Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Energie v prosinci 2017

Euroskop, 10.01.2018

Kompromisu Rady a EP o energetické náročnosti budov dosaženo, EU spouští platformu pro uhelné regiony v transformaci

  • Instituce se shodly na mírnější podobě regulace energetické náročnosti budov

  • Nová platforma má přispět k řešení ekonomických a sociálních problémů regionů s upadajícím uhelným průmyslem

 

Kompromisu Rady a EP o energetické náročnosti budov dosaženo

  • Instituce se shodly na stanovení pouze indikativních národních plánů.

  • Oproti původnímu návrhu Komise je kompromis mírnější.

  • Součástí budov s 20 parkovacími místy má být i dobíjecí místo na elektromobily.

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov (KOM(2016)765)

  • Rada a EP se 19. 12. 2017 shodli na kompromisní podobě návrhu na revizi směrnice o energetické náročnosti budov.

Pozadí

Energetická účinnost je jako jedna z 5 dimenzí energetické unie významným tématem evropské politiky v oblasti energetiky a klimatu, obzvláště s ohledem na to, že úspěšná energetická transformace hospodářství podle současných představ se bez snižování spotřeby energie neobejde. V tomto ohledu pak hrají zásadní roli budovy a stavebnictví, jež se podílí na koncové spotřebě energie až ze 40 % a je tak největším samostatným spotřebitelem. V této oblasti se tak skrývá značný potenciál energetických úspor, jelikož velká část fondu budov byla vybudována dříve, než začaly být zohledňovány moderní standardy energetické náročnosti a nesplňují tedy současné požadavky (jedná se přibližně o 75 % z nich). Ročně ovšem dochází k renovaci pouhých 0,4- 1,2 % budov.

V balíčku Čistá energie pro všechny Evropany z listopadu 2016 (více v příspěvku „Komise zveřejnila balík opatření pro transformaci ekonomiky směrem k čisté energii“, Energie v listopadu 2016) proto Komise navrhla revizi směrnice o energetické náročnosti budov z roku 2010, která by měla pomoci urychlit modernizaci evropského fondu budov, a připravit je na nástup nových technologií, jako například rozšíření elektromobilů.

Klíčové a sporné body

Hlavními body návrhu směrnice má být:

  • Vytvořené národních plánů pro dekarbonizaci budov s indikativními cíli do roku 2050
  • Podpora informačních technologií pro řízení a kontrolu budov
  • Rozšiřování infrastruktury pro elektromobilitu
  • Vytvoření indikátoru chytrosti budov pro měření schopnosti budov využívat nové technologie a spolupracovat s elektrickou sítí
  • Mobilizace veřejných i soukromých investic do odvětví
  • Boj s chudobou

Výsledný návrh odráží spíše postoj Rady a členských států. Při jednání byly například ve hře konkrétní národní cíle pro roky 2030, 2040, i 2050, nakonec budou pouze vytvořeny indikativní národní strategie. Jednalo se také o podobě definice dekarbonizované budovy, či o závazné požadavky na automatizaci a řídící systémy budov – Rada však prosadila pohled, že chytré technologie by měly být spíše podporovány než prosazovány, po roce 2025 by tak měly být budovy vybaveny automatizačními a kontrolními systémy, ovšem pouze pokud to bude technicky a ekonomicky realizovatelné.

Značně zredukován byl rovněž původní návrh Komise, který počítal s tím, že nově postavené nebytové budovy (nebo i ty starší, pokud budou procházet rekonstrukcí) s více jak 10 parkovacími místy by měly zajistit alespoň 10 % parkovacích míst s možností nabíjení pro elektromobily. Místo toho bude tato povinnost platit pro budovy s více jak 20 parkovacími místy a bude požadováno pouze jedno nabíjecí místo. Podobně byly zredukovány i požadavky na přípravu infrastruktury pro další případné nabíjecí stanice.

Není proto divu, že se výsledná dohoda nesetkala s příliš pozitivním ohlasem. Komisař pro energetiku a ochranu klimatu Miguel Arias Cañete například prohlásil, že by právě v oblasti elektromobility uvítal daleko ambicióznější přístup, nicméně celkově uzavření dohody jako krok správným směrem.

Předpokládaný další vývoj

Dohodu musí instituce ještě formálně schválit, poté může legislativa vstoupit v platnost.

Odkazy

 

 

Krátce...

 

EU spouští platformu pro uhelné regiony v transformaci

  • Platforma má finančně podpořit ekonomicky a sociálně zasažené regiony.

  • Cílem je podpořit "čistá" odvětví v regionu a inteligentní specializaci regionů.

Komise 11. 12. 2017 oznámila spuštění nové platformy pro uhelné regiony procházející transformací. 41 takovýchto regionů napříč Evropskou unií čelí v současnosti vlivem změn v energetice a v politice ochrany životního prostředí zásadním sociálním a ekonomickým výzvám, spojených s budoucností po ukončení činnosti uhelného průmyslu. Postupný útlum uhelné ekonomiky by měl sice nahradit nárůst nových „čistých“ odvětví, a s ním by měly přijít i nové pracovní příležitosti, dosavadní zkušenosti však neukazují na to, že by z takové transformace měly těžit právě ty nejvíce zasažené regiony. Komise proto v balíčku Čistá energie pro všechny Evropany z listopadu 2016 (více v příspěvku „Komise zveřejnila balík opatření pro transformaci ekonomiky směrem k čisté energii“, Energie v listopadu 2016) stanovila jako 1 z priorit sociální spravedlnost energetické tranzice, v jejímž rámci hraje podpora uhelných regionu velkou roli. Nová platforma je budována na základě již existujících aktivit EU – především kohezní politiky, která pomáhá regionům dosáhnout ekonomické transformace pomocí tzv. inteligentní specializace, tedy zaměření na konkrétní obory, v nichž má daný region komparativní výhodu. Platforma by měla spojit různé aktéry na všech úrovních (od evropské po tu regionální), aby mohli na těchto cílech společně pracovat. Komise již zahájila pilotní spolupráci s několika regiony: Trenčínskem na Slovensku, Slezskem v Polsku a Západní Makedonií v Řecku.

Další články v rubrice

Energie v červnu 2018

Euroskop, 10.07.2018

Doprava v červnu 2018

Euroskop, 10.07.2018