průmyslu EU. Např. vývoz automobilů do Jižní Koreje vzrostl od roku 2011 o 244 %. Nárůst vývozu zemědělských produktů z EU s Kolumbií a Peru činil v případě Kolumbie 92 % a v případě Peru 73 %. Zpráva se zabývá rovněž dopadem ustanovení obsažených v novějších dohodách v kapitolách o „obchodu a udržitelném rozvoji“, které zahrnují ochranu životního prostředí a ochranu pracovních práv. Jedná se o relativně nový postup a závěry jsou předčasné, ale EU už mohla ovlivnit takové oblasti, jako je svoboda sdružování, násilí vůči členům odborových svazů, dětská práce, inspekce práce, kolektivní vyjednávání, tripartitní konzultace a bezpečnost a ochrana zdraví při práci. Zpráva rovněž určuje oblasti, kde je třeba dosáhnout zlepšení. Míra, v níž podniky EU využívají nižších celních sazeb, je na straně EU nižší než u jejich partnerů. Při vývozu do zemí, kde byly zavedeny novější obchodní dohody, využívají společnosti v EU dostupných celních úlev přibližně u 70 % způsobilých vývozních produktů, zatímco partneři na druhé straně využívají celních úlev přibližně v 90 % případů. U některých citlivých produktů se EU a její partneři namísto úplné liberalizace dohodli na omezeném otevření trhu prostřednictvím celních kvót a zpráva ukazuje, že vývozci z EU tyto možnosti často dostatečně nevyužívají: u sýrů bylo při vývozu do Peru využito pouze 4,3 % celkové kvóty, do Kolumbie 7,9 % a do Střední Ameriky 44 %. Totéž platí pro využívání některých celních kvót, které EU přijala u určitých citlivých produktů, přestože tyto otázky patřily během jednání k těm nejkontroverznějším.
Summit Východního partnerství hodnotil úspěchy, ale i nové výzvy
|
V Bruselu se 24. 11. 2017 uskutečnil 5. summit Východního partnerství mezi EU a Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou. Byly shrnuty výsledky uplynulých 2 let a zahájena cesta k provedení 20 cílů, které mají být splněny do roku 2020. Tyto cíle zahrnují: širší dosah podpory a její lepší zacílenost, podporu podniků a poskytování půjček v místních měnách za spolupráce s klíčovými mezinárodními finančními institucemi, zlepšení kapacity partnerských zemí, pokud jde o využívání obchodních příležitostí s EU a mezi sebou navzájem, reformní závazky a konkrétní investice v oblasti energetické účinnosti, lepší a bezpečnější dopravní spojení do roku 2030 s dlouhodobými investicemi, digitální balík s konkrétními kroky směrem k harmonizaci cen roamingových služeb a nižším roamingovým tarifům mezi partnerskými zeměmi, snazší a levnější přístup k internetu prostřednictvím zavedení vnitrostátních strategií pro širokopásmové připojení a podpora vytváření pracovních míst v digitálním odvětví a balík podpor pro mládež a vzdělávání. Od posledního summitu bylo ve vztazích mezi EU a jejími partnerskými zeměmi dosaženo dohody o přidružení, jejichž součástí jsou prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, s Gruzií, Moldavskou republikou a Ukrajinou, a které již plně vstoupily v platnost. Obchod mezi 3 přidruženými partnerskými zeměmi a EU výrazně vzrostl. V návaznosti na řadu reforem bylo zavedeno bezvízové cestování do schengenského prostoru pro držitele biometrického pasu Gruzie a Ukrajiny, občané Moldavské republiky využívají bezvízového styku již od roku 2014. EU a Arménie na summitu podepsaly komplexní a posílenou dohodu o partnerství, pokroku bylo dosaženo rovněž při jednáních o nové rámcové dohodě s Ázerbájdžánem. EU a Arménie rovněž parafovaly dohodu o společném evropském leteckém prostoru. Ta zlepší přístup na trh pro letecké dopravce obou stran a zajistí lepší propojení, což pro cestující znamená zvětšení výběru, zlepšení služeb a snížení cen. Dohoda vytvoří také společný regulační rámec, například v oblasti letecké bezpečnosti a ochrany letectví. V oblasti dopravního propojení se EU a partnerské země dohodly na orientačních mapách rozšíření základní unijní transevropské dopravní sítě (TEN-T) v zemích Východního partnerství, jež má být základem pro posílení dopravního propojení a identifikace společných priorit v oblasti infrastruktury.