Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Životní prostředí v prosinci 2017

Euroskop, 10.01.2018

Lepší využívání lesů a půdy má přispět ke snížení emisí skleníkových plynů, Rada a EP se shodly na nových pravidlech pro nakládání s odpady

  • Instituce EU se shodly na nařízení zabývající se vlivem půdy na emise skleníkových plynů

  • Legislativní návrhy by měly podpořit recyklaci v oběhovém hospodářství.

 

Lepší využívání lesů a půdy má přispět ke snížení emisí skleníkových plynů

  • Návrh nařízení uznává úlohu půdy a lesů při zmírňování změny klimatu.

  • Stanovuje nová pravidla pro započítávání a závazné povinnosti, aby užívání půdy a lesů v celé EU bylo udržitelnější a k životnímu prostředí šetrnější.

  • Díky tomu by se mělo zajistit snížení emisí skleníkových plynů a lepší ochrana klimatu.

  • Návrh nařízení by tak měl EU napomoci v jejím úsilí splnit závazky vyplývající z Pařížské dohody.

Návrh nařízení o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu (KOM(2016)479)

  • Estonské předsednictví a EP 14. 12. 2017 dosáhly neformální dohody ohledně nařízení o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF). To by mělo napomoci v období let 2021–2030 ke snižování celkových emisí skleníkových plynů v EU prostřednictvím lepší ochrany a lepšího obhospodařování půdy a lesů v celé Unii.

Pozadí

Komise předložila v červenci 2016 2 návrhy týkající se odvětví, na něž se nevztahuje systém ETS – nařízení o sdílení úsilí a nařízení o LULUCF (více v příspěvku „Komise představila strategii pro nízkouhlíkovou ekonomiku pro vybraná odvětví“, Životní prostředí v červenci 2016). Nové nařízení zavádí nástroje, které by měly napomoci ke splnění cílů v rámci Pařížské dohody o změně klimatu. Již byla provedena reforma systému pro obchodování s emisemi a pracuje se na stanovení povinných závazků v oblasti snižování emisí v odvětvích, na něž se vztahuje sdílení úsilí. Díky nařízení LULUCF by při zmírňování změny klimatu měly pomáhat rovněž přírodní zdroje. Odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) zahrnuje využívání půdy, stromů, rostlin, biomasy a dřeva a vyznačuje se tím, že není pouze zdrojem emisí skleníkových plynů, ale je také schopno CO₂ z atmosféry pohlcovat.

Obecně se vyžaduje, aby odvětví, na něž se nevztahuje systém EU pro obchodování s emisemi (ETS), přispěla k dosažení stanoveného cíle tím, že do roku 2030 sníží emise o 30 % oproti úrovním z roku 2005. Návrh nařízení stanovuje rámec, který má zajistit, aby byly započítány emise a pohlcení vyprodukované tímto odvětvím. To má EU umožnit dosáhnout cíle stanoveného v Pařížské dohodě, tedy snížit do roku 2030 emise alespoň o 40 %.

Klíčové a sporné body

Znění dohody obsahuje pravidla pro započítávání činností v oblasti LULUCF platná pro celou EU, navržená v zájmu zajištění řádného a soudržného započítávání emisí a pohlcení za období 2021–2030. V rámci kompromisu a vzhledem k nedostatku aktuálních údajů o mokřadech se má stát započítávání pro toto odvětví v letech 2026 až 2030 povinným, pokud se nebude považovat za vhodné jej odložit o 5 let s ohledem na zkušenosti získané s využíváním pokynů pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 zpřísněných Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC).

  • Klíčovým prvkem návrhu nařízení je pravidlo nulového pasivního zůstatku, což představuje povinný závazek, jehož prostřednictvím by měly všechny členské státy povinně zajistit, aby jejich celkové emise z tohoto odvětví byly v rovnováze a nepřekračovaly pohlcení CO₂. Příkladem, jak dosáhnout dalšího pohlcování uhlíku, je zalesňování a posílený dohled nad vnitrostátními lesy, ornou půdou a travními porosty.

Součástí návrhu nařízení jsou ustanovení o flexibilitě, která byla navržena v původním návrhu s cílem pomoci členským státům splnit jejich závazky nulového pasivního zůstatku. Specifické podmínky jednotlivých členských států mají být řešeny prostřednictvím flexibility obhospodařované lesní půdy, kterou navrhla Rada. Tento nový mechanismus kompenzace má zahrnovat až 360 mil. tun ekvivalentu CO₂ a má být k dispozici pro všechny členské státy v období 2021–2030. Hlavním cílem je pomoci těm členským státům, pro které bude pravděpodobně problematické dodržet pravidlo nulového pasivního zůstatku, přestože vyvinuly včasné úsilí o to, aby dosáhly zachování nebo zvýšení propadu u svých lesů.

Aby byla zachována ekologická vyváženost nařízení, měla by být k jeho využití splněna řada přísných podmínek. Nejdůležitější je dodržení pravidla nulového pasivního zůstatku ze strany EU jako celku. Země EU by dále mohly kompenzaci získat jen za předpokladu, že jejich lesy nadále vytvářejí propad a pouze do předem stanovené výše, vypočítané pro každý členský stát na základě jeho průměrného propadu za období 2000–2009. Tato podmínka zajišťuje ekologickou vyváženost celého mechanismu.

Předpokládaný další vývoj

Vzhledem k vzájemné souvislosti mezi oběma legislativními akty (nařízení o sdílení úsilí a nařízení o LULUCF) dojde k formálnímu přijetí tohoto právního předpisu až poté, co bude dosaženo dohody ohledně nařízení o sdílení úsilí (týká se snížení emisí skleníkových plynů v odvětvích jako je stavebnictví, zemědělství, nakládání s odpady, doprava (kromě letecké a námořní dopravy) a průmyslová odvětví).

 Odkazy

 

Krátce...

 

Rada a EP se shodly na nových pravidlech pro nakládání s odpady

  • Dohodou se členské státy zavázaly k jasným cílům v oblasti opětovného použití, recyklace a skládkování a k pravidlům pro lepší nakládání s různými toky odpadů.

  • Dohoda by měla přispět k rychlejšímu přechodu k oběhovému hospodářství a k minimalizaci dopadu na planetu.

Předsednictví Rady 18. 12. 2017 dosáhlo předběžné dohody se zástupci EP ohledně 4 legislativních návrzích balíku o odpadech. Legislativa o odpadech stanoví závazné cíle v oblasti omezování odpadů a aktualizovaná pravidla s cílem snížit produkci odpadů, zajistit lepší kontrolu nakládání s odpady, podporovat opětovné použití výrobků a zlepšit recyklaci ve všech zemích EU. Těmito novými cíli a pravidly by mělo být podpořeno rozvinutější oběhové hospodářství (více v příspěvku „Komise představila nový balík návrhů k oběhovému hospodářství“, Životní prostředí v prosinci 2015). Měly by rovněž vést k oživení růstu a tvorbě pracovních míst, k ochraně životního prostředí, podpoře udržitelnosti a ke zlepšení lidského zdraví a dobrých životních podmínek. K hlavním prvkům dohodnutého znění patří: jasnější definice klíčových pojmů v oblasti odpadů; nové závazné cíle v oblasti omezování odpadů na úrovni EU pro roky 2025, 2030 a 2035 (zahrnují podíl komunálního odpadu a recyklaci obalových odpadů, jakož i cíl pro rok 2035, pokud jde o komunální odpad ukládaný na skládkách); přísnější metody a pravidla pro výpočet pokroku při dosahování těchto cílů; přísnější požadavky na tříděný sběr odpadu, posílené uplatňování hierarchie způsobů nakládání s odpady prostřednictvím ekonomických nástrojů a dalších opatření pro to, aby členské státy předcházely vzniku odpadů; minimální požadavky pro systémy rozšířené odpovědnosti výrobce (výrobci v rámci těchto systémů odpovídají za sběr použitého zboží, jeho třídění a zpracování odpadu za účelem recyklace). Pro tento účel budou muset platit finanční příspěvek vypočtený na základě nákladů na zpracování. Po formálním potvrzení bude tento nový právní předpis předložen EP k hlasování v prvním čtení a Radě ke konečnému přijetí.

Další články v rubrice

Veřejné zdraví v únoru 2019

Euroskop, 08.03.2019

Energie v únoru 2019

Euroskop, 08.03.2019